Rozcvičky u vybraných sportů – lední hokej

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Poděkování:

Děkuji vedoucí bakalářské práce PhDr. Pavlíně Vrchovecké Ph.D. za metodické vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat hráčům Bílých Tygrů Liberec, kteří mi sdělovali své názory při sestavení optimální rozcvičky a dávali mi zpětnou vazbu. Mé speciální poděkování patří kondičnímu trenérovi Bílých Tygrů Liberec – Alešovi Pařezovi, který se podělil o své dlouholeté zkušenosti ve sportovní oblasti. A v neposlední řadě mé poděkování patří i mým nejbližším, kteří se mnou měli trpělivost.

(6)

Rozcvičky u vybraných sportů – lední hokej

Barbora Uzlová BP-2017 vedoucí BP: PhDr. Pavlína Vrchovecká, Ph.D.

Anotace

Téma bakalářské práce se zabývá rozcvičkami v ledním hokeji. Cílem této práce je sestavení vhodné rozcvičky pro extraligové hráče klubu HC Bílí Tygři Liberec.

Teoretická část představuje základní informace o ledním hokeji, sportovním výkonu v tréninku, rozcvičkách a konkrétně o rozcvičkách u ledního hokeje.

Metodika práce, která je popsána v praktické části, byla sestavena na základě anketního šetření, kdy byla anketa předložena přímo hráčům Bílých Tygrů Liberec, přesněji řečeno extraligovým hráčům a na základě jejich odpovědí a rozhovoru s kondičním trenérem Bílých Tygrů Liberec byla sestavena vhodná rozcvička pro extraligové hráče.

Klíčová slova

Lední hokej, hráč, rozcvička, strečink, trénink

(7)

Annotation

This thesis deals with ice-hockey warming- ups. The aim of this work is to set up suitable warming- ups aimed for extra-league HC Bili Tygri Liberec. The theoretical part introduces basic information about ice-hockey, sport performance during the training, general warming-ups and gets into detail as for ice-hockey warming-ups.

Methodology, which was based on a research, is described in the practical part.

Questionnaires made for this research were answered by the Bili Tygri Liberec players, specifically extra-league players. The questionnaire findings along with the information from the interview with the coach of Bili Tygri Liberec were used to set up the most suitable warm-up for extra-league players.

Key words

Ice Hockey, Player, Warm Up, Stretching, Training

(8)

Obsah

Úvod ... 11

TEORETICKÁ ČÁST ... 12

1 Cíle a dílčí úkoly ... 12

2 Charakteristika ledního hokeje ... 13

2.1 Charakteristika pojmů ... 13

2.1.1 Hra ... 13

2.1.2 Hráči ... 13

2.1.3 Tým ... 13

2.1.4 Trénink ... 14

2.1.5 Trenér ... 14

2.2 Lední hokej ... 14

2.3 Charakteristika hry ... 14

2.4 Historie ledního hokeje ... 15

2.5 Vývoj ledního hokeje ... 16

3 Sportovní výkon v ledním hokeji ... 18

3.1 Faktory ovlivňující výkon v ledním hokeji ... 18

3.2 Roční tréninkový cyklus v ledním hokeji ... 18

3.3 Trénink ledního hokeje ... 19

4 Rozcvička jako část tréninkové jednotky ... 21

4.1 Strečink ... 22

4.2 Struktura rozcvičení ... 23

4.3 Chyby při rozcvičování u ledního hokeje ... 25

4.4 Prevence před zraněním (kompenzační cvičení) ... 25

4.5 Rozcvičení u ledního hokeje ... 26

Rozcvičení u ledního hokeje před utkáním ... 26

PRAKTICKÁ ČÁST ... 28

5 Metodika zpracování ... 28

6 Hokejový klub Bílí Tygři Liberec ... 29

7 Výsledky šetření ... 31

(9)

7.1 Anketní šetření... 31

7.2 Vyhodnocení anketního šetření ... 31

7.2.1 První otázka: Jaký je tvůj hrací post?... 31

7.2.2 Otázky zaměřené na rozcvičování v ledním hokeji ... 32

8 Návrh rozcvičky pro mužský hokejový tým ... 39

8.1 Rozcvička – Tréninková jednotka – max. 20 minut ... 39

8.2 Rozcvička před zápasem – max. 30 minut ... 48

9 Závěr ... 51

10 Seznam použité literatury ... 53

(10)

Seznam obrázků

Obrázek č. 1 - Grafické znázornění 1. otázky (Zdroj: vlastní) ...32

Obrázek 13 – Lifting (Zdroj: vlastní)...39

Obrázek 14 – Zakopávání (Zdroj: vlastní) ...40

Obrázek 15 - Vysoká kolena (Zdroj: vlastní) ...40

Obrázek 16 - Rotace v kyčlích (Zdroj: vlastní) ...41

Obrázek 17 - Výpady vpřed (Zdroj: vlastní) ...42

Obrázek 18 - Výpady vzad (Zdroj: vlastní) ...42

Obrázek 19 - Cval stranou (Zdroj: vlastní) ...43

Obrázek 20 - Střídavé kroužení kyčlí stranou ...44

Obrázek 21 – Start (Zdroj: vlastní) ...44

Obrázek 22 - Odhod od prsou (Zdroj: vlastní) ...45

Obrázek 23 - Odhod z dřepu (Zdroj: vlastní)...45

Obrázek 24 - Odhod jednou rukou (Zdroj: vlastní) ...46

Obrázek 25 - Autový odhod (Zdroj: vlastní) ...46

Obrázek 26 - Odhod ze sed-lehu (Zdroj: vlastní) ...47

Obrázek 27 - Odhod spodem (Zdroj: vlastní) ...47

Obrázek 28 - Přeskok snožmo (Zdroj: vlastní) ...48

Obrázek 29 - Přeskok po jedné noze (Zdroj: vlastní) ...48

Obrázek 30 – Čtverec (Zdroj: vlastní) ...49

(11)

Obrázek 31 - Běh s gumou (Zdroj: vlastní) ...49

Obrázek 32 - Skoky stranou s gumou (Zdroj: vlastní) ...50

Obrázek 33 - Skoky stranou + výskok s gumou (Zdroj: vlastní) ...50

Obrázek 34 - Cval stranou s gumou (Zdroj: vlastní) ...50

(12)

11

Úvod

Téma bakalářské práce bylo vybráno z důvodu blízkého kontaktu s libereckým hokejem, díky 3leté práci u Bílých Tygrů Liberec. Bílí Tygři Liberec za poslední dva roky prošli velkou změnou způsobenou přijetím nového kondičního trenéra, který přinesl do klubu nové tréninkové metody, co se týče letní přípravy, kdy zkrátil 3hodinové tréninky na hodinové, ale za to intenzivní. Do té doby neoblíbená letní příprava, se stala pro hráče vskutku zábavnou a přijatelnou variantou na zvýšení fyzické kondice potřebnou v průběhu celé sezóny. A díky hlavnímu trenérovi, který za poslední dva roky získal ocenění „Nejlepší trenér sezóny“. Bílí Tygři Liberec se v loňské sezóně stali mistry České republiky a letos, stejně jako loni vyhráli základní část soutěže a skončili na 2. místě. Lední hokej má v Liberci letitou tradici, který láká diváky s celou rodinnou na kvalitní sportovní zážitek, který liberecký hokej představuje.

Cílem bakalářské práce je sestavení vhodné rozcvičky pro hráče ledního hokeje na základě anketního šetření, provedeného u hráčů extraligové úrovně, a poznatků trenérů hokejového klubu Bílí Tygři Liberec.

(13)

12

TEORETICKÁ ČÁST 1 Cíle a dílčí úkoly

Hlavním cílem bakalářské práce je na základě ankety vyplněné extraligovými hráči libereckého hokejového klubu a připomínek kondičního trenéra klubu sestavit vhodnou rozcvičku určenou pro hráče ledního hokeje. Autorka tak chce docílit zmapováním současných rozcviček hokejistů týmu Bílí Tygři Liberec a jejich následným vylepšením podle výtek, postřehů a názorů hráčů.

Úkolem je vyhodnocení tohoto šetření a vlastní návrh rozcvičky na základě anketního šetření.

Dílčími úkoly práce jsou rešerše odborné literatury, anketní šetření a návrh vhodné rozcvičky.

(14)

13

2 Charakteristika ledního hokeje 2.1 Charakteristika pojmů

2.1.1 Hra

Lední hokej je tvořivá sportovní hra, v níž dochází ke skloubení

trenérských schopností s umem hráčů. Dominantou hry je rychlost, tvrdost a technika hráčů, kteří dokáží spojit svou individualitu s hrou celého týmu.

Je to velmi kontaktní hra s možností individuálních soubojů a díky jednotlivým vlastnostem a schopnostem hráčů vytváří dramatickou atmosféru přitahující diváky (Kostka, 1984, str. 9).

2.1.2 Hráči

Osobnost hráče je dána určitými schopnostmi, vlastnostmi a postoji, které uplatňují v konkrétních herních situacích, při utkání, na tréninku či v samotném kolektivním životě týmu. Díky osobnostem jednotlivých hráčů vzniká ta správná atmosféra celého mužstva. Čím výraznější jsou jednotlivé osobnosti hráčů, tím vyšší je výkonost týmu jako celku. Hokejové myšlení (správné a rychlé rozhodování v dané herní situaci), vlastní iniciativa, odvaha a oddanost celému týmu je známkou vysoké kvality hráče (Kostka, 1984, str. 10).

2.1.3 Tým

Hokejový tým lze popsat jako kolektiv fungující na základě snahy dosáhnout společného cíle. Mužstvo nemůže být složené ze samých

individualistů či hráčů reagujících v každé situaci podrážděně, ale ani pouze z klidných submisivních typů, kteří se podřizují druhým. Aby kolektiv správně fungoval, musí být mezi těmito hráči rovnováha. Hra je pak výsledkem

spolupráce celého týmu. Každé družstvo musí mít svá střelecká esa, stejně jako neúnavné dříče, jež si navzájem důvěřují a respektují se. Všichni hráči v mužstvu si jsou rovni, to je základem dobrého týmu. Společně plní jeden cíl (Kostka, 1984, str. 12).

(15)

14 2.1.4 Trénink

Příprava na hru by měla charakter hry co nejvíce připomínat. Herní situace a hra samotná jsou východiskem celého tréninku. Celý trénink by neměl, ale probíhat v kolektivu celého týmu, ale i individuálně, což se netýká jen brankářů, ale i obránců a útočníků. Při tréninku se hráči například učí přizpůsobit se složitějším herním situacím, rychle reagovat, zvolit správné řešení, tak aby zakončení herní akce bylo úspěšné (Kostka, 1984, str. 13).

2.1.5 Trenér

Trenér je kvalifikovaná osoba s potřebnou licencí splňující tuto funkci. Role trenéra má řídící činnost, řídí několik činností a zastává několik rolí. Vede, vyučuje a radí hráčům, kteří díky tomu podávají stabilně dobré výkony.

Každý trenér má své metody, podle toho co mu je nejbližší a co vyhovuje týmu jež vede (Kostka, 1984, str. 255).

2.2 Lední hokej

Lední hokej je kolektivní hrou, jež dává vyniknout vlastnostem individuálních hráčů. Dominantou hry je rychlost, tvrdost a technika (Kostka, 1971).

Hokej je sportovní hra organizovaného kolektivu, v níž se mísí vliv trenéra, zdatnost, um hráčů a prostředí. Tato hra je plná vyhrocených situací, které tvoří napínavou atmosféru, jež probouzí zájem diváků (Kostka, 1971).

Lední hokej má mezinárodně platná pravidla, která se odlišují v jednotlivých částech světa (Kostka, 1971). Například český hokej se řídí pravidly Mezinárodní hokejové federace.

2.3 Charakteristika hry

Pro tento sport je charakteristické, že se jedná o kolektivní hru, v níž se zdatnost a kvalita jednotlivce promítá do celého týmu. Jak bylo řečeno jde o populární sport, v němž se používá hokejová hůl a puk a hraje se na ohrazené ledové ploše. Cílem hry je vstřelit branku a následně na počet branek zvítězit.

V zápase proti sobě nastupují dva týmy, každý z nich má na ledě šest hráčů, jeden z nich je brankář. Celý tým mývá v průměru až dvaadvacet libovolně

(16)

15

se střídajících hráčů, což dodává hře rychlost. Zápas trvá šedesát minut, je rozdělený na tři třetiny po dvaceti minutách a ty jsou odděleny dvěma přestávkami. Průběh hry sledují rozhodčí soudící sporné situace a usměrňující hru (Pavliš, 2000).

Dle Kostky (1981, str. 3) jde o hru s nespočetným množstvím taktických variant připravovaných trenérem na základě jeho znalostí o dovednostech jednotlivých hráčů. Rychlost, tvrdost a tvořivost jsou základními předpoklady vývoje dobrého hráče.

Lední hokej rozlišuje dvě fáze hry, a to útok a obranu. Útok je aktivní hra, jež má za cíl vstřelit branku a obrana je fází hry, kdy kotouč drží protihráč a mužstvo se snaží zabránit brance a přejít opět do útoku (Kostka, 1981, str. 10).

2.4 Historie ledního hokeje

„Zatímco v mnoha zemích je sportem druhořadým, je v jiných sportem mimořádně populárním. V Kanadě má tato popularita historické kořeny,“

Tak praví Kostka (1971, str. 15) a právě tam se ve druhé polovině 19. století zrodil hokej tak, jak ho známe dnes. První hokejový zápas se odehrál v roce 1855 ve městě Halifax (dle výzkumného výboru CAHA – Kanadská hokejová amatérská asociace). V této době ještě existovala jiná pravidla, týmy obsahovaly až 50 hráčů a hřiště mělo délku cca 300 m. Avšak historie ledního hokeje sahá ještě hlouběji, již v roce 480 př. Kr. se objevil první záznam o hře podobné hokeji. Tímto záznamem je myšlen reliéf, jež vyobrazuje rozehrání míčku dvěma hráči se zahnutými holemi v rukou (Kostka et. al., 1981). Dodnes se tedy specialisté přou v jaké době byl lední hokej hrán obdobným způsobem jako je tomu dnes.

Jak bylo řečeno, dle CAHA je tomu od konce devatenáctého století, naopak Kostka (1981, str. 5) tvrdí, že v Londýně z doby 12. století je k vidění na zamrzlých rybnících obdobná forma.

Velký zlom v pravidlech a ve hře samotné nastal na konci 19. století, kdy W. F. Robertson přišel s novými pravidly, podle kterých se s menšími změnami hraje dodnes. (Jenšík, 2010) Od této doby popularita ledního hokeje roste, neboť nejslavnější hokejová soutěž (NHL) vznikla v roce 1893 (Jenšík, 2010). Právě v tomto roce se historicky prvním výhercem prestižního Stanley

(17)

16

Cupu stalo mužstvo Montrealu. Stanley Cup je zároveň nejstarší sportovní kolektivní trofej na světě (Jenšík, 2010).

O oblíbenosti ledního hokeje svědčí i fakt, že od roku 1920 patří mezi olympijské disciplíny. Státy jako je Rusko, Česko, Slovensko, nebo země Skandinávie a Severní Ameriky se staly průkopníky tohoto sportu. Důvodem pro to mohou být přírodní podmínky, které byly nezbytnou součástí vzniku ledního hokeje (Jenšík, 2010).

2.5 Vývoj ledního hokeje

Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, lední hokej vznikl v Kanadě. V roce 1878 byla vypracována první pravidla na univerzitě v Montrealu. Do Evropy přišel hokej až začátkem 20. století a to do Francie, Belgie, Velké Británie, Švýcarska a dostal se i do Čech. V roce 1908 tyto státy založily Mezinárodní federaci ledního hokeje (LIHG). Za Čechy se o to postarali a podali přihlášku Emil Procházka a Josef Gruss a tím se stal Český svaz členem LIHG. Ve stejný okamžik se také rozhodlo, že se Čechy účastní turnaje při konání kongresu LIHG v Chamonix. První utkání, které pro Čechy skončilo porážkou 1:8 bylo proti Francii. První titul mistrů Evropy získali Češi hned při druhém mistrovství Evropy konající se v roce 1911. Naše mužstvo se od této chvíle účastnili většiny mistrovství Evropy a poté se i přidalo mistroství světa a nakonec i olympijské hry. První pravidla byla v roce 1905 přejeta z Francie, kterými se řídil Československý svaz hockeyový, který vznikl po 1. světové válce. Hřiště mělo rozměry 40 m x 20 m a hrálo na něm 7 hráčů v čase 3krát 15 minut.

O čtyři roky později se upravila hrací doba na 2krát 20 minuta bez střídání hráčů. Po zařazení ledního hokeje do olympijských her v roce 1920 v Antverpách, došlo díky Kanadě a USA k dalším změnám v pravidlech. Hráčů již nebylo 7, ale 6 a během utkání se mohli střídat 2 hráči. Po odehrání prvních 20 minut mohl střídat i brankář.

Na Slovensku vznikl hokej v roce 1920 díky Antonu Mášovi. Největším rozvojem si Slovensko prošlo v roce 1925, kdy uspořádalo mistroství Evropy ve Vysokých Tatrách. V témže roce byla založena Slovenská župa kanadského hokeje, jež byla součástí československého svazu hockeyového.

(18)

17

Československá liga kanadského hokeje založená v roce 1931 spojovala všechny české, slovenské, maďarské a německé kluby a zapříčinila rozvoj ledního hokeje v Československu. Díky prvnímu zimnímu stadionu v Praze byly vytvořeny podmínky pro pořádání mistroství světa v roce 1933, kterého se účastnily i země USA a Kanady.

Obliba ledního hokeje v Československu byla obrovská. ČSR mělo v roce 1939 nejvíce klubů v Evropě, a to 361. První titul mistra světa získalo Československo v prvním poválečném mistroství konající se v Praze roku 1947.

V roce 1946 došlo k dalším změnám v pravidlech. Zavedla se středová čára a nový rozměr branky i brankoviště.

Významná léta jsou pro světový hokej, léta 50. Na mistrovství světa vstupuje Sovětský svaz. Do té doby přední příčku obsazovala Kanada. Porážku, kterou v roce 1954 Kanada obdržela od Sovětského týmu, znamenala počátek trvalého nástupu Sovětského svazu na přední místa ve světovém hokeji.

V 60. letech byly nejlepšími oddíly v ČSR Dukla Jihla a RH Brno.

Nejúspěšnější léta pro československý hokej byla 70. Léta, kdy získali českoslovenští reprezentanti několik titulů mistra Evropy, ale i světa (Kostka a kol., 1986, str. 11).

(19)

18

3 Sportovní výkon v ledním hokeji

3.1 Faktory ovlivňující výkon v ledním hokeji

Lední hokej je, jak již bylo řečeno, kolektivní hrou, v níž se schopnosti jednotlivce odráží do celého týmu. Na jednotlivé hráče působí níže uvedené faktory, které ovlivňují jeho herní výkonost.

 Somatické (výška, hmotnost, tělesný typ),

 kondiční (silové, rychlostní, obratné, vytrvalostní),

 taktické (umění čtení hry),

 psychické (motivace, emoční stav, úsilí),

 technické (technika bruslení, střelba, přihrávka),

 koordinační schopnosti,

 vnější podmínky (okolní podmínky – trenér, podpora, rodina, škola).

Fyziologické nároky na jednotlivé hráče se mění dle postavení jednotlivých hráčů v týmu, tudíž jsou rozdíly i mezi jejich přípravou. Poměr výkon : odpočinek by měl být 1:5. Havlíčková (1993) říká, že dle statistik průměrný hráč odehraje 15 – 20 minut a odbruslí 4 500 – 5 500 m. Herní aktivita trvá přibližně 30 – 80 sekund a je střídána pauzami.

3.2 Roční tréninkový cyklus v ledním hokeji

Trénink má za úkol dosažení co nejvyšších sportovních výkonů a je charakteristický svým dlouhodobým procesem sportovní přípravy. Probíhá v jednotlivých etapách v závislosti na časovém období. Úkolem tohoto tréninkového plánu je maximalizovat sportovní výkon v období, jež je předem známo (Jansa a Dovalil, 2009).

Dle Jansy a Dovalila (2009) se tréninkový plán dělí na čtyři základní období, a to na přípravné, předzávodní, závodní a přechodné. Všechny období mají svůj smysl:

 přípravné období vytváří základ pro maximální výkon během následující sezóny,

(20)

19

 předzávodní období má za úkol vyladění a dosažení optimální formy,

 závodní období již pouze udržuje výkonnost získanou v předešlých obdobích a klade se zde důraz kromě trénování také na regeneraci a zotavení,

 přechodné období má za úkol regeneraci a zotavení, dochází ke snížení intenzity tréninku, případně dochází k vynechání tréninku, či pokračování dle individuální tréninkových plánů, které již nemají za úkol plnit cíle, ale udržet aktuální formu.

3.3 Trénink ledního hokeje

Lední hokej je celoročním sportem. Jeho trénování neprobíhá pouze v zimních měsících, ale i v letních. Trénink není jednosměrně zaměřen, dle Periče (2002, str. 19) je rozdělen primárně na suchou přípravu (mimo led) a přípravu na ledě. Toto rozdělení bylo ovlivněno přírodními podmínkami, neboť přes léto nebylo možné udržovat led z hlediska vysokých finančních nároků. Perič (2002, str. 19) doplňuje, že není vhodné celý rok provozovat jednostrannou zátěž, a proto je obvyklé toto dvojí rozdělení přípravy. Letní trénink (suchá příprava) probíhá do srpna, následně se sezóna láme a nastává příprava na ledě. Jednotlivé tréninky, ať v suché či mokré přípravě, se dle tohoto autora dělí na tři základní části: úvodní, hlavní a závěrečnou.

Úvodní část je složena z psychické přípravy, rozcvičení a zapracování.

Mezi psychickou přípravu se řadí nejen uvědomění si setrvání v tréninkovém režimu, ale také rehabilitace a pravidelný odpočinek. Rozcvičení je stěžejní pro další pohyb, jelikož během něj dochází k zahřátí a protažení svalů a kloubů.

Posledním bodem úvodní části je zapracování, které připravuje hráče na celkový trénink. Zde se mísí snadnější tréninkové situace, jako např.: střelba a situace jeden na jednoho (Perič, 2002, str. 20).

Následuje hlavní část, která plynule navazuje na část úvodní. Tato oblast se zaměřuje na samotný trénink. Její složení by mělo logicky vyústit z potřeb organismu. Nejprve by mělo dojít ke cvičení náročnému na pohyb, neboť tělo není unaveno a je schopno lépe vstřebávat myšlenky a pohyb koordinovat.

Následují rychlostní cvičení, například sprinty a skoky, dále silové tréninky, které

(21)

20

nevyžadují tolik energie, jako rychlostní cvičení. Poslední by měly být kondiční cviky (Perič, 2002).

Závěrečná část by měla podle autora sloužit k uklidnění organismu a postupné regeneraci. Nejprve by měla být opět dynamická část, jako je závěrečné vyklusání, a poté by se mělo postupně přecházet k závěrečnému protažení.

(22)

21

4 Rozcvička jako část tréninkové jednotky

Nejdříve je třeba vysvětlit pojem tréninková jednotka v ledním hokeji.

Jde o časový úsek přibližně 1–2 hodin, v závislosti na druhu tréninku a období sezóny. Neboť jak bylo řečeno, hokejová sezóna se dělí do dvou částí, a to na letní přípravu a následnou zápasovou přípravu. V letním období je důležité nabrat svalovou hmotu, a proto dochází k intenzivnějšímu trénování, často dvoufázovému s intervalem okolo dvou hodin. Oproti tréninkové jednotce v sezóně, která slouží již pouze k udržování svalové hmoty a fyzické kondice.

V podstatě dochází k čerpání kondice získané během letního období. Tréninková jednotka v tomto období nebývá delší než 1, 5 hodiny (Perič, 2002).

Cílem rozcvičení během tréninkové jednotky je příprava celého organismu na zvýšené pohybové zatížení. Rozcvičením zabraňujeme případnému poškození pohybového aparátu. Úkolem správného rozcvičení je zahřát tělo, odstranit napětí ve svalech a mobilizovat svalové skupiny.

Organismu se zvyšuje tělesná teploty, průtok krve, srdeční frekvence, nervové impulsy a snižuje se viskozita tělní tekutiny. Rozcvičení má uvést organismus do stavu, který snese zatížení. Stoupá při něm tělesná teplota způsobující mírné zapocení. Při rozcvičení dochází k proudění krve z orgánů do okrajových částí těla, čímž se zvyšuje elasticita kosterních svalů (Jebavý, et. al., 2014).

Z fyziologického hlediska by se měl tep pohybovat mezi 120 – 130 tepy za minutu a ventilace by měla z 8 litrů vystoupat na 50 l za minutu. (Nádvorník, 2002) Tepová frekvence stoupá po prvních dvou minutách, krevní tlak stoupá na hodnoty ve stejném stavu za tři minuty (Seliger a kol., 1980).

Rozcvičení se z fyziologického hlediska zapojuje v tréninku i při zápasech, pro lepší přestup organismu do intenzivnější pohybové aktivity a tím urychluje zapracování (Zákostelecký, 2002).

Bukač (2010) uvádí, že rozcvičení je zaměřeno na rozehřátí celého organismu. Mělo by při něm dojít k aktivaci svalů a k pravidelné svalové kontrakci. Kontrakci autor vysvětluje jako výsledek nervového impulsu.

Maximální svalová kontrakce vytváří maximální výkon svalu. Z tohoto důvodu je třeba svaly nejprve rozehřát, aby byly připravené na maximální výkon.

(23)

22

Při rozcvičení využíváme cviky spíše s izotonickou kontrakcí svalů, kdy kontrakce probíhá proti různě velkému odporu a ovlivňuje tak intenzitu svalové zátěže. Dle autora by mělo rozcvičení obsahovat již zmíněné cviky dynamické s izotonickou kontrakcí, neboť se sval tím smrští a natáhne.

Při dynamickém rozcvičení je třeba volit cviky způsobující svalovou kontrakci.

Ta připraví svaly na obdobný pohyb, který je prováděn při rozcvičení.

Při rozcvičení v ledním hokeji má jít o cviky napodobující bruslení, tudíž dochází k zapojení adduktorů, abduktorů, čtyřhlavého svalu stehenního, dvojitého svalu stehenního a kyčlí. Pro horní část těla využíváme cviky, které zapojí naopak střed těla, široký sval zádový či předloktí. Výsledkem takového rozcvičení má být dosažení maximálního rozsahu pohybu (Bukač, 2010).

Rozcvičení sebou nese několik základních pravidel, které je třeba dodržovat. Dle Jebavého (2014) to jsou:

 přizpůsobit rozcvičku počasí,

 začít zahřátím (rozklusání),

 počty dynamických cviků v rozsahu 8 – 12 opakování,

 po dynamickém strečinku zařadit rychlejší švihová cvičení,

 rozcvičovat se od menších rozsahů k větším, od pomalých pohybů k rychlejším,

 rozcvičení zakončit běžeckou, skokanskou či jinou abecedou,

 rozcvičení má trvat 20 – 30 minut,

 po ukončení činnosti nezapomínat na zklidnění organismu (vyklusání).

4.1 Strečink

Dle Altera (1997) je strečink nedílnou součástí rozcvičky. Během pravidelných tréninků dochází k protahování svalů a zároveň k růstu hodnoty bodu, při kterém je zahájen strech reflex. Jeho aktivace přináší delší relaxaci svalu i během protahování. Při strečinku dochází nejen k protažení svalu, ale i k protažení šlach, vazů, fascií a jizevnatých tkání. Strečink je potřeba opakovat pravidelně, tudíž jde o dlouhodobou činnost, jejímž výsledkem má být lepší výkon v jakémkoli sportu.

(24)

23

Mezi výhody strečinku patří vyšší rozsah pohybu a flexibility, snížení svalového napětí, zlepšení tělesného vnímání, zvyšování mentální i fyzické relaxace, úleva od svalové bolesti. Autor se dále zabývá rozdělením strečinku na statický a dynamický.

a) Statický strečink je forma protahování bez pohybu, protahující zaujme polohu, kdy se sval dostane do napětí a setrvává v této pozici. Při statickém pohybu dojde k relaxaci agonisty i antagonisty. Délka výdrže se pohybuje okolo 45 sekund. Tento strečink má uklidňující vliv a využívá se především po tréninku b) Dynamický strečink využívá většího počtu opakování

u jednotlivých cvičeních při vyšší rychlosti. Jedná se o plynulé přecházení části těla z jedné polohy do další. Během tohoto strečinku nedochází k uzavírání kapilár a průběžně se prokrvují svaly. Mezi klady tohoto strečinku se řadí stimulace periferního průtoku krve, zvýšení teploty svalů, zachování i zvýšení pohyblivosti, zvýšení pružnosti svalů a šlach, zvýšení tepové frekvence. Oproti statickému strečinku je zde menší časová náročnost, dochází k větší soustředěnosti a pomáhá k zlepšení výkonu (Fletcher, Dwyer, 2010).

4.2 Struktura rozcvičení

Dle Formánka (2006) má mít rozcvičení svou strukturu. Ve své publikaci uvádí základní dělení, které je pro hokej typické. Tato struktura existuje především proto, aby rozcvičení nebylo uspěcháno a nedošlo k vynechání jednotlivých bodů. Struktura rozcvičení u ledního hokeje bude více rozebraná v praktické části, kde je popsána vhodná rozcvička pro vybraný sport.

1. VŠEOBECNÁ ČÁST

a) V úvodní části dochází k zapracování organismu, primárně pomocí běhu. Běh provádíme ideálně na měkkém povrchu, tempo se přizpůsobuje klimatickým podmínkám a lze využít soutěže či pohybové hry (Jebavý, et. al., 2014).

(25)

24

b) V průpravné části se rozcvička zaměřuje na protažení pohybového aparátu a snaží se dosáhnout pohyblivosti kloubů a svalové tkáně.

K tomu se využívají dynamická cvičení. Při těchto cvičeních se využívá úkolů a kroužení, kdy postupným rozsahem dochází k jeho zvětšování. Cvičení jsou prováděna na místě nebo při kontrolovaném pohybu. Tato část obsahuje 8 – 12 cvičení, jak aktivního charakteru (maximálního rozsahu pohybu se dosahuje pomocí kosterního svalstva), tak pasivního (rozsah pohybu je dosahován pomocí vnějšího působení – díky spolucvičenci, švihadlu, rolleru atd.). V této části se postupuje od horních končetin přes trup až k dolním končetinám. Mezi jednotlivé části zařazuje uvolňovací cvičení. Délka tohoto cvičení bývá 10 – 20 minut (Jebavý, et. al., 2014).

2. SPECIÁLNÍ ČÁST

Ta se primárně zaměřuje na cviky, které svou koordinační strukturou připravují na následnou zátěž. Do této části se zařazují imitační cvičení, přechody překážek, odrazová cvičení atd. (Jebavý, et. al., 2014).

Formy rozcvičení dle Votíka (2005) se dělí na:

a) Hromadná: Všichni hráči vykonávají stejné cviky, a to pod dozorem (zpravidla jím bývá asistent trenéra, nebo v případě Bílých Tygrů Liberec jde o kondičního trenéra).

b) Individuální: Každý hráč se rozcvičí sám. Tento způsob se využívá u dospělých kategorií, neboť mladší kategorie nemusí znát vhodnou rozcvičku před výkonem.

c) Skupinová: Hráči jsou rozděleni dle jednotlivých skupin. V hokeji se toto rozdělení dělí dle jednotlivých herních postů (brankáři, útočníci, obránci).

(26)

25

4.3 Chyby při rozcvičování u ledního hokeje

Výsledkem dobrého rozcvičení nemá být únava, tudíž je potřeba hlídat, zda rozcvička zbytečně nevyčerpá hráče před výkonem. Nejobvyklejší chybou při rozcvičování jsou špatně provedené cviky a následné poranění během sportovního výkonu. K dalším chybám se řadí nesprávné provedení rozcvičky, respektive nedodržení jejího postupu. Tímto se rozumí nedodržení posloupnosti při protažení, tj. cviky se nejprve zaměří na protažení oblasti hlavy a závěrem dojde k protažení nohou, nebo obráceně. Tato posloupnost je důležitá z toho důvodu, že dochází k přelití krve z jednotlivých částí těla. Lidské tělo obsahuje pět až pět a půl litru krve. Pokud dojde k protahování oblasti nohou, krev se do tohoto místa přelévá, a to z oblasti horních končetin, proto je třeba během rozcvičky dodržovat výše zmíněnou posloupnost (Jebavý, et. al., 2014).

4.4 Prevence před zraněním (kompenzační cvičení)

V rámci prevence před zraněním by měly být do tréninkové jednoty zařazeny tzv. kompenzační cviky. Pod tímto pojmem se rozumí cviky bránící vzniku úrazů. V ledním hokeji by nemělo jít o cviky založené na jednostranné zátěži a cviky napodobující hokejový postoj. Hokejista musí být při hře neustále ve střehu, proto je u něj k vidění během hry neustálý podřep v mírném předklonu, díky tomu může dojít k rychlému zpracování přihrávky. Tento bruslařský postoj se vyznačuje ohnutými kotníky, koleny a kyčlemi s trupem v náklonu 10–35°. Rychlý pohyb na ledě je zapříčiněn akcí dolních končetin, a to konkrétně odrazem jedné nohy a přenesením váhy na nohu druhou, přičemž hráč drží v obou rukou hokejku a je nakloněn na pravou nebo levou stranu.

Po zpracování přihrávky může dojít ke střelbě, kde je do úkonu zapojeno celé tělo (nejvíce ramenní klouby, šíje, kyčelní a kolenní klouby v kombinaci s rotací celého těla). Jak je vidět, hokej je primárně jednostrannou zátěží, a to díky držení hokejky v předklonu při jedné straně těla. Klasickým a velmi častým problémem bývá přetížení ramenních, kolenních a kyčelních kloubů, či bederní páteře. Právě tyto problémy má odstranit vhodné kompenzační cvičení. Součástí těchto cvičení jsou jednoduché cvičební tvary a přirozené pohyby. Hálková (2009) dělí kompenzační cvičení na uvolňovací, protahovací a posilovací. Toto cvičení má jít postupně a přesně za sebou. Nejdříve musíme svaly a především zatěžované

(27)

26

klouby uvolnit, dále je důležité svaly protáhnout a až poté následuje posilování.

Uvolňovací cviky jsou vedeny cíleně na určitý kloub či pohyblivou část těla.

Protahovací část, u které je důležité správné dýchání se dá jinak nazvat strečink.

Posilovací cviky si kladou za cíl předcházet oslabení svalů a naopak ochablé svaly posílit (Hálková, 2009).

4.5 Rozcvičení u ledního hokeje

V předchozí kapitole byly popsány všeobecné rozcvičky a nyní je třeba se zaměřit na ty používané v ledním hokeji. Lední hokej je specifický, jelikož rozcvička probíhá jak na ledě, tak i mimo něj. Nejprve dojde k rozcvičení mimo ledovou plochu, kde je prováděno rozklusání. Následuje dynamický strečink a švihová cvičení. Závěrečné rozcvičení je již zaměřeno na pohyb na ledě.

Dochází k imitaci bruslení ve specifickém hokejovém postavení v podřepu. Tyto pohyby jsou postupně prováděny ve vyšší rychlosti. Dále bývají do této fáze zařazeny kombinované snožné odrazy, které jsou většinou zaměřeny na jednu dolní končetinu. Aby bylo tělo připraveno na souboje u mantinelů, používají se úpoly ve dvojici v podobě tlačení do ramene či zad. Ideální kombinací cviků při rozcvičkách je zařazení úpolů, odrazů a rychlých startů, které stimulují pro hokej důležitou statickou i dynamickou sílu. Rozcvičení bývá zakončeno rychlým během tzv. rovinek, jež připravují sportovce na následné brzdění ve vysoké rychlosti. Při tomto cviku dochází k rychlému startu, následnému zastavení, otočení a sprintu zpět. Po této rozcvičce následuje rozcvička na ledové ploše (Jebavý, et. al., 2014).

Je třeba si uvědomit specifické požadavky jednotlivých hráčů s ohledem na jejich funkci na ledě. Rozcvičení brankařů má jinou formu než rozcvičení útočníků či obránců. Rozcvičení brankařů bývá v kombinaci statických a dynamických cviků. Účelem těchto cviků je dosažení maximálního rozpětí dolních končetin, rozcvičky jsou proto gymnasticky zaměřeny (Jebavý, et. al., 2014).

Rozcvičení u ledního hokeje před utkáním

Dle Kostky (1984, str. 302) je důležitou součástí zápasového režimu samotné rozcvičování. Ve dnech utkání má přesnou strukturu i stanovený řád,

(28)

27

který zajišťuje přípravu hráče na podmínky zápasu. Má za úkol naladit psychickou pohodu, zvýšit sebedůvěru, navazovat na podmínky utkání z hlediska zatížení (tj. anaerobní zatížení) a připravit každého hráče na následující fyzickou aktivitu. Dle autora je nejdůležitější rozcvičení brankáře, který může být již několik sekund po zahájení hry zapojen do akce.

Kostka (1984, str. 303) dále popisuje vhodnou strukturu rozcvičení před zápasem v závislosti na čase:

1) Volné bruslení (2-3 minuty)

2) Střelba jednoho hráče na brankáře (3 minuty)

3) Hráči v půlkruhu před brankářem střílejí po přihrávce (1 minuta) 4) Tři kola rychlé jízdy vlevo (15 sekund)

5) Střelba od modré čáry (3 minuty)

6) Tři kola rychlé jízdy vpravo (15 sekund) 7) Najíždění (tři na jednoho) a střelba (3 minuty)

8) Střelba ze strany (3 minuty)

9) Tři kola rychlé jízdy vlevo (15 sekund)

Z tohoto popisu je vidět, že rozcvičení před utkáním probíhá zhruba 20 minut a velký důraz je kladen na správné rozhýbání brankáře.

Je potřeba si uvědomit, že rozcvičky před zápasem se liší dle jednotlivých týmů ledního hokeje, či dokonce v závislosti na jednotlivých hráčích.

(29)

28

PRAKTICKÁ ČÁST

5 Metodika zpracování

Zdroje pro tvorbu bakalářské práce byly použity z odborné literatury, především pro poznatky do teoretické části. Další informace byly zprostředkovány od jednotlivých hráčů a trenérů týmu Bílí Tygři Liberec. Pro sepsání praktické části byly zvoleny metody anketního šetření, z důvodu jednoduchého vyhodnocení výsledků, které byly znázorněny pomocí grafů. Anketa, která byla rozdána

„A“ mužstvu Bílých Tygrů Liberec je uvedena v příloze. Na základě těchto informací a výsledků byla sestavena vhodná rozcvička pro extraligové hráče.

Fotografie, které doplňují rozcvičku, jsou z vlastních zdrojů, focené na mobilní telefon. Pomůcky vyobrazené na fotografiích slouží jako ilustrační příklad pro představu. Celá bakalářská práce je sepsána v textovém editoru Microsoft Word.

(30)

29

6 Hokejový klub Bílí Tygři Liberec

Lední hokej je v Liberci tradičním sportem. Již po 2. světové válce byly v Liberci 3 hokejové oddíly, z nichž byly v roce 1953 sestaveny týmy Jiskra Kolora a Tatran, oba v divizní soutěži. V roce 1956 vznikl sloučením těchto dvou oddílů jeden pod názvem Lokomotiva Liberec, později známý jako HC Stadion Liberec. Stalo se tak, jelikož byl postaven nový zimní stadion. Tento klub hrál převážně 1. národní hokejovou ligu a 2. ligu.

V 70. letech byl klub HC Stadion Liberec na předních příčkách v I. národní hokejové lize a též v mládeži bylo vychováváno nemálo vynikajících hokejistů.

V letech 1985 až 1995 se dostal liberecký hokej do finančních potíží a na úkor toho klesl klub do nižší úrovně. Dospělý hokej, tedy „A tým“, hrál za špatných podmínek ve 2. lize a jen díky dobrým výsledkům mládežnických družstev se dokázal klub udržet, jak se říká „nad vodou“.

V roce 1994 přišel vzestup libereckého hokeje. Klub získal generálního sponzora a díky finanční podpoře a změnách ve vedení dostal klub ten správný směr. Zpět do hokejového povědomí se liberecký hokej dostal v roce 1995, kdy liberečtí hokejisté postoupili do 1. ligy. Následovala řada dalších úspěchů, které slavilo nejen „A“ mužstvo, ale i mládežnická družstva.

V roce 2000, přesně 21. srpna, došlo ke dvěma zásadním krokům – změna loga a názvu na Bílí Tygři Liberec. V té době se začali shánět další sponzoři, kteří by pomohli nejen ve sportovním zaměření, ale i v propagaci klubu. Cílem bylo přilákat diváky nejen na hru samotnou, ale i na zábavu s ní spojenou. Vrcholem těchto snah byl úspěch v sezóně 2000/2001, kdy se Bílí Tygři Liberec dostali do play-off 1. ligy. Hru v té době sledovalo ve Svijanské aréně kolem 5 000 lidí.

Hned další sezónu se Tygři dostali do baráže o extraligu, v níž proti nim stálo mužstvo Kladna. Tygři dokázali Kladno porazit a dostali se tak do nejvyšší soutěže v českém hokeji. V té době se v libereckém týmu začala objevovat významná jména jako například Milan Hnilička, Aleš Kotalík, Radim Vrbata a další.

Zlomová sezóna přišla v letech 2005/2006. Nejenže „A“ mužstvo vyhrálo základní část nejvyšší soutěže, ale došlo i k přesunu ze Svijanské arény do větší

(31)

30

a modernější, kterou dnes známe pod názvem Home Credit aréna (v té době Tipsport aréna).

I v následující sezóně šli Tygři do play-off z 1. místa. Byli sice velkými favority, jejich cesta však skončila v semifinále. Další sezóny měly podobný charakter – postupy do play-off, které skončily nanejvýš v semifinále.

Nejhorší sezóna byla zatím pro Bílé Tygry v letech 2012/2013, kdy skončili na posledním 14. místě a dostali se tak do nebezpečné situace.

Zahráli si baráž o extraligu, ale naštěstí se v elitě českého hokeje udrželi [online].

Největší úspěch přišel mezi léty 2015/2016. Tygři se stali pod vedením trenéra Filipa Pešána mistry České republiky pod. Na tuto sezónu se rozrostl realizační tým o kondičního trenéra Aleše Pařeze, který přinesl do klubu nové metody trénování v letním období. Hráči již nemuseli trpět dlouhými 3hodinovými tréninky, výšlapy na kolech atd. Tréninky se zkrátili o polovinu, trénovalo se jednou denně hodinu až hodinu 20 minut, ale o to byly tréninky intenzivnější. Do té doby neoblíbená letní příprava začala hráče Bílých Tygrů bavit a u všech bylo vidět zlepšení, jak po stránce fyzické, tak i po psychické.

Celkově doprovázela sezónu v kabině dobrá atmosféra, sešla se dobrá parta hráčů, kteří byli přátelé i mimo kabinu. Díky všem těmto faktorům si klub kromě vítězství v základní části a celkového vítězství v lize zapsal do historie hned několik rekordů. Získaných 118 bodů a 41 vítězství z celkových 52 zápasů v základní části jsou výsledky, kterých nedosáhl žádný jiný klub v historii.

Tři klubové rekordy, mezi něž patří 10 vítězství v řadě, 6 bodů (1+5) v utkání od Branka Radivojeviče a nejrychlejší hatrrick v historii Bílých Tygrů od Petra Vampoly za 6:41 minut. A český rekord 62 střel v utkání s Pardubicemi, to je rekord extraligy od dob, co jsou zavedeny přesnější statistiky v počtu střel.

(32)

31

7 Výsledky šetření

Anketa je obrazně řečeno sběratel informací, jež je většinou anonymní. Skládá se z otázek, které jsou buď otevřené či uzavřené. Účelem ankety je sestavit ji tak, aby šly odpovědi co nejlépe vyhodnotit.

Anketa použitá v této bakalářské práci je anonymní a byla předána v hokejovém mužstvu k pravdivému vyhotovení. Anketa je složena z 12 uzavřených otázek, tudíž respondenti odpovídají z předem určitých odpovědí. Každá otázka má 2 až 3 možné odpovědi, viz. Příloha č. 1. Byli dotazováni hráči extraligové úrovně z klubu Bílí Tygři Liberec z důvodu, že poslední dvě sezóny se drží na vysoké úrovni. Z tohoto důvodu nebyla práce postavena například na mládežnické nebo juniorské úrovni.

7.1 Anketní šetření

Anketní šetření probíhalo, jak již bylo řečeno, v A-týmu hokejového klubu Bílí Tygři Liberec. Tento klub byl vybrán pro svoje nové metody v oblasti rozcviček a neotřelého pohledu na podpůrné aktivity, které mají za cíl zlepšit fyzické vybavení hráčů a přispět k psychické pohodě. Tento klub byl také vybrán pro své úspěchy ve sportovním odvětví. A-tým byl zvolen, jako vhodný zkoumaný subjekt na základě předchozí komunikace autorky s jednotlivými hráči, a to z důvodu nadšení jednotlivých hráčů pro tuto zkoumanou oblast.

Celkově se dotazníků zúčastnilo 20 hráčů, bylo osloveno třicet respondentů.

Důvodem nižší zpětné vazby bylo provedení šetření během letní přípravy, kdy všichni hráči nemusí trénovat s týmem, ale využívají individuální přípravu.

7.2 Vyhodnocení anketního šetření

Nyní je čas rozebrat jednotlivé otázky a zobrazit výsledky šetření.

7.2.1 První otázka: Jaký je tvůj hrací post?

Dotazník byl zahájen osobnostní otázkou, která se zaměřila na hrací post hráče. Jak je vidět z dotazníků, největší zastoupení mají útočníci (a to 60 %), následovali obránci a poté brankáři. Výsledky této otázky jsou zobrazení skladby

(33)

32

týmu, nejvyšší počet v kabině A-týmu zaujímají útočníci, následují obránci a brankáři.

Obrázek č. 1 - Grafické znázornění 1. otázky (Zdroj: vlastní)

7.2.2 Otázky zaměřené na rozcvičování v ledním hokeji

Následující otázky jsou již spjaty se zkoumanou problematikou, kterou je rozcvičování extraligových hráčů ledního hokeje. Následující tři otázky zkoumaly, jakou má rozcvičování váhu pro hráče a dobu, kterou mu hráči věnují.

První otázka zkoumala, zda rozcvičení považují respondenti za důležité, z grafu vyplývá, že všichni odpovídající jej považují za důležité.

Obrázek č. 2 - Grafické znázornění 2. otázky (Zdroj: vlastní) 30%

60%

10%

1. Otázka

Jaký je tvůj hrací post?

Obránce Útočník Brankář

100%

0%

2. Otázka

Myslíš si, že je rozcvička před zápasem/tréninkem důležitá?

Ano Ne

(34)

33

Následující dvě otázky se zaměřují na rozdíly v rozcvičování před tréninkem a před zápasem. Z prvního grafu je patrno, že 75 % hráčů se před tréninkem rozcvičuje 15 min. Deset minut rozcvičování věnuje 20 % dotazovaných, zbylých 5 % se rozcvičuje, více jak 20 min. Zmiňovaných 75 % je celkem 15 respondentů.

Oproti tomu před zápasem se většina hráčů rozcvičuje (tj. 95 %) dvacet minut a více. Zbylých 5 % se rozcvičuje patnáct minut. Výsledky ukazují, že hráči věnují rozcvičování před zápasem více času. Obrázek č. 3 zobrazuje větší škálu odpovědí, je tudíž rozdíl mezi rozcvičováním. Tréninkové rozcvičování má každý hráč individuální, to zápasové vyžaduje větší soustředění a je časově náročnější.

20%

75%

5%

3. Otázka

Kolik času věnuješ rozcvičení před tréninkem?

10 min 15 min 20 min a více

(35)

34

Na obrázku č. 5 je graficky znázorněno jakou metodu hráči při rozcvičení preferují. 85 % respondentů zahrnuje do rozcvičení jak statickou část, tak i pohybovou. Zbylých 15 % zařazuje do rozcvičení pouze pohybovou metodu.

95%

4. Otázka

Kolik času věnuješ rozcvičení před zápasem?

10 min 15 min 20 min a více

0%

15%

85%

5. Otázka

Jakou metodu preferuješ?

Statickou (strečink) Pohybovou Obě dvě možnosti

(36)

35

Následující dvě otázky zkoumaly, zde se hráči věnuji rozcvičení celého těla nebo jen určitým partiím. Z obrázku č. 6 je poznat, že rozcvičení celého těla se věnuje 85 % dotazovaných, tudíž 17 respondentů. Když se podíváme na otázku č. 7, tak vidíme, že 75 % respondentů se nevěnuje jen určitým partiím, ale někteří hráči, kteří odpověděli u předchozí otázky, že se věnují rozcvičení celého těle, ale následně se i více věnují, při rozcvičení celého těla určitým partiím.

15%

6. Otázka

Věnuješ se rozcvičení celého těla?

Ano Ne

25%

75%

7. Otázka

Věnuješ se rozcvičení jen určitých partií?

Ano Ne

(37)

36

Osmá otázka si kladla za cíl zjistit, jaký typ rozcvičky je pro hráče před zápasem vhodný. Většina respondentů (tj. 90 %) preferuje individuální rozcvičky, autorka se domnívá, že je to primárně kvůli koncentraci před zápasem. V tento čas se hráči již plně soustředí na zápas a raději si každý udělá svou rozcvičku včetně rituálů, než aby se soustředili na cviky, které jsou pro ně sestaveny v rámci skupinové rozcvičky. Jak je z obrázku č. 8 patrno zbylých 10 % preferuje skupinovou rozcvičku. Těchto 10 % tvoří 2 hráči.

Obrázek č. 9 ukazuje výsledky otázky číslo devět, která zkoumala rozdíl mezi rozcvičkou v přípravném utkání a závodním. Hráči uveřejnili, že je v podstatě obsahová stránka rozcvičení v přípravném i zavodním období podobná. Odlišnost uvádí 20 % z dotazovaných, zbylých 80 % má rozcvičku stejnou během závodního i tréninkového období.

10%

90%

8. Otázka

Jaký typ rozcvičky preferuješ před zápasem?

Skupinovou Individuální

(38)

37

Na otázku č. 10, která zní, zda si hráči do své rozcvičky zahrnují něco speciálního, odpovědělo více jak polovina, že ano. Ze zbylé části respondentů odpovědělo 25 %, že zahrnují něco speciálního jen výjimečně a zbylých 20 % nezahrnuju do své rozcvičky nic speciálního.

Otázka č. 11 se zaměřila na herní cvičení, která jsou vhodná, jak pro zpestření rozcvičky, tak pro společenský charakter. Z odpovědí, zobrazených v grafu vyplynulo, že mezi hráči jsou značné rozdíly. Těch, kteří tato cvičení nevyužívají je 45 %, tudíž stejně jako je hráčů, kteří dělají herní cvičení. Zbylých 10 % zařazuje herní cvičení jen výjimečně.

20%

80%

9. Otázka

Liší se tvoje rozcvička v přípravném období a závodním

období?

Ano Ne

25% 55%

20%

10. Otázka

Zahrnuješ do své rozcvičky něco speciálního?

Ano Ne Jen výjimečně

(39)

38

Autorka využila pro sestavení rozcvičky, těchto cviků, a to z důvodu, že posilují kolektiv, jsou všestranně zaměřené a přijdou ji, jako vhodným doplňkem pro rozcvičování. Každý den se může použít jiné herní cvičení a dojde tak k obměnění rozcvičky.

Poslední otázka se zabývala speciálním náčiním. Výsledky autorce ukázaly, že hráči používají speciální náčiní ze 40 %, kdežto 25 % hráčů nic takového nevyužívá, zbylých 35 % tyto pomůcky využívají jen výjimečně. Tyto odpovědi pomohly autorce k sestavení optimální rozcvičky, do které byly zařazeny herní pomůcky.

45%

10%

11. Otázka

Vkládáš do své rozcvičky herní cvičení?

40%

25%

35%

12. Otázka

Používáš při rozcvičce speciální náčiní (hokejka, medicinbal, činky)?

(40)

39

8 Návrh rozcvičky pro mužský hokejový tým 8.1 Rozcvička – Tréninková jednotka – max. 20 minut

1. Rozběhání 2 – 3 minuty 2. Atletická abeceda 5 – 7 minut

o LIFTING

Lifting se zaměřuje na práci kotníků. Pohyb začíná postavením na špičku jedné nohy a postupně se propíná koleno a pata se přibližuje k zemi, avšak nesmí se dotýkat země. To samé druhá noha a pohyb se tak opakuje. Paže probíhají volně podél těla.

Obrázek 13 – Lifting (Zdroj: vlastní)

(41)

40 o ZAKOPÁVÁNÍ

Tento cvik protahuje přední stranu stehen. Chodidla se dotýkají hýždí a záda jsou rovná.

Obrázek 14 – Zakopávání (Zdroj: vlastní)

o VYSOKÁ KOLENA (SKIPPING)

Vysoké zdvihání kolen. Koleno je skrčmo přednožené, záda narovnaná, mírně nakloněná vpřed, paže pracují podél těla. Dopad a odraz musí být přes přední část chodidla.

Obrázek 15 - Vysoká kolena (Zdroj: vlastní)

(42)

41 o ROTACE V KYČLÍCH

Pohyb probíhá bočním roznožením, přičemž dolní končetiny se vzájemně kříží. Paže jsou upažené.

Obrázek 16 - Rotace v kyčlích (Zdroj: vlastní)

o VÝPADY VPŘED

Při tomto cviku se přenáší váha na přední nohu. Při protažení cvičenec setrvá v dané poloze 4-5 vteřin. Následně se cvik opakuje na druhou nohu. Paže jsou v pravém úhlu u těla.

(43)

42

Obrázek 17 - Výpady vpřed (Zdroj: vlastní)

o VÝPADY VZAD

Při tomto cviku se přenáší váha na zadní nohu. Při protažení cvičenec setrvá v dané poloze 4-5 vteřin. Následně se cvik opakuje na druhou nohu. Paže jsou skrčeny vzpažmo zevnitř a ruce v týl.

Obrázek 18 - Výpady vzad (Zdroj: vlastní)

(44)

43 o CVAL STRANOU

Toto odrazové cvičení se provádí opakovaným svižným rozkročením do strany. Nejdřív na jednu stranu, poté na druhou. Paže jsou upažené, ale můžeme si jimi pomáhat například pohybem vzhůru.

Obrázek 19 - Cval stranou (Zdroj: vlastní)

o STŘÍDAVÉ KROUŽENÍ KYČLÍ STRANOU

Při tomto cviku uvolňujeme kyčelní kloub. Cvik provádíme při chůze, kdy jde pravá noha – levá noha – pravá noha – a levou nohou provedeme rotaci kyčelního kloubu do strany. Totéž provádíme s druhou nohou.

(45)

44

Obrázek 20 - Střídavé kroužení kyčlí stranou

o START 5 m 2 x opakování

Obrázek 21 – Start (Zdroj: vlastní)

3. Cvičení s medicinbalem ve dvojici 5 – 7 minut

Při cvičení s medicinbalem se zapojuje svalstvo trupu. Díky medicinbalu hráči trénují výbušným způsobem, což je pro hráče ledního hokeje vhodné.

(46)

45 o ODHODY OD PRSOU – opakování 10x

Obrázek 22 - Odhod od prsou (Zdroj: vlastní)

o ODHODY Z DŘEPU OD PRSOU – opakování 10x

Obrázek 23 - Odhod z dřepu (Zdroj: vlastní)

o ODHODY JEDNOU RUKOU – opakování 6x pravá ruka; 6x levá ruka

(47)

46

Obrázek 24 - Odhod jednou rukou (Zdroj: vlastní)

o AUTOVÉ ODHODY – opakování 10x

Obrázek 25 - Autový odhod (Zdroj: vlastní)

(48)

47 o SED-LEH ODHODY – opakování 10x

Obrázek 26 - Odhod ze sed-lehu (Zdroj: vlastní)

o ODHODY SPODEM – opakování 10x

Obrázek 27 - Odhod spodem (Zdroj: vlastní)

4. Dynamický strečink 2 – 3 minuty

(49)

48

8.2 Rozcvička před zápasem – max. 30 minut

1. Hra s míčem (Bago) 5 – 7 minut

Hráči stojí v kruhu, mezi sebou mají rozestupy větší než na upažení.

Uprostřed je volně se pohybující hráč. Hráči, kteří stojí v kruhu si libovolným způsobem přihrávají míč. Úkolem hráče stojícího uvnitř kruhu je míč zachytit.

2. Přeskoky přes překážky 7 – 10 minut

Rozvoj explozivní síly dolních končetin, který podporuje způsobilost hráče pro rychlé starty a při změnách směru, kterou jsou při hře časté.

Důraz je kladen na flexi, tedy ohnutí v kolenním a kyčelním kloubu. Po každém cviku rychlý start cca 3 metry.

o Snožmo – opakování 2x; počet překážek 5 ks

Obrázek 28 - Přeskok snožmo (Zdroj: vlastní)

o Levá/Pravá noha – opakování 2x; počet překážek 5 ks

Obrázek 29 - Přeskok po jedné noze (Zdroj: vlastní)

(50)

49

o Čtverec – opakování 4x; počet překážek 4 ks (postavené do tvaru čtverce).

Obrázek 30 – Čtverec (Zdroj: vlastní)

Začínáme skokem doprostřed překážek, následuje skok vpravo, zpět doprostřed, skok vlevo, opět doprostřed, pak ven a rychlý start cca 3 metry.

3. Cviky s gumou ve dvojici 7 - 10 minut

Díky odporu, který je vyvíjí posilovací gumou, musí cvičenec vynaložit větší sílu. Je to tedy efektivnější posilovací metoda.

o Běh s brzděním pomocí gumy – opakování 2x

Obrázek 31 - Běh s gumou (Zdroj: vlastní)

(51)

50

o Skoky stranou s brzděním pomocí gumy – opakování 2x

Obrázek 32 - Skoky stranou s gumou (Zdroj: vlastní)

o Skoky stranou + výskok s brzděním pomocí gumy – opakování 2x

Obrázek 33 - Skoky stranou + výskok s gumou (Zdroj: vlastní)

o Cval stranou – opakování 4 x, každá noha 2x opakování

Obrázek 34 - Cval stranou s gumou (Zdroj: vlastní)

4. Kombinace dynamického a statického strečinku 3 – 5 minut

(52)

51

9 Závěr

Téma bakalářské práce se zaměřuje na rozcvičky v ledním hokeji. Text práce je rozčleněn do osmi kapitol rozdělující se dále na podkapitoly. Cílem práce bylo na základě vyplnění ankety a zkušeností hráčů sestavit vhodnou rozcvičku pro extraligové hráče ledního hokeje.

Jak už je zmíněno, bylo provedeno anketní šetření, kdy anketa byla vyplněná hráči z „A“ družstva klubu Bílí Tygři Liberec. Anketa byla zpracována a vyhodnocena pomocí grafů, sestavených z výsledků ankety. Respondenti dostali anketu obsahující 12 otázek týkajících se jejich rozcvičení. Anketa byla anonymní, ale první otázka zjišťovala, na jakém postu tázaný hráč hraje. Tato otázka sloužila k tomu, aby bylo jasně vidět, v jakém zastoupení se skládá tým.

Bylo uvedeno, že nejvíce je útočníků, dále pak obránců a nejméně samozřejmě brankářů, kteří jsou v kabině „A“ týmu Bílých Tygrům Liberec dva.

Další otázky se již týkaly rozcvičení, zda je rozcvičení pro hráče důležité, kolik času věnují rozcvičení při tréninku či před zápasem. Z otázek bylo jasné, že pro všechny hráče je rozcvička důležitá. Chtěli jsme v anketě a i v konečné sestavené rozcvičce zahrnout i rozbruslení na ledě, ale z informací od hráčů jí bylo řečeno, že rozbruslení už nepatří do rozcvičky, že na led si žádný hráč netroufne jít nerozcvičený. Z odpovědí hráčů bylo zaznamenáno, že více času věnují rozcvičení před zápasem než v dnech bez utkání. Většina hráčů do své rozcvičky zapojují jak statický strečink, tak i dynamický. Nikdo neodpověděl, že by dělal jen statický strečink, ale našli se takový, kteří se věnují v rámci rozcvičení jen dynamickému strečinku. Do rozcviček většina hráčů zapojuje i herní cvičení a používají pomůcky.

Následující krok bylo sestavení rozcvičky. Autorka sestavila rozcvičky dvě, jednu před zápasovou, delší a druhou tréninkovou, která trvá kratší dobu. Na začátku každého rozcvičení musí proběhnout zahřátí, cca 2-3 minuty. V obou rozcvičkách jsou použity cvičební pomůcky (medicinbal, posilovací guma, překážky). Na konci každé rozcvičky nesmí chybět strečink.

Do rozcvičky byly zahrnuty cviky ve dvojicích, aby hráči spolupracovali mezi sebou nejen na ledě, ale i mimo led, v tomto případě již při rozcvičení.

(53)

52

Do sestavené rozcvičky na základě odpovědí hráčů, kdy většina odpověděla, že při rozcvičení používají pomůcky, byly zařazeny pomůcky, které slouží nejen jako zpestření rozcvičky, ale hráči i tak zároveň trénují výbušnost a vynakládají sílu proti odporu, se kterou se při hře běžně setkávají.

Sestavením vhodné rozcvičky byl splněn cíl práce.

(54)

53

10 Seznam použité literatury

[1] ALTER, M. J., Strečink. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-763-X [2] FLETCHER, I., DWYER, G. Journal of strenght and conditioning research.

The effect of different dynamic stretshc velocities on jump perofrmance.

2010, roč. 1, č. 24, DOI:10.1007/s00421-010-1386-x

[3] HÁLKOVÁ, J., RYKLOVÁ, S., Zdravotní tělesná výchova: speciální učební text.

6. vyd. Praha: Česká asociace Sport pro všechny, 2009. ISBN 80-86586- 15-4.

[4] HAVLÍČKOVÁ, L. a kol., Fyziologie tělesné zátěže II., Praha: Univerzita Karlova – Karolinum, 1993, ISBN 80-7066-815-6

[5] JANSA, P., DOVALIL, J. et. al., Sportovní příprava, Praha: Q – art, 2009.

295 s. ISBN 978-80-903280-9-9

[6] JENŠÍK, M. Zlatá kniha ledního hokeje. 1. vyd. Praha: 2010. ISBN 978-80- 7388-090-3.

[7] KOSTKA, Vladimír. Moderní hokej. 2. vyd. Praha: Olympia, 1971.

[8] KOSTKA, Vladimír, Vladimír ŠAFAŘÍK a Luděk BUKAČ. Teorie a didaktika ledního hokeje. 3., přeprac. vyd. Praha: SPN, 1981.

[9] KOSTKA, Vladimír, Luděk BUKAČ a Vladimír ŠAFAŘÍK. Lední hokej (Teorie a didaktika) 1. vyd. Praha: SPN, 1986

[10] PAVLIŠ. Zdeněk. Příručka pro trenéry ledního hokeje. Praha: Český svaz ledního hokeje, 1998. Trénink k dokonalosti. ISBN 80-238-2194-6 [11] PERIČ, Tomáš. Lední hokej: trénink budoucích hvězd. Praha: Grada,

2002. ISBN 80-247-0472-2.

[12] BUKAČ, Luděk. Video: Dynamické rozcvička. Český svaz ledního hokeje. [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné z:

http://www.cslh.cz/clanek/64-video-dynamicka-rozcvicka.html

[13] JEBAVÝ, Radim, Vladimír HOJKA a Aleš KAPLAN. Rozcvičení ve sportu. Praha: Grada, 2014. Fitness, síla, kondice. [online]. [cit. 2017-07-

03]. Dostupné z:

https://books.google.hr/books?id=1rG9BgAAQBAJ&pg=PA7&lpg=PA7&d q=rozcvičky+u+ledn%C3%ADho+hokeje&source=bl&ots=QZw5bfFYzm&

sig=lCTuvumRXrYJdhs8ShcLry_DOCg&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjg6J6Zj -3UAhWB8RQKHUR0AZ44ChDoAQg-