Posudek oponenta práce na bakalářskou práci
Autor BP: Věra Valentová
Studijní obor: historie – český jazyk
Název práce: Restituce po roce 1990 na příkladu rodu Des Fours-Walderode Oponent práce: PhDr. Milan Svoboda, Ph.D.
Vybraná hodnotící kritéria Splňuje bez
výhrad
Splňuje s drobný mi výhra- dami
Splňuje s výhra- dami
Nespl ňuje
Nehod- noceno
a. obsahová
Práce splňuje cíle zadání x
Student je schopen vyjádřit základní a dílčí cíle a závěry práce x
Student využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární
literaturu. x
Student vymezuje předmět práce, užívá odpovídající metodologické postupy a výstupy výzkumných částí syntetizuje, užívá terminologii a vysvětluje hlavní pojmy
x
V průběhu zpracování tématu student pracoval v součinnosti s vedoucím práce
x
b. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob
citací v rámci práce, je typograficky jednotná x
Student dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
x
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
x
c. přínos práce (tvůrčí přístup studenta, kompilační hodnota,využití pro praxi)
x
Předložená bakalářská práce V. Valentové se sice v jádru drží zadání tématu, její výsledek v dané podobě je však z velké části převážně kompilativní, přínosem minimální. Pokud má být uznána za závěrečnou, tj. kvalifikační, doporučuji její výrazné přepracování.
Celkové hodnocení práce
Práce studentky Věry Valentové se měla věnovat tématu zajímavému stejně jako komplikovanému. Dalo se očekávat, že zčásti bude nutně kompilativní, přičemž důraz vlastního bádání měl spočívat v mediální reflexi restitučních nároků rodu Des Fours- Walderode.
Text o rozsahu 46 stran (počítáno bez předcházejících a dodatečných textů formální povahy) se nejpodstatnější části původního zadání věnuje na pouhých 14 stranách. Jestliže se zadání BP nezměnilo, pak předložené zhodnocení celozemské i regionální produkce a obraz kauzy des-foursovských restitučních nároků nejsou úplné, ba zvl. regionální periodika byla využita sporadicky. Autorka ani neuvažuje o tom, že regionální zprávy v jistě redukované podobě přebírají česká periodika mezi sebou, ani o tom, že je nutno odlišit informace (zprávy) od komentářů (subjektivních stanovisek novinářů). Pokud autorka vysvětlila, proč se neuskutečnily původně plánované rozhovory s p. Kunetkou, není jasné, zda vůbec oslovila dr. Kammerlanderovou jako stranu uplatňující restituční nároky. O možnostech využití archivních materiálů se autorka zmiňuje lakonicky, píšíc mj. o jakési „neochotě“. Použitou literaturu ani kriticky nehodnotí. Za nepochopitelné považuji místo odkazů na odbornou literaturu odvolávky na rozhlasové pořady a webové stránky. Jsou vůbec odlišeny úrovně informací o „šlechtě“ poskytované laické veřejnosti a odborné bádání o této sociální vrstvě po roce 1989? Jak autorka používá terminologii?
Odhlédneme-li od problematických formálních částí práce (resumé, zvl. německé ve formulacích, neopravené překlepy i nezdařilé stylizace), největší potíže představuje celkové zpracování (ne uspořádání) kapitol. K rodu Des Fours-Walderode a jejich historii autorka poskytuje základní informace kompilované z průvodcovského textu zámku Hrubý Rohozec, jehož autoři sami museli čerpat ze sekundární literatury. Otázkou je, proč a v čem jsou pro samotné téma přínosné části o historii zámku a o nynější expozici. Studentka si ozřejmila restituční zákon, jeho dopady na restituenty i stát, atp. K úvaze se nabízí, jak reprezentativní výběr periodik autorka provedla a jak zhodnotila mediální informace o kauze, jejíž výsledek zhmotněný do několika závěrečných stran by mohl odpovídat práci seminární či ročníkové, nikoli však dvouletému dílu na bakalářském, tj. kvalifikačním díle. Tvoří-li jádro zadaného tématu i s ohledem na interpretační možnosti ve výsledku sotva pětinu, je to věru málo.
Přitom některé závěrečné pasáže ukazují, že autorka je schopna přemýšlet o tématu kriticky, takže by se při pečlivější heuristice a interpretaci faktů dobrala výsledků hodných pozornosti.
V bakalářské práci se objevují tři přílohy právního charakteru a dva texty dokumentární hodnoty (prohlášení věrnosti české zemské šlechty), zde zcela nadbytečné. Místo nich mohla autorka vytvořit např. soubor kopií studovaných článků z tisku (na CD), nebo aspoň jejich komplexní sumář se statisticky zpracovanými údaji jejich využitelnosti.
V tomto stavu nelze práci považovat za dokončenou. Ačkoli o hodnocení bakalářské práce rozhodne obhajoba, z výše uvedených důvodů dílo V. Valentové považuji za nedostatečné.
Práce splňuje / nesplňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář:
ne
Práci doporučuji k obhajobě: ne
Návrh klasifikačního stupně: neprospěl
Náměty pro obhajobu:
1. Co autorka rozumí pod pojmy „předlistopadové republiky“ (s. 13), „artikl restituce“ (s. 13), je „aristokracie“ jen synonymem pro „šlechtu“? Jak autorka definuje „feudalismus“, resp. jeho „pozůstatky“? (s. 17-18)
2. Kdy a kde konkrétně se můžeme v předbřeznovém období setkat „se snahami o omezení stavovských privilegií…“? (s. 15)
Datum a podpis oponenta práce: 23. 5. 2011 Milan Svoboda
