Finanční analýza konkrétního investičního projektu

(1)

Finanční analýza konkrétního investičního projektu

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Tereza Gieciová

Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Brabec, Ph.D.

Liberec 2015

(2)

Financial Analysis of a Concrete Investment Project

Diploma thesis

Study programme: N6208 – Economics and Management Study branch: 6208T085 – Business Administration

Author: Bc. Tereza Gieciová

Supervisor: Ing. Zdeněk Brabec, Ph.D.

Liberec 2015

(3)

(4)

(5)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(6)

Anotace

Tématem této diplomové práce je analýza a zhodnocení vybraného investičního projektu.

Diplomová práce se zaměřuje na investiční projekt realizovaný Základní školou v České Skalici. Škola využila finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie ke zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím kvalifikace pedagogických pracovníků, rekonstrukce tříd, vybavení nových učeben a tvorby nových výukových materiálů. Cílem práce je zhodnotit, zda finanční zdroje z fondů EU, použité na zvýšení kvality vzdělávání v ZŠ Česká Skalice, byly využity efektivně a zda je projekt společensky přínosný.

K hodnocení efektivnosti projektu byly využity metody popsané v odborné literatuře, ale i používané v praxi. V rámci práce autorka zkoumá projekt pomocí SROI analýzy a snaží se vymezit kladné efekty a dopady projektu pro společnost, pomocí nichž je vypočtena společenská návratnost investice.

Klíčová slova

Čistý ekonomický výnos, investice, investiční projekt, investiční rozhodování, SROI analýza, veřejně prospěšný projekt

(7)

Anotation

Financial Analysis of a Concrete Investment Project

The topic of the thesis is an analysis and evaluation of selected investment project. The dissertation focuses on the investment project realized by Elementary School in Česká Skalice. The school used financial means from structural funds of European Union in order to increase quality of education via qualification of the pedagogical staff, reconstruction of classrooms, equipment of new classrooms, and creation of new teaching materials. The aim of the dissertation is to evaluate whether the financial resources from the funds of European Union which were used to increase the quality of education in the Elementary School in Česká Skalice were used effectively and whether the project is beneficial for society. In order to evaluate the efficiency of the project were used methods described in professional literature, but also used in practice. Within the thesis the author examines the project by SROI analysis and tries to define positive effects and impacts of the project for the society by which the social return of the investment is calculated.

Key words

Investment, investment decision, investment project, public interest project, SROI analysis, net economic benefit

(8)

Poděkování

Velmi ráda bych poděkovala vedoucímu této diplomové práce, panu Ing. Zdeňku Brabcovi, Ph.D. za vstřícnost při konzultacích, vedení práce a odborný dohled. Dále bych chtěla vyjádřit velké díky paní PaedDr. Zdeňce Vítové, ředitelce školy ZŠ Česká Skalice, za její čas, ochotu a poskytnutí potřebných informací z oblasti investičních projektů, které mi pomohly tuto práci dokončit.

(9)

8

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam zkratek ... 12

Úvod ... 13

1. Investiční rozhodování ... 14

1.1 Pojem investice a jejich klasifikace ... 14

1.1.1 Klasifikace investic ... 15

1.2 Investiční a finanční rozhodování ... 17

1.2.1 Investiční strategie ... 19

1.3 Investiční projekt ... 21

1.3.1 Proces přípravy a realizace projektů ... 22

1.4 Financování investičního projektu ... 26

1.4.1 Vlastní zdroje financování ... 27

1.4.2 Cizí zdroje financování ... 29

1.4.3 Strukturální a investiční fondy EU... 30

1.5 Plánování peněžních toků z investičního projektu ... 34

1.6 Finanční analýza ... 36

2. Hodnocení efektivnosti investičních projektů ... 38

2.1 Metody hodnocení ekonomické efektivnosti ... 39

2.1.1 Statické metody ... 39

2.1.2 Dynamické metody ... 41

2.1.3 Problematika hodnocení veřejně prospěšných projektů ... 45

3. Faktory ovlivňující investiční rozhodování ... 51

3.1 Úroková sazba ... 51

(10)

9

3.2 Inflace ... 52

3.3 Daně ... 53

3.4 Riziko ... 54

3.4.1 Druhy rizik ... 55

3.4.2 Identifikace rizika ... 57

3.4.3 Měření rizika ... 58

3.4.4 Ochrana proti riziku ... 61

4. Představení podniku ... 63

4.1 Škola jako podnik ... 64

4.2 Financování školy ... 66

4.2.1 EU Peníze školám ... 68

5. Představení projektu ... 73

5.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání v ZŠ Česká Skalice ... 74

5.1.1 Hodnocení vybraného projektu ... 80

Závěr ... 88

Seznam použité literatury ... 90

Seznam příloh ... 95

(11)

10

Seznam obrázků

Obrázek 1: Regiony soudržnosti v České republice ... 34 Obrázek 2: Zpracování analýzy SROI ... 49 Obrázek 3: Prováděné kroky v rámci hodnocení SROI analýzy ... 49

(12)

11

Seznam tabulek

Tabulka 1: Zdroje financování investičního projektu ... 27

Tabulka 2: Administrativní členění regionů ... 33

Tabulka 3: Dělení druhů rizik dle různých hledisek ... 56

Tabulka 4: Problémová témata a k nim vytvořené šablony ... 70

Tabulka 5: Náklady projektu v návaznosti na vybrané klíčové aktivity... 76

Tabulka 6: Rozpočet projektu ... 78

Tabulka 7: Čerpání dotace v letech 2010 – 2013 ... 80

Tabulka 8: Diskont ročních peněžních příjmů ... 83

Tabulka 9: Diskont ročních kapitálových výdajů ... 84

(13)

12

Seznam zkratek

CBA Analýza nákladů a přínosů

CF Fond soudržnosti

DPP Dohoda o provedení práce

DVPP Další vzdělávání pedagogických pracovníků EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EGF Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci EMFF Evropský námořní a rybářský fond

ERDF Evropský fond regionálního rozvoje ESF Evropský sociální fond

EU Evropská unie

Eurostat Statistický úřad Evropských společenství

EUSF Fond solidarity

EVA Ekonomická přidaná hodnota FKSP Fond kulturních a sociálních služeb

HDP Hrubý domácí produkt

ICT Informační a komunikační technologie LAU Místní administrativní jednotky

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NUTS Nomenklatura územních statistických jednotek OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

PC Osobní počítač

SROI Analýza společenské návratnosti investice ŠVP Školní vzdělávací program

ZŠ Základní škola

(14)

13

Úvod

V dnešní době, kdy globalizace dosáhla takové úrovně, že jednotlivé státy světa jsou na sobě existenčně závislé, je nutné si položit otázku, proč jsou mezi jednotlivými státy tak značné ekonomické rozdíly. Vzdělanost obyvatelstva je jednou ze základních příčin rozdílů mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi. Investice do vzdělání obyvatelstva je jednou z nejlepších činností, kterou může stát pro svůj budoucí ekonomický růst udělat, jelikož vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla přispívá k růstu celé ekonomiky. Státy na území Evropské unie mají navíc možnost pro své investiční záměry získat podporu z operačních programů a tak i snížit kapitálové výdaje nutné pro realizaci investice.

A právě takovému investičnímu projektu, který je financován ze strukturálních fondů EU prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, se tato diplomová práce věnuje. Projekt je zaměřen na zvýšení kvality vzdělávání.

Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, zda finanční zdroje z fondů EU, použité na zvýšení kvality vzdělávání v ZŠ Česká Skalice, byly využity efektivně a zda je projekt společensky přínosný. K hodnocení efektivnosti projektu jsou využity vybrané metody hodnocení.

Diplomová práce je rozdělena do pěti nosných částí. V první části se autorka snaží vymezit základní pojmy spojené s tématem práce. Jsou zde popsána teoretická východiska investičních aktivit podniků a možnosti jejich financování. Další část práce popisuje metodiku a postupy hodnocení efektivnosti investičních projektů. Třetí část práce je věnována faktorům, které ovlivňují investiční rozhodování a je zaměřena především na riziko spojené s investováním. V další části je představena ZŠ Česká Skalice. V této části se autorka snaží vymezit, proč chápe školu jako podnik a jakým způsobem je škola financována. Dále je zde představen projekt EU Peníze školám, který je financován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. V poslední části práce je představen projekt školy Zvyšování kvality ve vzdělávání v ZŠ Česká Skalice.

V této části autorka zhodnotí celý investiční projekt a navrhne další možnosti využití výstupů z projektu.

(15)

14

1. Investiční rozhodování

Jednou z nejvýznamnějších činností podniku je jeho rozhodování (především investiční rozhodování). Náplní této činnosti je rozhodnutí o tom, zda podnik přijme či zamítne jednotlivé investiční projekty. Rozhodnutí o přijetí investičního projektu může mít kladné i záporné dopady, proto na něho musí podnik brát velký zřetel. Pokud je projekt rozsáhlý a jeho přijetí bude mít pozitivní dopady, může ovlivnit i okolí podniku a zvýšit jeho prosperitu. Může však nastat i špatné rozhodnutí, kdy projekt bude mít pro podnik negativní dopad, a může vést až k jeho zániku.¹

1.1 Pojem investice a jejich klasifikace

V České republice můžeme investici charakterizovat na základě vyhlášky č. 500/2002 Sb.

jako kapitálový výdaj, který je realizován na dobu delší než jeden rok. ²

Investice jsou jedním z nejdůležitějších faktorů hospodářského rozvoje společnosti, díky kterému se realizuje perspektivní politika státu a každého podniku. Bez investování není možné očekávat rozvoj hospodářství jako celku, ani jednotlivých podniků.

Investice podniku jsou výdaje vynaložené na výstavbu, rekonstrukci a obnovu majetku podniku. Investice podniku představují současnou kapitálovou hodnotu a chápeme je jako proměnu peněžních prostředků za věcný majetek. ³

Investice v nejširším pojetí můžeme chápat jako výsledek rozhodnutí, při kterém se subjekt (podnik, stát, jednotlivec) vzdá části své současné spotřeby s cílem zvýšení budoucí produkce statků. Pokud podnik omezí část své výroby spotřebních statků, bude investice chápána jako odložení spotřeby za účelem získání budoucích užitků. Investice tak tvoří

1 FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0939-2.

2 Názor autora na základě obsahového vymezení aktiv § 6 a § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

3 POLÁCH, Jiří, et al. Reálné a finanční investice. Praha: C.H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-436-0.

(16)

15

z makroekonomického hlediska určitý časový most mezi přítomností a budoucností dané ekonomiky. Podíl investic pak může ovlivnit hrubý národní produkt. Odloženou spotřebu, která předchází investování, nazýváme úspory z hrubého domácího produktu.

Zjednodušeně můžeme říci, že investice jsou použité úspory k výrobě kapitálových statků.⁴

1.1.1 Klasifikace investic

Dle účetního hlediska můžeme rozlišit 3 základní skupiny investic.⁵ - Hmotné investice

- Nehmotné investice - Finanční investice

Hmotné investice vytvářejí nebo rozšiřují kapacitu podniku. Mohou sloužit k modernizaci či rekonstrukci podniku, dále se může jednat o výdaje vynaložené na výstavbu.

Mezi hmotné investice tedy patří výstavba nových cest, budov, pořízení nových pozemků a výrobních zařízení apod.

Nehmotné investice zahrnují takové peněžní výdaje, které jsou vynaloženy na ocenitelná práva. Jedná se tedy o know how společnosti, duševní vlastnictví, licence, softwary, soudní a notářské poplatky atd.

Finanční investice představují především peněžní výdaje vynaložené na nákup dlouhodobých cenných papírů, dlouhodobé půjčky a úvěry a vklady do investičních společností.

Dle zákona o daních z příjmů je možné chápat investici na pořízení hmotného majetku, jako majetek, který má hodnotu vyšší než 40 000 Kč a u nehmotného majetku hodnotu vyšší než 60 000 Kč. V obou případech pak musí být doba používání delší než jeden rok.

4 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-71-2.

5 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0.

(17)

16

Dalšími druhy investic pak mohou být investice finanční, reálné a strategické. ⁶ Reálné investice můžeme charakterizovat jako hmotné i nehmotné investice, tzn., že se jedná o soubory, jako jsou stavby, budovy, stroje, sbírky uměleckých předmětů, licence, know how a další zhmotnělé i nehmotné soubory, které se pomocí výrobků a služeb reprodukují. U reálných investic dále ještě rozlišujeme ekonomickou životnost investice na krátkodobou a dlouhodobou. Skupina reálných investic však není tak rozsáhlá jako investice finanční. Finanční investice jsou akcie, investiční fondy, dluhopisy, peněžní vklady, finanční deriváty, podílové listy, finanční spoluúčasti a pojistky. Ne všechny finanční investice jsou stejně výnosné, bezpečné a návratné. Roční návratnost u finančních investic je nízká. ⁷

Strategické investice jsou investice především do vědy, výzkumu, vzdělání a marketingu.

Jejich ekonomická životnost, roční návratnost i zůstatková hodnota jsou pro podnik nejisté.⁸ Dále je možné investice dělit dle vztahu k rozvoji podniku na:⁹

- Investice rozvojové – zvyšují schopnost podniku vyrábět a prodávat výrobky a služby,

- Investice obnovovací – cílem je snížit náklady při zachování stávající výrobní kapacity a reprodukce stávajícího výrobního zařízení,

- Investice regulatorní – jsou nutné k budoucímu fungování podniku – přizpůsobení se podniku novým trendům, přáním zákazníků, nové legislativě apod.

Dle věcné náplně pak můžeme investice rozlišovat jako:¹⁰

- Investice do nového výrobního zařízení – cílem je modernizace výrobního zařízení a jeho technické zhodnocení a také snížení nákladů firmy,

6 JÁČOVÁ, Helena a Martina ORTOVÁ. Finanční řízení podniku v příkladech. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013. ISBN 978-80-7478-001-1.

7 POLÁCH, Reálné a finanční investice, 2012

8 JÁČOVÁ, Finanční řízení podniku v příkladech, 2013

9 SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C.H. Beck,2006. ISBN 80-717-9892-4.

10 SCHOLLEOVÁ, Hana. Investiční controlling: jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice.

Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2952-7.

(18)

17

- Investice do nového produktu – cílem je realizace nového produktu nebo služby,

- Investice do nové organizace – jedná se o organizační změnu, která přímo nesouvisí s produkcí a výrobou firmy, cílem je například zlepšení vztahů a informovanosti mezi zaměstnanci,

- Investice do nových trhů – cílem je vstup do nového odvětví, nového trhu,

- Investice do nové firmy – rozšíření, koupě nové firmy, nové spolupráce apod.

Další klasifikací investic může být podnět, který nám dává impuls k investiční činnosti.

Dle tohoto podnětu můžeme investice dělit na externí a interní. Externí investice vznikají za účelem rozvoje a růstu firmy. V tomto případě se může jednat o nové příležitosti na nových trzích, vznik nových příležitostí firmy, nabídky nové spolupráce nebo vznik nových technologií. Další externí investice pak mohou vznikat díky legislativním změnám, například na základě nařízení o ochraně životního prostředí, udržitelném rozvoji, sociální odpovědnosti a dalších úprav. Naopak interní investice vznikají na základě potřeb dané firmy. Jedná se většinou o snížení nákladů, obnovu a rozvoj výrobních souborů, efektivní využití kapitálových zdrojů, potřebu navýšení výrobní kapacity apod.¹¹

1.2 Investiční a finanční rozhodování

Investiční a finanční rozhodování je součástí finančního řízení podniku. Při rozhodování si musí podnik umět odpovědět na tři hlavní otázky:

- Do čeho v podniku investujeme?

- Jak velkou investici budeme financovat?

- Jak rozdělíme vzniklý zisk?

11 SCHOLLEOVÁ, Investiční controlling, 2009

(19)

18

Před realizací konkrétní investice je nutné provést dvě základní rozhodnutí. Prvním rozhodnutím je investiční rozhodnutí. Hlavní otázkou je, zda vůbec podnik chce danou investici realizovat a zda tato investice splňuje stanovené cíle podniku. Investiční rozhodnutí dále odpovídá na otázky kolik, do čeho, kde, kdy a jak bude podnik investovat.

Druhým základním rozhodnutím je pak finanční rozhodnutí. Toto rozhodnutí odpovídá na otázky, jakým způsobem bude zvolený investiční projekt financován a jakým způsobem a kdy budou vypláceny výnosy z daného projektu investorům. ¹²

Zjednodušeně řečeno existují dvě základní otázky, které řeší každý manažer. Za prvé:

Jakou investici by měl podnik uskutečnit? A za druhé: Jakým způsobem bude podnik tuto investici financovat? Finanční rozhodnutí je pak způsob, jakým se zjišťují finanční zdroje.

Rozhodnutí se může týkat podniku s tisíci akcionáři nebo i malého či středního podniku.

Každý podnik bude mít stejný cíl, a to, aby finanční manažer zvýšil hodnotu společnosti a cenu jejích akcií. Největším problémem pak je, jak manažer vysoké hodnoty dosáhne. ¹³ Pro správné rozhodování je nutné, aby měl ekonomický subjekt veškeré informace o podmínkách rozhodování. Je nutné znát subjekt rozhodování a osobu s rozhodovací pravomocí. Cílem rozhodování je určitý žádoucí stav systému, kterého chce podnik dosáhnout. Další podmínkou rozhodování je objekt rozhodování. Objekt je problém, kterého se rozhodování týká, a jeho možná řešení. Dalšími podmínkami rozhodování jsou pak kritéria rozhodování, která pomáhají posoudit vhodnost jednotlivých řešení. Dále je nutné mít k dispozici dostačující množství kvalitních informací o daném problému a vybrat správné metody rozhodování. ¹⁴

Dále je nutné si uvědomit, kdo může investiční a finanční rozhodování ovlivnit.

Rozhodovat mohou primární investoři. Do skupiny primárních investorů patří vlastníci a management podniku, kteří uvažují o realizaci investice a provádějí investiční a finanční

12 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-726-5027-0.

13BREALEY, Richard A., Stewart C. MYERS and Franklin ALLEN. Principles of corporate finance. 10th ed. New York: McGraw-Hill/Irwin, 2011. ISBN 00-735-3073-5.

(20)

19

rozhodnutí. Dále mohou být do rozhodovacího procesu zapojeni další potenciální investoři, kteří rozhodnou, zda pro daný investiční projekt poskytnou své peněžní prostředky. Může se jednat o finanční ústav, leasingovou společnost, stát nebo jakýkoliv jiný podnik či fyzickou osobu. Do rozhodovacího procesu ještě mohou zasahovat instituce, které mohou realizaci investičního projektu určitými způsoby regulovat nebo povolovat.

Instituce se většinou nerozhodují na základě finančních ukazatelů a parametrů. ¹⁵

Investiční plánování je dle Valacha¹⁶ označováno jako kapitálové plánování. Kapitálové plánování je chápané jako činnost při investování, která zahrnuje pět základních etap plánování:

- Stanovení dlouhodobých cílů podniku a jeho investiční strategie – hlavní cíle jsou většinou efektivnost a finanční stabilita podniku, zvyšování podílu na trhu, snižování nákladů, maximalizace zisku, inovace zařízení, respektování životního prostředí, sociální zodpovědnost a další sociální cíle,

- Vyhledání nových efektivních investic a jejich předinvestiční příprava a plánování, - Sestavení rozpočtu na základě očekávaných výdajů a příjmů,

- Zhodnocení všech variant projektů z různých hledisek a výběr optimální varianty financování projektu,

- Zhodnocení uskutečněného projektu.

1.2.1 Investiční strategie

Jestliže si podnik zvolí investiční cíl, musí zvolit správnou investiční strategii pro dosažení daného cíle. Investiční strategie jsou různé postupy, jak dosáhnout stanovených cílů investičního projektu, nebo jak se jim alespoň co nejvíce přiblížit. Správná volba strategie

15SUVOVÁ, Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1999

16 VALACH, Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2006

(21)

20

závisí na osobnosti investora, časové dostupnosti investice, kapitálových možnostech podniku a marketingovém výzkumu podniku. Při stanovování investiční strategie si musí každý investor uvědomit, jaký je jeho vztah ke třem základním faktorům, které ovlivňují jeho chování:

- Očekávaná výnosnost investice, - Očekávané riziko investice,

- Očekávaný důsledek na likviditu investorů.

Tyto tři faktory jsou známé jako investorský trojúhelník: výnosnost, riziko, likvidita.¹⁷ Každý investor si pak musí uvědomit, jaký faktor upřednostňuje před ostatními.

Na základě preference určitého faktoru se pak rozlišují základní investiční strategie:¹⁸

- Strategie růstu hodnoty investice spojená s maximálními ročními příjmy – u této strategie se investor orientuje především na takové projekty, které přinášejí růst hodnoty v budoucnu, ale i růst celkových ročních příjmů. Tato strategie je pro investora tou nejideálnější, v praxi se však často nevyskytuje,

- Strategie růstu hodnoty investice – u této strategie se investor zaměřuje především na růst hodnoty investice v budoucnu, tzn. takové projekty, které co nejvíce zvýší hodnotu vložených financí do projektu,

- Strategie maximalizace ročních příjmů z investice – zde se investor orientuje především na roční výnosy a nehledí na chování investice v budoucnosti,

17MÁČE, Miroslav. Finanční analýza investičních projektů: praktické příklady a použití. Praha: Grada, 2006.

ISBN 80-247-1557-0.

18 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 1. část. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996. ISBN 80-707-9520-4.

(22)

21

- Strategie ve vztahu k riziku – zde se rozlišuje strategie agresivní (strategie s vysokým rizikem) a strategie konzervativní (strategie s nízkým rizikem),

- Strategie maximální likvidity investice – u této strategie dává investor přednost takovým investicím, které mají schopnost se transformovat na peníze, jedná se tedy o investice s nižší výnosností.

1.3 Investiční projekt

Jakmile má podnik jasně naformulovaný investiční cíl a zvolenou investiční strategii, může začít připravovat jednotlivé investiční projekty. Investiční projekt je takový projekt, jehož předmětem je určitá investice. Investiční projekt má vždy jasně specifikované parametry a návratnost investice. ¹⁹

Dle vlastnické struktury a způsobu zajištění kapitálu se investiční projekty dělí do dvou základních skupin.²⁰

- Investiční projekty se zázemím – projekt připravovaný a realizovaný jednou nebo více společnostmi, má dostatečné finanční a organizační zázemí,

- Investiční projekty závislé na investorech – již v přípravné fázi nutnost vstupu investora, který do projektu přinese vlastní kapitál a finance pro realizaci projektu.

V praxi je možné, z hlediska volby metod posuzování efektivnosti projektu, investiční projekty členit a klasifikovat na základě.²¹

19 VALACH, Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1996

20Co je to investiční projekt? INVESTMENT CONSULTING [online]. 2015. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z:

http://www.investment-consulting.cz/co-je-to-investicni-projekt/

(23)

22

- Výše kapitálových výdajů – kapitálová náročnost projektu je měřítkem pro realizaci projektu, nejčastěji je stanoven finanční limit zdrojů pro realizaci projektu,

- Přínosu projektu pro podnik – snížení nákladů díky technickým a technologickým inovacím, zvýšení tržeb podniku pomocí rozšíření výrobní kapacity, zvýšení tržeb podniku pomocí výrobkových inovací, snížení podnikatelského rizika, zlepšení podmínek podnikání (pracovní, sociální, bezpečností a další podmínky),

- Stupně závislosti – projekty vzájemně se vylučující, projekty vzájemně se nevylučující, projekty vázané, projekty nevázané,

- Objemu původního majetku – obnovovací a rozvojové projekty,

- Typu peněžních toků z investic – projekty s konvenčním nebo nekonvenčním peněžním tokem.

1.3.1 Proces přípravy a realizace projektů

Investiční projekt mapuje a analyzuje činnost podniku od myšlenky a nápadu investice až po dobu, kdy se podniku vrátí vynaložené prostředky na realizaci investice a po dobu, kdy budou vynaložené prostředky dostatečně zhodnoceny. Celý tento proces se rozděluje do čtyř fází:²²

- Předinvestiční fáze projektu, - Investiční fáze projektu, - Provozní fáze projektu,

- Ukončení provozu a likvidace.

Každá z těchto fází je pro úspěšnost projektu velmi důležitá.

22 FOTR, Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, 2005

(24)

23

Předinvestiční fáze projektu se zpravidla zaměřuje na identifikaci příležitostí, předběžný výběr a přípravu projektu a analyzuje varianty projektu.

Předinvestiční fáze se skládá z:²³

- Identifikace – cílem je nalézt takové projekty, které jsou potenciálně realizovatelné, vyhodnotit jejich základní parametry úspěšnosti a na základě těchto parametrů provést předvýběr projektů,

- Selekce – cílem je stanovit s větší předností hodnotu projektů,

- Rozhodnutí – přijetí nebo zamítnutí realizace projektu.

Jelikož se projekty zpravidla odvíjejí na základě vyjasnění určitých podnikatelských příležitostí, jsou tyto příležitosti východiskem pro předinvestiční fázi projektu.

Předinvestiční fáze se zabývá rozborem očekávaného trhu a stupněm využití stávajícího majetku podniku. Dále se zde posuzuje výše očekávaných výdajů a příjmů investice a rizikovost projektu. Odhad příjmů a výdajů, které projekt přinese, je pak kritickým bodem v investičním rozhodování. ²⁴

Identifikace investičních příležitostí je systematický proces, který stále sleduje a analyzuje informace z okolí podniku. Jedná se například o poptávku po produktech a službách daného podniku, o jeho exportní možnosti, o možnosti vstupu do nového odvětví nebo o implementaci technologických inovací. Pro identifikaci investičních příležitostí může podnik využít informace z primárních či sekundárních zdrojů marketingového výzkumu.

Jedná se tedy především o výzkumy, oborové studie, predikce, legislativní omezení apod.²⁵ Dále se v předinvestiční fázi projektu vypracovávají předběžné technicko-ekonomické studie, které jsou určitým mezikrokem mezi vyhledáváním nových příležitostí a podrobnou

23 SCHOLLEOVÁ, Investiční controlling: jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice, 2009

24 VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. Podniková ekonomika. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247- 4372-1.

(25)

24

technicko-ekonomickou studií. Tato předběžná studie se vypracovává především u rozsáhlých nákladných projektů.

Konečnou částí předinvestiční fáze je pak sestavení podrobné technicko-ekonomické studie, která poskytuje veškeré podklady a informace potřebné pro investiční rozhodování.

Technicko-ekonomická studie projektu by měla obsahovat tyto položky:²⁶ - Analýzu trhu a marketingovou strategii,

- Popis technologie a velikost výrobní jednotky, - Materiálové vstupy a energie,

- Umístění výrobní jednotky, - Lidské zdroje,

- Organizaci a řízení, - Analýzu rizik, - Plán realizace.

Ve všech výše uvedených položkách musí zpracovatelé dané studie respektovat a zhodnotit co nejvíce variant výrobního programu, technologií, materiálu, umístění, financování a další aspekty. Je zde nutné respektovat vzájemné vazby mezi položkami studie a zachytit možné dopady všech formulovaných a posuzovaných variant. Studie by tedy měla zachytit veškeré aspekty optimalizačního procesu, který vedl k dosaženým výsledkům z hlediska volby jednotlivých variant a prvků projektu.

V investiční fázi projektu je projekt uveden do provozu a je zde investováno do vlastní realizace projektu. Pro zahájení investiční fáze je nutné vytvořit právní, organizační

(26)

25

a finanční rámce pro realizaci. Aby mohl být projekt realizován, je nutné vypracovat následující etapy:²⁷

- Vytvoření potřebné základny,

- Získání technologie a její technické dokumentace, - Nabídkové řízení,

- Získání potřebného majetku, - Zajištění personální stránky, - Záběhový provoz.

V provozní fázi projektu je už řízena celá etapa realizace projektu, jsou vyráběny výrobky či poskytovány služby. V této fázi jsou generovány finanční toky, které rozhodují o ekonomické efektivnosti vybraného projektu. Problémy provozní fáze musejí být sledovány z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. Krátkodobé problémy se většinou týkají uvedení projektu do provozu. Může se například jednat o špatné zvolení výrobních zařízení nebo o špatně zaškolený personál. Dlouhodobé problémy se pak týkají celé strategie. Může se stát, že vývoj v okolí podniku nebude takový, jak se předpokládalo v technicko-ekonomických studiích a investiční projekt nebude naplňovat stanovené cíle.

Pak je třeba uvažovat o nápravných opatřeních a sledovat další náklady, které s nimi vznikají. Může se i stát, že nápravná opatření nebudou dostatečná a realizace projektu bude ukončena. ²⁸

Poslední částí realizace projektu je ukončení provozu a likvidace projektu. Fáze ukončení projektu je spojená s příjmy z likvidace majetku, ale i s náklady s touto likvidací spojenými. Jedná se například o demontáž zařízení, sanaci lokality nebo prodej nevyužitých zásob a zařízení. Rozdíl mezi výnosy a náklady likvidačního procesu pak

27 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9.

(27)

26

představuje likvidační hodnota projektu. Pokud je likvidační hodnota kladná, zvyšuje ukazatele ekonomické efektivnosti, záporná likvidační hodnota pak tyto ukazatele snižuje.

Proces likvidace projektu začíná podáním návrhu na likvidaci. Pro posouzení likvidace se svolá komise a útvar, který zařízení provozoval, vyplní likvidační protokol. Fyzickou likvidaci pak provádí útvar přípravy a realizace investic. Dále pak proces pokračuje do dalších útvarů spojených s investicí a nakonec do finančního útvaru, který provede změny v účetním systému včetně daňového posouzení. ²⁹

1.4 Financování investičního projektu

Pokud je investiční projekt vhodný k realizaci, je třeba provést rozhodnutí o jeho financování. Jelikož jsou investice dlouhodobé povahy a jsou peněžními výdaji na pořízení investičního majetku, je možné konkrétní rozhodnutí o financování chápat jako návrh na zajištění dlouhodobého kapitálu. Dlouhodobý majetek by měl být financován z vlastních nebo cizích dlouhodobých zdrojů, toto tvrzení je zásadou „zlatého bilančního pravidla financování.“ Dlouhodobé financování se pak dělí na střednědobé financování (1 až 5 let) a na vlastní dlouhodobé financování (financování majetku s životností vyšší než 5 let). ³⁰

Financování investičního projektu pak sleduje 3 základní cíle.³¹

- Zajistit požadovanou výši kapitálu na investice, která bude splňovat požadovanou míru výnosnosti,

- Dosáhnout co nejnižších nákladů kapitálu na požadované investice, - Nenarušit finanční stabilitu podniku – nenavýšit finanční riziko firmy.

30 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2. část. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-707-9067-9.

31 tamtéž

(28)

27

Zdroje financování investičního projektu se třídí dle svého původu a dle vlastnického vztahu. Jedná se o dělení na zdroje vlastní a cizí a na zdroje interní a externí.

Interní zdroje financování jsou takové zdroje, které vznikají činností podniku. Jedná se například o odpisy, nerozdělený zisk a dlouhodobé finanční rezervy. Vlastní zdroje financování jsou takové zdroje, které zahrnují zdroje interní a část zdrojů externích jako vklady vlastníků. Cizí zdroje financování jsou pro podnik závazkem, který musí být splacen, a zahrnují veškeré externí zdroje podniku snížené o vklady vlastníků. Jedná se například o dlouhodobé úvěry, finanční leasingy a podílové listy.

Přehled jednotlivých zdrojů je zobrazen v následující tabulce:

Tabulka 1: Zdroje financování investičního projektu Dle vlastnictví zdrojů

Dle původu zdrojů

Vlastní zdroje Cizí zdroje Interní ^Zisk

Odpisy Rezervní fond

Podniková banka

Externí Vklady vlastníků Dotace a dary Rizikový kapitál

Dluhopisy

Dlouhodobé finanční úvěry Finanční leasing

Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 300

1.4.1 Vlastní zdroje financování

Vlastní zdroje financování jsou takové zdroje, jaké si podnik vytváří svou vlastní činností.

Jedná se o veškeré interní zdroje financování a některé externí zdroje financování. Pokud jsou pro financování využity pouze interní zdroje, jedná se o tzv. samofinancování a zdroje zde představují výsledky podnikatelské činnosti daného podniku. Pokud podnik investiční projekt financuje z interních zdrojů, nevznikají podniku náklady na externí kapitál, nedochází ke zvyšování objemu závazků, snižuje se riziko ze zadlužení podniku a tím i případný požadovaný úrok z cizího kapitálu. ³²

(29)

28

Mezi interní zdroje financování patří především tyto položky:³³

- Odpisy – dlouhodobý majetek se do provozních nákladů zahrnuje postupně v jednotlivých letech životnosti. Postupné a systematické rozvržení pořizovací ceny dlouhodobého majetku se do nákladů podniku zahrnuje pomocí odpisů. Odpisy jako složka provozních nákladů ovlivňují výši základu daně ze zisku a i když jsou nákladem, nejsou zároveň peněžním výdajem a vystupují jako volný finanční zdroj,

- Nerozdělený zisk – jedná se o část zisku po zdanění, která není využita k vyplacení dividend nebo na tvorbu fondů ze zisku,

- Rezervní fondy – jedná se o část zisku, kterou si podnik uschovává jako ochranu proti různým rizikům.

Vlastní zdroje financování představují následující položky:³⁴

- Interní zdroje financování – nerozdělený zisk, odpisy, rezervní fondy, - Základní vklad – základní kapitál při založení podniku,

- Navýšení základního kapitálu – emise akcií nebo jiné vklady do základního kapitálu,

- Účasti, subvence a dary.

Pokud je investice financována pomocí externích zdrojů, jako jsou původní a navyšované vklady vlastníků, vzniká prostor pro vstup rizikového kapitálu (venture capital). Rizikový kapitál je především prostředkem pro financování zahájení podnikatelské činnosti, který poskytují podniky nebo jednotlivci. Venture investor investuje svůj soukromý kapitál

33 VALACH, Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2. část, 1996

34 FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů: jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247- 3293-0.

(30)

29

jako zdroj financování, který poskytuje s vidinou získání podílu v podniku. Kapitál je nabízen na předem stanovenou dobu a po ukončení této doby venture investor většinou prodává svůj podíl za několikanásobně vyšší částku, než byla jeho původní investice. ³⁵

1.4.2 Cizí zdroje financování

Do cizích zdrojů financování je možné zahrnout všechny ostatní zdroje, jež nejsou zdroji vlastními. Cizí zdroje jsou takové prostředky, které si podnik vypůjčil. Poskytovatelem zdroje je věřitel a získaný kapitál má charakter dluhu, z něhož plynou úroky, které jsou pro podnik nákladem. S cizími zdroji může podnik disponovat po předem stanovenou určitou dobu.

Financování pomocí cizích zdrojů neboli dluhové financování se vyznačuje určitými znaky. Za poskytnutí finančních zdrojů náleží věřitelům smluvně upravená výše odměny ve formě úroku z dluhu. Věřitel požaduje postupné splácení dluhu, nepodílí se na řízení podniku a zároveň neručí za závazky podniku (nenese podnikatelské riziko). ³⁶

Cizí zdroje tvoří především následující položky:³⁷

- Bankovní úvěry – spolupráce mezi bankou a dlužníkem určená na základě obchodní politiky banky (smluvní podmínky určuje banka),

- Obchodní úvěry – neboli dodavatelské úvěry. Jedná se o úvěry věcného charakteru, které fungují na dodavatelsko-odběratelských vztazích. Cena úvěru je zakalkulována do nabídkové ceny, úvěr není úročen a je považován za bezplatný zdroj financování,

36 REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247- 1835-4.

37FOTR, Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, 2005

(31)

30

- Dluhopisy – nákladově i organizačně náročný proces. Emisí dluhopisů a jejich prodejem na kapitálovém trhu podnik získá zdroje financování,

- Provozní a finanční leasing – třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem,

- Projektové financování – předmětem financování je dlouhodobý investiční projekt, kde se splácení úvěru odvíjí od plánovaných peněžních příjmů. Financování podniku je pak odděleno od stávajících aktivit podniku. U projektů, které jsou finančně velmi náročné, se jejich financování rozděluje mezi více subjektů a tím dochází k diverzifikaci rizika.

1.4.3 Strukturální a investiční fondy EU

V předchozích kapitolách byly vymezeny základní zdroje financování investičních projektů. V praktické části této práce se autorka bude věnovat financování projektu pomocí fondů Evropské unie, proto je nutné tento zdroj podrobněji charakterizovat.

Strukturální fondy jsou nástrojem pro realizaci regionální politiky v členských zemích a nástrojem pro dosahování ekonomické a sociální soudržnosti Evropské unie. I když je Evropská unie považována za jednu z nejbohatších organizací světa, existují na jejím území rozdíly mezi regiony. Strukturální fondy jsou určené pro pomoc méně rozvinutým regionům a regionům, které mají strukturální problémy a na podporu modernizace politik a systémů vzdělávání. ³⁸

Strukturální politika má 3 základní cíle:³⁹

- Podpora rozvoje zaostávajících regionů – podpora regionů s HDP pod hranicí 75 % průměru EU,

38HRDÝ, Milan. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80- 735-7137-4.

39 HRDÝ, Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU, 2006

(32)

31

- Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací – podpora regionů, které vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality a špatnou úroveň školství nebo životního prostředí,

- Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání – podpora zaměstnanosti v regionech pomocí rekvalifikace, vzdělávání a školení.

Všech cílů je dosahováno díky principu solidarity EU, který funguje tak, že bohatší země přispívají na rozvoj chudších zemí nebo regionů. K dosažení těchto cílů využívá Evropská unie čtyři strukturální fondy: Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund - ERDF), Evropský sociální fond (European Social Fund - ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) a Evropský námořní a rybářský fond (European Maritime and Fisheries Fund - EMFF).

ERDF je fond, který se zaměřuje na modernizaci a posilování hospodářství. V rámci tohoto fondu jsou financovány především projekty pro výstavbu silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, rekonstrukce kulturních památek, výsadba zeleně, rekonstrukce infrastruktury poskytující zdravotní péči, podpora inovačního potenciálu podnikatelů a další.

V rámci fondu ESF jsou podporovány aktivity v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. ESF podporuje neinvestiční projekty jako rozvoj vzdělávacích programů nebo rozvoj institucí služeb zaměstnanosti a je hlavním evropským nástrojem na podporu pracovních míst.

EAFRD je fond, který slouží pro rozvoj venkova. Díky tomuto fondu se zvyšuje konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví a také se zvyšuje kvalita životního prostředí.

Z fondu EMFF je podporován především rybolov a projekty, které vedou k vyšší konkurenceschopnosti této oblasti a zvyšují kvalitu životního prostředí.

(33)

32

Dále ještě existují 3 fondy: Fond solidarity (European Solidarity Fund – EUSF), Fond soudržnosti neboli Kohezní fond (Cohesion fund - CF) a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (European Globalisation Adjustment Fund – EGF). Fond solidarity je využíván především v případě velkých přírodních katastrof a poskytuje pomoc pro preventivní opatření vůči přírodním katastrofám. Fond soudržnosti je určen pro podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů jako u předcházejících fondů. EGF je fond, který je určený k pomoci pracovníkům, kteří přišli o svou práci v důsledku globalizace (například bankrot velkého podniku nebo propouštění velkého počtu zaměstnanců v určitém regionu).⁴⁰

Územní klasifikace regionální politiky

Každý členský stát Evropské unie má své vlastní územněsprávní členění a toto členění je v každém státě jiné. Tato skutečnost se stala problematickou v okamžiku, kdy bylo potřeba vytvářet statistická hodnocení a analyzovat ekonomickou situaci v regionech. Statistický úřad Evropských společenství (Eurostat) zavedl klasifikaci pro potřeby jednotné územní struktury, aby bylo možné rozdělovat strukturální pomoci potřebným regionům. Tato klasifikace vychází z administrativního členění jednotlivých členských zemí a jednotka se nazývá NUTS (Nomenklatura územních statistických jednotek). Podle počtu obyvatel se pak jednotky člení na 3 úrovně: NUTS I, NUTS II, NUTS III. ⁴¹

Rozdělení území do jednotek NUTS a počet těchto jednotek v České republice je zobrazeno v následující tabulce:

40 EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ A INVESTIČNÍ FONDY. Informace o fondech. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o- fondech-EU.

41EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ A INVESTIČNÍ FONDY. Regiony regionální politiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy- EU/Informace-o-fondech-EU/Regiony-regionalni-politiky-EU

(34)

33 Tabulka 2: Administrativní členění regionů

Úroveň Minimální počet obyvatel

Maximální počet obyvatel

Název Počet jednotek v ČR

NUTS I 3 000 000 7 000 000 Stát 1

NUTS II 800 000 3 000 000 Regionální

soudržnosti 8

NUTS III 150 000 800 000 Kraje 14

LAU I Okresy 76 + 15 pražských

obvodů LAU II

obce

6249

Zdroj: vlastní zpracování dle: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o- fondech-EU/Regiony-regionalni-politiky-EU

Pro regionální a strukturální politiku EU jsou nejdůležitější jednotky úrovně NUTS II a NUTS III, které jsou klíčové pro zařazování regionů do jednotlivých cílů regionální politiky. V České republice je 8 jednotek regionů soudržnosti, které vznikly z krajů:

Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava, Moravskoslezsko a Hlavní město Praha. Regiony soudržnosti jsou zobrazeny na níže uvedeném obrázku.

Kromě tří základních jednotek NUTS I, NUTS II, NUTS III ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistického členění, které však neslouží pro určení rozdělení prostředků z fondu EU. Jedná se o místní administrativní jednotky (Local administrative unit – LAU).⁴²

42 EUROSKOP. Správní členění. Euroskop [online]. [cit. 2015-10-08]. Dostupné z:

https://www.euroskop.cz/8642/sekce/spravni-cleneni-system-nuts/

(35)

34 Obrázek 1: Regiony soudržnosti v České republice

Zdroj: Euroskop.cz, dostupné z: https://www.euroskop.cz/8642/sekce/spravni-cleneni-system-nuts/

Cíle regionální politiky jsou naplňovány v sedmiletých obdobích, která se nazývají programová období. Každý členský stát pro dané období vypracovává programové dokumenty, ve kterých si stanoví rozpočet. Pro každé programové období jsou stanoveny konkrétní cíle, kterých se každý členský stát snaží dosáhnout v souladu se strategickými dokumenty EU. Pro každé programové období si členský stát na základě svých potřeb definuje operační program. K operačnímu programu připadá popis souhrnných priorit, postupy řízení a využití finančních zdrojů. Počet operačních programů závisí na rozhodnutí členského státu a za vymezení každého programu je odpovědné příslušné ministerstvo. ⁴³

1.5 Plánování peněžních toků z investičního projektu

Kapitálové a peněžní příjmy z investice jsou celkovými výnosy z investic, kterým se říká peněžní toky (cash flow z investice). Jelikož na výdaje a příjmy působí mnoho faktorů, je velmi obtížné stanovit peněžní tok z investičního projektu. Proto je nutné při plánování kapitálových výdajů a peněžních příjmů z projektu zohlednit faktor času a dopad celkového rizika, které očekávanou efektivitu investování silně ovlivňují. ⁴⁴

43 BOHÁČKOVÁ, Ivana a Magdalena HRABÁNKOVÁ. Strukturální politika Evropské unie. Praha: C.H.

Beck,2009. ISBN 978-80-7400-111-6.

(36)

35

Kapitálové výdaje jsou veškeré peněžní výdaje vynaložené na investici, přičemž jejich návratnost je delší než 1 rok. Kapitálové výdaje určené na pořízení investičního majetku obsahují:

- Pořizovací výdaje na novou investici včetně vedlejších pořizovacích výdajů jako je doprava, investice atd.,

- Výdaje na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu, který je nezbytným předpokladem pro efektivní fungování investic. Jedná se například o trvalý přírůstek zásob, nedokončené výroby, pohledávek a dalších složek oběžného majetku. Jelikož růst oběžného majetku vyvolá růst krátkodobých závazků, jedná se o trvalý přírůstek rozdílu mezi přírůstkem oběžného majetku a přírůstkem krátkodobých pasiv, neboli přírůstek čistého pracovního kapitálu. ⁴⁵

Kapitálové výdaje je pak možné vyjádřit pomocí vzorce:⁴⁶

D P O I

K    (1)

K … kapitálový výdaj v daném roce I … výdaj na pořízení investice

O … výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu D … daňové efekty

P … příjem z prodeje existujícího nahrazovaného majetku

Pro správné investiční rozhodování je velmi důležité určení peněžních příjmů z investice, ale zároveň je toto určení velmi obtížné. Obtížnost určení očekávaných peněžních příjmů vyplývá z následujících skutečností:⁴⁷

- Životnost investice je delší než proces nabytí investice, - Faktor času má velký vliv na rozhodování,

- Očekávané příjmy jsou ovlivňovány větším počtem faktorů než kapitálové výdaje,

46 VALACH, Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 1. část, 1996

(37)

36 - Velikost celkového podnikatelského rizika.

Roční peněžní příjem lze vyjádřit:⁴⁸

D P O A Z

P    _M  (2)

P … celkový roční peněžní příjem z investice PM … příjem z prodeje investičního majetku D … daňový efekt z prodeje investičního majetku A … přírůstek ročních daňových odpisů z investice

O … změna čistého pracovního kapitálu v důsledku investování během životnosti investice (úbytek +, přírůstek -)

Z … roční přírůstek zisku po zdanění, který investice generuje

1.6 Finanční analýza

Finanční analýza je nástrojem řízení společnosti, který posuzuje současnou finanční a ekonomickou situaci podniku a dále je jedním z hlavních nástrojů pro finanční rozhodování podniku. Finanční analýza je prováděna pomocí specifických postupů a metod. ⁴⁹

Finanční analýza hodnotí minulost a současnost podniku a předpovídá finanční podmínky a možnosti podniku v budoucnosti. Finanční analýza je systém, který rozebírá získaná data obsažená především v účetních výkazech. ⁵⁰

Komplexní zhodnocení finanční situace podniku, ke kterému finanční analýza slouží, odpovídá na otázku, zda je podnik ziskový, jakou má kapitálovou strukturu a zda svá aktiva využívá efektivně. Finanční analýza je nedílnou součástí finančního řízení podniku a svými výsledky napomáhá manažerům při rozhodovacích procesech. Finanční analýza

48 VALACH, Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2010

50 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3916-8.

(38)

37

nehodnotí pouze finanční postavení podniku, ale je také využívána k rozhodování o investičních záměrech podniku. ⁵¹

Finanční analýzu je možné provést pouze při získání určitých dat. Základními zdroji informací jsou účetní výkazy podniku: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash flow, přehled o změnách vlastního kapitálu a příloha k účetní závěrce. Informační zdroje pro finanční analýzu je možné dělit na interní a externí. Interní zdroje informací se týkají pouze analyzovaného podniku a ne všechny jsou veřejně dostupné. Externí zdroje informací se pak týkají okolí podniku a to domácího i zahraničního. Externími informacemi mohou být například mezinárodní analýzy, odvětvové analýzy, informace z tisku, opatření vlády nebo postavení podniku na trhu. ⁵²

V informačních zdrojích jsou peněžně vyjádřeny finanční ukazatelé, které vyjadřují charakteristiku ekonomické činnosti podniku. Finanční ukazatelé se člení na ukazatele absolutní, rozdílové a poměrové. Stavové a tokové veličiny, které tvoří obsah účetních výkazů, se nazývají absolutními ukazateli. Absolutní ukazatelé nejsou zpracovány matematickou metodou. Matematickou metodou jsou zpracovány rozdílové ukazatele, které se počítají jako rozdíl určitých aktiv s určitou položkou pasiv. Nejvyužívanějšími ukazateli jsou však poměrové ukazatele.⁵³ Pomocí poměrových ukazatelů je možné získat ukazatele rentability, který hodnotí efektivnost hospodaření podniku a schopnost podniku vytvářet zisk. Dále je možné pomocí poměrových ukazatelů získat ukazatele aktivity, které vyjadřují časový interval obratu určitého druhu majetku v podniku. Dále je možné vyjádřit ukazatele likvidity, což je schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky potřebné pro splacení závazků a také ukazatele zadluženosti, které vyjadřují, do jaké míry je majetek podniku financován z cizích zdrojů. Dále existují různé soustavy ukazatelů (Rychlý test, Index IN, Altmanův test), nebo je možné ukazatele dělit na objemové a relativní.⁵⁴

51 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4456-8.

52 RŮČKOVÁ, Finanční analýza, 2011

53 tamtéž

(39)

38

2. Hodnocení efektivnosti investičních projektů

Hodnocením ekonomické efektivnosti investičních projektů se posuzuje návratnost kapitálu, který se do projektu vkládá. Pomocí tohoto hodnocení se zjišťuje, jaká bude návratnost vložených prostředků, za jakou dobu a v jaké výši a v jakém efektu k této návratnosti dojde. Každý projekt, aby mohl být realizován, musí být ekonomicky efektivní a musí splňovat požadavky poskytovatele kapitálu. ⁵⁵

Cílem vlastníků je maximalizace tržní hodnoty podniku, k tomuto cíli by měla celková efektivnost investičních projektů přispívat. Zda celková efektivnost přispívá k cíli podniku, je vyjádřeno kritérii hodnocení efektivnosti investic. Za základní kritéria hodnocení efektivnosti investic jsou považována kritéria čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta. ⁵⁶

Poskytovatelé kapitálu požadují, aby hodnota investičních projektů byla vyšší než objem nákladů spojených s realizací daného projektu. Tento požadavek je vyjádřen čistou současnou hodnotou, jelikož ta je dána rozdílem mezi hodnotou projektu a náklady na jeho realizaci. Podnik by měl investovat pouze do takových projektů, které mají kladnou čistou současnou hodnotu. Dalším kritériem, kterým se posuzuje atraktivita investičního projektu, je vnitřní výnosové procento. ⁵⁷

Velmi důležitou roli v investičním rozhodování hraje faktor času a riziko, jelikož investice je kapitálově náročná operace s průměrným časovým horizontem 5 až 10 let. Každá investice by zároveň měla zajišťovat návratnost vložených peněžních prostředků, jelikož je kapitálovým výdajem. Na základě výše zmiňovaných kritérií hodnocení efektivnosti očekává poskytovatel kapitálu určitou výnosnost investice, dále její návratnost a dodatečné

55 HRDÝ, Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU, 2006

56 tamtéž

57BREALEY, Principles of corporate finance. 2011

(40)

39

zúročení. Pokud se zohlední veškerá kritéria a očekávání, je možné investiční projekt hodnotit na základě různých metod. ⁵⁸

2.1 Metody hodnocení ekonomické efektivnosti

Jelikož do investičního rozhodování zasahuje spousta faktorů, kritérií a hodnot, je možné při hodnocení ekonomické efektivnosti investičního projektu rozlišovat několik metod hodnocení. Nejzákladnějšími metodami hodnocení jsou metody statické a metody dynamické, které zohledňují či opomíjejí existenci faktoru času.⁵⁹ Dále se pak rozlišují metody nevýnosového charakteru a reálně opční metody.

2.1.1 Statické metody

Statické metody se zaměřují především na peněžní přínos z investice a tento přínos poměřují s počátečními výdaji. Sledovaným prvkem je u těchto metod především výše diskontní sazby a s ní spojená míra výnosnosti. Statické metody se využívají především ve fázi předběžného výběru nebo u projektů s velmi krátkou dobou životnosti, jelikož nezohledňují faktor rizika a opomíjejí faktor času a jeho vliv na hodnotu peněz.

K těmto metodám patří celkový příjem z investice, průměrná výnosnost, doba návratnosti a průměrné roční náklady.⁶⁰

Celkový příjem z investice⁶¹

Celkový příjem z investice se počítá jako součet všech očekávaných peněžních toků:







 ⁿ

1 i

i n

2

1 CF ... CF CF

CF

CP (3)

CF … cash flow

58MÁČE, Finanční analýza investičních projektů, praktické příklady a použití, 2006

59 HRDÝ, Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. ASPI, 2006

61 tamtéž