FAKULTA TEXTILNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
LIBEREC 2012 MAGDALÉNA PILAŘOVÁ
TECHNICKÁ FAKULTA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ
Studijní program: B3107 Textil Studijní obor: 3107R007 Textilní marketing
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR SE SPECIÁLNÍM ODĚVNÍM VÝROBKEM – KOSTELNÍ
ORNÁT
BUSINESS PLAN WITH A SPECIAL CLOTHING PRODUCTS - CHURCH
CHASUBLE
Magdaléna Pilařová KHT - 871 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Hana Pařilová, Ph.D.
Rozsah práce:
Počet stran textu: 33 Počet obrázků: 1 Počet tabulek: 8 Počet grafů: 19 Počet stran příloh: 5
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
1. Specifikujte problematiku zhotovení kostelního ornátu.
2. Navrhněte způsoby marketingové strategie pro tento oděv.
3. Ekonomicky zhodnoťte návrhy.
PROHLÁŠENÍ
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Datum: ……….
Podpis
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji tímto vedoucí bakalářské práce Ing. Haně Pařilové Ph.D. za konzultace, cenné rady, podněty a připomínky při zpracování bakalářské práce.
Mé poděkování patří také Ing. Janě Musilové, Kateřině Bartošové a Francois Mbora za velkou pomoc při oslovování respondentů.
Také děkuji své rodině a svým známým, kteří mi byli při psaní bakalářské práce oporou.
ANOTACE
Cílem bakalářské práce je seznámení s novým typem liturgického roucha – ornátu. Úvod seznamuje s problematikou zhotovení nového ornátu. Jsou zde rozebrány používané barvy, motivy, tkaniny a symbolika oděvu. Dále je zde uvedeno porovnání nového a klasického ornátu. Druhá část bakalářské práce obsahuje marketingovou strategii pro firmu „Kateřina“. Tato firma chce s novým ornátem prorazit na trh.
Poslední, třetí částí bakalářské práce je zjištění, zdali bude o tento typ ornátu zájem v České republice a ve Francii.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Ornát, štóla, liturgický oděv, marketingová strategie, firma „Kateřina“, dotazník pro Francii a Českou republiku.
ANNOTATION
The aim of the thesis is to introduce a new type of liturgical vestments - chasuble. Introduction introduces the issue of construction of a new chasuble. Used are discussed, colors, motifs, fabrics and clothing symbolism. Then there is the comparison of listed new and classic chasuble. The second part of this thesis includes marketing strategy for the company Catherine. The company wants Catherine chasuble with this new break through the market. Finally, the third part of the thesis to determine whether the chasuble in this type of interest in the Czech Republic and France.
KEY WORDS:
Chasuble, Stola, Liturgical garments, Marketing strategy, Company Catherine Questionnaire, France, Czech Republic
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 7
Obsah
1. Úvod ... 9
2. Inovace zhotovení ornátu ... 10
2.1. Údržba ornátu ... 11
2.2. Zpracování ... 12
2.3. Symbolika liturgického roucha ... 12
2.4. Zdobící prvky a požívané motivy ... 13
2.5. Liturgické barvy ... 14
2.6. Nejčastěji používané materiály ... 15
3. Marketingová strategie ... 16
3.1. Úvod ... 16
3.2. Vize, mise a cíle podniku ... 16
3.3. Situační analýza ... 17
3.4. Konkurenční analýza ... 19
3.4.1. Největší konkurenti ... 20
3.4.2. Charakter a struktura konkurenčního prostředí ... 21
3.4.3. Odhad konkurentovi reakce ... 22
Určení vlastní konkurenční strategie ... 22
3.5. Popis zákazníka, segmentace ... 22
3.6. Strategie jednotlivých složek marketingového mixu ... 23
Výrobková strategie ... 23
Cenová strategie ... 23
Distribuční strategie ... 24
Komunikační strategie ... 24
4. Ekonomická kalkulace ... 25
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 8
4.1. Finanční plán ... 25
Nájem prostor pro výrobu a režie výrobny ... 25
Zaměstnanci ... 25
Pořízení vybavení ... 26
Reklama ... 26
4.2. Ekonomika firmy ... 27
5. Průzkum ... 27
5.1. Cíl průzkumu ... 27
5.2. Hypotézy průzkumu ... 28
5.3. Metodika šetření ... 28
5.3.1. Obsah dotazníku a způsob dotazování ... 28
5.3.2. Zpracování dotazníku ... 29
5.3.3. Shrnutí dotazníku ... 38
5.3.4. Shrnutí pro firmu „Kateřina“ ... 39
6. Závěr ... 41
7. Seznam použité literatury a dalších zdrojů ... 43
7.1. Seznam grafů ... 44
7.2. Seznam obrázků ... 44
7.3. Seznam tabulek ... 44
7.4. Seznam příloh ... 45
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 9
1. Úvod
V bakalářské práci jsou stanoveny tři hlavní cíle. Jako první cíl bylo stanoveno zhotovení ornátu „nově navrhovaným způsobem“. Budou zde analyzovány klady a zápory u „klasického“ ornátu s klasickou technikou zdobení (ruční nebo strojní výšivka) proti nově navrhovanému ornátu (malba).
Druhým cílem této práce je sestavení marketingové strategie pro firmu
„Kateřina“, která se bude zaměřovat na zdobení ornátů ruční malbou.
Posledním, třetím cílem je zjistit pomocí dotazníku, jaký by byl zájem o ručně malované ornáty v tuzemsku i v zahraničí. Zjišťování bude prováděno písemným (přímým) dotazováním. Práce si klade za cíl zjistit zájem o malované ornáty v Čechách a ve Francii.
„Kasule“ je odborný název pro liturgický plášť. V této práci bude užíván výraz „ornát“, kterým je liturgické roucho užívané u kněží v římskokatolické církvi. Jedná se o tkané svrchní roucho, které si představitel církve (kněží, mnich) klade na spodní oděv - albu. Nedílnou součástí ornátu je štola. Štola se vkládá pod ornát a není ve své podstatě navenek viditelná. Střih ornátu původně vychází z oděvů vyšších vrstev v Římě prvních staletí našeho letopočtu a připomíná pláštěnku. Postupným vývojem vznikaly ornáty zdobenější a propracovanější. Typ ornátu vyvinutý ve středověku je ve zjednodušené podobě vyráběn i v dnešní době a nazývá se „gotický ornát“.
Hlavní část ornátu je zhotovena nejčastěji ze
sametu, brokátu nebo ze 100 % polyesteru. Zhotovuje se v různých barevných odstínech a je zdoben množstvím odlišných znaků, které označují druhy církevních řádů a příležitostí, ke kterým je ornát určen.
Obrázek 1: Ornát
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 10 Ornát je opatřen zdobnými motivy ať již strojové nebo ruční výšivky. V dnešní moderní době se začíná uplatňovat také technika malování na oděv.
Technika malování na oděv není tak rozšířená a proto byla vybrána pro tuto práci. S touto technikou jsou však spojeny drobné komplikace (např.: zhotovení oděvu), ale i výhody pro spotřebitele (např.: snadné čištění oděvu).
2. Inovace zhotovení ornátu
Hlavní odlišností obou ornátů je jeho zdobení. Technika zdobení u klasického ornátu je bez výjimky výšivka nebo malba, avšak u ornátu zhotoveného novým způsobem, je technika zdobení pouze malba. Dalším rozdílem je, že klasický ornát má zdobení vyšité přímo na plášti. U ornátu zhotoveného nově navrhovaným způsobem je jeho zdobení zhotoveno na přídavný hedvábný pruh a je na ornát připevněno pomocí spínátek v místě průkrčníku. Další prvek, který klasický ornát nemá, je tzv. ochranný límec. Ten přesně kopíruje průkrčník hotového ornátu. Připevňuje se pomocí spínátek do rubu ornátu a lícní strany vykukuje jen cca 1cm vysoký stojáček.
Tabulka 1: Odlišnosti ornátu klasického a zhotoveného nové navrhovaným způsobem
Klasický ornát Nový ornát
Zdobení přímo na ornát Zdobení na přídavný pás. Ornát zůstává čistý
Je zhotovený v jakékoliv liturgické barvě, dle výběru
Je zhotoven vždy v bílé barvě. Přídavný pás je volen v barvě dle výběru
Má přídavný ochranný límec
Klasická štóla Nová štóla
Zdobení přímo na štolu Zdobení na přídavný pruh
Je zhotovena v jakékoli liturgické barvě dle ornátu
Je zhotovena pouze v bílé barvě.
Přídavný pás je volen v barvě dle výběru
Rozdílnosti ve výrobě ornátů klasickým a novým způsobem jsou přehledně uvedeny v tabulce č. 1. Klasický ornát je zdoben přímo (zdobení nejde odejmout).
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 11 Je zhotovoven v jakýchkoliv liturgických barvách. U nového ornátu je výhodou odepínací zdobení. Nový ornát je zhotovován vždy v bílé barvě. Zdobení je voleno v jakékoliv liturgické barvě. Nedílnou součástí nového ornátu je ochranný límec.
Rozdílnosti u štóly jsou obdobné jako u ornátu.
2.1. Údržba ornátu
Hlavní motivací pro zhotovení ornátu nově navrhovaným způsobem je jeho údržba. U „klasických“ ornátů je údržba velmi složitá. Samozřejmostí by mělo být jen chemické čištění, tj. neměl by se prát doma v pračce ani při nízkých teplotách. Jeho údržba potřebuje jen profesionální zásah, kterým je čistírna. Ovšem s kvalitou čistíren roste i cena, kterou mnozí nejsou ochotni investovat a tak dochází k tomu, že své profesní oblečení dávají do nejlevnějších čistíren a následky nekvalitního přístupu jsou ihned znatelné.
Každodenní používání obřadního roucha vyžaduje i časté čištění. To se nejprve projeví na materiálu, z kterého je oděv vyroben, dále na jeho ozdobném vyšití a malbě.
Častým čištěním dochází nejen k blednutí barev, ale u výšivky také především ke vzniku nepěkných žmolků. Také dochází i k prošoupání nitek a následnému zničení výšivky.
Výšivka se ve skutečnosti při obřadu jen málokdy potřísní. Většinou se znečistí jen ornát a to především v místech kolem krku, rukou a někdy i v dolním okraji.
Díky této úvaze byl vymyšlen ornát, u kterého je údržba mnohem jednodušší.
Pokud není nějak závažněji znečištěn, tak se jednoduchým způsobem odepnou ozdobné prvky a základ se může prát v klasické pračce a to i při vyšších teplotách. A protože je bílý (nebo jemně krémový) nevypírá se žádná barva a je stále jako nový.
Pokud se znečistí ozdobné prvky, je samozřejmě možné je prát v pračce. Musí se však dbát na to, že ozdobná malba a barva, která bude k tomuto zdobení použita, se bohužel stále vypírá. To navádí k tomu, aby se nezapomnělo prát ozdobné prvky samostatně.
V případě, že podaří ornát zachovat nepošpiněný a bude jen propocený kolem krku, není nutné ho prát. Proto byl vyvinut „ochranný a vyměnitelný“ límec, který lze od ornátu odepnout a samostatně vyčistit. Límec je viditelný jen z malé části celkového pohledu, takže jeho údržba může být i velmi častá.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 12 Stejným způsobem se pečuje i o štólu, i když v jejím případě ke znečištění dochází jen výjimečně. Především ke znečištění propocením.
2.2. Zpracování
Zpracování „klasického“ ornátu je určitě mnohem jednodušší než zpracování
„nového“ ornátu. Do jisté míry je zpracování stejné, přibývá však zpracování přídavných prvků.
Pokud bude porovnána náročnost zdobení, tak jsou oba typy na stejné úrovni. Pokud je však u „klasického“ ornátu zvolena technika ručního vyšití, dá se říci, že je to náročnější než ruční malba. Na druhou stranu ruční malbu nelze nahradit strojovou.
Technologický postup zhotovení klasického ornátu je uveden v příloze č. 3.
Technologický postup hotovení nového ornátu je uveden v příloze č. 3. Technické požadavky na ornát klasický i nový jsou uvedeny v příloze č. 2.
2.3. Symbolika liturgického roucha
Symbolika je rozhodujícím prvkem pro zhotovení ornátu. Je důležitá pro celebrujícího z toho důvodu, že pomáhá prezentovat to, co chce lidu říci.
„Ten, kdo roucho nosí, se vyčleňuje z lidu pro službu Bohu. Odděluje se také od svých hříchů a nedokonalostí sám od sebe, aby jeho služba byla dokonale osvobozena od jeho hříchů a vášní, aby v jeho modlitbě nemluvila pýcha, ale pokora Božího služebníka“.[2, cit. 2007-11-03]
Se vznikem a rozvojem liturgického roucha docházelo pochopitelně i k přiřazování rozličných významů a symbolické interpretaci každého z nich.
Symbolické výklady forem a celkové úpravy liturgického šatu byly vytvářeny po vzniku předmětů samotných. Nestávalo se tedy, že by nejprve byl vymezen význam, který má roucho prezentovat věřícím, a k tomu účelu pak bylo vytvořeno. Zároveň však nelze říci, že by se spojení liturgických oděvů s určitým teologickým výkladem neslučovalo.
[1,2,3]
Dnes je tomu jinak. Ornát se zhotovuje u většiny případů na zakázku a zákazník už předem ví, k jaké příležitosti bude ornát využívat, proto má jasnou představu, jak bude ornát ozdoben. Má to svůj určitý řád a celebrující si nemůže dovolit vystupovat před lidem v symbolicky nevhodném oděvu.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 13 2.4. Zdobící prvky a používané motivy
Úzce souvisí se symbolikou oděvu. Liturgie má opět svá pravidla, je tedy zřejmé, že nemohou být využity náhodné zdobící prvky a motivy. V případě zdobících prvků, které nemají výrazná omezení, bylo by však nepřípustné na oděv umístit například nažehlovací nebo našívací znak. Naproti tomu u motivů je omezení značné a liturgie má přesně stanoveno co použít.
Jako prostředek k výzdobě liturgických rouch je užito výšivek a krajek, kraje oděvů bývají lemovány tkanými bordurami a různými druhy obrub. Na oděvech nechybí ani třásně a střapce. [1,4]
Ornamentální výzdoba na liturgických oděvech a textiliích by měla být v souladu se sakrálním charakterem daného předmětu, nebylo by proto vhodné používat všední, světské motivy, které by neodpovídaly vysokému významu oděvu. Provedení liturgických rouch by mělo mít určité hranice, zdobení nesmí být příliš přehnané, aby nezaniklo roucho samotné. Zdobení oděvu záleží také na tom, jak je vyzdoben kostel a jak daleko od lidu stojí duchovní. [4]
Na oděvu bývají různou formou (plošnou či plastickou výšivkou, tkaným ornamentem či vykládáním) prezentovány motivy, odkazující na jeho duchovní povahu.
Nejprve byly používány eucharistické motivy, tedy klasy a vinné hrozny. Poté se začaly objevovat christologické motivy, jako je Beránek Boží, pelikán či páv. V 19. století se používané motivy značně rozšiřují, objevují se medailonky Panny Marie, postavy světců a výjevy z Písma svatého. Postupně se přidávají další motivy jako růžové a vinné keře, pašijové květiny, lilie, granátová jablka, andělé či růžencové koruny, holubice symbolizující ducha Svatého, motivy plamenů ohně jakožto připomínka Seslání Ducha Svatého a mnoho dalších. [1,3,4]
Pro ornát zhotovený nově navrhovaným způsobem budou vybírány motivy jednoduchého typu. Nejpoužívanější motivy budou typu např.: vinné keře, růžové květy, plameny ohně… Rozhodně mezi vybrané motivy nebudou patřit ty s christologickým tématem.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 14 2.5. Liturgické barvy
Barvy při výrobě ornátu jsou další kapitolou k zamyšlení. Každá barva vyjadřuje určitou skutečnost. Nedají se tedy libovolně kombinovat. I kombinace musí mít svůj řád. Níže uvedené rozdělení je základní a vyjadřuje určitou skutečnost, ke které se barva hodí. V dnešní době se již tolik nelpí na jasných a čistých kontrastech barev, jsou zde přípustné i její odstíny např.: bílá barva nemusí být čistě bílá, ale toleruje se i béžová či mírně našedlá.
Bílá – je barva se symbolem čistoty, světla a nevinnosti. Od toho se odvíjí její užití při svátcích Panny Marie a všech, kteří nezemřeli umučením. Používá se i při pohřbech dětí. O vánočních svátcích a vybraných velikonočních je znakem radosti.[3,4]
Červená – je barva krve a ohně, proto se používá především při svatodušních svátcích, tedy oslavách chvíle, kdy Duch svatý sestoupil v podobě plamenů. Pro symboliku krve se červené barvy užívá též na připomenutí mučedníků a mučednic. Je zároveň odznakem vysokého postavení. Na šatu kardinálů symbolicky vyjadřuje ochotu prolít vlastní krev za víru. Tato barva je v liturgii relativně málo užívaná.[3,4]
Zelená – symbolizuje naději a Kristovo zmrtvýchvstání. Nosívá se v mezidobí mezi církevními svátky, protože nemá ani slavnostní, ani smuteční význam.[3]
Fialová – zastupuje pokání a kajícnost. Nosí se v období postů a adventu. Původně se jednalo pouze o odstín černé, ale takto vyjádřený smutek je spojen s nadějí. Od 16.
století je v Čechách doložen zvyk, že o 4. a 3. postní neděli se nosí roucho růžové barvy.[3,4]
Černá – značí smutek a smrt. Používá se tedy především na pohřbech.[3]
Zlatá – nahrazuje všechny liturgické barvy. Je obrazem Boží moci a slávy.[3]
Ornát zhotovený nově navrhovaným způsobem bude zdobený základními barvami a bude jedinečný tím, že se barvy pro každý ornát budou nově míchat. To znamená, že každý ornát, byť úplně stejný, bude vlastně originál. Nikdy se totiž nepodaří namíchat stejný odstín dané barvy. Tímto prvkem budou ornáty specifické. Určitě by se dal namíchat stejný odstín a to za použití tabulek s přesným dávkováním, ale to není v tomto případě žádoucí.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 15 Barvy používané při zdobení ornátu nově navrhovaným způsobem
Při zdobení ornátu budou použity zažehlovací barvy. Tyto barvy jsou k dostání u několika výrobců. Zatím byly vyzkoušeny barvy od firem Javana a Marabu (Německo), Jaguard (USA) a Pébeo (Francie).
2.6. Nejčastěji používané materiály
„ Na zhotovení ornátu se dříve používaly především drahé a těžké látky, to mělo symbolizovat honosnost, krásu a zasvěcenost církvi. Především damašek, brokát, samet, lehké hedvábí či nejpůvodnější, avšak chudší, lněné látky.“ [4]
Ani dnes se moc nezměnilo. Stále se používají tytéž materiály. Přibývá ovšem materiálů, jako je např.: polyester.
Materiály:
Damašek – bavlnářská tkanina, vyrobená z jemných přízí, hustě dostavená, často lesklá.
Tkaná žakárovou technikou v atlasových vazbách.[5]
Brokát – hedvábnická lesklá, hustá tkanina velké hmotnosti z jemného hedvábí nebo chemických multiplů, tkaná žakárovou technikou. U jednobarevných brokátů je použito vícevazných atlasových vazeb se střídáním osnovních a útkových efektů.[5]
Samet – vlasová tkanina, středních hmotností s hustým krátkým vlasem, který je vytvořen řezáním vlasového útku (útkový samet), nebo řezáním vlasové osnovy (osnovní samet).[5]
Buret – má hrubý, rustikální povrch, bez lesku. Vyrábí se většinou jednobarevný v režné barvě. Tkaný v plátnové vazbě z odpadového hedvábí. Název je odvozen od použité buretové příze.[5]
Všechny výše uvedené materiály mají své specifické vlastnosti a údržbu. Právě od uvedených vlastností, údržby a vzhledu materiálu se odvíjí, proč byl pro ornát nově navrhovaným způsobem zvolen materiál typu hedvábnického, konkrétně Buret. Nejen, že tento typ materiálu má dobré vlastnosti, ale i jeho vzhled působí přímo dokonale pro zhotovení liturgického roucha. Jeho vzhled působí prostě, což je svým způsobem správně, protože liturgické roucho má z určité části prostě působit. Honosnost mu dává až zdobení. Dalším dobrým znakem ve vzhledu materiálu, jsou drobné žmolky, dokonale totiž zakryjí žmolky, které vnikají údržbou oděvu. Jedinou výhradou zvoleného materiálu je, že je příliš lehký a tak vyžaduje vypodšívkování.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 16 Pro aplikaci malby byl zvolen typ hedvábnické tkaniny Ponžé – jednobarevná hustá, lehká, jemná a neprůsvitná tkanina z jemného přírodního hedvábí v plátnové vazbě [5]. Tento typ tkaniny byl zvolen, s hlavním cílem, aby odpovídal stejné tkanině, jako je ornát. Dalším důvodem bylo, aby byl materiál lehký, jemný a dobře zpracovatelný a jeho údržba nebyla příliš náročná. Právě pro tuto tkaninu jsou ideální zažehlovací barvy od firem Javana a Marubu.
3. Marketingová strategie
3.1. ÚvodFirma „Kateřina“, která byla založena v červnu 2011, byla založena s předpokladem velkého úspěchu. Ve firmě nebyl brán zřetel na marketingovou strategii ani na jiné prvky správného fungování a vedení firmy. Není tedy divu, že žádného úspěchu nedosáhla. Je zde předpoklad, že s pomocí vypracované marketingové strategie se neúspěch firmy povede prolomit a nastane doba úspěchu.
3.2. Vize, mise a cíle podniku Vize
Hlavní vizí každého podniku je vytvořit ekonomicky silný, konkurence schopný podnik, který bude nabízet svým zaměstnancům dobré pracovní a sociální podmínky s možností dalšího rozvoje [6]. Není tedy divu, že tímto mottem se bude řídit i tato firma.
Nesmí být zapomenuto na zákazníky, kteří jsou pro firemní vizi předpokladem.
Zákazníkům bude nabídnuta zakázková výroba dle jednotlivých požadavků vždy s absolutní ochotou, kvalitou a tolerancí při vzniklých komplikacích.
Mise (poslání podniku)
„Čeho jsme dosáhli a kam bychom se chtěli dostat? Proč jsme tu?[6, cit.]
Na tyto základní otázky musí být odpovězeno při stanovení poslání podniku.
Prozatím firma nedosáhla, žádných velkých úspěchů. Pár zakázek mezi známými se nedá považovat za nějaký velký úspěch.
Firma chce vstoupit na trh s dobrou recenzí. Chce zaměstnávat pouze kvalifikované zaměstnance v oboru zakázkové výroby liturgických rouch.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 17 Pro začátek se bude firma zaměřovat pouze na úzkou škálu a to na ornáty a štóly pouze s technikou zdobení – ruční malba na hedvábí.
Zákazníkům nabízí nové zboží, které bude oproti klasickému, stávajícímu zboží obohaceno o několik praktických prvků.
Další vývoj by pokračoval se zaměřením na ostatní liturgická roucha.
Cíle podniku
Ekonomické a personální
Cílem firmy je zvýšit poptávku v příštím roce po produktech o 40 % stávajícího stavu. S rostoucí poptávkou bude nutné navýšit i počet zaměstnanců a strojního zařízení. Stav zaměstnanců by byl navýšen o 2 pracovníky. Strojní zařízení by se navýšilo o 2 běžné šicí stroje (pro domácí užití) a 1 speciální stroj s obnitkovacím stehem a automatickým ořezem.
Rozvoj v nových oblastech
Během následujících dvou let bude rozšířena specializace firmy o další produkty, které v letošní nabídce zatím nejsou specifikovány. Předpokládaný nárůst nových produktů se bude pohybovat kolem 20 %.
Bude se předběžně jednat o liturgický oděv: alba. Dále se bude firma zaměřovat i na výrobu textilií, které zdobí stěny kostelů, oltáře.
Reklamní
V současné době i v předchozích měsících byl brán malý zřetel na reklamu.
Reklama musí být navýšena minimálně o 90 %. Zvýšení reklamy bude provedeno co nejúsporněji, což znamená, že budou natištěny informační letáky a budou umístěny přímo k cílovému zákazníkovi do pastoračních center a kostelů.
3.3. Situační analýza
Nyní se firma nachází na začátku dlouhé cesty, snaží se prorazit na trh a dobře se na něm umístit. Zakázky, které doposud získala, byly díky známým a jejich známým.
S pomocí prvních zákazníků se daří vstupovat na trh s prozatím dobrou recenzí. Dalších několik zakázek se podařilo získat díky malé reklamně v podobě letáků.
Snahou teď je pokračovat v růstu s maximálním pracovním nasazením.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 18 Vnitřní a vnější vlivy působící na podnik
Analýza SWOT
Silné stránky (S)
Specializace v oboru, kvalifikovaný personál, nové produkty. Práce přímo se zákazníkem. Zákazníci i mimo ČR.
Slabé stránky (W)
Špatná finanční stabilita, velká zadluženost.
Příležitosti (O)
Nové technologie, zlepšení reklamy, růst trhu a poptávky.
Hrozby (T)
Rozšíření konkurence, finanční tíseň, nestabilita trhu, nezájem ze strany zákazníka.
Tabulka 2: Typy strategií
SWOT analýza
Analýza vnitřního prostředí
Silné stránky Slabé stránky
Analýza vnějšího prostředí Příležitosti Strategie:
maximalizací silných stránek – maximalizovat příležitosti
Strategie:
minimalizací slabých stránek – maximalizovat příležitosti
Hrozby
Strategie:
maximalizací silných stránek – minimalizovat hrozby
Strategie:
minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby
Dle uvedené tabulky se bude firma řídit. V tabulce jsou znázorněny typy strategií, které lze uplatnit po vyhodnocení vnějšího a vnitřního prostředí dle SWOT analýzy.
S využitím strategie zvané „Vývoj nových výrobků“ chce firma zůstat na stávajícím trhu, ovšem na mnohem lepší pozici. Bude se zde snažit vyrovnat konkurenci, chce být lepší než konkurence a být vždy krok napřed. Chce co nejvíce uspokojit zákazníky a využít co nejlépe a nejefektivněji nové technologie.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 19 3.4. Konkurenční analýza
„Kdo je náš konkurent“? Jsou to všichni, co se snaží uspět na trhu s podobným produktem“. [6]
Identifikace konkurenta, jeho slabiny, přednosti a specifické vlastnosti
Konkurentem firmy jsou firmy malé, střední i velké, které mají stejnou nabídku produktů a služeb firma. Dle průzkumu, který byl proveden, jsme konkurenty rozdělili podle jejich slabin a předností, viz tabulka č. 3.
Z tabulky č. 3 byl vyhodnocen závěr, že firma „Kateřina“ patří mezi firmy malé, což znamená, že firmy malé, které jsou na trhu déle, než „Kateřina“ jsou jejím největším konkurentem.
S postupným rozvojem firmy, ji začnou ohrožovat i firmy střední a velké.
V následujících 2 letech by ji ohrožovat neměly. Pokud se jim však zalíbí nové technologie a produkty, které firma „Kateřina“ nabízí, mohou na trh uvést něco velmi podobného a tím ohrozit firemní existenci. Mohou totiž tytéž produkty začít vyrábět sériově, za menší cenu s rychlejším zpracováním.
Tabulka 3: Vyhodnocení konkurenta dle jeho předností, slabin a specifických vlastností
Slabiny Přednosti Specifické vlastnosti
Malé firmy Specializace pouze na daný obor
Nemůže si dovolit více zakázek najednou
(nedostatečný počet zaměstnanců)
Nestabilní finance
Specializace v oboru Přímí kontakt se zákazníkem
Rychlá reklamace
Soustředí se na zakázky jednotlivých zákazníků
(fyzické osoby)
Střední firmy Jednání s vedením jde už přes několik podřízených
Zdlouhavější reklamace
Nepřímí kontakt se zákazníkem
Možnost specializace ve více oborech Možnost přijetí více zakázek
Soustředí se na zakázky větší (př.
odívání všech příslušníků v kostele)
Velké firmy (mezinárodní)
Vysoké náklady na individuální výrobu, vyšší cena produktu Nespecializují se na zákazníky, které si mohou dovolit malé a střední firmy
Široká specializace ve více oborech Průmyslová výroba
Soustředí se na velké a dlouhodobé zakázky (většinou jsou tyto zakázky tvořeny pro střední firmy)
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 20 3.4.1. Největší konkurenti
Firma Velebný a Fam (www.velebny.cz )
Firma nabízí širokou škálu textilního zboží. Nejen, že se plně věnuje výrobě a zdobení všech liturgických rouch a textilií, ale také zhotovuje vlajky, prapory, reklamní výšivky, stojany a žerdě.
Firma působí s ČR, ale její zboží můžeme najít také v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Slovensku, USA, Austrálii…
Velkým kladem firmy je, že nabízí u veškerého církevního zboží čištění, restaurování, konzervování, renovace a výrobu replik.
U zhotovení ornátu je cena od 5.500,- Kč. Ornát se dodává se štolou zdarma.
Ceny ostatních výrobků jsou dostupné na: http://shop.velebny.cz/. Pro nás jsou zatím nedůležité.[7]
Tato firma ohrožuje „Kateřinu“ především tím, že má velkou klientelu, velmi odborně proškolený personál a bohaté zkušenosti jak s výrobou, tak zdobením.
Spolupracuje dokonce s několika církevními představiteli, což je velkou výhodou pro průmyslovou výrobu.
Firma KŘÍŽ spol. s.r.o.
Působí na trhu již od roku 1992. V současnosti zaměstnává 38 lidí. Od roku 2002 je držitelem certifikátu ISO 9001:2000. Sídlo firmy: Jiráskova 26, Letovice.
Firma nabízí vyšívání dle grafických předloh, vyšívání na díly pro další zpracování, vyšívání na hotové výrobky, sublimační tisk a sítotisk, řezání a gravírování laserem, prodej tkaných etiket a mimo jiné výrobu profesního ošacení, reklamního a sportovního textilu.[8]
Zhotovení ornátu firma poskytuje od 2.500,- Kč. K ornátu je automaticky štola zdarma. Ceny ostatních oděvů jsou dostupné na: http://www.toto- shop.cz/s/cs/45/ornaty.aspx.
Firma Kříž spol. s.r.o. je pro nás z konkurenčního hlediska hrozbou, protože se její ceny drží na nižší úrovni, proto je velmi oblíbena a má velkou část zákazníků.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 21 Ateliér Argilla
Ateliér byl založen roku 2005. Ateliér nabízí celou řadu činností, od obrazů po liturgická roucha, která jsou zdobena malbou. Hlavní spoluzakladatelkou je Kateřina Němcová, která liturgická roucha zdobí už velmi dlouho a toto řemeslo se naučila od karmelitek v klášteře. Argilla sídlí v Praze 1 – Staré Město, Husova 8.
Ornáty zde prodávají v cenovém rozpětí 6.000 – 7.500 Kč. Štólu nemají jako součást oděvu, cena štoly se pohybuje cca 2.000 Kč. [9]
Ateliér Argilla byl vybrán jako největší konkurent ze všech zmíněných. Nejen že, Argilla svou práci prezentuje v ČR, ale i v zahraničí (Německo, Itálie…), především užívá stejné techniky zdobení, jako firma „Kateřina“. Personální poměry a ceny jsou zde srovnatelné s firmou „Kateřina“.
3.4.2. Charakter a struktura konkurenčního prostředí
Firma „Kateřina“ se pohybuje v atomizované struktuře konkurenční prostředí, což znamená velké množství malých nebo středních podniků bez existence podniku s dominantním postavením.[6] Konkurenti se nacházejí ve formě monopolistické soutěže, viz. tabulka č. 4.
Tabulka 4: Konkurenční formy [6]
Z tabulky č. 4 vyplynulo, že mimořádného zisku bude docíleno, za předpokladu zaměření se na určitý segment trhu, skupinu zákazníků a jejich potřebám bude vše plně přizpůsobeno, samozřejmě za vyšší cenu.
Jeden prodejce
Několik prodávajících
Mnoho prodávajících Nediferencované výrobky (Zákazník
nevnímá rozdíly mezi produkty
různých podniků) Ryzí
monopolie
Ryzí oligopolie
Dokonalá konkurence
Diferencované výrobky (Vnímá rozdíly mezi produkty různých podniků)
Diferencovaná oligopolie
Monopolistická soutěž
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 22 3.4.3. Odhad konkurentovi reakce
Podle P. Kottlera a jeho rozdělení konkurentů podle jejich reakcí lze našeho konkurenta řadit mezi „Laxní“ (Je netečný k činnostem ostatních podniků, nereaguje rychle na pohyb konkurence. Důvodem může být jeho nevšímavost, nedostatek prostředků na reakci, víra ve věrnost svých zákazníků… [6, cit…]) a „Vybíravé“
(Reaguje jen na určité formy útoku a nevšímá si ostatních akcí konkurenta [6, cit..]) konkurenty.
Určení vlastní konkurenční strategie
Zvolená konkurenční strategie dle teorie M. E. Portera se nazývá „Diferenciační strategie“. Hlavním mottem této strategie je „Být výjimečný v očích zákazníka“. Firma
„Kateřina“ se tedy zaměří na kvalitu a ojedinělé vlastnosti produktu. Bude poskytovat doplňkové služby, které konkurence nenabízí. Těmito službami bude: Možnost opakovaných schůzek se zákazníkem k vyřešení dokonalosti pro něj zhotovovaného oděvu. Zhotovení vlastního návrhu zákazníka (v tvorbě zdobení oděvu).
Dle P. Kotlera, který přidává k problematice konkurenční strategie hledisko konkurenční tržní pozice, byla zvolena strategie zvaná „Tržní následovatel“. Prioritou v této strategii bude vyhýbat se střetům s konkurencí, snažit se růst tak, aby nebyla vyvolána odveta, bojovat se bude jen, když bude ohrožen tržní podíl.
3.5. Popis zákazníka, segmentace
Potenciální zákazník může být pouze muž. Jeho věk musí být minimálně 22 let.
Důvodem je, že se muž může stát knězem až po řádném studiu, které trvá minimálně 6 let.
Je předem dané, že mladší generace bude svolnější k novým produktům a stylům. Bude tedy na prvním místě. Samozřejmě, že starší generace nebude vynechána úplně, ale většinou to bývá tak, že starší lidé neradi mění své zaběhlé zvyky, s tím je spojen i vkus a styl. Protože je zde snaha prosadit novou techniku zdobení ornátů a ta je dosti odlišná od té stávající, zdůrazňuji, že upřednostněný segment zákazníků bude v mladší věkové kategorii.
Problematika finanční stránky zákazníka. Firemní produkty, nebudou z důvodu pozice na trhu předražené, proto se předpokládá, že potenciální zákazníci mohou být všech ekonomických vrstev. Z geografického hlediska bude brán zřetel především na
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 23 Českou republiku a Francii (Francii proto, že již několik ornátů právě tam bylo exportováno.). Z psychologického hlediska zákazníka, je na jeho vůli, zdali dá přednost novému nebo se bude striktně držet klasického provedení.
3.6. Strategie jednotlivých složek marketingového mixu Výrobková strategie
Jako výrobková strategie, byla vybrána strategie zvaná „Výrobková variace“.
„Strategie zahrnuje změny fyzikálních, funkčních, estetických a rovněž symbolických vlastností stávajícího výrobku, popř. i změny jeho doplňkových funkcí.“ [6, cit.]
Tato strategie byla vybrána proto, že konkurenční podniky nabízí stejné zboží jako naše firma. Aby byla firma „krok před konkurencí“ bude nabízet ke svým produktům jejich vylepšení, které spočívá např. v ochranném límci.
Cenová strategie
Byly hledány odpovědi na tyto otázky:
Jak vysokou stanovit úroveň cenové hladiny?[6]
Byla určena průměrná cenová úroveň. Firma se bude pohybovat někde mezi konkurenční cenou a vysokým ziskem. To znamená, že cena bude vyšší než cena konkurence, ovšem vždy s určitou výhodou pro zákazníka.
Jak určit cenu nových výrobků?[6]
U nových výrobků se bude firma řídit stejně, jako v předchozím bodě. Na základě vzniklé situace, budou prováděny výzkumy konkurenčních cen. Po vyhodnocení výsledků bude následovat snaha o určení ceny vyšší, než konkurenční.
V tomto případě se bude firma opírat o další dodatkové služby.
Firma nabídne nový výrobek o 10% dráže, než konkurence. Za to, že si zákazník připlatí, dostane od firmy bonus (dodatkovou službu) ve formě poukazu na bezplatné případné opravy.
Jak porovnat a objektivně hodnotit ceny konkurence?[6]
Pro porovnání cen konkurence a firmy, bude pomáhat písemný dotazník, který bude v určitých časových intervalech zasílán stálým, ale i potenciálním zákazníkům.
Dotazník bude obsahovat nejen otázku ceny výrobku, ale budou tam i jiné otázky užitečné pro další rozvoj firmy.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 24 Cena, jak už bylo řečeno, bude záviset především na cenách konkurence. Musí být zohledněna faktická výše nákladů na výrobu výrobku. Konečná cena se bude odvíjet od analýzy konkurenčních cen a výrobních nákladů na zhotovení výrobku.
Distribuční strategie
Jako distribuční strategie byla zvolena kombinace strategií zvaných „přímý prodej“ a „selektivní distribuce“.
Přímý prodej bude pro firmu nejužívanější a to především z důvodu přímého kontaktu se zákazníkem a jeho zpětné vazby. K docílení přímého prodeje bude spoléháno na zákazníkův zájem o novinku v podobě nového ornátu. Předpokládá se, že zákazník bude dojíždět do firmy Kateřina. Nevylučuje se ani to, že budou vysíláni naši zaměstnanci za zákazníkem, ale nyní se s tím nepočítá.
Selektivní distribuce bude využívána jen omezeně. Příklad, jak bude firma tuto distribuci využívat: Firmu osloví velká konkurenční firma, která získala zakázku.
Zakázka mimo jiné obsahuje ruční malbu. Velká firma nemá specializaci na ruční malbu a tak uzavře s firmou smlouvu o dílo.
Komunikační strategie
Zde se bude firma řídit strategií zvanou „přímý marketing“. Jedná se zde o komunikaci se zákazníkem a propagaci výrobku.
Pro zviditelnění firmy bude využito reklamních letáků.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 25
4. Ekonomická kalkulace
4.1. Finanční plánNájem prostor pro výrobu a režie výrobny
Výrobna liturgický rouch bude v areálu rodinného domu. Z toho vyplývá, že nákladem bude pouze provozní režie. Pro tyto účely byly vyhrazeny 2 místnosti, které odpovídají svou velikostí prostoru pro danou potřebu. V jedné z místností, která bude sloužit jako personální místnost, bude umístěno oddělené sociální zařízení. Místnosti využité pro podnikání, musí mít vlastní odpočet elektřiny, vody, topení a odpadu.
Tabulka 5: Nájem prostor pro výrobu a režie výroby v Kč
REŽIE 1 MĚSÍC 1 ROK
Elektřina 1.000 Kč 12.000 Kč
Vodné, stočné 250 Kč 3.000 Kč
Odpad 50 Kč 600 Kč
Topení 300 Kč 3.600 Kč
Celkem 1.600 Kč 19.200 Kč
Zaměstnanci
Ve firmě budou zaměstnány 2 pracovnice. Jedna bude pracovat na hlavní pracovní poměr (dále jen HPP) a jedna na vedlejší pracovní poměr (dále jen VPP, 1/2 úvazek max. 20 hodin týdně). Zaměstnankyně budou čtvrtletně odměňovány a to ve výši 10% z čistého výdělku firmy za předcházející čtvrtletí.
Tabulka 6: Zaměstnanci v Kč
HPP VPP
Hrubý příjem 10.000 Kč 5.000 Kč
Odvody (sociální, zdravotní poj.) zaměstnanec 1.100 Kč 550 Kč Odvody (sociální, zdravotní poj.) zaměstnavatel 3.400 Kč 1.700 Kč
Základ daně 13.400 Kč 6.700 Kč
Záloha na daň 2.010 Kč 1050 Kč
Sleva na dani 2.070 Kč 2.405 Kč
Čistý příjem 8.900 Kč 4.450 Kč
Celkem za zaměstnance měsíčně 18.450 Kč
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 26 Pořízení vybavení
Je potřeba vybavit výrobnu strojním zařízením. Pro první rok budou stačit 2 šicí stroje a 1 šicí stroj speciální. Další nezbytné vybavení je zobrazeno v tabulce.
Tabulka 7: Pořízení vybavení v Kč
Vybavení Cena za 1 ks Cena celkem
Klasický stroj 15.000 Kč 30.000 Kč
Speciální stroj 20.500 Kč 20.500 Kč
Zrcadlo 6.000 Kč 6.000Kč
Odpadkový koš 140 Kč 280 Kč
Střihací pult 7.500 Kč 7.500 Kč
Věšák 1350 Kč 2.700 Kč
Figurína 2.330 Kč 2.330 Kč
Celkem 69.310 Kč
Reklama
Pro zvýšení reklamy budou každý měsíc natištěny informační letáky (viz.
příloha), které budou umisťovány do pastoračních center a kostelů v České republice.
Ve Francii se s rozšířením reklamy bude spoléhat jen na informační systém mezi kněžími. Pokud bude dostatečný zisk, z kterého se podaří uvolnit prostředky i na reklamu v zahraničí, bude určitě provedena, ale zatím ne.
Tabulka 8: Náklady na reklamu v Kč
Reklama Kusy za měsíc Cena za kus Cena za 1 měsíc
Informační letáky 100 3,50 Kč 250 Kč
Celkem za reklamu 350 Kč
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 27 4.2. Ekonomika firmy
V současné době se zakázky pohybují mezi 3 – 4 za měsíc. 1 zakázka obsahuje kompletní zhotovení ornátu + štola, cena sady je 8.500 Kč (cena materiálu na 1 sadu je 847 Kč). V některých případech se jedná i o zhotovení liturgických textilií na výzdobu kostela (ubrus pod liturgické nádobí (cena 500 Kč), 2 kusy ozdobných textilií na stěny (cena 500 Kč/ks). Po odečtení veškerých nákladů na výrobu je čistý zisk 4.059 Kč.
Tento zisk není příliš velký, a proto se firma rozhodla pro zpracování marketingové strategie s předpokladem, navýšení zisku.
Přibližně od 3. měsíce po zavedení reklamy a marketingové strategie, se předpokládá, nárůst poptávky z 3 – 4 zakázek na min. 6 zakázek za měsíc. Tím by byl měsíční zisk 25.518 Kč. Pokud se poptávka zvedne, jak se předpokládá, firma bude s tímto ziskem dostatečně spokojena.
V následujícím období by bylo dostačující, aby poptávka vzrostla na 6-8 zakázek za měsíc. Pokud by byla poptávka větší, musel by být navýšen stav zaměstnanců a následně i strojní vybavení.
V případě, že poptávka klesne pod hranici 3 zakázek za měsíc, firma je schopna tuto situaci ustát přibližně 3 měsíce. Pokud se během těchto 3 měsíců poptávka nezlepší, firmu bude čekat krach.
5. Průzkum
5.1. Cíl průzkumu
Cílem výzkumu je zjistit zájem o ornáty a štoly zhotovené nově navrhovaným způsobem. Dále by měl být zjištěn zájem o malbu při zdobení ornátu a štóly.
Výzkum bude probíhat dotazníkovou formou, kde se budou moci potenciální zákazníci vyjádřit.
Dotazníky byly rozdány v Pastoračním centru sv. Tomáše v Dobříši v období červen-listopad 2011. Další dotazníky byly zaslány do Francie paní Francois Mbora, která přislíbila rozmístění dotazníků do několika pastoračních center ve Francii.
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 28 5.2. Hypotézy průzkumu
1) Větší zájem je o „klasické“ ornáty.
2) Většina českých i francouzských kněží se ještě nesetkala s technikou malby na zdobení liturgických rouch.
3) Češi více zohledňují cenu při pořizování liturgického roucha.
4) Francie je přístupnější v prosazování něčeho nového.
5) Odepínací zdobení a pomocný límec jsou žádány.
5.3. Metodika šetření
Metodika k ověřování hypotéz – dotazník viz příloha č. 1. V dotazníku bylo použito 8 uzavřených otázek a 2 identifikační. Respondenti byli osloveni vždy osobně a byly jim předvedeny ukázkové modely.
K provedení výzkumu byla využita technika dotazníku. Respondenti byli předem jasně daní. Respondenti jsou kněží v České republice a kněží ve Francii.
V české republice byla požádána paní Ing. Ludmila Musilová (koordinátorka PCSvT) o předání a následnému vyplnění dotazníků kněžím. Ing. Musilová se zavázala, že dotazník vždy pomůže vyplnit a případné nejasnosti vysvětlit. K jednoduššímu vysvětlení byly Ing. Musilové poskytnuty ukázkové modely.
Ve Francii byla oslovena paní Francois Mbora a byla požádána o totéž.
5.3.1. Obsah dotazníku a způsob dotazování
Byl vytvořen dotazník, který obsahuje 2 identifikační a 8 uzavřených otázek.
Dotazník obsahuje úvodní formuli, kde je respondentům vysvětleno, jak dotazník vyplnit. Úvodní formule obsahuje také ujištění o anonymitě a poděkování za spolupráci.
Dotazník byl předán Ing. Musilové, aby oslovila alespoň 30 respondentů v ČR.
Dalších 30 dotazníků bylo zasláno paní Francois Mbora do Francie. Respondenti byli osloveni osobně a ukázka navrhovaného ornátu jim byla k dispozici.
Sběr dat probíhal v období červen - listopad 2011. Z oslovených 30 českých respondentů se vrátilo všech 30 vyplněných dotazníků (100% návratnost). Z oslovených francouzských respondentů se vrátilo pouhých 20 vyplněných dotazníků (66%
návratnost).
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 29 5.3.2. Zpracování dotazníku
Identifikační otázka č. 1: Kde působíte jako kněží?
Graf 1: Identifikační otázka - působiště
Tato otázka byla identifikační a rozdělila respondenty do dvou skupin. Celkem bylo osloveno 30 respondentů z České republiky a 30 respondentů z Francie. Návratnost z České republiky byla 100%, z Francie bohužel jen 66%. Poměr mezi Českou republikou a Francií je tedy 30 (60%) respondentů ku 20 (40%) respondentům.
Česká republika
Identifikační otázka č. 2: Uveďte prosím rozmezí Vašeho věku.
Graf 2: Identifikační otázka – věk
Respondenti jsou rozděleni do tří věkových kategorií. 16 respondentů (54%) patří do věkové skupiny 22 – 35 let, 7 respondentů (23%) spadá do věkové skupiny 36 – 50 let a 7 respondentů (23) do věkové skupiny 51 a více let.
40%
60%
Francie Česká republika
54%
23%
23%
22-35 36-50 51 a více
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 30 Otázka č. 3: Dáváte přednost liturgickému oděvu klasickému, nebo rádi objevujete a prezentujete nové?
Graf 3: Porovnání upřednostnění klasiky a nového
12 respondentů (40%) rádo objevuje a prezentuje nové. 8 respondentů (27%) se rádo drží klasiky a zbylých 10 respondentů (33%) se řídí dle dané příležitosti.
Otázky č. 4: Kolik jste ochotni investovat do svého kněžského oděvu?
Graf 4: Investice do liturgického oděvu
Většina respondentů, 19 z dotazovaných (63%), se drží průměrné ceny a volí hranici 10.000 Kč. 9 respondentů (30%) je ochotno si připlatit i více. Zbylí 2 respondenti šetří a drží se hranice 5.000 Kč.
40%
27%
33%
Nové Klasika Záleží na příležitosti
7%
63%
30%
do 5.000 Kč do 10.000 Kč i více
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 31 Otázka č. 5: Je pro vás příjemnější zakázková či průmyslová výroba?
Graf 5: Zakázková či průmyslová výroba
Pro 7 respondentů (23%) je příjemnější průmyslová výroba. 10 respondentů (34%) upřednostňuje zakázkovou výrobu. Ostatních 13 respondentů (43%) je rádo, když si muže vybrat.
Otázka č. 6: Slyšeli jste někdy o technice malby na zdobení ornátů?
Graf 6: Informovanost o technice malby na zdobení ornátu
21 respondentů (70%) je dostatečně informovaných a o technice malby na zdobení liturgických rouch slyšelo již předtím, než jim byla ukázána ukázky od firmy
„Kateřina“. Ostatních 9 respondentů (30%) o této technice bohužel nikdy neslyšelo a setkalo se s ní poprvé až při vyplňování tohoto dotazníku.
23%
34%
43%
průmyslová zakázková jak kdy
70%
30%
Ano Ne
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 32 Otázka č. 7: Líbí se Vám tato technika?
Graf 7: Oblíbenost techniky malby
20 respondentům (67%) se technika malby líbí. 10 respondentů (33%) se nelíbí.
Otázka č. 8: Uvítal byste u svého liturgického oděvu (ornátu) odepínací zdobení, které byste mohl vyměnit třeba za jiné, nebo ornát vyprat?
Graf 8: Obohacení ornátu o praktické prvky a jejich oblíbenost
14 respondentů (47%) by toto obohacení ornátu uvítalo. 4 respondentům (13%) se to zdá zbytečné a rozhodně by to neuvítali. 12 respondentů (40%) neví.
67%
33%
Ano Ne
47%
13%
40%
Ano Ne Nevím
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 33 Otázka č. 9: Líbil by se Vám nápad s pomocným odepínacím límcem, který chrání ornát před špínou a potem?
Graf 9: Oblíbenost odepínacího límce
Nápad s odepínacím límcem se líbí 15 respondentů (54%). 4 respondentům (14%) se tento nápad nelíbí. Ostatních 9 respondentů (32%) neví.
Otázka č. 10: Pořídil byste si ornát opatřený těmito prvky pro vlastní potřebu?
Graf 10: Poptávka po ornátu s praktickými prvky
15 respondentům (50%) se vylepšený ornát líbí a určitě by si ho pro vlastní potřebu pořídili. 2 respondenti (7%) by si tento ornát nepořídili. Zbylých 13 respondentů (43%) neví.
54%
14%
32%
Ano Ne Nevím
50%
7%
43%
Ano Ne Nevím
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 34 Francie
Identifikační otázka č. 2: Uveďte prosím rozmezí Vašeho věku.
Graf 11: Identifikační otázka
Ve věkové hranici 22 – 35 let se pohybuje 7 respondentů (35%). Ve věkové hranici 36 – 50 let se pohybuje 7 respondentů (35%) a ve zbylé věkové hranici 50 let a více 6 respondentů (30%).
Otázka č. 3: Dáváte přednost liturgickému oděvu klasickému, nebo rádi objevujete a prezentujete nové?
Graf 12: Porovnání upřednostnění klasiky a nového
7 respondentů (35%) dává přednost prezentování nového. Pouhých 5 respondentů se drží klasiky (25%). Zbylých 8 respondentů (40%) volí mezi klasikou a něčím novým dle příležitosti.
35%
35%
30%
22-35 36-50 50 - a více
35%
25%
40%
Nové Klasika Záleží na příležitosti
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 35 Otázky č. 4: Kolik jste ochotni investovat do svého kněžského oděvu (ornát + štóla)?
Graf 13: Investice do liturgického oděvu
400,- EUR je ochotno zaplatit za svůj liturgický oděv (ornát + štóla) 10 respondentů (50%). I více EUR je ochotno zaplatit také 10 respondentů (50%). Nikdo z respondentů není ochoten zaplatit 200 EUR.
Otázka č. 5: Je pro vás příjemnější zakázková či průmyslová výroba?
Graf 14: Zakázková či průmyslová výroba
Průmyslové výrobě dávají přednost 4 respondenti (20%). 9 respondentů (45%) upřednostňuje zakázkovou výrobu. Zbylých 7 respondentů (35%) využívají obě varianty dle příležitosti.
0%
50%
50%
do 200,- EUR do 400,- EUR i více
20%
45%
35%
průmyslová zakázková jak kdy
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 36 Otázka č. 6: Slyšeli jste někdy o technice malby na zdobení ornátů?
Graf 15: Informovanost o technice malby na zdobení ornátu
Techniku malby na zdobení ornátů zná 13 respondentů (65%). 7 respondentů o této technice ještě neslyšelo.
Otázka č. 7: Líbí se Vám tato technika?
Graf 16: Oblíbenost techniky malby
14 respondentům (60%) se tato technika líbí. 8 respondentům (40%) ne.
65%
35%
Ano Ne
60%
40%
Ano Ne
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 37 Otázka č. 8: Uvítal byste u svého liturgického oděvu (ornátu) odepínací zdobení, které byste mohl vyměnit třeba za jiné, nebo ornát vyprat?
Graf 17: Obohacení ornátu o praktické prvky a jejich oblíbenost
Odepínací zdobení by uvítalo 13 respondentů (65%). 2 respondenti (10%) by toto vylepšení ornátu nevítalo. 5 respondentů (25%) neví.
Otázka č. 9: Líbil by se Vám nápad s pomocným odepínacím límcem, který chrání ornát před špínou a potem?
Graf 18: Oblíbenost odepínacího límce
13 respondentům (65%) se nápad s pomocným límcem líbí. 1 respondentovi (5%) se tento nápad nelíbí. 6 respondentů (30%) neví.
10% 65%
25%
Ano Ne Nevím
65%
5%
30%
Ano Ne Nevím
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 38 Otázka č. 10: Pořídil byste si ornát opatřený těmito prvky pro vlastní potřebu?
Graf 19: Poptávka po ornátu s praktickými prvky
Ornát opatřený o pomocné prvky by si pořídilo 14 respondentů (70%). Nikdo z respondentů (0%) neuvedl, že by si tento ornát nepořídil. 6 respondentů (30%) neví.
5.3.3. Shrnutí dotazníku
Hypotéza č. 1 „Větší zájem je o klasiku“ se nepotvrdila. Pro ověření této hypotézy bylo využito otázek č. 3, 8, 9, 10. Hlavní přímou otázkou byla otázka č. 3, kde respondent odpovídal přímo, zdali dává přednost klasice či novému. 12 respondentů (40%) rádo objevuje a prezentuje nové. 8 respondentů (27%) se rádo drží klasiky a zbylých 10 respondentů (33%) se řídí dle dané příležitosti. Otázky č. 8, 9, 10 byly vybrány jako doplňující. Vyplývá z nich, že se pravdivost odpovědí na otázku č. 3 potvrzuje.
Hypotéza č. 2 „Většina českých kněží se ještě nesetkala s technikou malby na zdobení liturgických rouch“, tato hypotéza se také nepotvrdila. Ke zjištění bylo využito otázky č. 6. V České republice opovědělo 21 respondentů (70%), kteří jsou dostatečně informovaní a o technice malby na zdobení liturgických rouch slyšeli. Ostatních 9 respondentů (30%) o této technice bohužel nikdy neslyšelo. Ve Francii odpovědělo 13 respondentů (65%), že techniku malby zná a 7 respondentů nikoliv.
Hypotéza č. 3 „Češi více šetří při pořizování liturgického roucha“ se potvrdila.
Dokazuje to otázka č. 4. Většina českých respondentů, 19 z dotazovaných (63%), se drží průměrné ceny a volí hranici 10.000 Kč. 9 respondentů (30%) je ochotno si připlatit. Zbylí 2 respondenti šetří a drží se hranice 5.000 Kč. Oproti tomu u francouzských respondentů je ochotno zaplatit za svůj liturgický oděv (ornát + štóla)
0% 70%
30%
Ano Ne Nevím
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 39 400 EUR 10 respondentů (50%). I více EUR je ochotno zaplatit také 10 respondentů (50%). Nikdo z respondentů není ochoten zaplatit 200 EUR.
Hypotéza č. 4 „Francie je přístupnější v prosazování něčeho nového“ se opět nepotvrdila. Stejně jako v hypotéze č. 1, se zde pro její ověření využilo otázek č. 3, 8, 9, 10. Hlavní přímou otázkou, byla otázka č. 3, na kterou francouzští respondenti odpovídali takto: 7 respondentů (35%) dává přednost prezentování nového. Pouhých 5 respondentů se drží klasiky (25%). Zbylých 8 respondentů (40%) volí mezi klasikou a něčím novým dle příležitosti.
Hypotéza č. 5 „Odepínací zdobení a pomocný límec jsou žádány“ se potvrdila.
K ověření této hypotézy bylo využito otázek č. 8, 9, 10. Otázky 8 a 9 jsou přímé, otázka č. 10 potvrzuje otázky předchozí. Na otázku č. 8 odpovídali čeští respondenti takto: 14 respondentů (47%) by toto obohacení ornátu uvítalo. 4 respondentům (13%) se to zdá zbytečné a rozhodně by to nechtěli. 12 respondentů (40%) neví. Francouzští respondenti odpovídali takto: Odepínací zdobení by uvítalo 13 respondentů (65%). 2 respondenti (10%) by toto vylepšení ornátu nechtěli. 5 respondentů (25%) neví. Na otázku č. 9 odpovídali čeští respondenti takto: Nápad s odepínacím límcem se líbí 15 respondentům (54%). 4 respondentům (14%) se tento nápad nelíbí. Ostatních 9 respondentů (32%) neví. Francouzští respondenti takto: 13 respondentům (65%) se nápad s pomocným límcem líbí. 1 respondentovi (5%) se tento nápad nelíbí. 6 respondentů (30%) neví. Na otázku č. 10 čeští respondenti odpovídali takto: 15 respondentům (50%) se vylepšený ornát líbí a určitě by si ho pro vlastní potřebu pořídili. 2 respondenti (7%) by si tento ornát nepořídili. Zbylých 13 respondentů (43%) neví. Francouzští respondenti odpovídali takto: Ornát opatřený o pomocné prvky by si pořídilo 14 respondentů (70%).
Nikdo z respondentů (0%) by si tento ornát nepořídil. 6 respondentů (30%) neví.
5.3.4. Shrnutí pro firmu „Kateřina“
Hypotéza č. 1 se nepotvrdila, pro firmu to znamená určitý klad. Předpokládala totiž, že se Češi drží klasiky. Za předpokladu, že se ornáty nově navrhovaným způsobem budou líbit, nebude problém v jejich prodeji.
Hypotéza č. 2 se také nepotvrdila, což znamená, že jsou kněží o technice malby informováni a už se s ní setkali. Posoudit zdali je to pro firmu výhodou je složité.
Výhodou by to bylo za předpokladu, že se kněžím technika malby líbí. Z výzkumu
Podnikatelský záměr se speciálním oděvním výrobkem – kostelní ornát 40 vyplývá dle otázky č. 7, že většině respondentů se tato technika líbí. Věřme tedy, že nepotvrzení této hypotézy je výhodou jak pro nabídku, tak pro poptávku.
Hypotéza č. 3 se potvrdila. To, že Češi v současné době šetří je známé.
Z pohledu toho, že ve výzkumu byly ceny uvedeny s nadsazením, není pro firmu potvrzení této hypotézy tak záporné.
Hypotéza č. 4 se nepotvrdila, nicméně pro firmu to neznamená záporné hledisko, neboť z výzkumu bylo zjištěno, že i čeští kněží jsou přístupni k prosazování nových věcí. Pro firmu tety toto zjištění znamená velkou šanci.
Hypotéza č. 5 se potvrdila, což je pokládáno za velký úspěch. Z tohoto důvodu firma předpokládá, že se poptávka bude zvyšovat.
