1
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Voroněžská 1329/13, Liberec 460 01 tel.: +(420) 485 352 515 | URL: www.fp.tul.cz
Posudek oponenta práce na bakalářskou práci
Autor/ka BP: Veronika Mašková
Studijní obor: Pedagogika volného času
Název práce: Člověk v tísni: Evaluace vzdělávacího programu Oponent práce: Jan Činčera, Ph.D.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. přínos práce (tvůrčí přístup studujícího, kompilační hodnota, využití pro praxi)
2 Celkové hodnocení práce (max. 1700 znaků):
Práce má důležité téma, které by mohlo mít velký praktický přínos, pokud by bylo zpracováno metodicky adekvátními postupy. Autorka v práci popisuje problematiku sociálního vyloučení, aktivit Člověka v tísni, romskou problemati- ku a uvádí kazuistiky několika účastníků hodnoceného programu. Co chybí, je avizovaná evaluace programu, která měla být hlavním cílem práce.
Autorka uvádí, že hlavní komplikací byla malá návratnost dotazníků původně zamýšlené kvantitativní evaluace. Domnívám se ale, že hlavním problémem je nezvládnutá metodika evaluačního výzkumu.
Prvním problémem je patrně málo nastudovaná metodologická literatura. Au- torka se opírá o Chrásku, který se ale nezabývá evaluací (a navíc ani kvalita- tivním výzkumem) a Průchu, který se sice zabývá obecně evaluacemi, nikoliv ale evaluacemi programů (tuto oblast evaluace zmiňuje jen krátce a nepřesně jí interpretuje). To je škoda, protože k problematice existuje velké množství dobře dostupných (cizojazyčných) zdrojů. V důsledku práce nerespektuje zá- sady, podle kterých jsou evaluační výzkumy zpracovávány.
Výzkum by v první řadě měl obsahovat podrobný popis programu, zahrnující jeho logický a procesní model. Ten je v práci jen vágně charakterizován. Práce by měla jasně shrnout a) jaké jsou obecné cíle a očekávané výstupy programu a b) jakými prostředky realizátoři předpokládají, že se jich podaří dosáhnout.
Chybí informace o prostředcích, které realizátoři používají pro interní evaluaci programu a indikátorech, které vyhodnocují. Chybí informace o podobných programech u nás a v zahraničí a jejich evaluacích, na základě kterých by bylo možné posoudit, zda má hodnocený program šanci fungovat. Chybí alespoň základní rozvaha o evaluovatelnosti programu (což se nabízí, pokud program nemá jasně zformulované výstupy).
Dalším krokem je formulace evaluačních otázek. Pokud autorka zpracovává formativní evaluaci, měly by být zformulovány ve spolupráci s ostatními zainte- resovanými stranami, tj. především s koordinátorem programu. Každopádně, bez evaluačních otázek nemá evaluace smysl, protože není jasné, na co jí zaměřit.
Následně téměř chybí informace o plánu evaluace. Autorka vysvětluje příčiny odklonu od kvantitativní metodiky, které jsou dobře akceptovatelné. Měla by ale (na základě evaluačních otázek) vysvětlit a) jak vybrala vzorek (jde o všechny liberecké účastníky programu?), b) jak přesně probíhaly rozhovory, c) jaké jiné nástroje využila (nabízí se například otázka, zda, jak a proč autorka (ne) využila interní materiály Člověka v tísni vyhodnocující průběh programu).
Z prezentace se zdá, že autorka použila strukturovaný rozhovor – pokud re- spondentů bylo poměrně málo, nebyl by vhodnější například rozhovor
s návodem? Jaké otázky autorka kladla a proč? Pracovala s nějakými zcitlivu- jícími koncepty?
V prezentační části je u kvalitativních výzkumů třeba rozlišovat deskriptivní a analytickou část. Data získaná z kvalitativního výzkumu by měla být hlubší, doporučuje se uvádět výstižné úryvky z rozhovorů. Analýza by neměla být intuitivní, ale systematická – každopádně je dobré pokusit se o aplikaci někte- rých procedur, které se zde běžně používají.
Je dobré, že se autorka snaží formulovat závěrečná doporučení, ta jsou ale z výše uvedených důvodů nepodložená.
Na práci oceňuji autentický zájem o tématiku a vlastní reflektovanou zkuše- nost. Naopak slabá stránka je metodologie evaluačního výzkumu. V důsledku provedených chyb se podstatně snižuje i praktický význam práce, který nepři- náší organizaci dost podložených závěrů použitelných pro modifikaci teorie či implementace programu.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: Dobře
Náměty pro obhajobu (max. 1500 znaků):
3
Jaká je teorie dopadu (logický model) programu? Kde by mohly být jeho slabá místa?
Pokud by prezentovaná práce představovala určitý předvýzkum, na jaké evaluační otázky by se mohla zaměřit navazující evaluace programu?
Datum: 2.1.2011 Podpis:
