BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

FAKULTA TEXTILNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

LIBEREC 2009/2010 Šárka Špálová

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

Studijní program: B3107 Textil Studijní obor: 3107R007 Textilní marketing

PROJEKT NÁVRHÁŘSKÉHO ATELIÉRU Šárka Špálová

KHT-731

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vladimír Bajzík

Rozsah práce (tab.):

Počet stran textu ... 44 Počet obrázků ... 12 Počet tabulek ... 5 Počet grafů ... 14 Počet stran příloh .. 2

Zadání bakalářské práce

(vložit originál)

Projekt návrhářského ateliéru 4

P ROH L ÁŠ ENÍ

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v Univerzitní knihovně TUL.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce, a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše).

V Liberci dne 30.4.2010

...

Podpis

Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Vladimíru Bajzíkovi za cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce a rovněž Ing. Arch. Pavle Doležalové za konzultace a

pomoc při návrhu interiéru návrhářského studia MgA. Hany Vaňátkové.

Projekt návrhářského ateliéru 6

ANOTACE

Cílem této bakalářské práce je zmapovat současnou situaci na trhu s oděvy z návrhářských dílen a na základě těchto poznatků navrhnout nejúčinnější plán pro zřízení životaschopného ateliéru designérky Hany Vaňátkové, absolventky VŠUP – studijního oboru Design oděvů a obuvi.

V úvodu vymezím mantinely této tvůrčí činnosti a formy vzdělání k ní vedoucí - její současný stav v České republice i ve světě (se zaměřením na evropské metropole) a následně provedu průzkum týkající se této oblasti tvorby a podnikání. V návaznosti na získaná fakta předkládám návrh na zahájení podnikatelské činnosti.

K L Í Č O V Á S L O V A :

- móda - návrhářství - design

- ateliér - prodej

OBSAH

Seznam použitých značek ... 8

Úvod ... 9

1. Design oděvů – stav v ČR a v zahraničí ... 10

1.1. VŠUP – ateliér designu a obuvi ... 10

1.2. Módní návrhářství v ČR ... 11

1.3. Návrhářství a „young fashion“ v Evropě ... 12

1.3.1. Berlín ... 12

1.3.2. Paříž ... 13

1.3.3. Londýn ... 13

2. Průzkum trhu – Módní návrhářství a design ... 14

2.1. Úvodní informace ... 14

2.2. Odpovědi respondentů ... 15

2.3. Zajímavé souvislosti a závislosti ... 24

2.4. Zdroje respondentů ... 25

2.5. Závěrečné shrnutí ... 25

3. Návrhářský ateliér MgA. Hany Vaňátkové ... 25

3.1. Hana Vaňátková a její tvorba ... 25

3.1.1. EGO vs. ECO ... 26

3.1.2. Filozofie jejího návrhářského stylu ... 26

3.1.3 Oblíbený materiál - DuPont^TM Tyvek® ... 28

3.2. Podnikatelský plán – návrhářský ateliér ... 29

3.2.1. Osnova podnikatelského plánu ... 29

3.2.2. Tým Ateliéru Hany Vaňátkové ... 30

3.2.3. Produkty a služby ... 31

3.2.4. SWOT analýza ... 34

3.2.5. Vytyčení cílů podniku ... 35

3.2.6. Strategie dle „4 P“ ... 36

3.2.7. Finanční analýza (rozpočet návrhářského ateliéru) ... 37

4. Závěr ... 41

5. Seznam zdrojů ... 43

Přílohy ... 44

Seznam použitých značek - obr. – obrázek

- č. - číslo

- atd. – a tak dále

- PP – podnikatelský plán - cit. – citace

Úvod

V současné době není jednoduché přijít na trh s novou značkou resp. začít podnikat de facto v jakémkoli oboru. Může se zdát, že vše již bylo vymyšleno, že vše již nabízí někdo jiný. Po revoluci v roce 1989 byl trh „prázdný“, bylo mnoho možností a příležitostí přijít s něčím novým, začít dovážet nebo vyrábět zboží či nabízet služby. Z praktického hlediska tato doba přála začínajícím podnikatelům, ale psychologicky vzato na takovéto možnosti lidé nebyli připraveni, báli se a v neposlední řadě museli vyřešit otázku financování pro své nové živobytí. Mnozí začátkem 90. let své živnosti zavřeli dříve, než jim zkrachovali. Postupem času se česká populace informovala, získala sebevědomí a zkušenosti, jak z různých školících procesů, tak právě již od těch, kteří se do podnikání vrhli hned po převratu. Během několika málo let se náš trh zasytil tím vším, co tu do té doby chybělo. Momentálně jen těžko něco neseženete…

Má-li na trh vstoupit nová značka, je třeba, aby byla dobře zapamatovatelná a do povědomí se zapsala zejména v souvislosti s vynikajícími vlastnostmi zboží, které prezentuje. Tímto se zabývá marketing, v případě značky pak marketingová strategie. Dobrá strategie je odrazovým můstkem pro úspěch podnikatelské činnosti. Může stát u zrodu bestselleru.

Součástí této práce bude ekonomická rozvaha, od níž si slibuji potvrzení či vyvrácení správnosti rozhodnutí o založení firmy a návrhářské značky včetně vlastního prodejního ateliéru.

V závěru bude shrnuto, zda a za jakých podmínek je vhodné vstoupit na český trh, jak zaujmout a čeho se vyvarovat. Případné působení ateliéru Hany Vaňátkové bych pak ráda průběžně sledovala.

1. Design oděvů – stav v ČR a v zahraničí 1.1. VŠUP – ateliér designu a obuvi

Ateliér je zaměřen na kreativní pojetí oděvní formy. Jeho hlavní myšlenkou je design oděvů, obuvi a doplňková tvorba. Specializuje se na vývoj tvůrčího myšlení u studentů a mnohdy hraničí až s volným uměním, kdy se však dostává do kontroverze s užitností modelů. Důraz se klade na objevování vlastních zdrojů, experimentování s neobvyklými materiály a hlavně pak na individualitu každého studenta. Tato myšlenka podpory osobnosti a kreativního rozvoje mladých tvůrců patří k nosným myšlenkám ateliéru Liběny Rochové, ateliéru, kde studovala Hana Vaňátková.

Jméno vedoucí ateliéru Liběny Rochové je v českých vodách poměrně známé. Její tvorba oslovuje díky výstavám a přehlídkám nejen české publikum. Návrhářka Rochová vystavuje rovněž ve Francii, USA, Německu a dalších zemích. "Chci podporovat mladé návrháře a český oděvní design vůbec," říká tvůrkyně a v roce 2005 spouští projekt Studio LR, který je zaměřený na vzdělávání, rozvoj talentu a nové možnosti pro mladé návrháře nejen v oblasti oděvního designu. Její díla jsou zastoupena ve sbírce Museé de Tissus v Lyonu, v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Brně. Rochová pořádá pravidelně letní workshopy na Farmě Bolka Polívky.

Vraťme se ale k ateliéru. Paralelou k tvůrčímu hledání s přesahem do „fashion art" je fakt, že student je veden ke schopnosti přenést tuto alternativní tvorbu do komerční sféry – aplikovat svou činnost v českém ale i světovém konfekčním průmyslu. Ačkoli se na nástěnce katedry, která představuje ateliér designu a obuvi dočteme, že student je veden ke znalosti, jak založit vlastní značku a jak vést firmu - absolventi mnohdy tápou, jak se získaným vzděláním naložit a kde vůbec začít. Z výpovědi absolventky VŠUP Hany Vaňátkové, se kterou jsem se seznámila při sběru dat na mou bakalářskou práci, je zjevné, že studium mladé tvůrce perfektně seznámí se současnou moderní technologií z oblasti materiálů a zpracování a rovněž s krejčovským řemeslem, nikoli však s praktickými podnikatelskými základy a vědomostmi, jako je založení značky, vlastní firmy resp. ateliéru, hospodaření, management a marketingové tipy a triky; ty jsou jim téměř cizí. Výjimkou jsou ti, kteří byli „donuceni“

okolnostmi nastudovat užitečná fakta sami.

Ateliér designu a obuvi je úzce spjat s Ateliérem textilní tvorby, který se zabývá textilním designem ve všech jeho formách, zejména pak tvorbou plošného i prostorového charakteru, vzory a všeobecně užitím textilu v různorodém prostředí (od bytového textilu, přes dekorace až k divadlu). Cílem obou ateliérů je zahájit spolupráci studentů se soukromými subjekty. Účelem takové spolupráce je vytváření vysoce kvalifikované maloprodukce pro náročnější zákazníky a hlavně pak překlenutí teoretických hranic školy směrem do praxe se všemi jejími aspekty - technologická specifika, trendy, návaznost na trh, ekonomická stránka designu, reálnost projektů apod. Zde se však studenti setkávají s obdobnou nedostatečnou informovaností, jelikož „pouze“ pozorují chod podniku, čímž ovšem nezískají potřebné zkušenosti pro bezproblémové a životaschopné podnikání.

1.2. Módní návrhářství v ČR

Úspěšnost českých módních návrhářů sahá daleko za hranice České Republiky – český design je svou vysokou úrovní srovnatelný se světovým. K uznávaným módním tvůrcům patří např. Klára Nademlýnská, Beata Rajská, Denisa Nová, Josef Klír, Blanka Matragi či návrhářské duo E.daniely - Daniela Flejšarová a Eva Janoušková. Nyní k objevům této branže přibyl ještě talentovaný Jakub Polanka, který se stal módním designérem roku (Czech Grand Design 2009);

nominovaný za kolekce Stardust, Re-evolution a mini kolekci Simple [1].

Ačkoli se může zdát, že tak malý trh, jako je český, by mohl být na první pohled zcela zasycen, při bližším ohledání se objevují skuliny. Všechny výše jmenované spojuje hned několik aspektů: elegantní móda cílená spíše na populaci středního věku, vyšší ceny odpovídající perfektnímu zpracování, originální komplety i solitéry, které se však pro běžné nošení mohou zdát nevhodné. Samozřejmě, že existují výjimky. Výjimku tvoří např. Timoure Et Group (akademické malířky Alexandra Pavalová a Ivana Šafránková, rovněž absolventky VŠUP), jejichž móda se jeví jako nejvhodnější pro denní nošení a je snadno kombinovatelná.

Odrazem poptávky po „oblečení pro další generaci“, jež je zřejmá z velkého zájmu mladých lidí (navštěvují workshopy, prahnou po informacích a často se pokoušejí bez vzdělání, zato s talentem, navrhovat své vlastní oděvy), je neúprosný nástup nové vlny designérů. Přinášejí

mladé, dynamické, originální kousky a oděvy, které jsou s maximální kreativitou vyráběny v omezených edicích, a o to více si jich spotřebitel váží.

VŠUP vychovala a stále vychovává mnoho nadějných talentů, kteří mají předpoklady pro to, být z tržního hlediska úspěšní, avšak málokomu se podaří „postavit se na vlastní nohy“. Mnozí pracují pod záštitou jiných, často zahraničních značek, ačkoli by rádi působili na českém trhu pod vlastním jménem. Šanci jim dávají mnohé projekty, soutěže a módní akce, které je mohou vynést do popředí. Mladá tvorba se prezentuje na různorodých akcích nejen v ČR. Odrazovým můstkem začínajícího návrháře tak může být kupříkladu Prague fashion week, Code Mode – prague free fashion weekend nebo dnes již prestižní DesignBlok (oděvní sekce SHOOTING FASHION STARS). Tyto akce mají jedno společné – snaží se prezentovat nezávislou módní tvorbu, podporovat talenty ať už jejich zviditelněním mezi spotřebiteli nebo možností, že je osloví výrobce s nabídkou spolupráce. Nyní se dostáváme k jádru věci a nabízí se otázka: je lepší čekat, až si Vás někdo všimne nebo jít raději štěstí naproti a pokusit se odstartovat vlastní projekt?

1.3. Návrhářství a „young fashion“ v Evropě

Módu v každé zemi a městě samozřejmě ovlivňuje společnost, chování zákazníků, ekonomická situace, kultura a samotná atmosféra toho místa.

1.3.1. Berlín

Čtvrti jako Kreuzberg, Friedrichshain a Prenzlauergerg jsou přímo poseté malými butiky s nezávislými značkami. Okolí Hackeschen Hoefe vešlo do povědomí jako známý

„fashion district“ plný mladých oděvních tvůrců a jejich obchůdků. Díky těmto místům se stal Berlín jedním z nejvýznamnějších alternativních módních center a zároveň inspirací pro další evropská města. Většina těchto nadějných berlíňanů byla odkojena univerzitou ESMOD – International Fashion Group založenou r. 1841 ve Francii. V roce 1989 škola vytvořila ISEM – fashion institut pro marketing a management. Něco obdobného na pražské VŠUP chybí. Díky silné základně je v Berlíně jednodušší začít s vlastní značkou spíše než v jiných evropských metropolích. Vzájemná podpora a propagace velmi pomáhá umělcům prodat – obrazně i doslova – jejich výrobky. Lidé, kteří se zajímají o módní scénu (zejména 18 – 30

let, designéři, umělci, studenti), jsou ochotní a zvyklí utrácet za značky poměrně velké částky.

Co „frčí“ v Berlíně nejlépe vystihuje blog StilinBerlin [2], který předkládá výběr současného

„street style“ očima Mary Scherpe a Daria Natale. Sympaticky působící berlínský fashionweek často uvádí opravdu mladou berlínskou módní scénu. Na místním návrhářství, potažmo odívání, lze pozorovat tendence kombinování dražších designových segmentů s kousky ze second-handů a blešáků – oproti Paříži více sportovní a uvolňené, daleko méně striktní.

1.3.2. Paříž

Paříž nabízí 18 magisterských studijních oborů se zaměřením na módní tvorbu.

Každoročně se tam pořádá International Competition of Young Fashion Designers. Tato a podobné soutěže dávají mladým tvůrcům šanci uspět a zaujmout své místo ve světě módy.

Aktuální módní trendy vítečně mapuje módní nadšenec, ilustrátorka Garance Doré na svém blogu [3]. Milníkem pro francouzskou fashion scénu se stal již v roce 1986 Institut Francais de la Mode (IFM), jenž je centrem pro výzkum a vývoj fashion&design průmyslu. Založilo ho francouzské Ministerstvo průmyslu ve spolupráci s textilními a módními odborníky a stalo se cenným zdrojem informácí z nejen pro studenty, ale i pro společnosti a profesionály. Jak jsem již uvedla, mladá tvorba je zde usedlejší, stále tíhne k eleganci, ač s moderními a progresivními prvky. Slovo “klasika” je zde více než na místě. V porovnání s Londýnem postrádá Paříž odvahu…

1.3.3. Londýn

Město módních trendů, okázalých kombinací a šokujících modelů. Možností, kde se vzdělat v oblasti návrhářství a designu oděvů je v UK mnoho. Při své rešerši jsem jich napočítala celkem 49, včetně soukromých institutů. V porovnání s Českou Republikou však ročně studium návrhářství dokončí až 300 studentů, tj. přibližně o 90% více než u nás a tak lokální zviditelnění a prosazení se je mnohonásobně těžší než v české kotlině. Mezi ty, kdož se v nelehkém světě londýnské oděvní moderny uchytili a jejichž jména již začínají přicházet do povědomí patří např.: Sophie Maddocks (UCLA), Rachel Lamb (Kingston University), Tamara Salman a David David (Ravensbourne College of Design and Communication) a další.

Ztřeštěný London Street Style úspěšně mapuje Le Blog de Betty [4].

2. Průzkum trhu – Módní návrhářství a design Módní návrhářství a design - preference spotřebitele

- autor průzkumu: Šárka Špálová - šetření: 24. 09. 2009 - 10. 10. 2009 - délka průzkumu: 216 hod

- počet respondentů: 218 - počet otázek:14

- použité ochrany: unikátní IP - návratnost dotazníků:36.9%

- průměrná doba vyplňování:00.02:57

2.1.

Tento dotazník [5] resp. jeho výsledky by měly posloužit při psaní mé bakalářské práce. Cílem mé BP je zmapovat současnou situaci na trhu s oděvy z návrhářských dílen a na základě těchto poznatků navrhnout nejúčinnější plán pro zřízení životaschopného ateliéru jedné designérky, absolventky VŠUP – studijního oboru Design oděvů a obuvi. Nejedná se tedy o pouhou teorii a školní rutinu, ráda bych, aby moje práce byla základem pro fungující módní ateliér.

Dotazník jsem jakožto odkaz z www.vyplnto.cz rozeslala a rozšířila cíleně lidem, o kterých vím, že se o tuto tématiku zajímají a že j ejich odpovědi budou pravdivé a smysluplné. Odkaz na svůj průzkum jsem umístila do chat -roomů, audítek a stránek/skupin, které se o unikátní českou módní tvorbu tématicky opírají. Vycházím tedy z toho, že alespoň 2/3 respondentů jsou příznivci designu a neotřelé originální módy.

2.2. Odpovědi respondentů

1. Při nákupu oděvů hledím na jejich značku (povinná, ano - ne)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

ano 113 51.83%

ne 105 48.17%

Graf č. 1 - Značka

2. Při nákupu oděvů se zpravidla řídí m (povinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

designem, originalitou 115 52.75%

kvalitou výrobku 50 22.94%

cenou případně výší slevy 38 17.43%

módními trendy 9 4.13%

značkou 5 2.29%

Graf. č. 2 - Nákup

3. Sleduji dění v lifestylové a u mělecké oblasti (módní přehlídky, výstavy, galerie,...) (povinná, ano - ne)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

ne 145 66.51%

ano 73 33.49%

Graf č. 3 – Dění v umělecké oblasti

4. Kde nejčastěji nakupujete oblečení? (povinná, seznam - alespoň jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

nákupní galerie 107 49.08%

prodejny ve sředu města 91 41.74%

na internetu 49 22.48%

Vyhledávám malé originální

obchůdky 45 20.64%

v second-handu 32 14.68%

Graf č. 4 – Místo nákupu oblečení

5. Jste ochotni za originalitu či zboží z omezené edice připlatit?

(povinná, ano - ne)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

ano 144 66.06%

ne 74 33.94%

Graf č. 5 - Originalita

6. Kterou z následujících doplňkových služeb byste v návrhá řském prodejním studiu uvítali? (povinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

úpravy oděvů 111 50.92%

poradenství 57 26.15%

prodej doplňků jiného autora 38 17.43%

nic 2 0.92%

nadměrné velikosti 1 0.46% 0.46%

nepostrádám 1 0.46% 0.46%

člověka, který tomu doopravdy

rozumí a poradí 1 0.46% 0.46%

kavárnu 1 0.46% 0.46%

občerstvení 1 0.46% 0.46%

masáž 1 0.46%

0.46%

Graf. č. 6 – Doplňkové slu žb y

7. Stává se Vám, že potkáte člověka ve stejném oděvu (alespoň 1 prvek)?

(povinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

občas 131 60.09%

nikdy 80 36.7%

často 7 3.21%

8. Kolik jste ochotni za návrhářský kousek zaplatit? (povinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

1000 - 2000 Kč 105 48.17%

2000 - 3000 Kč 79 36.24%

více než 3000 Kč 34 15.6%

Graf č. 8 – Cena návrhářského kousku

9. Kolik peněz utratíte prů měrně za oděvy za 1 kalendářní měsíc?

(povinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

do 2000 Kč 160 73.39%

2000 - 5000 Kč 49 22.48%

nad 5000 Kč 9 4.13%

Graf č. 9 – Měsíční útrata

10. Pohlaví (povinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

žena 123 56.42%

muž 94 43.12%

Graf č. 10 - Pohlaví

11. Věk (povinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

21 - 30 let 137 62.84%

31 - 40 let 50 22.94%

méně než 20 let 19 8.72%

více než 50 let 8 3.67%

41 - 50 let 4 1.83%

Graf č. 11 – Věk

12. Vzdělání (nepovinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

středoškolské 102 47.66%

vysokoškolské 90 42.06%

základní 15 7.01%

vyučený 6 2.8%

Graf č. 12 - Vzd ělání

13. Váš měsíční příjem (v hrubém) , (nepovinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

méně než 10 tis. 48 23.65%

více než 40 tis. 43 21.18%

21 - 30 tis. 41 20.2%

11 - 20 tis. 40 19.7%

31 - 40 tis. 31 15.27%

Graf č. 13 – Měsíční příjem

14. Počet obyvatel Vašeho bydliště (povinná, seznam - právě jedna)

ODPOVĚĎ POČET PROCENTA

Hlavní město Praha 121 55.5%

méně než 10 tis. 35 16.06%

10 - 50 tis. 25 11.47%

více než 100 tis. 25 11.47%

60 - 100 tis. 12 5.5%

Graf č. 14 – Počet ob yvatel b ydliště

2.3. Zajímavé souvislosti a závislosti

Byly nalezeny zajímavé souvislosti u otázky:

7. Stává se Vám, že potkáte člověka ve stejném oděvu (alespoň 1 prvek)?

Odpověď: občas - 1.7x vetší pravděpodobnost při odpovědi „60 - 100 tis.“ na otázku č. 14.

Počet obyvatel Vašeho bydliště

2.4. Zdroje respondentů

• nezjištěno (54.4%)

• twitter.com (11.9%)

• facebook.com (11.5%)

• nyx.cz (6.3%)

• search.seznam.cz (5.4%)

• vseborec.cz (1.7%)

2.5. Závěrečné shrnutí

Počet žen a mužů odpovídajících na tento dotazník je poměrně vyrovnaný. Polovina jich pochází z Hlavního města Prahy. Převážná většina spadá do věkové kategorie 21-30 let.

Respondenti mají různé finanční zázemí, nedá se tedy říci, že by o design a originální autorskou módu měli zájem hlavně ti movitější. Značka je pro ně spíše důležitá. Nakupují dle designu a originality. Jen třetina však sleduje dění v umělecké a lifestylové oblasti. Místa nákupu jsou velmi různorodá, převažují však místa s vysokou koncentrací obchodů (nákupní centra). Přes 60% dotázaných si za originalitu rádo připlatí. Z doplňkových služeb jednoznačně vedou úpravy oděvů a poradenství. Pouhá 3% respondentů mají problém s tím, že často potkávají někoho ve stejném oděvu. Polovina dotázaných vytyčila jakožto maximální přípustnou cenu za návrhářský kousek 2000 Kč a celé 2/3 dotázaných právě kolem 2000 Kč/měs. za oděvy utratí.

3. Návrhářský ateliér MgA. Hany Vaňátkové

3.1. Hana Vaňátková a její tvorba

Móda, kterou nosíme, má tu moc změnit v očích okolního světa naší osobnost

i společenskou roli. Pro jedny je formou umění či dokonce náboženstvím, druzí si naopak myslí, že se ho vůbec netýká; pro většinu lidí je prostředkem k využívání oděvů (bot, doplňků, účesu, ale třeba i mobilního telefonu), ale zároveň k demonstrování nebo naopak

skrytí něčeho, co by o nás mohlo cosi vypovídat. Můžeme jí použít k vyjádření či potlačení svého já, k "převtělení" do někoho jiného, můžeme ji použít jako sdělovací prostředek, jako zprávu svému okolí. Tak pojala svoji disertační práci na VŠUP právě Hana Vaňátková.

Pro svou diplomovou práci nazvanou EGO vs. ECO, která byla odrazovým můstkem pro její další tvorbu, našla inspiraci zejména při studiu na Danmarks Designskole v Kodani v ateliéru Fashion Design, kde byla v ročníku, jenž se zabýval problematikou konzumu a ekologie v oděvním průmyslu. Prošla spoustou přednášek zaměřených na dění v rozvojových zemích a nejen na základě těchto nových poznatků a informací pak zpracovala vlastní kolekci oděvů. Jak sama zhodnotila: způsob výuky, o kterém si v Čechách mohla nechat zatím jen zdát.

3.1.1. EGO vs. ECO

Tématem její diplomové práce byla vize nového přístupu k oděvu jakožto protipól konzumního a trendového ošacení. Pojala to jako experiment s vlastním morálním přístupem ke konzumnímu světu módy, jako test svých schopností a možností českého trhu. Záměrem bylo vyzkoušet si řešení módy ve vztahu k přírodě, společnosti a umění. Pokusila se najít prostředky a směr svého tvůrčího myšlení a použít oděv jako medium k vyjádření hodnot, najít cestu k budoucnosti oděvu vzhledem k jeho funkcím a principům a také k životnímu prostředí.

3.1.2. Filozofie jejího návrhářského stylu

Spojuje hned několik principů, jako jsou prvky světla, tvarovaných plastů a k přírodě co nejšetrnější materiály. Se všemi pracuje nejen z hlediska jejich funkce, ale i z hlediska efektů. Pokouší se o propojení umění, průmyslu a vědy.

Její poslední kolekce je dělena na tři části, které se od sebe liší barevně, siluetou a použitými materiály. Barevnost je velice minimální a to zcela záměrně - důvodem je nutnost udržení celého konceptu v základních formách se soustředěním se na siluetu a technické detaily. Vrchní volnější oděvy nesou charakter obalu, který je snadné vyměnit za jiný.

Požadavkem pro vrchní oděv je z tohoto důvodu materiál recyklovatelný. Dále je součásti siluety též oděv fungující na principu druhé kůže, chránící tělo a izolující teplo.

Hana Vaňátková říká: „Inspirací mi pro mou práci byly filmy jako Metropolis nebo Pátý element, ve kterých figuruje postava čisté lidské bytosti. Další inspirací je mi krása podmořského světa.“ Podmínkou při návrhu kolekce bylo, aby byla vyrobena ze snadno recyklovatelných nebo v přírodě rozložitelných materiálů. Tím by se např. vyřešil problém, kdy nositelka užije večerní šaty jen jednou a poté je odloží, jen proto, že je společnost, v níž žije, nastavena tímto konzumním způsobem.

Při snaze hledání řešení otázek ekologie odívání návrhářka objevila mnoho vědeckých studií na téma nových inteligentních materiálů, ale stále poměrně málo zabývajících se cíleně enviromentální stránkou věci. Jemně zářící tričko od firmy LumiGram vyrobené z látky z optických vláken je příkladem toho, co experti nazývají "inteligentním oblečením".

Světélkující svršky nebo šaty naprogramované tak, aby se samy přizpůsobily postavě, budou denní realitou. Hi-tech móda přinesla například šaty, které dokážou napájet přehrávač iPod.

Výrobci inteligentního oblečení a textilií pomýšlejí na trika se zabudovanými mobilními telefony, jejichž majitel bude jednoduše mluvit do límečku. Hi-tech móda se podle odborníků brzy stane součástí našeho běžného šatníku. Díky pokrokům ve výrobě "chytrých" látek totiž přestane oblečení plnit jen svou ochrannou nebo módní funkci. Vývoj inteligentního oblečení pokročil v posledních letech z nositelných počítačů (například MP3 přehrávačů nebo mobilů bezešvě zakomponovaných do šatů) do inteligentních látek a oblečení schopného vyrábět elektřinu, měnit tvar anebo barvu. Nové technologie pro textilní průmysl se vyvíjejí i v Česku.

V Liberci se tím zabývá firma Elmarco.

Jasnou cestou budoucího pokroku je spojování designu a vědy, což při dobrém slova smyslu může najít odpovědi na otázky např. na ekologické problémy. V takovémto spojení je snadnější pochopit potřeby společnosti a aplikovat do nich vědecké objevy. Nutný by však měl být i aspekt ekologický. Mezi nové poznatky Hany Vaňátkové patří i fakt, že ne každý ekologický materiál z přírodních zdrojů je v závěru výhodný. Existuje mnoho šetrnějších materiálů chemicky vyráběných, než jsou ty z přírodních surovin, jako je např. bavlna, len, konopí atd. Díky zdlouhavému procesu pěstování, zpracovávání rostlinných vláken a jeho

výrobě vláken jako je např. polyamid či polyester. Většinou je problémem velké množství spotřebované vody, hnojení pesticidy či praní a barvení nebezpečnými chemikáliemi.

Proto Vaňátková při výrobě svých oděvů volí materiály chemického původu s možností recyklace nebo neškodné likvidace. Často a ráda pracuje s výrobky DuPont^TM Tyvek^®.

3.1.3 Oblíbený materiál - DuPont^TM Tyvek®

DuPont^TM Tyvek^® [6] je název řady pevných a odolných výrobků, které jsou daleko lehčí a pevnější než papír a pružnější než textilie. DuPont^TM Tyvek^® se vyrábí z vláken vysokohustotního polyethylenu kontinuálním procesem, ve kterém jsou tato vlákna odstřeďována pod vysokým tlakem, ukládána na nekonečný pás a pak spojována při určité teplotě a tlaku bez použití lepidel a pojiv. Materiál je hladký, nepropustný pro světlo, pružný a velmi lehký. Je propustný pro páru, avšak odolný vůči vodě a rovněž vysoce odolný vůči chemikáliím, odírání a stárnutí.

Koncern DuPont vyvinul membrány DuPont^TM Tyvek^® před více než 50 lety Tato pokroková linie výrobků se využívá ve stavebnictví jako izolace pod střechy a také jako ochranný pracovní materiál (výroba ochranných kombinéz) - je netoxický a pH neutrální, nepropouští UV záření je odolný vůči extrémním teplotám. Rovněž je možné ho potisknout různými způsoby (offsetovým tiskem, hlubokotiskem, sítotiskem atd.). Jedinou nevýhodou je nemožnost hloubkového barvení. Velice dobře se s ním však pracuje při šití - jak na klasickém stroji, tak overlockem.

V případě hoření neuvolňují membrány DuPont^TM Tyvek® žádné škodlivé plyny, což znamená, že je možné jej likvidovat pálením nebo uložením na skládku bez rizika znečištění životního prostředí. Na konci jejich užitného procesu je možné recyklovat v běžném centru na zpracování polyethylenu. Samotná společnost DuPont má každopádně širokou síť center, kde se materiál mechanicky přetváří do jiných produktů.

3.2. Podnikatelský plán – návrhářský ateliér

Podnikatelský plán [7] návrhářského ateliéru MgA. Hany Vaňátkové by měl být důkazem toho, že si uvědomujeme cesty k jeho naplnění, víme, jaké máme možnosti, jaká jsou úskalí a bariéry a zároveň chápeme elementární základy řízení podniku.

Již bylo uvedeno, že cílem této bakalářské práce je životaschopný projekt návrhářského ateliéru. Nyní jsme ve fázi, kdy máme ucelenou představu o výrobě resp.

produktech, o prostorách a nákladech na jejich provoz, o potřebných lidských zdrojích

i o náročnosti potřebné/nutné propagace. Chtěly bychom se uplatnit na českém trhu s originální, autorskou výrobou oděvů a obuvi. Je nám známo, že trh s touto komoditou je sice rozsáhlý, avšak povědomí o něm, v očích veřejnosti, není příliš valné. Oproti konkurenci můžeme nabídnout – kromě originality - přidanou hodnotu ve formě služeb (návrh na míru, úprava oděvů, konzultace a dlouhodobé poradenství, zároveň dostupnost – v centru hlavního města aj.).

Tým se skládá ze tří osob – návrhářky Hany Vaňátkové, pracovníka managementu a marketingu [9] tzv. výkonného orgánu a švadleny, která v začátcích bude pracovat externě.

Část financí lze čerpat z vlastních zdrojů, dále z půjček od rodiny a známých. Reálně je třeba 300.000,- Kč (viz kapitola 3.2.7. Finanční analýza (rozpočet návrhářského ateliéru)), aby byl podnik založen, ateliér vybaven a v horizontu několika málo měsíců byla zajištěna propagace.

Za důležité považujeme ochránit si zvolené jméno „OldSchool“ formou ochranné známky.

Návrhářka disponuje částkou 250.000,- Kč, její rodina ji podpoří částkou 50.000,- Kč.

V úvahu by připadala ještě půjčka od banky v maximální výši 100.000,- Kč s tím, že splátkový kalendář by byl rozložen na 10 měsíců po 11.890,- vč. úrokové sazby, avšak tuto variantu vzhledem k výši vlastního kapitálu nevyužijeme.

3.2.1. Osnova podnikatelského plánu

- Nová a finančně nezatížená firma - Mladý, nadšený tým

- Vzdělání a zkušenosti v oboru - Konkurence v místě podnikání nízká - Zajištěný prostor pro provozovnu

- Nižší nákupní ceny materiálu od dodavatelů (z předchozí spolupráce) - Pozitivní ohlasy na zboží (ozkoušeno na prodejních akcích)

3.2.2. Tým Ateliéru Hany Vaňátkové

 Hana Vaňátková – návrhářka, designérka

Pochází z Brna a je úspěšnou absolventkou VŠUP, ateliéru Design oděvu a obuvi.

Díky svému nadání se při přijímacích zkouškách dostala až do finálové „trojky“. Své studium obohatila také výměnnou stáží v Dánsku, kde působila půlroku v ateliéru Fashion Design.

Během svého studia se rovněž zúčastnila stáže u módního domu Moschino v Miláně (2003) a také několika designérských soutěží, ve kterých získala mnoho zajímavých ocenění. Jedná se například o 1. místo v soutěži Junior, Prague Fashion Week (11. - 18. 4. 2005), nebo titul Vynikající design od Design centra v roce 2004 a mezi první ocenění patří 2. místo v soutěži Mladý módní tvůrce v Brně v roce 2001. Již za dob svého studia byla součástí výběrové skupiny nadaných designérů podporovaných Studiem LR, kteří se podíleli kupříkladu na povedené futuristické kolekci „Designéři Intel Fashion Collection“ – Hana zpracovala návrh

„nadčasových“ svatebních šatů s názvem Intel (Obr. 1)

Obr. 1 - Svatební šaty Intel

V současné době je jedním ze tří členů návrhářského tria „OldSchool“ (jež produkuje pod značkou stejného názvu), které slaví své úspěchy na výstavních i prodejních akcích, zaměřených na módu, design a styl. Jedním z posledních úspěchů byla vysoká prodejnost produktů na pražském DESIGN SUPERMARKETU a DesignBloku.

 Pracovník zajištující management a marketingové aktivity

Touto osobou bych mohla být já, Šárka Špálová, studentka Textilního Marketingu – oboru, jež by mohl být vhodným základem pro fungování na obdobné pozici. Pro toto místo lze případně uspořádat výběrové řízení, jelikož jeho přítomnost takovéhoto pracovníka je ve firmě nezbytně nutná a s pokrytím výdajů na provoz tohoto pracovního místa je třeba předem počítat.

 Švadlena, pomocná síla v ateliéru

Osobu zastávající manuální práci, výpomoc při navrhování a samotné šití již Hana má a delší dobu s ní externě spolupracuje. Švadlena by v horizontu několika málo měsíců přešla z externí spolupráce na VPP a spolupodílela se na chodu ateliéru, v němž by měla – jakožto součást firemního zázemí – krejčovskou dílnu.

3.2.3. Produkty a služby

Definice produktů/služeb systémem „Popis – výhoda – důkaz“ [7]: Originální návrhářské oděvy, obuv a doplňky – určené příznivcům kvalitní autorské módy v omezených edicích – tato cílová skupina (resp. dvě třetiny dotázaných, jež se zúčastnili průzkumu, protože je zajímá módní scéna a design jako takový) jsou ochotni utratit kolem 20.000,- ročně za originální oděvy. Zbylí až dvojnásobek.

Výrobky – svršky, šaty, boty, obuv a doplňky, nejsou jediným, co ateliér bude nabízet.

Dle výsledků marketingového průzkumu bylo rozhodnuto o rozšíření nabídky služeb o:

úpravy oděvů, poradenství a rovněž doplnění sortimentu o autorská díla spřízněných tvůrců (například z již zmiňované trojice „OldSchool“ či jiných, s Vaňátkovou již spolupracujících, umělců). O přímý prodej a poradenství se bude starat primárně hlavně návrhářka sama, úpravy oděvů bude mít na starosti švadlena. Příjem (nikoli výběr) a cenotvorbu zboží spřízněných designérů povede pracovník marketingu a managementu ve spolupráci s návrhářkou.

3.2.3.1. Ukázka sortimentu návrhářského ateliéru

Obr. 2 – Večerní šaty EGO I Obr. 3 – Top z materiálu DuPont^TM Tyvek^®

Obr. 4 – Večerní šaty EGO II Obr. 5 - Top z materiálu DuPont^TM Tyvek^®

Obr. 6 – Taška Demishoper Obr. 7 – Kabelka Minishoper

Obr. 8 – Taška Notes lejstr Obr. 9 – Taška Lady lejstr

Obr. 10 – Náramek Carbon (M. Richterová) Obr. 11 – Náramek Stretch (K. Šípková)

3.2.3.2. Ceny produktů a služeb

Budou určeny z větší části individuálně na základě návrhářčiných zkušeností s prodejem jejího zboží, ceny zbylé části zboží a zejména služeb budou stanoveny způsobem

„náklady + marže“, s tím, že marže bude nejméně 50% pořizovací ceny zboží.

Ceník produktů (viz Obrázky)

popis cena

Večerní šaty EGO I 13,890.00 Kč

Večerní šaty EGO II 10,190.00 Kč

Kabelka "Demishop" 1,490.00 Kč

Kabelka "Minishop" 1,390.00 Kč

Taška "Notes lejstr" 1,080.00 Kč

Taška "Lady lejstr" 1,480.00 Kč

náramek "Carbon" 9,900.00 Kč

náramek "Stretch" 3,490.00 Kč

Tab. č. 1 – ceník produktů

3.2.4. SWOT analýza

 Silné stránky

- Originalita a neopakovatelnost modelů - Návrhářčino dobré jméno, osobní přístup - Již existující klientela (10 - 15 zákazníků) - Ověřená prodejnost produktů

- Existence propagačních materiálů (tištěné katalogy)

- Zkušenost z oboru, zkušenost s prodejem, odborné znalosti - Dohody o „lepších cenách“ u ověřených dodavatelů

- Loajální pracovní síla (švadlena)

- Perspektivní prostor pro ateliér na Praze 7 s výlohami do ulice a s dostatečným kancelářským zázemím (nájemní smlouva na 2 roky s 3měsíční výpovědní lhůtou) - Navázána spolupráce se zahraničními prodejci (Německo)

 Slabé stránky - Finanční zázemí

- Využívání vybraných přidaných služeb není zatím ověřené

- Lokalita, v níž se ateliér bude nacházet, nenabízí možnosti ušetření na podnájmu NP - Zastaralost vybavení – je třeba dokoupit (postupně) nové

- Vyšší ceny produktů a služeb (nutno brát jako fakt, nastavení cen je opodstatněné) - Vyspělý trh (segment), kde je obtížné zaujmout podstatnější procento

 Příležitosti

- Prodej může paralelně probíhat pomocí e-shopu, jenž je v konečné fázi vývoje - Pravidelné a četné výstavní a prodejní akce, vesměs konané v Praze

- Možná fúze se spřízněnými designéry – upevnění postavení na trhu

 Hrozby

- Otevření podobného podniku v blízkosti (v lokalitě Praha 7)

- V případě recese je možný úbyt klientely, jelikož se nejedná o běžné spotřební zboží - Konkurence – v měřítku Hlavního města Prahy, se zaměřením na obdobné ateliéry

a obchůdky v širším centru velkoměsta

- „okurková sezóna“ – svátky, letní prázdniny atp.

3.2.5. Vytyčení cílů podniku

S odkazem na zjištěné skutečnosti, jež odhalila situační analýza SWOT jsou formulovány tyto cíle podniku:

 Cíle, které by měly být naplněny v dohledné (blízké) době:

1) Nákup vybavení a zařízení pronajatého prostoru

2) Spuštění internetových stránek (e-shopu), jakožto účinné formy propagace firmy 3) Ostatní propagační opatření podniku, v nichž budou vyzdviženy přidané služby, přímé

oslovení klientely, pro níž je zboží a služby určeny, obeznámení veřejnosti s nabídkou vč. propagace firmy v tištěných médiích, internetu a na vybraných kamenných místech

 Cíle, které by se měly realizovat přibližně do půl roku:

1) Spuštění nových aktivit v oblasti pořádání eventů (vlastní módní přehlídky) 2) Zaškolení brigádnice na příležitostnou výpomoc a z důvodu zastupitelnosti

 Dlouhodobě dosahované cíle (1 rok – více):

1) průnik na další trhy – zahraniční

2) v případě potřeby přemístění provozovny do větších prostor

3.2.6. Strategie dle „4 P“

Následuje marketingová strategie [8] rozvoje podniku, založená na marketingovém mixu – 4P (product, price, place, promotion):

 Výrobková strategie

Ateliér uvede na trh každý půl rok zcela novou kolekci – půjde tedy cestou inovace a rovněž diverzifikace služeb (doplňkové služby – poradenství, úpravy oděvů).

 Cenová strategie

Jelikož se jedná o originální produkty v omezených edicích, budou ceny stanovovány individuálně dle zkušeností a znalostí návrhářky samotné. V případě cenotvorby u produktů spřízněných tvůrců budou ceny stanovovány dle doporučení výrobce, nejvýše však o 50% vyšší než ceny nákupní.

Tato cenová strategie se nazývá tzv. „sbírání smetany” (skimming), kdy vysoká cena produktu spolu s podporou ve formě reklamy vytváří image ojedinělosti a vysoké kvality.

 Distribuční strategie

Poskytování služeb a prodej výrobků je realizován bez mezičlánku – přímo koncovému odběrateli. Vhodným distribučním kanálem je tedy přímá prodejní cesta - služby jsou konečným zákazníkům nabízeny a poskytovány přímo v návrhářském ateliéru.

Dále jsou produkty nabízeny formou internetové prezentace.

 Komunikační strategie

Reklama, osobní prodej a jeho podpora, public relations a publicita – kombinací všech těchto nástrojů s ohledem na prvky procesu tvorby je navržena komunikační strategie. Na základě průzkumu vycházíme z toho, že naší cílovou skupinou je převážně pražská klientela ve věku od 21 do maximálně 40 let. Ateliér se zaměří na udržení stávajících zákazníků, rozšíření okruhu o nové a na přetažení zákazníků od konkurence. Vybraným komunikačním médiem bude zejména tištěná forma propagace, internetová propagace, reklama v rádiu a šíření tzv. „tichou poštou“ prostřednictvím eventů (výstav, workshopů, přehlídek a festivalů).

Vhodnou komunikační strategií je strategie rychlého sbírání, která spočívá v oslovení veřejnosti nákladnější kampaní. Nejprve je však nutné označit provozovnu, pořídit venkovní poutač a naaranžovat výlohu. Touto strategií se posílí image značky.

Bylo by rovněž vhodné investovat do podpory prodeje služeb tak, že by byly vystavovány na jednotlivé modely/zakázky motivační slevy v rozpětí od 5-20% pro stálou klientelu.

3.2.7. Finanční analýza (rozpočet návrhářského ateliéru)

Ke koncepci návrhářského studia patří jeho vzhled a umístění. To musí být v klidnější atraktivní části Prahy, v obytné části města s aktivním pohybem produktivních (mladých) obyvatel. Proto byla podepsána nájemní smlouva na nebytový prostor na Praze 7, na rohu ulic Veverkova a Heřmanova.

Dle návrhářčiných požadavků bude ateliér situován do prostoru klasického obchodu s výlohou do obou ulic (kvůli světlu a hlavně z důvodu jasné čitelnosti funkce studia;

kolemjdoucí zákazník rychle pochopí co je náplní práce a s jakou kvalitou a službami se může setkat).

Součástí prodejního showroomu (prezentačních prostor) je dílna a kancelář (dále dvě zkušební kabinky, chodba s kuchyňkou a WC). Prostor má celkem 96 m2, je členěn do tří samostatných místností a má vlastní sociální zařízení. Interiér by měl působit spíše privátně a čistým dojmem.

 Měsíční nájemné za prostor vč. Energií a poplatků: 13.000,- Kč¹

Architektonický návrh interiéru vytvořila Ing. Arch. Pavla Doležalová na základě požadavků návrhářky a dodané fotografie (inspirace již existujícím butikem ze zahraničí, viz Obr. č. 12)

Obr. č. 12 – Inspirace zahraničním butikem

1pozn. cena za pronájem je přívětivá, jelikož dům vlastní příbuzní Hany Vaňátkové

Jednorázové výdaje – vybavení studia

popis počet cena celkem

průmyslový stroj na zpracování kůže/obuvi (sloupovka) 2 30,000.00 Kč

kufříkový stroj na vzorování oděvů 1 8,000.00 Kč

overlockový kufříkový stroj 1 13,000.00 Kč

napařovací žehlička, žehlící prkno 1 5,000.00 Kč

prodejní pult, venkovní cedule 1 7,000.00 Kč

velký pracovní a stříhací stůl 1 3,500.00 Kč

police a skřínky na uskladnění materíálu 5,000.00 Kč

výkonný počítač s grafickými programy Adobe 1 20,000.00 Kč

paravany a zástěny, nástěnky 3,000.00 Kč

krejčovské panny dámské 2 12,000.00 Kč

párů dřevěných kopyt na vzorování obvi 5 5,000.00 Kč

prvotní skladové zásoby (materiál) 1 40,000.00 Kč

CELKEM 151,500.00 Kč

Tab. č. 2 – Jednorázové výdaje

Měsíční (pravidelné) výdaje

popis počet cena celkem

nájemné za prostory vč. energií a poplatků 1 13,000.00 Kč

připojení k internetu 1 500,- Kč

mzda švadlena 1 12,000.00 Kč

mzda externí účetní 1 2,000.00 Kč

mzda manager 1 18,000.00 Kč

dokup materiálu 1 10,000.00 Kč

CELKEM 55,000.00 Kč

Tab č. 3 – Měsíční výdaje

Náklady na propagaci

popis počet cena celkem

internetové stránky, e-shop ¹ 20,000.00 Kč

letáky, plakáty ⁵⁰⁰⁰ 10,000.00 Kč

bannery (www portály) - na 1/2 roku ² 17,000.00 Kč

samolepky ²⁰⁰⁰ 4,000.00 Kč

spot do rádia ¹ 3,000.00 Kč

rádiová kampaň - 1 měsíc vč. soutěže ¹ 18,000.00 Kč

CELKEM 72,000.00 Kč

Tab. č. 4 – Náklady na propagaci

Návrhářka disponuje částkou, jež jí v začátcích pokryje vybavení a otevření ateliéru a provoz na dobu 1 měsíce (278.500,- Kč) včetně nákladné reklamní kampaně. Za předpokladu, že měsíčně prodá zboží za cca 100.000,- (viz Tab. č. 5) bude prosperovat a částku cca 45.000,-/měs. moci použít na pokrytí svých osobních výdajů a případné dokupování materiálu či dovybavování ateliéru.

Ukázka měsíčních tržeb plynoucí z dosavadní zkušenosti:

Odhadovaný měsíční příjem z prodeje

popis počet cena celkem

šaty dámské večerní EGO I 1 13,890.00 Kč

boty kožené 4 39,600.00 Kč

kabelka "Demishoper" 2 2,980.00 Kč

kabelka "Minishoper" 2 2,860.00 Kč

taška "Shop" 4 5,720.00 Kč

náramek "Carbon" 2 19,800.00 Kč

top dámský EGO vs. ECO 3 13,470.00 Kč

CELKEM 18 98,320.00 Kč

Tab. č. 5 – Odhadovaný měsíční příjem z prodeje

3.2.7.1. Vyhodnocení finanční analýzy

Celkem za jeden kalendářní měsíc: prodáno 18 ks zboží v celkové hodnotě 98.320,- Kč.

Ročně se tedy dá očekávat příjem ve výši 1.179.840,- Kč. Pravidelné měsíční výdaje sečteny do 1 roku činí 660.000,- Kč, přičemž předpokládáme, že reklamní kampaň se po půl roce bude muset zopakovat, tzn. další jednorázový výdaj 72.000,- Kč.

Teoreticky by tedy ateliér měl v horizontu jednoho roku být v plusu, a to kolem 440.000,- Kč.

4. Závěr

Předmětem této bakalářské práce je, na základě rešerše v návrhářském odvětví a dle marketingového výzkumu, navrhnout projekt návrhářského ateliéru absolventky Vysoké školy umělecko-průmyslové MgA. Hany Vaňátkové. V první části jsem se zaměřila na vytvoření faktického základu s důrazem na teoretické poznatky, které jsou pro vypracování projektu nezbytné. Vyplívá z nich, že návrhářka již na českém trhu působí a s prodejem svých produktů má potřebnou zkušenost. Jejím cílem je otevřít si vlastní prodejní ateliér.

Česká republika disponuje kvalitním vzdělávacím systémem v oblasti designu a umění, jež Hanu Vaňátkovou dostatečně připravil na své budoucí povolání. Naši návrháři jsou celosvětově uznávaní a mají pevnou zákaznickou základnu. V porovnání se Střední Evropou zde není trh s designem a originálními módními oděvy tolik přesycen a rovněž nevychováváme tolik umělců a návrhářů jako kupř. Berlín, Londýn či Paříž. Tyto informace vedou k hypotéze, že je vhodné začít v této oblasti podnikat.

Na základě marketingového výzkumu bylo odhaleno, že více než 60% dotázaných si za originalitu rádo připlatí a jsou ochotni ročně za tento artikl utratit desetitisíce. Z výsledků průzkumu rovněž vyplívá, že pouhá 3% respondentů připustí fakt, že by v totožném oděvu mohla potkat někoho dalšího. Výsledky dotazníku ukazují, že lidé na značku hledí a proto je důležité investovat do propagace, aby nová značka H. Vaňátkové nazvaná „Oldschool“ vešla do povědomí. Na reklamní kampaň bylo proto vyčleněno poměrně hodně peněz (72.000,- Kč) s tím, že kampaň bude po půl roce zopakována. Z průzkumu taktéž plyne fakt, že nově vzniklá prodejna zacílí v rámci reklamní kampaně na věkovou kategorii mužů a žen ve věku 21 – 40 let. Návrhářka si díky své činnosti našetřila 250.000,- Kč a proto si může dovolit většinu nákladů, spojených s nově vzniklým prodejním ateliérem pokrýt z vlastních finančních zdrojů. Tímto se dostáváme k samotnému podnikatelskému plánu.

Pozornost jsem zaměřila na základní informace o nově vznikajícím podniku, analýzu výchozí finanční situace, ale i na aktuální informace o očekávaném vývoji, vytyčených cílích, silných a slabých stránkách společnosti, stejně jako na příležitosti a hrozby. V této části bakalářské práce byl na základě získaných informací vytvořen podnikatelský plán sestávající z nástinu personálního řešení týmu ateliéru Hany Vaňátkové a z definice produktů a služeb,

jejichž preference vyplynuly z provedeného výzkumu. Dále byl připraven ceník zboží a prodejní strategie dle marketingového mixu.

Součástí finální sekce bakalářské práce je finanční analýza obsahující popis a ceny vybavení studia, architektonický projekt a sumarizaci nákladů a plánovaných příjmů (vypočítáno na 1. rok podnikání). Závěrečná zpráva uvádí, že podnik bude prosperovat a jeho vývoj na trhu bude vykazovat rostoucí tendenci (jelikož finanční analýza pracuje s odhadovanými minimálními příjmy v protipólu k nadsazeným výdajům, čímž vzniká bezpečnostní rezerva).

Pokud nedojde v následujícím období k výraznějším ekonomickým změnám, plán by se měl odrazit na skutečně dosažených výsledcích. Věřím, že má bakalářská práce bude využita v praxi a přinese návrhářskému ateliéru MgA. Hany Vaňátkové užitečné informace a doporučení.

5. Seznam zdrojů

[1] Design Guide [cit. 2.2.2010] Dostupné z:

http://designguide.cz/index.php?page=detail&lang=2&item=1262

[2] Stil In Berlin [cit. 10.3.2010] Dostupné z: http://stilinberlin.blogspot.com/

[3] Garance Dore [cit. 10.3.2010] Dostupné z: http://www.garancedore.fr/

[4] Le Blog de Betty [cit. 10.3.2010] Dostupné z : http://www.leblogdebetty.com/betty/london/.

[5] Simová, J. Marketingový výzkum. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-7372-014-0

[6] Webová prezentace DuPont [cit. 1.4.2010] Dostupné z :

http://www2.dupont.com/Tyvek_Construction/cs_CZ/climate_systems/index.html [7] Czech Invest – Průvodce podnikatelským plánem [cit. 22.3.2010] Dostupné z :

www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf

[8] Švandová, Zuzana: Úvod do marketingové strategie, Liberec: Technická univerzita v Liberci, první vydání, březen 2005. ISBN 80-7083-918-X

[9] Dědková, Jaroslava a Honzáková, Iveta: Základy marketingu pro kombinované studium.

Liberec: Technická univerzita v Liberci, první vydání, leden 2005. ISBN 80-7083-908-2

Přílohy

Příloha č. 1 – Architektonický projekt návrhářského studia MgA. Hany Vaňátkové

Příloha č. 2 – Tisková data pro katalog kabelek značky „Oldschool“