PROJEKT PŘÍRODNÍHO FITNESS CENTRA SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ ZDRAVOTNĚ ORIENTOVANÉ TĚLESNÉ ZDATNOSTI ČLOVĚKA.

PROJEKT PŘÍRODNÍHO FITNESS CENTRA SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ ZDRAVOTNĚ

ORIENTOVANÉ TĚLESNÉ ZDATNOSTI ČLOVĚKA.

Bakalářská práce

Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie

Autor práce: Michaela Kutílková Vedoucí práce: Mgr. Václav Bittner

Liberec 2014

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování:

Děkuji Mgr. Bittnerovi, za pomoc a rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce a mé rodině za podporu.

Anotace:

Bakalářská práce pojednává o projektu přírodního fitness centra, jako o nové moţnosti jak rozvíjet aerobní a anaerobní zdatnost. Popisuje pravidelnou pohybovou aktivitu jako vhodnou náplň volného času, která přispívá ke zdravému ţivotnímu stylu.

Dále uvádí komponenty, které podmiňují zdravý ţivotní styl a popisuje faktory, které působí na kvalitu pohybové aktivity.

Zároveň zkoumá přípravu, realizaci a financování projektu. Zaměřuje se především na moţnosti čerpání dotací. Výsledkem je Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost, modelovaný na lokalitě Vodní nádrţ Harcov, který je moţný přizpůsobit i jiným lokalitám. Slouţí tedy jako obecný model pro tvorbu dalších projektů.

Klíčová slova:

Annotation:

Bachelor thesis discusses project of natural fitness centre as a new possibility how to develope aerobic and anaerobic fitness. It describes regular physical activity as a suitable filling of leisure. Also it shows components causing the healthy lifestyle and describes factors which affect quality of physical activity.

At the same time it examines preparation, realization and funding of the project. The funding is mainly focused on possibility of drawing grants. The result is Project of natural fitness centre focused on health related fitness, modeled and located in Vodní nádrţ Harcov and it is possible to move the project on another locality. It can be used as a model for creating other projects similar like this.

Key words:

4

Obsah

Úvod ... 8

1 Cíle Bakalářské Práce ... 9

1.1 Hlavní cíl práce ... 9

1.2 Dílčí cíle práce ... 9

2 Syntéza poznatků ... 10

2.1 Zdravý ţivotní styl ... 10

2.1.1 Komponenty zdravého ţivotního stylu ... 10

2.1.2 Volný čas a ţivotní styl ... 11

2.2 Pohybová aktivita jako náplň volného času ... 12

2.2.1 Faktory působící na pohybovou aktivitu ... 15

2.3 Zdravotně orientovaná zdatnost ve vztahu s pohybovou aktivitou ... 19

2.4 Shrnutí poznatků o přírodních fitness centrech ... 21

2.4.1 Přírodní fitness centra v České Republice ... 22

3 Tvorba projektu ... 25

3.1 Metodická část ... 25

3.2 Moţnosti financování neziskového projektu Přírodní fitness centrum ... 31

3.3 Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na ZOZ ... 38

3.3.1 Výběr přírodní lokality a dostupná zařízení v Liberci ... 39

3.3.2 Projektový záměr ... 46

3.3.3 Registr zainteresovaných stran ... 48

5

3.3.4 Rozpočet ... 49

3.3.5 Financování projektu ... 51

3.3.6 Změnový poţadavek ... 52

3.3.7 Harmonogram ... 53

3.3.8 Akceptační protokol ... 54

3.3.9 Vyhodnocení projektu ... 56

4 Závěr ... 57

5 Literatura ... 58

6

Seznam tabulek

Tabulka 1: Projektový záměr Přírodního fitness centra ... 47

Tabulka 2: Stručný kontext projektu ... 47

Tabulka 3: Řešení projektu ... 47

Tabulka 4: Registr zainteresovaných stran ... 48

Tabulka 5: Rozpočet - materiál ... 49

Tabulka 6: Rozpočet - projektový tým ... 50

Tabulka 7: Celkový rozpočet ... 50

Tabulka 8: Přehled dotačních poskytovatelů ... 51

Tabulka 9: Změnový poţadavek... 52

Tabulka 10: Harmonogram projektu ... 53

Tabulka 11: Akceptační protokol ... 54

Tabulka 12: Seznam závad ... 55

Tabulka 13: Schvalovací tabulka ... 55

Tabulka 14: Vyhodnocení projektu ... 56

Seznam Ilustrací:

Ilustrace 2: Vodní nádrţ Harcov ... 45

Ilustrace 3: Mapa Areálu od Lukáše Staňka ... 46

7

Seznam zkratek a symbolů

BMI body mass index

MHD městská hromadná doprava PA pohybová aktivita

TRX training resistance excersise WBS Work breakdown structure WHO World Health Organization ZOZ zdravotně orientovaná zdatnost

8

Úvod

Má práce pojednává o Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti člověka. Toto téma jsem si vybrala hned z několika důvodů. V dnešní době je velmi diskutovaným a problematickým tématem výskyt civilizačních chorob (cukrovka, obezita, rakovina, kardiovaskulární nemoci, a další). Jak je obecně známo příčinou vzniku těchto nemocí je výrazný rozvoj průmyslu a nezdravý způsob ţivota populace. Zatímco rozvoj průmyslu a vývoj doby nezastavíme, sníţit riziko vzniku civilizačních chorob můţeme velmi snadno. Prevence spočívá především ve vhodném stravování a pravidelném pohybu. Výstavba přírodního fitness centra by mohla být příleţitostí, jak podpořit rozvoj regionu a zároveň nalakát jeho obyvatele k pravidelné pohybové rekreaci.

Dalším důvodem volby tématu byl zájem o seznámení se s moţnostmi financování a tvorbou neziskového projektu. V práci je uveden přehled poskytovatelů dotací a zároveň obecné kroky, které je nutné následovat při podávání ţádostí o finanční prostředky.

Součástí je také podrobný metodický výzkum, jak takový projekt vytvořit.

Výsledkem je zhotovený Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost, který je modelován na lokalitě Vodní nádrţ Harcov. Tuto oblast jsem vybrala na základě jednoznačných parametrů. Zejména jde o dostupnost, klidné prostředí a jiţ proběhlou revitalizaci.

V poslední řadě bych ráda zmínila, ţe téma mne oslovilo i tím, ţe se sama pohybovým aktivitám ráda věnuji a vím jak pozitivní přínos mají. Současně se studiem Rekreologie jsem začala navštěvovat fitcentrum, kde jsem se setkala se spoustou lidí, kteří sami projevovali zájem o outdoorové aktivity, které by mohli realizovat právě v přírodním fitness centru.

9

1 Cíle Bakalářské Práce 1.1 Hlavní cíl práce

Hlavním cílem mé bakalářské práce je vytvořit projekt přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti člověka.

1.2 Dílčí cíle práce

1. Shrnout poznatky v oblasti přírodních fitness center se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost

2. Vytipovat vhodnou lokalitu na území města Liberec

3. Seznámit se s grantovými výzvami a moţnými finančními zdroji v oblasti tělesná výchova a sport v České republice

4. Vytvořit finanční a marketingovou analýzu přírodního fitcentra

10

2 Syntéza poznatků 2.1 Zdravý ţivotní styl

Zdraví patří mezi největší hodnoty člověka. Logicky by se měla tato hodnota projevit ve výběru chování, v ţivotním stylu člověka. Bohuţel tomu tak není. Ţivotní styl většiny lidí se naopak od zdraví odklání. Důsledky tohoto odklonu lze spatřovat v nárůstu tzv. hromadných neinfekčních chorob, dříve téţ civilizační choroby. Za jejich příčinu jsou povaţovány špatné zvyky, lépe nezdravý ţivotní styl. (Fojtík, 2011, str. 26).

Definice zdraví

Dle mnoha publikací zdraví chápeme jako optimální stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Zpočátku si většina pod tímto pojmem představí pouze stav za nepřítomnosti nemoci (Muţík, Krejčí, 1997). World health organization podporuje vymezení pojmu následovně: „ Health is a state of comlete psysical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity.“(„ Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, ne pouze stav absence nemoci nebo tělesné vady.“), (World Health Organization, 2015).

Podle Williamse (1990) zdraví není měřitelné a je ovlivněno mnoha faktory, zejména ţivotním stylem populace, genetickou výbavou, ţivotním prostředím a zdravotnickými sluţbami. Základy pro zdravý ţivot se utváří v útlém věku. Velký podíl na zdraví má prostředí, ve kterém vyrůstáme, lidé kteří nás obklopují, učí nás jak se chovat, stravovat a efektivně vyuţívat volný čas, coţ přispívá ke zdravému ţivotnímu stylu. Pokud jsou naše návyky jiţ od narození špatné, nemůţeme očekávat absenci civilizačních chorob, jako jsou například kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, obezita, rakovina a další.

2.1.1 Komponenty zdravého ţivotního stylu

Vzhledem k jiţ zmíněnému nezdravému ţivotnímu stylu dnešní společnosti, nelze očekávat, ţe se kaţdý bude cítit dobře. Aby se člověk cítil a byl zdravý, měl by následovat několik pravidel neboli tzv. komponenty zdravého ţivotního stylu. Hierarchie těchto

11

komponent není sjednocena a kaţdý autor ji můţe uvádět jinak. Jsou jimi hodnoty a zásady, které by kaţdého měli rodiče učit jiţ od narození.

Především jde o:

 dodrţování pravidelného cvičení

 vyváţené stravy

 udrţování optimální tělesné hmotnosti

 dodrţování adekvátního odpočinku

 omezení nebo absence alkoholu

 omezení nebo absence kouření

 pobyt v čistém prostředí

 dodrţování bezpečnosti

 vyrovnávání se stresem

 praktikování zdravého sexu

 zachování adekvátního sebevědomí

 rozvoj a udrţování inteligence, paměti

 rozvoj a procvičování sociálních dovedností (Williams, 1990).

2.1.2 Volný čas a ţivotní styl

Dnešní doba je neúprosná, rychlá a zároveň společnosti poskytuje naprosto vše, co si jen můţe přát. Kaţdý se honí za penězi, aby si mohl dopřát, pak ale nezbývá dostatek času na správnou stravu, cvičení atd. Tudíţ jedním z podstatných faktorů ovlivňující ţivotní styl je čas. Den dospělého člověka můţeme tedy rozvrhnout na dobu pracovní a mimopracovní. Průměrně v práci strávíme okolo 8 hodin a po odečtení od celkové denní doby (24 hodin) zbývá 16 hodin volna. Volný čas je dále osekávaný aktivitami, díky kterým zajišťujeme naše biologické potřeby. Mezi ně patří nasycení, hygiena, potřeba odpočinku a další. K pokrytí těchto potřeb, musíme jít koupit jídlo do obchodu, pro hygienické potřeby, atd. To jsou další činnosti, které zabírají část volného času a označujeme je jako činnosti mimopracovní nutné. Pokud tedy vyjmeme z časového fondu dobu pracovní a mimopracovní nutnou, jediné co zbývá je volný čas. V tomto časovém úseku má kaţdý člověk moţnost regenerace a kompenzace sil na další pracovní den. Dále ho můţeme dělit čas, kdy pasivně a aktivně odpočíváme. Pasivním odpočinkem je spánek, aktivním naopak pohyb nebo další zájmové aktivity (Hrčka, Drdácká, 1992).

12

Volný čas je souhrn činností, kterým se člověk můţe věnovat podle vlastní vůle, z důvodu odpočinku, zábavy nebo aby rozvíjel svou dobrovolnou účast na společenském ţivotě, informovanost nebo vzdělání, nezávisle na svém povolání, poté co se uvolnil od všech závazků (Fojtík, 2011, str. 31)

2.2 Pohybová aktivita jako náplň volného času

Pohyb

Pohyb je základní atribut a způsob existence, tím i prvek moţnosti změny polohy v prostoru a čase, má svoji pasivní sloţku – kostru, aktivní sloţku potom tvoří svalstvo…

Pohybová činnost je určitým projevem pohybových schopností a dovedností zaměřených na splnění konkrétního pohybového cíle. Tento cíl vychází z potřeb organizmu a dá se charakterizovat jako aktivní účelový proces řízený vnitřními potřebami objektu. Význam pohybové výchovy vzrůstá se zvyšujícím se vlivem negativního vlivu prostředí a způsobu ţivota. Pohyb musí plnit funkci prevence a kompenzace. Hošková (1998, str. 137).

Pohybová aktivita (PA)

World health organization (dále WHO) popisuje PA následovně: „physical activity is defined as any bodily movement produced by skeletal muscles that requires energy expenditure“ („ fyzická aktivita je definována jako každý tělesný pohyb zprostředkovaný kosterním svalstvem vyžadující spotřebu energie“), (World Health Organization, 2015).

Pohybová aktivita volnočasová, pracovní a jiná, můţeme ji tedy chápat jako veškerý motorický pohyb člověka zahrnující pohybové úkony kaţdodenního ţivota.

Dostatečnou PA společně s vhodnými stravovacími návyky můţeme docílit pevného zdraví a předejít tak moţným onemocněním (Bouchard, Shepard, 1994; Suchomel, 2007).

Existuje celá řada studií, ţe pohybová aktivita přináší lidem kaţdé věkové kategorie uţitek, naopak nedostatek pohybu vede k jiţ zmíněným civilizačním chorobám. Podle WHO: „ Physical inactivity (lack of physical activity) has been identified as the fourth leading risk factor for global mortality (6% of deaths globally)“ („fyzická neboli pohybová neaktivita/nečinnost (nedostatek fyzické aktivity) byla určena jako čtvrtý rizikový faktor úmrtnosti na celém světě (6% úmrtí celkově“), (World Health Organization, 2015).

13 Pohyb a rekreace

Rekreace označuje ve slovníku cizích slov obnovu, znovuvytvoření, odpočinek a oddech. Její původ, podle některých autorů, sahá do dávné historie lidstva. Tito autoři povaţují za počátky rekreace právě oslavy, rituály svátky nebo další slavnostní příleţitosti v ţivotě lidské společnosti. Jiní zase tvrdí, ţe pojem jako takový se dostává do povědomí aţ v období tzv. průmyslové revoluce, kdy dochází ke změně nároků na pracovníky a to jak v mnoţství vykonané práce, tak i v kvalitě jejího provedení (Hodaň, Dohnal, 2005).

Člověk podléhá ve svém ţivotě různým druhům zatíţení. Jedná se o zátěţ psychickou, fyzickou a také sociální. Aby člověk nepodlehl negativně působícím vlivům nenávratně, existují procesy a mechanismy, které dokáţí na zátěţ vhodně reagovat. Jedná se o mechanismy a procesy vrozené, které se projevují zejména na biologické úrovni.

Samozřejmě kromě toho si člověk sám vytváří vědomé strategie vyrovnávání se se zátěţí, ty nazýváme mechanismy získanými. Při zátěţi dochází k narušení přirozeného stavu organismu, kdy dochází ke spotřebě energetických zásob a hromadí se škodlivé látky v těle. Jinými slovy dochází k únavě organismu (Hodaň, Dohnal, 2005).

Existují dvě moţnosti, jak udrţet rovnováţný stav organismu. Přirozenou tendencí organismu, jak udrţet rovnováţný stav je, ţe zabezpečuje odstranění únavy biologickými vědomě neřízenými procesy. Jedná se o pasivní formu odpočinku, coţ můţe být například spánek. Druhou moţností je aktivní obnova organismu, která vyţaduje aktivní přístup člověka, coţ můţe některé lidi obtěţovat. Jednou z výhod této moţnosti je zkrácená doba na překonání únavy (Hodaň, Dohnal, 2005).

Rekreační činnosti mohou být libovolné. Mohou být realizovány individuálně, nebo ve skupinách, můţe jít o pohybovou aktivitu, intelektuální nebo uměleckou. Dále se mohou členit podle délky trvání a to na krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé.

Význam členění je především praktický, kaţdá činnost má své trvání, které je třeba respektovat, aby splnila svůj účel (Hodaň, Dohnal, 2005).

14

Členění podle charakteru činností působících na člověka můţeme rozlišovat rekreaci:

 kulturně-uměleckou

 intelektuální

 sociální

 zájmovou

 pohybovou (Hodaň, Dohnal, 2005).

Pohybové aktivity a ostatní aktivity volného času

Vztah pohybových aktivit mezi ostatními aktivitami volného času je vzhledem k uvedeným definicím silný, kaţdá aktivita člověka je totiţ spojena s pohybovým projevem ať uţ jde o aktivní uměleckou činnost či sledování sportovního utkání. Obě tyto činnosti vyţadují pohyb k jejich uskutečnění. U sportovního utkání můţe jít o skandování, nebo přinejmenším chůzi na sportovní stadion, naopak u malby jde hlavně o zapojení lokální skupiny svalů například uţ jen na ruce, kterou drţí člověk štětec.

V dnešní době se hovoří o tom, ţe pohybových aktivit ve volném čase je málo, ţe se lidé nehýbou a ţijí sedavým způsobem. Z předchozího je ale zřejmé, ţe aktivity volného času jsou s pohybem propojeny. Rozpor je dán především v kvalitě a kvantitě pohybu, tudíţ změna ţivotního stylu se tolik neprojevuje v celkovém mnoţství času věnovanému pohybovým aktivitám, ale jejich charakteru. Vzhledem k jiţ zmíněným pohybovým aktivitám jako je sledování utkání či umělecká činnost si můţeme všimnout, ţe začínají převaţovat pohybové aktivity se zapojením lokálních svalových skupin. Podle řady odborníků není však nutná znalost skladby pohybových aktivit, ale je velmi důleţité vědět, jak přispívají k celkovému energetickému výdeji. Mezi aktivity kladně ovlivňující organismus člověka lze zařadit tělocvičnou aktivitu (Fojtík, 2011).

Tělocvičná aktivita

Tělocvičná aktivita je suma skutečně realizovaných tělesných cvičení, kterou tvoří nejvhodnější pohybové aktivity pro člověka, jelikoţ je primárně zaměřena na jeho rozvoj.

Mezi tyto aktivity patří běh, plavání, lyţování, jízda na kole, hraní sportovních her apod.

Tento předpoklad však platí pouze za určitých podmínek daných kvalitou a kvantitou vykonávaných aktivit (Hodaň, 1992).

15

Skladbu tělocvičných aktivit ovlivňuje několik dalších faktorů. Jinou skladbu těchto činností budou vykazovat děti, dospělí nebo například senioři, dále se bude měnit na základě podmínek ţivota v regionech, kterých jejich obyvatele mohou vyuţívat. Realizace těchto aktivit ve volném čase a zejména výběr pohybové činnosti podléhá celé řadě vlivů.

Faktory působící na výběr tělocvičné aktivity jsou subjektivní a objektivní. Mezi subjektivní faktory patří zájmy, postoje, hodnoty apod. Výběr podléhá těmto faktorům uţ jen ze samotné podstaty volného času (čas kdy má člověk moţnost seberealizace, regenerace, apod.), dále můţe záviset na sociálním prostředí a dalším. Oproti tomu objektivní faktory zahrnují rozsáhlou oblast moţného působení na výběr a provozování tělocvičných aktivit ve volném čase. Patří sem podmínky prostorové, materiální nebo například zdravotní stav, ekonomické zázemí apod.

Zájem o jednotlivé druhy tělocvičných aktivit je dán subjektivními i objektivními potřebami jedince a mění se v průběhu času. Stanovení univerzálně platných pořadí dle oblíbenosti je téměř nemoţné. Oblíbené aktivity dětí se dají dobře odvozovat od aktivit, ke kterým mají kladný vztah, ten si vytváří pomocí učitelů, vychovatelů, pracovníků volného času a rodině. V případě obliby těchto činností se do popředí dostávají aktivity, které souvisí s organizovanou činností ve volném čase, kterými jsou například sportovní hry, plavání, sjezdové lyţování a další. V četných výzkumech zabývajících se dlouhodobými změnami ve skladbě tělocvičných zájmů dětí, mládeţe i vysokoškolských studentů, bylo zjištěno, ţe se tato skladba příliš neliší a nedochází k velkým změnám. U dívek všech věkových skupin je především zájem o tanec, aerobik, bruslení a sjezdové lyţování. U chlapců podobně dominuje zájem o plavání, sportovní hry, a další. Participace na tělocvičných aktivitách je dále ovlivněna podmínkami přírodními, materiálními, ekonomickými aj. podmínkami. Například v severských státech Evropy jako je třeba Švédsko, Norsko a Finsko, je velmi rozšířené klasické lyţování, oproti tomu v přímořských státech je provozováno plavání, surfování a další (Fojtík, 2011).

2.2.1 Faktory působící na pohybovou aktivitu

V současné době jsou k dispozici stále přesnější data o důsledcích pohybové aktivity na člověka zejména po stránce fyzické ale i psychické. Je zřejmé, ţe pohybová aktivita je při splnění určitých kritérií důleţitým aspektem zdravého ţivotního stylu člověka. Málo ale víme o tom, co ovlivňuje pohybovou aktivitu, aby byla realizována

16

v dostatečném objemu nebo intenzitě. Stále více se tedy odborníci na problematiku pohybové aktivity zabývají sledováním faktorů, které na ni působí a snaţí se popsat vzájemné vztahy tak, aby umoţnili predikci chování člověka ve vztahu k pohybové aktivitě.(Fojtík, 2011, str. 46). Existuje celá řada členní těchto faktorů, obecně je však moţné říct, ţe patří v zásadě do dvou skupin a to do vnitřních faktorů jedince a do vnějších faktorů.

Vnitřní faktory působící na pohybové aktivity

Mezi vnitřní faktory patří biologické předpoklady, vzdělání a další. Konkrétně se jedná o věk, pohlaví, zdraví, tělesnou zdatnost, psychosociální faktory, rodinu a práci.

Věk

Pokud se zaměříme na stáří jedince, ve vztahu s realizací pohybových aktivit, největší pozornost je věnována zejména školnímu věku. Důvodem je zjištění, ţe moţnost ovlivnění ţivotního stylu a tedy pohybové aktivity s věkem postupně klesá. Neznamená to ale, ţe se v pozdějším věku nedají realizovat změny v pohybové aktivitě. Podle několika autorů jsou děti nejaktivnější částí populace, později však mezi věkem 6 ˗ 18 lety mnoţství času věnovaného pohybovým aktivitám klesá o 25 % ˗ 50 %. (Cheung, Richmond, 1995).

Samozřejmě se také můţe intenzita pohybových činností zvyšovat, například v období adolescence (jedinci, kteří začali s pohybem v období adolescence) ve srovnání období dětství u těch, kteří v aktivitách pokračují (Shepard 1994).

Při posuzování vztahu věku k pohybovým aktivitám je nutné vzít v úvahu jejich jednotlivé parametry, kterými jsou intenzita, objem a frekvence jejich realizace.

V současné době dochází po celém světě k demografickým změnám. Populace stárne, coţ znamená, ţe přibývá starších lidí oproti ostatním skupinám populace. Nelze je však chápat jako skupinu lidí, která není schopna pohybu. Současní senioři jsou schopni realizovat pohybové aktivity různého charakteru (Fojtík, 2011).

Pohlaví

Samozřejmě participace na pohybové aktivitě nezáleţí pouze na věku, ale také na pohlaví. Výzkumné studie však nejsou jednotné v určení, která část populace vykazuje na

17

pohybových aktivitách vyšší participaci. Někteří autoři se přiklání k ţenám, jiní zase k muţům. Obecně není rozdíl v celkové participaci, ale v náročnosti dané aktivity. Muţi se podílí více na fyzicky náročnějších a těţších aktivitách, ţeny zase na méně náročných.

Zřejmý efekt pohlaví na pohybovou aktivitu je výsledkem kulturních a biologických sil.

Na participaci ţen působí více faktorů neţli u muţů, obzvlášť se tu výrazněji podílí změny ţivotního cyklu, jako je například rodičovství, práce, apod. (Fojtík, 2011).

Rodina a pohyb

Rodina je jedním z velmi důleţitých faktorů ovlivňujících pohybovou aktivitu.

Děti, jejichţ rodiče jsou aktivní, jsou aţ šestkrát aktivnější neţ děti, jejichţ rodiče se ve volném čase ničemu nevěnují. U dětí vztah k pohybovým aktivitám formuje rodina, u mládeţe vrstevníci. Pro vytváření zájmu o pohyb se za nejvýhodnější období povaţuje období školního věku. Dětství a adolescence jsou důleţitým obdobím k získávání dovedností ve sportu a ostatních aktivitách. V této etapě ţivota je soutěţivost motivem, který přitahuje děti a mládeţ a učitel můţe a měl by tento motiv vyuţít k vytvoření pozitivního vztahu k pohybovým aktivitám (Kohl, Hobbs, 1998).

Práce a pohybová aktivita

V současné době se působení práce na pohybovou aktivitu významně změnilo.

Dříve byla práce především fyzickou zátěţí, v dnešní době se jedná hlavně o psychickou zátěţ. Velké mnoţství práce je vykonáváno v sedě s vynaloţením minimálního fyzického úsilí, samozřejmě oproti dřívější době se kladou větší nároky na přesnost, soustředění a koncentraci. Můţe tedy docházet k přetíţení především nervovému systému. Zvýšení počtu nezaměstnaných je další důleţitou změnou. Nezaměstnanost se můţe totiţ neblaze projevit v psychické rovnováze. Můţe dojít k negativnímu postoji k pohybové aktivitě.

(Fojtík, 2011) Pohyb a zdraví

Pohyb a zdraví se vzájemně ovlivňují. Vztah působení pohybu na zdraví je povaţován za velmi důleţitý a je mu věnována velká pozornost, je však také důleţité podívat se na to z druhé strany a to jak zdraví ovlivňuje pohyb, je to totiţ jeden z dalších důleţitých faktorů. Člověk zdravotně handicapovaný totiţ musí přizpůsobit aktivitu svému

18

zdravotnímu stavu. Z hlediska realizace dané pohybové aktivity, je tedy nutné znát psychický (představuje vlastní vnímání připravenosti k pohybové aktivitě), ale i fyzický stav jedince, který je klíčový k posouzení celkového zdravotního stavu člověka. Jejich znalost umoţňuje pochopit připravenost jedince na pohybové aktivity. (Fojtík, 2011).

Vnější faktory (podmínky pro realizaci pohybové aktivity)

Kaţdá tělocvičná aktivita potřebuje místo kde by mohla být provozována.

Tělocvičná rekreace se můţe uskutečňovat v indoorových nebo outdoorových prostorových podmínkách. Oba tyto termíny se u nás začínají v poslední době často objevovat a jsou přejaty z anglicky mluvících států. Překlad obou pojmů se často sloţitě překládá a autoři nemají jednotnou definici ani pro jeden. Doslova znamenají oba termíny

„venku“ ˗ out (ven, mimo) door (dveře) a „uvnitř“ ˗ in (v, u) door. V češtině pouţíváme pro termín outdoor například venkovní aktivity, aktivity v přírodě, cvičení v přírodě, pro termín indoor například cvičení v hale, apod.

Vnější faktory pro provozování pohybové aktivity jsou velmi důleţité, protoţe vytváří základ pro jejich provozování. Bez zařízení, hřišť a prostor, pohybová aktivita nemůţe být realizována. Podmiňující jsou také přírodní podmínky, podnebí, klima apod.

(Fojtík, 2011).

Indoorové aktivity

Vzhledem k předchozímu textu je význam indoorových aktivit jasný. Jsou to pohybové aktivity vykonávané v krytých halách, budovách apod. Indoorové aktivity jsou tedy závislé na umělém prostředí a bez speciálních podmínek by bylo obtíţné většinu z nich vykonávat. Indoorová zařízení mají však velké výhody jako je stálost a regulovatelnost podmínek. Haly můţeme navštěvovat celoročně bez ohledu na ročním období a jeho odpovídajícímu počasí.

Outdoorové aktivity

Většina outdoorových aktivit oproti indoorovým aktivitám nepotřebuje ţádné vybavení pro svou činnost nebo na ně má minimální nároky. Vyuţívají se zde přirozené přírodní podmínky. Jsou však aktivity, které potřebují hřiště nebo upravený areál.

19

Vzrůstající obliba a participace lidí na outdoorových aktivitách vede k rozvoji v průmyslu, zabývajícím se outdoorovým vybavením. Díky těmto technologiím, které zaručují prodyšnost a nepromokavost zejména u oblečení a bot, vznikly zcela nové sporty, jako je například rafting, jízda na horských kolech apod. (Fojtík, 2011)

Negativní faktory působící na pohybovou aktivitu

Samozřejmě nejsou jen faktory, které pozitivně ovlivňují pohybovou činnost, ale jsou i faktory negativní. Ty označujeme jako tzv. bariéry. Pod pojmem bariéra se například skrývá nedostatek času, nedostatek zájmu, špatné počasí, špatné materiální vybavení apod.

(Fojtík, 2011)

2.3 Zdravotně orientovaná zdatnost ve vztahu s pohybovou aktivitou

Obecná zdatnost podle Tupého (2005) je nezbytným předpokladem pro efektivní fungování lidského organismu (optimální účinnost a hospodárnost organismu) a je podmíněna zejména jeho fyziologickými funkcemi. Kovář (2001) zdatnost popisuje, jako schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného času.

Součástí obecné zdatnosti je schopnost adaptace na pohybovou zátěţ, kterou nazýváme tělesná zdatnost. Vyjadřuje optimální fungování organismu při řešení situací spojených s pohybovým úkolem (např. uběhnutí určité vzdálenosti na hladině niţší úrovně srdeční frekvence) Tupý (2005). Tělesná zdatnost je aktuální stav tělesných mechanismů produkujících tělesnou práci, vyjádřený stupněm rozvoje adaptačních potenciálů (Bunc 1995, str. 7).

Tělesná zdatnost není člověku dána. Člověk si svou činností a ţivotním stylem vytváří předpoklady pro její zlepšování nebo zhoršování. Vzhledem k úrovni dnešního sedavého ţivotního stylu, je člověk velmi dobře adaptován na činnosti spojené se sezením, přestoţe tomu tak z fylogenetického vývoje není. Člověk je totiţ geneticky vybaven a připraven na pohybovou aktivitu, k tomu slouţí různé funkční systémy organismu. Pro zachování zdraví člověka je nutné, aby se zátěţ v podobě pohybové aktivity stala nezbytnou součástí ţivotního stylu člověka. Úroveň tělesné zdatnosti také determinuje

20

vztah k pohybovým aktivitám a jejich výběr tudíţ je jedním z faktorů působících na tělesnou aktivitu (Fojtík, 2011).

Zdravotně orientovaná zdatnost je definována jako zdatnost ovlivňující přímo či nepřímo zdravotní stav jedince (vztahující se k dobrému zdravotnímu stavu) a působící preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou. (Corbin, Pangrazi, 1992;

Suchomel, 2007, str. 8).

Mezi komponenty zdravotně orientované zdatnosti patří:

 Aerobní zdatnost

 Svalová síla

 Flexibilita

 Sloţení těla (Tupý, 2005).

Aerobní zdatnost

Aerobní zdatnost je kapacitou k provádění vytrvalostních výkonů, které závisí hlavně na aerobním metabolismu (Léger, 1996; Suchomel, 2007). Tupý (2005) aerobní zdatnost popisuje jako schopnost přijímat, transportovat a vyuţívat kyslík.

Svalová síla

Svalovou sílu je moţné definovat jako schopnost překonávat odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí (Novosad, 2005; Suchomel, 2007, str. 18).

Silové schopnosti, které jsou podkladem svalové zdatnosti, dělíme na:

 Statickou sílu, tj. schopnost vyvinout maximální sílu při kontrakci svalstva

 Dynamickou sílu, tj. schopnost vyvíjet sílu při maximálním počtu opakování

 Výbušnou (explozivní sílu), tj. schopnost vyvinout maximální sílu v minimálním časovém intervalu (Tupý, 2005)

21 Flexibilita

Flexibilita neboli kloubní pohyblivost, je definována jako schopnost vykonávat v určitém kloubu nebo kloubním systému plynulé pohyby v náleţitém rozsahu, přitom lehce a s poţadovanou rychlostí. Má relativně samostatné postavení ve struktuře pohybových schopností s velkým podílem tělesných a morfologických vlastností (Suchomel, 2007, str. 21).

Sloţení těla

Tělesné sloţení je řazeno mezi komponenty ZOZ, z podstatného důvodu. V případě nadměrného mnoţství tělesného tuku, má totiţ zásadní vliv na ostatní sloţky zdravotně orientované zdatnosti. Udrţování optimálního tělesného sloţení je velmi důleţité, jako prevence, vzhledem k nárůstu výskytu obezity (Suchomel, 2007). Měření tělesného tuku nám umoţňuje index tělesné hmotnosti neboli BMI. Vypočítává se jako hmotnost v kilogramech, dělená druhou mocninou výšky v metrech.

2.4 Shrnutí poznatků o přírodních fitness centrech

Výhody outdoorových center

Jak jiţ bylo zmíněno outdoorová centra jsou místa nacházející se v přírodě. Mají několik výhod. Venkovní aktivity nepotřebují ţádné zařízení pro svou činnost, nebo na ně mají pouze minimální nároky. Vyuţívají se zde především přírodní podmínky. Aktivity v přírodě jsou dobré pro naši mysl. Mezi psychologické benefity outdoorové rekreace patří prevence a redukce stresu, zlepšení sebevědomí, důvěry a tvořivosti, zvýšený smysl pro nadšení a dobrodruţství. Zároveň jsou tyto aktivity dobré pro naše tělo. Pohyb venku zlepšuje fyzickou zdatnost a zajišťuje lepší fungování imunitního systému. Outdoorové aktivity jsou výborné pro náš společenský ţivot, protoţe se můţeme setkat s lidmi, kteří mají stejné priority a záliby jako my. Rekreace v přírodě přispívá také ekonomice. Lidé, kteří se pravidelně věnují outdoorové pohybové aktivitě jsou v práci více produktivní.

Díky větší participaci a oblibě lidí na těchto aktivitách, se vytváří nové pracovní pozice a nabídky (Lepp, 2007).

22 Fit Parky

Fit parky jsou v přírodní posilovny, slouţící všem generacím a jsou veřejně přístupné, tedy zdarma. Návštěvníci mají moţnost své tělo nejen posílit a protáhnout, ale zároveň rozvíjet svou motoriku. Parky jsou rozšířeny po celém světě, kde jsou součástí kaţdodenního ţivota (Colmex, 2010).

Seberevolta a Street Workout

Street Workout je exteriérový fitness program pro mládeţ a dospělé, zároveň i výkonnostní a vrcholové sportovce, který procvičí celé tělo. Typický streetworkoutový trénink se většinou skládá z cvičení na venkovních hřištích. Zahrnuje také statická cvičení.

Street workout, neboli pouliční cvičení, byl široce propagován prostřednictvím kanálu YouTube a je populární u mladší generace. Mezi výhody cvičení venku patří: podpora zdraví, kondice a svalstva, zároveň cvičení na čerstvém vzduchu a dopomáhá k ţádoucí postavě (Colmex, 2010).

Ve stejném duchu byla zaloţena komunita se jménem Seberevolta, která se snaţí inspirovat ke zdravému ţivotnímu stylu, pohybu a upevnění důleţitých hodnot. Tato skupina lidí se snaţí oslovit mládeţ, která často nemá pevně stanovené cíle v ţivotě a je proto strhávána svým okolím k negativním aktivitám. Heslem Seberevolty je alkohol a drogy za zdravý ţivotní styl, které tomu naznačuje.

Tuto společnost zaloţili dva mladí muţi Adam Raw společně s Markem Kaletou, který je také rapovým zpěvákem. Snaţí se být mládeţi vzorem a budovat v ní disciplínu, která bohuţel v současné době schází. Společně chtějí dobývat města po celé České Republice a budovat pro tamní společnost venkovní hřiště, posilovny. Lidé, kteří přírodní posilovnu navštíví, nic nepotřebují, je zcela zdarma. Seberevolta také pořádá workoutové kempy, kde šíří tuto myšlenku a učí děti sebekázni, morálce a jak správně cvičit (Seberevolta, 2014).

2.4.1 Přírodní fitness centra v České Republice

Pro rozšíření představy o přírodním fitness centru, jsem vybrala několik míst s podobným záměrem.

23 Fitness stezka Rokytka

Podle webových stránek zabývajících se outdoorovými aktivitami, fitness stezka nabízí cvičební prvky vybudované v přírodě podél řeky Rokytky. Pouţitým materiálem je nejčastěji dřevo, pneumatiky a kameny. Zároveň jsou na louce postavené koše pro discgolf. Projekt spustila Praha 9 s Občanským sdruţením Devítka v pohybu. Otevření 26.

4. 2014. Praha nabízí mnoho dalších venkovních posiloven, kam se můţeme podívat.

Perfektně vypracovaný přehled najdeme na outdoorových webových stránkách Michala Tyla. Popisuje zde osmdesát míst. Detailní informace o tom kde se nachází, jaká je popřípadě otvírací doba, pokud je objekt oplocen, a můţeme vidět i fotografie posiloven (Outfanatic, 2014).

Nejvíce se mému záměru podobá právě Fitness stezka Rokytka. Je to trasa, podél které je postaveno pětadvacet cvičebních prvků. Jedná se tedy také o rozvoj aerobní zdatnosti a na jednotlivých stanovištích rozvoj zdatnosti silové.

Fitness koutek Mikulov

Podle článku Terezy Malinkové Mikulovští cvičí od roku 2013 na posilovacích strojích v přírodě. Jedná se celkem o pět strojů postavených v blízkosti dětského hřiště, není tudíţ problém docházet do posilovny s dětmi, které si v průběhu cvičení mohou hrát a rodiče na své ratolesti mohou dohlíţet. Na těchto prvcích si obyvatelé Mikulova mohou procvičit celé tělo. Jsou zde šlapadlo, lavice, vesla, posilovače rukou a masáţní stroj. Na kaţdém zařízení je malý návod, jak ho správně cvičit. Fitness koutek není věkově omezený, avšak děti pod 12 let musí mít dohled starší osoby. Přírodní posilovna stála 125 000 korun a projekt zainvestovalo město Mikulov (Malinková, 2013).

Fitness park v Opavě (Městské Sady)

Opavský deník mluví o svém fitness parku, který se nachází v blízkosti městských lázní. Tento projekt byl realizován Technickými sluţbami města Opava a financován z městského rozpočtu. Částka se vyšplhala na 184 719 korun. Skládá se z konstrukce, na které jsou závěsné prvky, bradla, hrazdy a závěsná oka například pro uţití závěsného systému TRX. Součástí parků2u je i speciální plocha, kterou tvoří pryţový granulát. Jde především o to, aby sportovec dopadl na šetrný povrch (Jarošová, 2014).

24 Návrat k přírodě: Singltrek pod Smrkem

Je to něco podobného jako přírodní fitness centra, která jsem zmiňovala. Jde o návrat k přírodě na kole doslova. Je to síť stezek pod horou Smrk v Jizerských horách, která je určená především pro cyklisty. Speciálně upravené stezky nezasahují invazivně do přírody (Singltrek pod Smrkem, 2013).

25

3 Tvorba projektu 3.1 Metodická část

Definice projektu z pohledu projektového managementu zdůrazňuje tři hlavní parametry, které jsou východiskem při rozhodování o projektu a které současně definují

„prostor“ ve kterém se vytváří „nová hodnota“ (produkt projektu ˗ výstup projektu).

Trojice parametrů je souhrnně označována jako trojimperativ:

 Co má být uděláno (cíl)

 Kdy to má být uděláno (doba) ˗ čas pro plánování jednotlivých činností projektu

 Za kolik (náklady) ˗ finanční vyjádření přiřazených zdrojů projektu a ostatní náklady (Doskočil, 2013, str. 15).

Pokud se jedná o projekt, vţdy bude třeba zodpovědět otázky, které představují 5 kroků k úspěšnému projektu:

 Čeho chceme vlastně dosáhnout?

 Co vše bude projekt obnášet?

 Jak by měl projekt proběhnout? Co se můţe stát během realizace

 Jak projekt řídit?

 Jak projekt správně zakončit (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 10)

K vypracování kvalitního projektu vedou dva kroky:

 Vyhovět pravidlům poskytovatele dotace

 Předloţit silné, pravdivé a důvěryhodné argumenty pro realizaci svého záměru (Janoušková, 2006, str. 11)

Identifikační listina

Nejzákladnějším dokumentem jak definovat myšlenku projektu je Identifikační listina, slouţící jako kotva, definující meze rozpočtu, harmonogramu a poţadovaných výsledků projektu. Z této listiny dále vychází veškeré další kroky jako je příprava a realizace daného návrhu. Vlastní podoba tohoto dokumentu se v různých organizacích

26

liší a můţe redukovat či rozšířit o další poloţky. Je důleţité mít tyto informace zpracované přehledně na jednom místě tak, aby se k nim dalo vţdy vrátit a aby byly všemi potřebnými náleţitě schváleny. Pokud by se tak neučinilo, nebylo by zcela jasné, čeho se má přesně dosáhnout, kdo je za projekt zodpovědný, kdo by ho měl začít chystat. (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).

Projektový záměr

Podrobným dokumentem, se kterým se ţadatelé mohou setkat je projektový záměr, slouţící zároveň pro střední a velké projekty. (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).

Kaţdý námět na projekt je vhodné strukturovaně zformulovat tak, aby bylo jasné, o co jde, kolik to bude zhruba stát, jak dlouho to asi bude trvat apod. (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 19). K tomuto účelu právě slouţí tzv. projektový záměr, který má za úkol popsat základní vizi a myšlenky projektu, navrţený způsob jeho financování, výsledky, výstupy a dopady. Tento postup lze nazvat sumarizací nápadu, námětu v písemné formě, která usnadní jednání s úředníky, eventuálně s poskytovateli dotace (Pekovová, 2011).

Registr zainteresovaných stran

Registr zainteresovaných stran je výstupem analýzy interesovaných stran. Jako zainteresovanou stranu můţeme povaţovat kaţdého jedince, skupinu či organizaci, kteří jsou projektem ovlivněni, ať uţ pozitivně, negativně, přímo, nepřímo, záměrně či nezáměrně. Cílem tohoto registru je zjistit skutečná očekávání těchto jedinců či skupin, spojených s projektem, aby mohla být zajištěna spokojenost co největšího mnoţství zainteresovaných stran (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).

WBS

Kaţdý projekt je komplexní: skládá se z mnoha postupných kroků a jeho cíle je dosahováno prostřednictvím celé řady výstupů, které projektový tým předává. Pro tuto dekompozici celku na menší části, které se týmu budou snadněji plánovat a řídit, se uţívá nástroj WBS (Work breakdown structure). Z anglického výrazu, z něhoţ je zkratka WBS vytvořena, vyplývá, ţe jde o strukturu rozpadu prací na projektu, kde se slovo práce

27

pouţívá ve významu dokončená, hotová, vykonaná práce, tedy výsledek na konci procesu, nikoliv proces samotný (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 57).

WBS tedy zahrnuje výsledky veškeré práce, které je třeba odvést, aby bylo dosaţeno cíle. Pokrývá tedy 100% věcného rozsahu projektu. Projektový tým tedy dodá vše co je obsahem WBS a o nic více ani méně.

Plán řízení projektu

Kaţdý projekt je jedinečný, proto je poměrně obtíţné stanovit konkrétní postup, metody a techniky, které by byly obecně platné pro kaţdý projekt. U některých projektů by mohl být takový pokus, buď příliš obecný, nebo naopak by mohl obsahovat mnoho výjimek. Zejména u sloţitějších projektů je velmi důleţité stanovit některé postupy a procesy tak, aby projekt mohl být efektivně řízen. Je tedy nutné vytvořit plán řízení projektu (Hodaň, 2013).

Matice odpovědnosti

Při plánování projektu je třeba rozdělit práci mezi projektový tým, tak aby bylo jasné, kdo za co nese zodpovědnost, kdo má být o čem informován, kdo práci provádí, apod. Matice odpovědnosti je nástroj slouţící k rozdělení kompetencí mezi jednotlivé členy projektového týmu, kteří zodpovídají za různé části projektových prací. Matice odpovědnosti je stručný a velmi přehledný způsob, jak zcela jasně a adresně rozdělit zodpovědnost za celou WBS (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).

Organizační struktura

Organizační struktura je dokument rozšiřující matici odpovědnosti. Je dobré ji vypracovat, pokud vztahy v rámci projektu nejsou zcela jasné. Organizační struktura je tedy podpůrný prostředek, slouţící pro zformování týmu, pro stanovení role, zodpovědnosti a pravomoci jednotlivých členů týmu a spolupracujících osob, a jako prostředek komunikace o těchto záleţitostech. Obvykle je vhodné popsat vztah vůči okolní neprojektové struktuře (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).

28 Komunikační plán

Součástí projektu můţe být také komunikační plán, který, jak jiţ název napovídá, slouţí k tomu, aby v rámci projektu fungovala veškerá komunikace, zejména pokud se týká o projekt, který má dopad na širší okolí (není tedy projektem s dopadem na úzce vymezenou skupinu osob). Smyslem tohoto dokumentu je stanovit, co (jaká informace), proč (z jakého důvodu), jak (kterými informačními kanály), kdy (jak často) a kým (kdo bude zodpovědný) bude o projektu komunikováno do vnějšího prostředí nebo v rámci projektu. Je klíčovým nástrojem ke komunikaci se zainteresovanými stranami (Doleţal, Krátký Cingl, 2013).

Rozpočet a finanční plán

Rozpočet a finanční plán je další důleţitou součástí celého projektu. Rozpočet projektu detailně specifikuje jednotlivé výdaje neboli náklady projektu a můţe být také doplněn o rozpis zdrojů příjmů, jinými slovy výnosů. Finanční plán se skládá z plánu čerpání výdajů a z plánu zdrojů, které kryjí tyto výdaje. Konkrétně plán čerpání výdajů je podrobným rozpisem výdajů projektu v čase, například po jednotlivých měsících. Plán čerpání zdrojů umoţňuje plánovat a sledovat cash flow, tedy určit, kolik prostředků budeme potřebovat na krytí výdajů v jednotlivých měsících celého projektu (Hodaň, 2013).

Registr rizik

S kaţdým projektem jsou spojena určitá rizika, tedy nejisté události, které mohou nastat a ovlivnit jeho průběh. Touto problematikou se zabývá analýza rizik, která nám pomáhá rizika předvídat a odhadovat pravděpodobnost jejich výskytu, jejich dopadu a identifikace událostí, podle nichţ poznáme, ţe riziko nastalo. Řízením rizik se pak snaţíme sníţit pravděpodobnost výskytu, zmenšit případné dopady a vytvořit nouzové plány pro případ naplnění hrozeb těchto rizik. Registr rizik je dokumentem zahrnující výše zmíněné informace. Je to tzv. ţivý dokument, jelikoţ se v průběhu projektu mění. Některá rizika totiţ přestanou hrozit, ale nastanou nová (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).

29 Harmonogram

Harmonogram je nezbytnou součástí kaţdého projektu. Podrobně popisuje, které úkoly by měly proběhnout, kdy přesně by měly proběhnout a kdo by je měl vykonat.

Dokument slouţí především pro srovnání skutečného stavu s původním plánem, na jehoţ základě jsou zjištěny odchylky. Z těchto odchylek jsou pak vyplývající potřeby nápravných nebo preventivních akcí. Při sestavování harmonogramu je klíčová součinnost vedoucího projektu a vlastníka nebo dodavatele zdrojů (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013)

Zápis z porady

Zápis z porady slouţí k zaznamenání a sdílení informací o průběhu a výsledcích porady. Náplní kaţdé takové porady by měl být seznam jednoznačně specifikovaných úkolů, kterými byli pověřeni jednotliví členi týmu, kteří byli zodpovědní za jejich splnění (v termínu). Zápisy z takových porad mohou být pouţity jako důkazní materiál při případných vzniklých problémech či sporech. Jde hlavně o to, ţe pokud nastane informační šum při zadávání daného úkolu (pokud není interpretován písemným záznamem), můţe zápis z porady velmi ulehčit řešení sporu (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013).

Report o stavu projektu

Reporting je základní způsob získávání informací o projektu. Za pomoci Reportu o stavu projektu jsou shromaţďovány klíčové informace o stavu projektu a jeho předpokládaném vývoji (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 131).

Pravidelná hlášení se vypracovávají v předem stanovených intervalech, které mají vhodnou periodu. Záleţí zde především na délce projektu a jeho činnostech. Pokud jsou například činnosti v řádu dnů, je nutné vykázat report i třeba dvakrát týdně. Pokud jsou v řádu týdnů, stačí vykázat jeden report za týden. Dokument je důleţitý nejen jako informace pro okolí projektového týmu, ale i pro vedoucího manaţera, protoţe report mu pomáhá v kvalitě řízení projektu (Doskočil, 2013).

30 Změnový poţadavek

V průběhu realizace projektu mohou nastat situace, kdy dojde ke změnám původní specifikace projektu. Jinými slovy se změní kontext projektu apod. Projekt musí na tyto změny pruţně reagovat, ale je dobré vést o těchto změnách záznam. Veškeré změny základních plánů (WBS, Harmonogramu, Rozpočtu) mohou být provedeny jako výsledek změnového řízení vycházející z dokumentu Změnový poţadavek. Podnět k těmto změnám můţe vycházet jak z iniciativy projektového týmu, tak ze stran okolí projektu, od zadavatele, zákazníka nebo také od externích dodavatelů (Doskočil, 2013)

Akceptační protokol

Akceptace (převzetí) je právním aktem objednatele (zákazníka), který tímto potvrzuje dokončení díla, části díla nebo jiného plnění a jeho správnost a kvalitu, s výjimkou výhrad v protokolu uvedených. Akceptační protokol (Acceptance) slouţí jako doklad o provedení akceptační procedury. Akceptační procedura nám umoţňuje ověřit kvalitu předávaného plnění a uvést výhrady přímo při převzetí díla nebo jeho části.

(Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 163)

Předávající strana si nechává Akceptačním protokolem potvrdit od zákazníka úplnost a kvalitu dodaného produktu v souladu se smluvními podmínkami, zpravidla jako podklad pro fakturaci díla nebo jeho části (Doleţal, Krátký, Cingl, 2013, str. 163)

Vyhodnocení projektu

Vyhodnocení projektu je jednou z posledních „zpráv“ v rámci celého ţivotního cyklu projektu. Samotný dokument se vypracovává v okamţiku ukončení realizační fáze projektu, v moment, kdy jsou známa veškerá relevantní data pro souzení jednotlivých kritérií úspěšnosti. Vyhodnocení projektu sumarizuje výsledky dosaţené projektem a porovnává je s kritérii úspěšnosti. Kritéria úspěšnosti jsou formulována jiţ při zahájení projektu (např. v Identifikační listině nebo Projektovém záměru). Jde tedy o vyhodnocení projektu a splnění jeho cíle, nikoliv o vymezení přínosů projektu (Hodaň, 2013).

31

3.2 Moţnosti financování neziskového projektu Přírodní fitness centrum

Seznámení se s moţnostmi financování neziskového projektu, náleţitosti při podávání ţádostí o dotace.

Pokud je projekt zcela připraven, přichází na řadu otázka čerpání prostředků pro jeho realizaci. Kaţdého hned napadne moţnost dotací. Dotace neboli účelné dary můţe ţadatel obdrţet od Evropské Unie, státu, kraje, města, nebo můţe poţádat o prostředky u grantové agentury. Obecně musí dodrţovat několik náleţitostí, které jsou u všech těchto poskytovatelů víceméně stejné. Změny a rozdíly nastávají při vyplňování jednotlivých přihlášek. Kaţdý fond a jeho operační programy mají různé specifikace a projekt musí být v souladu se všemi jejich poţadavky. Formuláře potřebné k podání dotační ţádosti se mohou lišit jak ve formě jejich vyplňování, tak i mnoţství. Některé ţádosti nebo přihlášky podáváme v papírové formě, některé ve formě elektronické či v podobě aplikací.

Dotace od Evropské Unie

Evropská Unie podporuje projekty pro veřejnost, na rozvoj členských států a jejich regionů. Podle webových stránek ministerstva pro místní rozvoj ČR je nutné následovat tyto kroky, aby ţadatel dostal dotaci z fondu Evropské Unie:

Vytvoření podrobného projektového záměru

V tomto bodě je shrnuto, ţe ţadatel musí pevně doloţit svůj projektový záměr.

Evropská Unie sice financuje projekty pro veřejnou prospěšnost, ale neposkytuje prostředky a finanční injekce do neziskových sektorů. Nejdůleţitější je přesně určit obecnou prospěšnost projektového záměru (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Nalezení příslušného operačního programu a v něm konkrétní oblasti podpory pro projektový záměr

V této fázi je třeba zjistit, který operační program bude ţadatel volit, jinými slovy, který z nich bude vhodný pro jeho projekt. Charakteristika všech programů je uvedena také na internetových stránkách ministerstva pro místní rozvoj ČR. Je dobré se orientovat podle

32

místa realizace projektových záměrů nebo podle projektové činnosti. Podle ministerstva projekt musí být v souladu se záměry operačního programu, z něhoţ chcete čerpat prostředky. Podrobnosti o cílech OP, podmínkách a vymezení podporovaných aktivit se dozvíte na internetových stránkách operačního programu a to v programovém dokumentu nazvaném Prováděcí dokument nebo Implementační dokument, které jsou vydávány jednotlivými řídícími orgány (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Zpracování ţádosti o dotaci

Tato fáze je klíčovým momentem. Rozhoduje se v ní, zda fond finance ţadateli poskytne či nikoliv. Zpracování ţádosti je vţdy v elektronické podobě a veškerou potřebnou nápovědu nalezneme v příslušném operačním programu a jeho příručkách pro ţadatele. Dále můţeme vyuţít konzultací s pracovníky řídícího orgánu či zprostředkujícího subjektu nebo seminářů a konferencí. Všechny operační programy vyuţívají pro podání ţádosti internetové aplikace ISKP14+. Od roku 2014 je podávání ţádostí jednodušší, pomocí elektronického monitorujícího systému (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Výzva k překládání ţádostí o dotaci

Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, ţe operační programy přijímají projektové ţádosti v rámci takzvaných výzev, tedy časově vymezených úseků určených k podání ţádosti. Dále říká, ţe je důleţité sledovat jednotlivé výzvy, které právě probíhají a jaké budou následovat. Opět je moţné získat informace od pracovníku příslušných řídících orgánů. Harmonogram výzev je uveden na webových stránkách operačních programů.

Důleţitou informací také je, ţe časová okna výzev bývají otevřená po dobu několika týdnů i měsíců avšak u sloţitějších projektů nemusíme stihnout ţádost odevzdat, je proto dobré projektový záměr vytvořit s předstihem (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Kontrola ţádostí a přílohy

Před odevzdáním ţádosti je nutné ji náleţitě zkontrolovat, jestli obsahuje všechny nutné součásti a to včetně jejich příloh. Celý návrh projektu se odevzdává ve stanoveném termínu výzvy. Potřebné přílohy jsou nezbytnou součástí samotného projektu, dále logický rámec, to je soubor materiálu popisující náš projektový záměr. Musí obsahovat souvislosti s činnostmi a výstupy jeho aktivit.

33

Studie proveditelnosti je další nezbytný komponent celé ţádosti, který slouţí k posouzení uskutečnitelnosti a ţivotaschopnosti celého projektu. Musí zde být konkrétně stanovené cíle, pokud je ţadatel nesplní, je moţné, ţe mu bude dotace odebrána. Pro méně nákladné projekty nám stačí zjednodušená studie proveditelnosti, u draţších investičních projektů pouţíváme standartní studie proveditelnosti. Dále ţadatel musí vytvořit CBA analýzu neboli cost-benefit analýzu. Je to metodický postup vyhodnocení jaké má projekt přínosy a ztráty, jak po stránce finanční tak společenské. Je nutností dodat, ţe musí být přiloţen rozpočet projektu, z něj se totiţ vychází při závěrečném vyúčtování (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Hodnocení a výběr ţádostí

Pokud je ţádost vyhotovena, je potřeba ji odevzdat ve vybraném termínu dané výzvy na určeném místě. V první řadě je provedena kontrola formálních náleţitostí, kde se pak rozhoduje, zdali je projekt pro daný program přijatelný. V další etapě jsou ţádosti hodnoceny podle stanovených bodových systémů. Ty bývají uvedeny pod kaţdou výzvou nebo v programovém dokumentu OP. Ţadatelé jsou o výsledcích informováni písemně.

Pokud projekt uspěje, bude uzavřena mezi oběma stranami smlouva o financování, ta stanovuje výši dotace, ale dále i povinnosti, které pro ţadatele společně s prostředky vyplývají (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Realizace projektu

Samotná realizace projektu pak sestává z několika bodů. Musí se řídit platnými postupy společně s pravidly stanovenými pro projekty financované ze strukturálních fondů.

Především se jedná o dodrţování předpisů pro výběr dodavatelů, dále pravidel pro povinnou publicitu, zásad pro vedení a uchování dokladů vztahujících se k projektu a monitoring projektu.

Kdyţ ţadatel začíná s projektem, musí myslet na administrativu, financování, zajištění udrţitelnosti projektu a na veřejnou podporu. Co se administrativy týká, jde zejména o monitoring projektu, kde dokazuje, ţe plní předem dané indikátory (cíle projektového záměru). Je třeba vypracovat ţádost o platbu, tím míníme, ţe je platba provedena buď zpětně, nebo v několika etapách, které byly vypracovány ve studii proveditelnosti. Náklady projektu se tedy aţ na výjimky proplácejí ţadatelům zpětně, tudíţ

34

je po dobu realizace projektu nebo jeho části musíme financovat z vlastních zdrojů nebo z bankovní půjčky.

Dále ministerstvo uvádí, ţe evropské normy vyţadují, aby výsledky dosaţené projektem nějakou dobu přetrvaly. Uţívá se pro to termín udrţitelnost, ta bývá nejčastěji pět let, ale můţe se lišit dle operačního programu (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Ţádost o platbu a monitorující zpráva

Po skončení realizace projektu (je hotový), přichází na řadu etapa kontroly administrativy a monitoringu, zdali ţadatel dodrţel podmínky operačního programu.

Pokud je vše jak má příjemci je vyplacena dotace (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Udrţitelnost projektu

Po obdrţení dotace, ţadatel musí nadále tři aţ pět let podle zvoleného programu, udrţovat výsledky programu a informovat poskytovatele pomocí monitorovacích zpráv.

Pokud tyto zprávy neuvede, hrozí odejmutí části nebo celé dotace (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Fond a program pro stavbu Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost:

Evropské strukturální a investiční fondy: Integrovaný regionální operační program Podporované oblasti

 Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

 Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných sluţeb a podmínek ţivota pro obyvatele regionů

 Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí

 Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj

 Prioritní osa 5: Technická pomoc (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015).

Z předchozího je zřejmé, ţe Integrovaný regionální operační program je vhodný hned na základě dvou bodů. Jedná se zejména o Prioritní osu 2: Zkvalitnění veřejných

35

sluţeb a podmínek ţivota pro obyvatele regionů a Prioritní osu 4: Komunitně vedený místní rozvoj. V projektu jde totiţ o zkvalitnění podmínek ţivota pro obyvatele Liberce.

Státní dotace

Rezortní ministerstva vypisují kaţdoročně dotační programy dle svých oblastí působnosti. Dotace je moţné získat zejména prostřednictvím následujících ministerstev:

 Ministerstvo pro místní rozvoj

 Ministerstvo průmyslu a obchodu

 Ministerstvo ţivotního prostředí

 Ministerstvo zemědělství

 Ministerstvo práce a sociálních věcí

 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy

 Ministerstvo dopravy (Pekovová, 2011)

Kromě toho mají některá ministerstva zřízené tzv. fondy, které administrují a přerozdělují určité typy dotací. Jsou jimi například Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní zemědělský a intervenční fond. Kaţdý z fondů vyhlašuje průběţně dotační programy (Pekovová, 2011).

Fond pro stavbu Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost:

Fondy Ministerstva pro místní rozvoj Krajské dotace

Podrobnosti o krajských dotacích nalezneme na příslušných webových stránkách kaţdého kraje. Můj projekt bude modelován v lokalitě libereckého kraje. Zaměřila jsem se tudíţ na krajské dotace na Liberecku. Ty fungují obdobně jako dotace z Evropské Unie.

Podle stránek libereckého kraje je několik fondů, které podporují svými prostředky potřebné a důleţité projekty. Jsou jimi Dotační fond libereckého kraje, Fond ochrany vod libereckého kraje, Lesnický fond libereckého kraje, Dotace z rozpočtu libereckého kraje

36

a Dotace z rozpočtu libereckého kraje pro rok 2015 – sport. Všechny tyto fondy byly zřízeny krajským zastupitelstvím (Pekovová, 2011).

Dotační fond libereckého kraje je pro ţadatele důleţitý. Na krajských webových stránkách uvádí přesné programy, pro které jsou vytvořeny dané výzvy, které je potřeba sledovat. Je nutné správně vytipovat výzvu na základě našeho projektového záměru.

Ţádost o dotaci z Dotačního fondu libereckého kraje se vyplňuje pomocí speciální aplikace 602 Formfiller. Tudíţ je ţádost elektronická a tím je specifická (Pekovová, 2011).

Fond pro stavbu Projektu přírodního fitness centra se zaměřením na rozvoj zdravotně orientované zdatnosti:

Dotační fond libereckého kraje: Operační program: Podpora volnočasových aktivit Operační program volnočasových aktivit je vhodný pro podání ţádosti především proto, ţe jeho cílem je zvýšení individuálních kompetencí prostřednictvím aktivního a pozitivního trávení volného času. Cíle programu a projektu se shodují.

Městské dotace

Města a obce nemají povinnost vyhlašovat dotační programy, ovšem obecně platí, ţe čím větší obec či město tím větší vlastní rozpočet, tudíţ i větší pravděpodobnost, ţe z rozpočtu budou podporovány i různé projekty pro rozvoj. O konkrétních moţnostech poskytují informace úřady měst (Pekovová, 2011).

Fond pro Projekt přírodního fitness centra se zaměřením na zdravotně orientovanou zdatnost:

Fond zdraví statutárního města Liberec Účel, na který lze poskytnout dotaci:

 podpora zdravotních preventivních a léčebných programů na území města vedoucí k prevenci civilizačních onemocnění

 podpora aktivit směřujících ke zlepšení kvality ţivota osob s dlouhodobě nepřízni- vým zdravotním stavem nebo znevýhodněných skupin občanů

37

 podpora aktivit v sociální oblasti ve prospěch občanů města, přispívajících k překo- nání sociálního vyloučení

 podpora vytváření zdravého ţivotního stylu

 podpora vzdělávacích a výchovných programů (Statutární město Liberec, 2015).

Fond zdraví je vhodný, jelikoţ mezi jeho cíle patří všechny uvedené body.

Granty

Poskytnutí grantu (účelového daru) je další z moţností financování projektu, přičemţ se darované prostředky nemusí vracet. Granty jsou určeny pro projekty, které jsou pro poskytovatele financí nějakým způsobem zajímavé. Ostatně jako dotace není snadné grant získat. Pokud ţadatel účelový dar obdrţí, musí opět splňovat podmínky, na kterých se obě strany, jak ţadatel, tak poskytovatel, domluvily. Financování se tedy vztahuje ke konkrétnímu projektu a ten se musí do určitého časového období naplnit. Projektový plán musí být zřetelně definovaný, s přesně popsanými výstupy. Velmi dobře promyšlený strategický plán je také důleţitou součástí (POKR - Grantový poradce, 2014).

Ţádost o grant

Mezi ţádostmi o grant jsou určité rozdíly, závislé nejen na druhu projektu, ale i zvyklostech a poţadavcích dané grantové agentury. Konkrétní forma a struktura ţádosti o grant závisí zcela na poskytovateli dotace a na jím dané struktuře projektové přihlášky, ať jiţ má charakter elektronický, internetové aplikace, speciálního programu apod. (Hodaň, 2013, str. 41).

Typické náleţitosti ţádosti o grant

Podle Hodaně (2013) má kaţdý zadavatel má určité nároky, které musí ţadatel splnit při předloţení svého projektu k posouzení. Podle druhu programu se tyto poţadavky liší, avšak obecně lze hovořit o určitých společných typických rysech. Mezi ně patří:

 Název projektu

 Identifikace ţadatele

 Stručný popis projektu

 Zdůvodnění potřebnosti projektu