Písemné hodnocení bakalářské práce
Autor/ka BP: Kateřina Štulíková
Název práce: Alena Ježková a její tvorba pro děti a mládež Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Váňová, Ph.D.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
D. Posouzení původnosti textu
Zjištěná shoda textu (dle IS STAG/Theses): 5 %
Slovní hodnocení významu zjištěné shody:
Bakalářská práce je původním dílem Kateřiny Štulíkové, což potvrzuje i zjištěná shoda textu. Převzaté informace jsou v BP důsledně citovány.
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 1 Hodnocení BP vedoucím práce, verze 1/2016.
Slovní hodnocení práce:
Cílem BP byla analýza a intepretace tvorby Aleny Ježkové, jejímž adresátem je dětský čtenář. Jelikož výčet autorčiných titulů je v současnosti už poměrně rozsáhlý a vzhledem k tomu, že autorka je v oblasti tvorby pro dětské čtenáře oceňována zejména díky titulům, které zpřístupňují tematiku národních dějin, byl výběr zúžen na adaptace národních pověstí.
Téma už bylo v posledních letech v několika DP a BP zpracováváno, diplomantka si to však uvědomuje a snaží se, byť s jistou oporou o ně, o samostatné uchopení tématu. Práce se tak pro ni stala zejména příležitostí uvědomit si specifický přístup Ježkové k adaptaci zejm.
historických pověstí, které známe především (ale ne výhradně) v podání A. Jiráska. Jeho text však klade na dnešního dětského čtenáře poměrně vysoké nároky, a také proto nepatří tyto pověsti mezi dětskými čtenáři k žánrům právě populárním. Tato skutečnost inspirovala A.
Ježkovou k novým zpracováním národních pověstí, což potvrzuje i ve svých odpovědích na otázky, které diplomantce korespondenčně zodpověděla a které jsou jedním z východisek analytické části práce. Té předchází teoretické zázemí, kapitoly, v nichž se KŠ věnuje žánrové charakteristice, historii literárního zpracování žánru, procesu adaptace obecně a adaptacím pověstí v LDM, odkazuje i k typologii pověstí (L. Pourová, J. Toman, podrobněji pak O. Sirovátka). Dále pak KŠ představuje život a literární činnost autorky, zprostředkovává její odpovědi na otázky vztahující se k samotnému adaptačnímu procesu. Otázky kladené A.
Ježkové však směřují rovněž ke čtenářské recepci vybraného žánru, dílčím žánrovým specifikům, autorčiným inspiračním zdrojům apod. Kladně hodnotím formulaci otázek, a to vzdor tomu, že potenciál autorčiných odpovědí nedokázala dále až na výjimky využít.
V analytické části pak diplomantka věnuje pozornost třem vybraným souborům pověstí (Staré pověsti české a moravské, 77 pražských legend, Příběhy českých knížat a králů). Tyto potom hodnotí mj. na základě srovnání s texty dalších titulů, které v české literatuře patří ke kanonickým (A. Jirásek, A. Wenig). Nutno přiznat, že zde se nechává inspirovat již existující BP E. Křivánkové Pověsťové soubory A. Ježkové, na její obhajobu však musím dodat, že si vybírá k porovnání jednu konkrétní pověst, dále pracuje originálně a samostatně s řadou zajímavých postřehů. Volba dalšího textu pro srovnání (A. Wenig) už je pak její vlastní, tedy původní. V případě třetího vybraného souboru bohužel podobné srovnání chybí.
Diplomantka to sic zdůvodňuje absencí adekvátního souboru pro komparaci, osobně jsem však přesvědčena, že dílčí látky pověstí by při soustavnějším hledání jistě našla.
Vzdor tomu, že diplomantka nepřichází s žádnými novými závěry, musím konstatovat, že dokázala poukázat na podstatné rysy autorčiny tvorby v obalsti pověstí a specifika adaptačního procesu. Zamýšlí se, zda tvorba Ježkové skutečně odráží přístup, který autorka sama v odpovědích na dané otázky deklaruje a snaží se s ní i polemizovat.
Práce má logickou strukturu, působí kompaktním dojmem a je třeba konstatovat, že od první předložené verze ušla KŠ dlouhou cestu a BP doznala podstatného zlepšení. Prokázala tak nejen zaujetí tématem, ale také schopnost učit se a nově nabyté vědomosti využít. K mé velké lítosti se v DP objevují stylistické neobratnosti, což poněkud snižuje její úroveň a spolu s dalšími výhradami uvedenými výše se promítá do celkového hodnocení. Přesto však výsledná práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci jako jednu z podmínek k udělení titulu Bc., a doporučuji ji k obhajobě. Navrhuji hodnocení velmi dobře minus/dobře, s ohledem na průběh obhajoby.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 2 Hodnocení BP vedoucím práce, verze 1/2016.
Návrh klasifikačního stupně: velmi dobře minus
Náměty pro obhajobu:
1. V jedné z otázek se A. Ježkové ptáte, proč je podle ní popularizace historie pro dětského čtenáře důležitá. a) Proč je důležitá podle vás? b) Které další publikace (ne nutně soubory pověstí) v současnosti ztvárňují české dějiny, zprostředkovávají dětským čtenářům historické události, životy osobností?
Datum: 22.08.2020 Podpis:
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 3 Hodnocení BP vedoucím práce, verze 1/2016.
