453"5&(*& 10%/*,6 7 0#%0#¶ ,3*;&
%JQMPNPWÈ QSÈDF
4UVEJKOÓ QSPHSBN / o &LPOPNJLB B NBOBHFNFOU 4UVEJKOÓ PCPS 5 o 1PEOJLPWÈ FLPOPNJLB
"VUPS QSÈDF #D .JDIBFMB ;JNPWÈ 7FEPVDÓ QSÈDF EPD *OH 1BWFM ÀUSBDI 1I%
Anotace
Diplomová práce se zabývá problematikou ekonomické krize, která českou ekonomiku a podniky postihla v letech 2008 a dopady má dodnes. V práci jsou využity analýzy PESTLE, Porterův model pěti konkurenčních sil, SWOT analýza a Altmanův model Z-Score, na jejichž základě jsou pro analyzovaný podnik podnikající ve stavebnictví vyhodnoceny dopady ekonomické krize a jak je konkurenceschopný do dalších let. Dále na základě výsledků analýz jsou pro podnik navržena vhodná zlepšení do let dalších.
Klíčová slova
Altman Z - Skore model, Strategie, Krize, Porterův model pěti sil, Poměrové ukazatele, SWOT analýza
Annotation
Business strategy in times of crisis
This thesis deals with the economic crisis that Czech economy and companies affected in 2008 and the impact it has today. There are used PESTLE analysis, Porter's five forces model, SWOT analysis and Altman Z-Score model based on which for the enterprise, doing business in the construction industry evaluated the effects of the economic crisis and how it is competitive in the coming years. Further, based on the results of analyzes are suitable for the enterprise designed to improve next year.
Key Words
Altman Z - Score model, Strategy, Crisis, Porter's five forces model, Financial ratios, SWOT analysis
Obsah
Seznam zkratek ... 9
Seznam tabulek ... 10
Seznam obrázk ... 11
Úvod ... 12
1 Strategické ízení podniku ... 14
1.1 Definování vybraných prvk procesu strategického ízení ... 15
1.2 Metody analýz externího a interního prost edí podniku ... 16
1.2.1 Analýzy externího prost edí podniku ... 16
1.2.2 Metody analýz interního prost edí podniku... 19
1.2.3 Altman v Z - Score model ... 23
1.3 Definice strategie ... 27
1.3.1 Obecné konkuren ní strategie ... 28
1.4 Strategické myšlení a rozhodnutí ... 30
2 Krize... 33
2.1 Definice pojmu krize ... 33
2.2 Charakteristika pr b hu krize a p í iny vzniku ... 35
2.2.1 Hospodá ský cyklus ... 35
2.2.2 Fáze hospodá ského cyklu ... 36
2.2.3 P í iny hospodá ských cykl ... 38
2.2.4 Proticyklická politika ... 40
2.2.5 P edvídání hospodá ských cykl ... 42
2.3 Integrace ekonomik ... 43
2.4 Krize 21. Století ... 43
2.4.1 Po átek krize roku 2007 ... 44
2.4.2 Následky hypote ní krize roku 2007 ... 47
2.4.3 Krizový rok 2008 ... 48
2.5 Ekonomické prost edí v eské republice po roce 2008 ... 50
3 Charakteristika spole nosti ... 55
3.1 Profil spole nosti „Alfa“ ... 55
3.2 Vize, cíle a poslání spole nosti „Alfa“ ... 56
4 Analýza spole nosti ... 58
4.1 Analýza externího prost edí spole nosti „Alfa“ ... 58
4.1.1 Mikrookolí externí analýzy ... 62
4.1.2 Shrnutí analýzy mikrookolí: ... 65
4.2 Analýza interního prost edí ... 66
4.2.1 Analýza zdroj ... 66
4.2.2 Pom rová analýza ... 69
4.2.3 SWOT analýza ... 72
4.2.4 Altman v model Z – Score ... 74
5 Vyhodnocení situace, návrh ešení ... 78
6 Záv r ... 81
Seznam p íloh ... 89
Seznam zkratek
AKT Aktiva
NB eská národní banka
EBIT Zisk p ed ode tením úrok a daní FED Federal reserve system
GDP Gross Domestic Product (Hrubý domácí produkt) HDP Hrubý domácí produkt
QE Quantitative easing ROA Rentabilita aktiv
ROE Rentabilita vlastního kapitálu ROS Rentabilita tržeb
TUL Technická univerzita v Liberci USA Spojené státy americké
USD Americký dolar VK Vlastní kapitál
WC istý pracovní kapitál
Seznam tabulek
Tabulka 1: SWOT analýza ... 23
Tabulka 2: Hodnocení akciové spole nosti s ve ejn obchodovanými akciemi ... 25
Tabulka 3: Hodnocení spole nosti neobchodované na finan ních trzích... 25
Tabulka 4: Hodnocení nevýrobní spole nosti ... 25
Tabulka 5: Hodnocení eské spole nosti... 26
Tabulka 6: P ehled obrat a zisk spole nosti "Alfa" ... 60
Tabulka 7: P ehled mzdových náklad spole nosti "Alfa" (v tis. K ) ... 61
Tabulka 8: Rentabilita spole nosti "Alfa" ... 70
Tabulka 9: Zadluženost spole nosti "Alfa" ... 71
Tabulka 10: Likvidita spole nosti "Alfa" ... 72
Tabulka 11: SWOT analýza spole nosti "Alfa" ... 72
Tabulka 12: Altman v Z - Score model spole nosti "Alfa" ... 74
Tabulka 13: Altman v Z - Score model pro odv tví v roce 2007 ... 75
Tabulka 14: Altman v Z - Score model pro odv tví v roce 2014 ... 76
Seznam obrázk
Obrázek 1: Proces strategického ízení ... 14
Obrázek 2: Vlivy prost edí ... 16
Obrázek 3: Porter v model p ti sil ... 19
Obrázek 4: Nutná a zamyšlená strategie... 27
Obrázek 5: Schéma obecných typologií strategií ... 28
Obrázek 6: Prvky strategického myšlení ... 31
Obrázek 7: Schéma hospodá ského cyklu ... 37
Obrázek 8: Základní úrokové sazby NB ... 41
Obrázek 9: Vývoj úrokových sazeb... 44
Obrázek 10: Po et koupených dom domácností (v tis.) ... 45
Obrázek 11: Po et nemovitostí v Americe propadnuté bance v roce 2007 ... 46
Obrázek 12: Stav jednotlivých ekonomik na konci roku 2008 ... 49
Obrázek 13: Vývoj exportu v R ... 51
Obrázek 14: Vývoj nezam stnanosti v R ... 52
Obrázek 15: Vývoj HDP ... 53
Obrázek 16: Vývoj investice do fixního kapitálu ... 54
Obrázek 17: Vývoj pr m rného úroku leasing , ú elových úv r spole nosti Alfa ... 62
Obrázek 18: Po et zkrachovalých firem ve stavebnictví... 63
Obrázek 19: Investice do inženýrských staveb v mil. K ... 64
Obrázek 20: M sí ní vytíženost stroj v letech 2010 – 2013... 67
Obrázek 21: Skupiny zam stnanc spole nosti "Alfa" ... 68
Obrázek 22: Pr m rné mzdové náklady na zam stnance ... 69
Obrázek 23: Rentabilita spole nosti "Alfa" ... 70
Obrázek 24: Likvidita spole nosti "Alfa" ... 72
Obrázek 25: Pr m rná rentabilita tržeb v % ve stavebním odv tví ... 76
Úvod
Základním cílem každé podnikatelské innosti je bezesporu maximalizace zisku. P i napl ování tohoto cíle p sobí na každý podnik vlivy externího a interního prost edí, které podnik p ímo, i nep ímo v této innosti ovliv ují a ten na n musí um t efektivn reagovat. Nezbytnou podmínkou k úsp šnému pln ní stanovených cíl je správn stanovená podniková strategie. Tato diplomová práce je zam ena na problematiku stanovení úsp šných podnikových strategií v obdobích, kdy se podnik musí vyrovnávat s nep íznivými ekonomickými vlivy vn jšího prost edí, tedy v obdobích, které m žeme ozna it za krizi.
Teoretická ást této diplomové práce se bude zabývat definováním strategického ízení a ur ením jeho jednotlivých fází. V této ásti budou rozebrány metody analýzy interního a externího prost edí, popsán proces tvorby podnikové strategie a základní druhy strategií, které bývají implementovány v dobách krize. V další kapitole teoretické ásti bude definován pojem „krize“ a dále zde budou popsány širší souvislosti událostí, které nastaly po pádu banky Lehman Brothers v USA. Tato událost ze dne 14. zá í 2008 p i dnešní úrovni propojenosti finan ních trh ovlivnila celý sv t. Finan ní krize, která propukla za mo em v d sledku zhroucení trhu s nemovitostmi, ohrozila celý sv tový finan ní systém.
Cílem této ásti diplomové práce je shrnout události, které se udály v USA v letech 2008 - 2009 a ovlivnily hospodá skou situaci v eské republice v podob klesající sv tové poptávky. Dále je cílem této ásti popsat vybrané makroekonomické podmínky panující v sektoru stavebnictví v eské republice, aby byla jasn nastín na realita vn jšího prost edí, ve kterém se spole nosti p sobící v eské republice pohybují. Jelikož je eská republika proexportn orientovaný st edoevropský stát, m l na ní útlum evropské poptávky velký vliv. Vývoj hrubého domácího produktu se obrátil v roce 2008 do ervených ísel a donutil i eskou vládu šet it. V této ásti diplomové práce budou také podány d kazy o tom, jak omezení vládních investic zasáhlo stavebnictví. Odv tví, jež si v roce 2007 prožilo sv j vrchol, od roku 2008 za alo padat ve dvouciferných íslech. Vlivem útlumu státních investic se trh zmenšil. Po et podnik podnikajících ve stavebnictví byl p ebyte ný. N které podniky z odv tví tak musely odejít a zbývající podniky v oboru svád jí konkuren ní boj o zakázky ve ve ejných sout žích.
Praktická ást této diplomové práce je zam ena na sledovanou spole nost „Alfa“
p sobící v odv tví stavebnictví v ekonomicky nep íznivém období, které nastalo v eské republice po vypuknutí sv tové finan ní krize. Cílem této ásti mé diplomové práce bude pomocí východisek popsaných v teoretické ásti, identifikovat proces strategického ízení podniku, stanovit cíle a vize sledované spole nosti, provést analýzu interního a externího prost edí a klasifikovat strategie, které sledovaný podnik využívá p i své innosti v prost edí nep íznivých ekonomických podmínek. V další ásti praktické ásti této diplomové práce se budu snažit z provedených analýz zjistit, do jaké míry byla sledovaná spole nost „Alfa“ konkurenceschopná p ed zapo etím krize a jak se její konkurenceschopnost vyvíjela v obdobích, kdy kontrakce stavebního trhu vrcholila, což bude zjišt no bankrotním modelem, tzv. Altman v Z – Score a dále pomocí analýzy celého odv tví. Dále budu porovnávat teoretická východiska popsaná v odborné literatu e s praktickými strategickými kroky, které provedla sledovaná spole nost „Alfa“ v období zmenšujícího se trhu inženýrského stavitelství. Pomocí n kterých nástroj finan ní analýzy se budu snažit prokázat kauzalitu mezi implementací krizových strategií a dosaženými hospodá skými výsledky. V záv ru mé diplomové práce budu hledat odpov na otázku, jak ú inná byla implementace zvolených strategií a budu se snažit nalézt další vhodné strategie, které by mohly zlepšit postavení sledovaného podniku na sou asném trhu inženýrského stavitelství.
Výše uvedeným bude spln n hlavní cíl této diplomové práce, kterým je za pomoci díl ích cíl vysv tlených v teoretické ásti a aplikovaných na sledovanou spole nost „Alfa“
v praktické ásti diplomové práce zjišt ní, jaké dopady na tuto spole nost m lo ekonomicky nep íznivé období, které nastalo v eské republice po vypuknutí sv tové finan ní krize, jakou strategii využila pro „p ežití“ tohoto období a jak je konkurenceschopná do let dalších.
1 Strategické ízení podniku
Pro podnik, který se chce se sou asnou ekonomikou a konkurencí udržet na trhu, je d ležité mít jasn definovanou strategii, cíle a poslání. Co se skrývá pod pojmem strategie a s použitím jakých nástroj m že podnik docílit vytvo ení efektivní strategie, je cílem této kapitoly. Strategie podniku vychází ze strategického ízení podniku, které Jakubíková (2008, s. 18) definuje jako „dynamický proces tvorby a implementace rozvojových zám r , které mají zásadní význam pro rozvoj firmy.“ Zam uje se na souhrn aktivit, které udržují dlouhodobý soulad mezí posláním firmy, jejími cíli a disponibilními zdroji. Zárove udržuje soulad mezi podnikem a prost edím, v n mž podnik existuje, a to prost ednictvím vize, mise, firemních cíl , r stových strategií a portfolia pro celou firmu. Proces strategického ízení je znázorn n na obrázku 1.
Obrázek 1: Proces strategického ízení Zdroj: (Jakubíková, 2008, s. 19)
Podle Donnellyho (2004) jsou obsahem strategie podniku dv základní aktivity, kterými jsou: rozhodování o tom, jaké akce musejí organizace podniknout, cht jí-li dosáhnout požadovaného budoucího stavu a vytvá ení podmínek pro jejich hladký a efektivní pr b h. Wöhe (2007), ale píše o t ech základních aktivitách strategického plánování, a t mi jsou: zajišt ní stávajícího potenciálu úsp chu, nalezení nových možností úsp chu a snížení potenciálního rizika. Michael E. Porter (1994) dále uvádí, že klí ovým faktorem rozhodujícím o úsp šnosti i neúsp šnosti podniku na trhu jsou konkuren ní výhody za pomocí konkuren ní strategie.
1.1 Definování vybraných prvk procesu strategického ízení
V procesu strategického ízení podle Jakubíkové (2008) je výchozím bodem vize, není tomu tak ale u všech autor zabývajících se strategickým ízením. N kte í auto i považují za výchozí bod misi. Závisí to na tom, zda se jedná o zám r za ínajícího podniku, nebo zavedený podnik, p ípadn reakci na zm nu v prost edí podniku.
Vize: Dává podniku odpov na otázku, jak podnik bude vypadat v budoucnosti. Má t i základní cíle, kterými jsou: vyjasnit obecný sm r, motivovat lidi vykro it správným sm rem a koordinovat je.
Mise: Neboli poslání podniku, je vysv tlení ú elu podnikání a prohlášení o tom, eho si podnik p eje dosáhnout. Poslání podniku prezentuje: smysl existence podniku, vztah k ostatním subjekt m trhu, normy chování podniku a jejich uznávané hodnoty. Takto to uvádí Jakubíková (2008).
Analýza prost edí podniku
Pro vytvo ení efektivn fungující strategie podniku je jedním z nejd ležit jších krok analyzovat vn jší a vnit ní okolí podniku. Pavol Koš án (2002) znázor uje vlivy prost edí (viz obr. 2), které p sobí na vn jší okolí podniku. Tyto vlivy zárove nazna ují zp soby, jak se s nimi m že podnik vypo ádat.
Obrázek 2: Vlivy prost edí Zdroj: (Koš án, 2002, s. 35)
1.2 Metody analýz externího a interního prost edí podniku
Na tržní subjekty p sobí mnoho vliv a to jak uvnit podniku, tak zven í podniku, od kterého není možno se izolovat. Pro podnik je d ležité být s t mito vlivy seznámen, ve slova smyslu jak na podnik m žou p sobit, jaké d sledky tohoto p sobení m že podnik vyvodit a jak je co nejvíce eliminovat. Pro výše uvedené slouží jednotlivé analýzy interního a externího prost edí. V této diplomové práci budou uvedeny ty nejpoužívan jší, které pak budou použity p i analyzování konkrétního podniku v další ásti této diplomové práce.
1.2.1 Analýzy externího prost edí podniku
PESTLE respektive PEST analýza je jednou z nejpoužívan jších analýz externího prost edí. Název této analýzy vychází z po áte ních písmen jednotlivých faktor této
do n kolika p edm tných oblastí. Externí analýza by m la být zam ena na dv ásti prost edí, a to na makrookolí a mikrookolí podniku. Analýza mikrookolí se v tšinou ješt rozd luje na analýzu odv tví a analýzu konkurence.
ásti PESTLE analýzy:
• Politicko-správní faktory – politika zdan ní, sociální politika, stabilita vlády, antimonopolní opat ení, regulace zahrani ního obchodu.
• Ekonomické faktory – vývoj HDP, stav sv tové ekonomiky, úrokové sazby, inflace, nezam stnanost, cena energií. Jak uvádí Neumaierová (2005) „Zákazníci musí disponovat dostate nou kupní silou, aby byli schopni nakupovat na trhu výrobky a služby.“ Z tohoto d vodu jsou ekonomické faktory jedny z nejd ležit jších, které ovliv ují situaci podniku na trhu.
• Sociáln kulturní faktory – demografický vývoj, mobilita a vzd lanost obyvatelstva, životní úrove , p ístup k práci.
• Technologické faktory – trendy ve výzkumu a vývoji, rychlost technologických zm n, p ístup vlády k podpo e výzkumu a vývoje.
• Legislativní faktory – zahrnují veškeré státní a v p ípad eské republiky i evropské zákonodárství. „Legislativní faktory m žou ovlivnit fungování organizace, její náklady a m žou mít p ímý dopad na její produkty.“
• Ekologické faktory – po así, podnebí, jejich zm ny a dopad na danou organizaci. Rostoucí obavy z klimatických zm n a zne iš ování životního prost edí vedou k jeho ochran , což m že podnik m zp sobovat dodate né náklady.
V analýze popisuji dosavadní vývoj v analyzované oblasti a podle daných skute ností je predikován další vývoj se zam ením na jeho dopad na analyzovanou organizaci. Jak již bylo napsáno, jedná se asi o nej ast ji užívanou analýzu vn jšího oborového prost edí, a PEST(LE) analýza je zárove jednou z jeho nejrozsáhlejších analýz. Pro diplomovou práci budou vybrány a analyzovány pouze faktory ovliv ující rozvoj podniku.
Analýza metodou „4C“ – jedná se o analýzu globaliza ních trend , ale i lokálních podmínek. Stejn jako u PEST analýzy, tak i zde tvo í za áte ní písmena oblasti, na které se analýza zam uje… „Customers, Country, Costs, Competitors.“Výše uvedené metody
ve své knize uvádí Pavol Koš án (2002, s. 37) další, níže uvedená metoda je p evzata z knihy Jaromíra Vebera (2009).
Porter v model „p ti konkuren ních sil“ – Michael E. Porter (1994) charakterizoval model p ti konkuren ních sil, které zásadn ovliv ují efektivitu daného odv tví tak, že vychází z jednoduchého p edpokladu: ím v tší je v daném odv tví konkurence, tím je zde pr m rn dosahována nižší ziskovost, protože firmy jsou konkuren ním bojem nuceny maximáln snižovat ceny a zvyšovat kvalitu produkce a servisu. Dle Portera stanovuje všech p t konkuren ních sil spole n intenzitu odv tvové konkurence a ziskovost. Velikost ziskovosti však bývá v tšinou závislá na jednom dominantním rysu, kterým se m že stát kterákoli z p ti sil. Tyto síly jsou uvedeny níže na obr. 3 a Porter je popisuje takto:
• Nov vstupující firmy – p inášejí do odv tví nové výkonnosti. Se svými zdroji se pokoušejí získat podíl na trhu. Nár st konkurence tla í na pokles cen a r st kvality, tím pádem v odv tví klesá ziskovost. Hrozba vstupu nové firmy na trh je tím v tší,
ím menší jsou p ekážky vstupu do odv tví, kterými jsou: diferenciaci produktu, úspory z rozsahu, kapitálovou náro nost, p echodové náklady, p ístup k distribu ním kanál m a nákladové znevýhodn ní nezávislé na rozsahu produkce.
• Konkuren ní prost edí - vytvá í tlak na snižování cen a zvyšování kvality v odv tví. Ú innost cenového zápolení s konkurenty je závislá na elasticit poptávky a soupe ení pomocí cen v tšinou vede k poklesu ziskovosti celého odv tví.
• Substituty a komplementy - ziskovost firmy není ovliv ována pouze bezprost edními konkurenty a subjekty na jejím trhu, ale asto i vývojem na trzích blízkých. Jakýkoli výrobek má sv j substitut, více i mén blízký, jenž p ímo ovliv uje cenu daného výrobku. Porter uvádí, že ím atraktivn jší je alternativa nabídnutá substituty, tím v tší tlak je vytvá en na naše výrobky a odv tví. Veber (2009) k Porterovi dále uvádí, že nejen substituty, ale i komplementy našeho produktu p ímo ovliv ují naši ziskovost. Silný nár st ceny komplementu nebo jeho úplné zmizení z trhu m že zásadním zp sobem ovlivnit naši situaci na trhu.
• Zákazníci – Jak uvádí Michael E. Porter (1994, s. 25) „Odb ratelé sout ží s odv tvím tak, že tla í ceny dol , usilují o dosažení vyšší kvality nebo lepších služeb a staví konkurenty navzájem proti sob – to vše na úkor ziskovosti odv tví.“ Síla odb ratel je tím v tší, ím v tší objem produkce dodavatele odebírají.
• Dodavatelé - U dodavatel platí stejné okolnosti jako u zákazník , nacházíme se pouze na druhé stran dodavatelsko-odb ratelského et zce. Nejv tší hrozbou ze strany dodavatel je zvýšení ceny vstup .
Obrázek 3: Porter v model p ti sil
Zdroj: Strateg.cz, Podnikatelské poradenství. [online].[vid. 2015-03-07]
1.2.2 Metody analýz interního prost edí podniku
Analýza vnit ního prost edí podniku se zabývá zdroji podniku, které jsou: fyzické, lidské, nehmotné a finan ní. Takto to uvádí Veber (2002). Mezi hlavní metody zvolené pro interní analýzu podniku je finan ní analýza a souhrnná analýza SWOT. Výstupem analýzy vnit ního prost edí budou silné a slabé stránky.
Analýza zdroj
Jedná o analýzu inností, v nichž hlavní úlohu plní finance a as. Podnik má k dispozici významné zdroje, které jí mohou zajistit konkuren ní výhodu. Tyto zdroje je nutné identifikovat a provedením jejich následné analýzy podnik získá zp tnou informaci o tom, jak se podnik v jednotlivých oblastech da í. Zdroje d líme na:
• Fyzické (hmotné) zdroje – Do toho za azení pat í nap . budovy, stroje, majetek. Analyzuje se p edevším využití jejich kapacity.
• Lidské zdroje – Tento zdroj pat í k t m nejvýznamn jším, nebo lidský zdroj vytvá í t žko napodobitelnou konkuren ní výhodu podniku. Analýza se p edn skládá z popisu struktury lidských zdroj a jejich kvalifikací, dále se analýza také m že zam it na jejich pot eby, aby je management efektivn motivoval, a tím eliminoval riziko odchodu dlouholetých zam stnanc podniku.
• Finan ní zdroje - Obsahují informace o vlastním a cizím kapitálu a o možnostech jeho získání.
• Nehmotné zdroje - V podob r zných technologií, licencí, patent , které také podniku dokážou zajistit podstatnou konkuren ní výhodu.
Všechny zdroje za azené ve výše uvedených skupinách tvo í v podniku ucelený systém, v rámci n hož p sobí synergický efekt. V rámci této analýzy je zkoumána p edevším míra využití všech zdroj . K jejímu popsání slouží nap íklad nejvíce využívaná finan ní analýza.1
Finan ní analýza
Finan ní analýza se používá pro ohodnocení sou asného stavu hospoda ení podniku, budoucího stavu a minulého stavu podniku. Analýza p sobí jako zp tná informace o tom, eho podnik, v jednotlivých oblastech dosáhnul, v em se mu poda ilo splnit jeho p edpoklady a kde naopak došlo k situaci, které cht l p edejít nebo kterou ne ekal.
(Pavelková, Knápková, 2008)
1 Strateg.cz, Podnikatelské poradenství. [online].[vid. 2015-03-28].
Pro zpracování finan ní analýzy je zapot ebí velké množství informací, které je možné získat z ú etního výkazu, a které uvádí Blaha a Jind ichovská (1995):
• Rozvaha – Znázor uje finan ní situaci firmy, stav jejího majetku a závazk k ur itému datu. Rozd luje se na Aktiva a Pasiva.
• Výkaz zisk a ztrát – neboli také výsledovka, poskytuje informace o výnosech, nákladech a hospodá ském výsledku podniku, a poskytuje jednu z nejd ležit jších informací pro finan ní analýzu a to istý zisk podniku.
• Cash flow – Poskytuje informaci o finan ních tocích podniku.
Finan ní analýza využívá dva typy metod, a to elementární metody a vyšší metody, které zahrnují:
Elementární metody
• Analýza rozdílových a tokových ukazatel -> cash flow, analýza tržeb, náklad a zisku, analýza fond pen žních prost edk
• Analýza stavových ukazatel -> analýza trend a procentní rozbory
• Analýza soustav ukazatel a souhrnné ukazatele hospoda ení
• Analýza pom rových ukazatel -> analýza likvidity, rentability, majetkové a finan ní struktury, analýza aktivity zadluženosti
Metody vyšší:
• Matematicko-statistické
• Nestatistické
V praktické ásti diplomové práce budou analyzovány vybrané metody elementární, a to p edevším analýzou pom rových ukazatel , nebo tato analýza umož uje rychlé získání výsledk o základních finan ních charakteristikách firmy. (Pavelková, Knápková, 2008)
Souhrnná analýza
Neboli analýza, která se zabývá analýzou externího i interního prost edí podniku sou asn . Mezi nejznám jší a nejpoužívan jší metodu souhrnné analýzy pat í analýza SWOT.
Hanzelková (2009, s. 139) SWOT analýzu definovala jako „analýza zam ená na identifikaci silných a slabých stránek, p íležitostí a hrozeb. Lze ji využít k sumarizaci záv r strategické analýzy. Jednotlivé záv ry strategické analýzy t ídí na interní slabiny a silné stránky a externí hrozby a p íležitosti.“ Blažková (2007) dále ke SWOT analýze uvádí, že analýza poskytuje informace, které jsou prosp šné p i hledání shodnosti mezi podnikovými zdroji, schopnostmi a konkuren ním prost edním, ve kterém se spole nost pohybuje. Název SWOT analýzy je odvozen od po áte ních písmen anglických názv :
• S -> strengths = silné stránky
• W -> weaknesses = slabé stránky
• O -> opportunities = p íležitosti
• T -> threats = hrozby
Silné stránky – Jedná se o interní faktory, díky kterým získává podnik silnou pozici na trhu a p edstavuje oblasti, ve kterých podnik vyniká. Tento faktor m že sloužit jako podklad pro stanovení konkuren ní výhody.
Slabé stránky – P esný opak silných stránek podniku. Podnik má i oblasti, ve kterých je slabý, což brání jeho v tší efektivnosti. Podnik musí tuto ást minimalizovat.
P íležitosti – Možnosti, kterých musí podnik maximáln využít, nebo mohou pro podnik znamenat zvýhodn ní v i konkuren ním podnik m.
Hrozby – P ekážky, které pro podnik mohou zap í init nep íznivou situaci v podob neúsp chu, krizového období podniku a až hrozbu úpadku podniku. Podnik na tento faktor musí velmi rychle zareagovat a eliminovat ho. (Blažková, 2007)
Tabulka 1: SWOT analýza
Silné stránky Slabé stránky
Makroekonomické faktory Makroekonomické faktory
Vysoké tempo ekonomické r stu Nedostate né tempo ekonomického r stu
Nízká míra inflace Vysoká míra inflace
Nízká úrove úrokových sazeb Vysoká úrove úrokových sazeb
M nová politika Nemotiva ní m nová politika
Mikroekonomické faktory Mikroekonomické faktory Vysoká odborná kvalifikace pracovní
síly
Nízká odborná znalost kvalifikace pracovní síly
Vysoká úrove technologie Zastaralá technologie
Vysoké tempo technického rozvoje Nízké tempo technického rozvoje Pracovní klima a firemní kultura Nemotivující firemní kultura
ídící schopnost managementu Nízká ídící úrove managementu Sofistikovanost výrobního programu Zastaralý výrobní program
Konkurence schopnost Nízká konkurenceschopnost
P íležitosti Hrozby
Image podniku Silná konkurence
Vysoký tržní potenciál Nízký tržní potenciál
P íliv zahrani ních investic Netrasparentnost chování podniku
Globalizace trhu Zam ení výlu n na domácí trh
Zdroj: Marini Pavel (2008)
1.2.3 Altman v Z - Score model
Tento model pat í mezi nejznám jší a nejpoužívan jší modely pro oce ování podnik . Jedná se o jeden z model násobné diskriminantní analýzy. Model byl sestaven profesorem financí Edwardem Altmanem v roce 1968.2 Kislingerová a Hnilica (2008) dále k tomuto modelu uvád jí, že byl vytvo en na základ statistické analýzy ze souboru firem n kolika ukazatel , které statisticky dokázaly p edpovídat finan ní krach podniku. Výsledkem této analýzy je rovnice, do které se dosazují hodnoty finan ních ukazatel rozd lených do skupin likvidita, rentabilita, zadluženost, solventnost a ízení aktiv. Výsledné hodnoty
2 Managementmania.com., Management. [online].[vid 2015-04-04].
dokážou ukázat podniku pravd podobnost, zda bude do budoucna prosperujícím podnikem nebo bankrotujícím podnikem.
Váchal, Vochozka a kol. (2013) ve své publikaci uvád jí ty i modifikace této analýzy:
• Z Score – varianta pro akciové spole nosti s ve ejn obchodovanými akciemi
• Z´Score nebo Zeta – varianta pro spole nosti neobchodované na finan ních trzích
• Z´´Score – varianta pro nevýrobní spole nosti
• ZCZ – varianta pro eské spole nosti
Pro výpo et Altmanovy analýzy je pot eba znát níže uvedené finan ní ukazatele, pro každou z výše uvedených variant výpo tu jsou pot eba jiné finan ní ukazatele:
• Aktiva (resp. pasiva),
• Zisk p ed zdan ním a úroky (EBIT),
• Nerozd lený zisk z let minulých,
• Tržby (pro výpo et první, druhé a tvrté varianty),
• Tržní hodnota vlastního kapitálu (pro výpo et první a tvrté varianty),
• Ú etní hodnota celkových závazk (pro výpo et první, druhé a tvrté varianty),
• Ú etní hodnota akcií (pro výpo et druhé a tvrté varianty),
• istý pracovní kapitál,
• Výnosy (pro výpo et tvrté varianty),
• Závazky po lh t splatnosti (pro výpo et tvrté varianty).
Výpo et Z Score pro akciové spole nosti s ve ejn obchodovanými akciemi. Stupnice výsledk uvedené rovnice je znázorn na v tabulce 2:
Z = 3,3. EBIT/aktiva + 1,0. tržby/aktiva + 0,6. vlastní kapitál/celkové závazky + 1,4.
nerozd lený zisk/aktiva + 1,2. istý pracovní kapitál/aktiva
Tabulka 2: Hodnocení akciové spole nosti s ve ejn obchodovanými akciemi
Výsledek Hodnocení
Z <2,99; nek.) bonitní podnik
Z ( 1,81; 2,99) šedá zóna
Z ( - nek.; 1,81> bankrotní podnik
Zdroj: Váchal, Vochozka a kol. (2013) – vlastní interpretace
Výpo et Z´Score pro spole nosti neobchodované na finan ních trzích. Stupnice výsledk uvedené rovnice je znázorn na v tabulce 3:
Z = 3,107. EBIT/aktiva + 0,998. tržby/aktiva + 0,42. ú etní hodnota akcií/celkové závazky + 0,487. nerozd lený zisk/aktiva + 0,717. istý pracovní kapitál/aktiva
Tabulka 3: Hodnocení spole nosti neobchodované na finan ních trzích
Výsledek Hodnocení
Z´ <2,9; nek.) bonitní podnik
Z´ ( 1,23; 2,9) šedá zóna
Z´ ( - nek.; 1,23> bankrotní podnik
Zdroj: Váchal, Vochozka a kol. (2013) – vlastní interpretace
Výpo et Z´´Score pro nevýrobní spole nosti. Stupnice výsledk uvedené rovnice je znázorn na v tabulce 4:
Z = 6,72. EBIT/aktiva + 1,05. ú etní hodnota akcií/celkové závazky + 3,26.
nerozd lený zisk/aktiva + 6,56. istý pracovní kapitál/aktiva
Tabulka 4: Hodnocení nevýrobní spole nosti
Výsledek Hodnocení
Z´´ <2,6; nek.) bonitní podnik
Z´´ ( 1,1; 2,6) šedá zóna
Z´´ ( - nek.; 1,1> bankrotní podnik
Zdroj: Váchal, Vochozka a kol. (2013) - vlastní interpretace
Výpo et ZCZ pro eské spole nosti. Stupnice výsledk uvedené rovnice je znázorn na v tabulce 5:
Pro eskou ekonomiku byl ukazatel dopln n o podíl závazk po lh t splatnosti na tržbách, nebo platební neschopnost má v R velký vliv na hospoda ení podniku. Nevýhodou upraveného modelu je skute nost, že v R neexistuje dostatek zkrachovalých firem, na kterých by ho bylo možné ov it.3
Z = 3,3. EBIT/aktiva + 1,0. tržby/aktiva + 0,6. vlastní kapitál/celkové závazky + 1,4.
nerozd lený zisk/aktiva + 1,2. istý pracovní kapitál/aktiva – 1. závazky po splatnosti/výnosy
Tabulka 5: Hodnocení eské spole nosti
Výsledek Hodnocení
ZCZ <2,99; nek.) bonitní podnik ZCZ ( 1,81; 2,99) šedá zóna ZCZ ( - nek.; 1,81 > bankrotní podnik
Zdroj: Váchal, Vochozka a kol. (2013) – vlastní interpretace
Výše uvedená hodnocení jednotlivých variant výpo tu vyjad ují finan ní situaci spole nosti a jsou dopl ujícím faktorem p i finan ní analýze spole nosti. Aby byla spole nost bonitní, musí být její hodnoty výsledku v tší než 2,99. Pokud by se výsledné hodnoty pohybovaly v rozmezí 1,81, až 2,99 hovo íme o tzv. šedé zón , kde není z ejmé, jak si spole nost povede. A v p ípad , že se výsledné hodnoty spole nosti nachází pod 1,81, je z ejmé, že se spole nost potýká se zna nými finan ními problémy, které pravd podobn vyústí v její bankrot. (Sedlá ek, 2007)
3 Managementmania.com., Management. [online][vid 2015-04-04].
1.3 Definice strategie
Dle Dedouchové (1995, s. 9), strategii m žeme definovat ve dvou termínech, „Tradi ní p ístup“ a „Nový p ístup.“Strategie v tradi ním p ístupu vznikla ve vojenské oblasti, zde ur ovala sm r vojenských operací. V ekonomické oblasti, ale Alfred Chandles z Harwardu definuje strategii jako “ur ení dlouhodobých cíl podniku, pr b hu jednotlivých akcí a rozmíst ní zdroj nezbytných pro spln ní daných cíl “. Jednodušeji e eno „strategie je racionálním plánováním.“
Tradi ní p ístupy strategie byly podrobeny kritice. Hlavní kritikem byl Henry Mitzberg, podle n hož plánovací proces v tradi ním p ístupu nesprávn definuje, že strategie podniku je ve výsledku racionální úvaha, která potla uje skute nost, že strategie m že vznikat z vnit ních pot eb podniku, a nikoliv vytvá ením formálních plán . Henry Mitzberg definicí strategie „sled rozhodnutí a inností, kde výsledkem je nejen to, co podnik zamýšlí ud lat (Zamyšlená strategie), ale i to, co by m l, resp. musí ud lat (Nutná strategie), aby si udržel silnou konkuren ní pozici“, zavedl nový p ístup strategie (znázorn no na obr. 4)
Obrázek 4: Nutná a zamyšlená strategie Zdroj: (Dedouchová, 1995, s. 9)
Dle Dedouchové (1995) z výše uvedených Mitzbergových úvah vyplývá, že aby podnik zajistil rozvoj svého majetku a byl likvidní, musí zahrnovat to, co hodlá v budoucnu ud lat a zárove i to, co musí ud lat.
1.3.1 Obecné konkuren ní strategie
Jedním z nejvíce rizikových faktor , který podnik m že ovlivnit je konkurence, a z tohoto d vodu považuji za nezbytné v mé diplomové práci zmínit konkuren ní strategii, nebo byla využita sledovanou spole ností, což je jednou z ástí analýz v praktické ásti této diplomové práce. Porter (1994) uvádí t i obecné typologie strategií, jejichž schéma je znázorn no na obr. 5, a dle kterých m že podnik dosáhnout konkuren ní výhody p ed ostatními podniky v odv tví, a to za pomoci:
• Nižších náklad ,
• Odlišením vlastní produkce od ostatních neboli diferenciací,
• Zam ením se na konkrétní skupinu odb ratel .
Obrázek 5: Schéma obecných typologií strategií Zdroj: (Michael E. Porter, 1994, s. 39)
Prvenství celkových náklad
Tento typ strategie mimo jiného vyžaduje zavedení výkonného výrobního za ízení, p ísné kontroly p ímých a režijních náklad a minimalizování náklad v oblasti marketingu, výzkumu a vývoje. Zavedení této strategické metody je spíše vhodné pro výrobky s nezbytnými základními funkcemi. Dosažení nižších náklad spole nosti p inese velmi vysoké výnosy v odv tví, ve kterém p sobí bez ohledu ostatních konkuren ních sil. Nižší náklady firm p inášejí výhodu v podob ochrany p ed soupe ením konkuren ních firem, ochrany p ed vlivnými dodavateli a dále výhodu v podob substitut ve srovnání s jejími konkurenty v odv tví.
V celém odv tví
Diferenciace Prvenství v celkových nákladech
Zam ení se na skupiny Odlišení Nižší náklady
Tržní segment
Nízké náklady, tak spole nost chrání proti všem p ti konkuren ním silám, nebo k omezení zisku m že dojít jen do úrovn dalšího nejúsp šn jšího konkurenta a ti mén úsp šní, podlehnou konkuren nímu tlaku jako první.
Každá z typologií strategií s sebou nese i jistá rizika. V p ípad prvenství náklad se kup . jedná o rizika následující:
• P ehlédnutí žádaných zm n produktu z d vodu p ílišného zam ení se na náklady
• Znehodnocení p edchozích investic v d sledku technologických zm n
• Nákladová inflace, která snižuje podniku schopnost zachování cenové odlišnosti
Diferenciace
Tento typ strategie m že mít mnoho podob, záleží na form spole nosti, zda se rozhodne na sebe upozornit zna kou, image, specifickými vlastnostmi nebo zda zvolí novou technologii. Pro efektivnost tohoto typu strategie je dobré se zviditelnit hned v n kolika sm rech najednou. V p ípad strategie diferenciace není pro firmu snižování náklad st žejním faktorem.
Pokud se spole nosti poda í s aplikováním diferenciace usp t, m že dosahovat nadpr m rných výnos a v rných zákazník , nebo zákazníci jsou v rni osv d ené zna ce a jsou mén citliví na ceny.
N která rizika diferenciace jsou:
• Zákazníci nemusí zachovat v rnost podniku v i dané zna ce apod.
• V d sledku vysp lejšího odv tví se setkáváme s imitací, která snižuje úrove diferenciace
Zam ení se na konkrétní skupinu odb ratel
Podobn jako u diferenciace má tento typ strategie mnoho podob. Podnik se m že zam it na skupinu odb ratel , segment nebo se m že zam it na trh geograficky. Oproti p edchozím uvedeným metodám se tento typ strategie zam uje na uspokojení p edem zvoleného objektu a to za p edpokladu, že je podnik zvolenému objektu schopen sloužit efektivn ji, než ostatní konkuren ní podniky. Výsledek m že vést až k diferenciaci. Podnik zam ující se na tuto strategii také m že získat velmi vysoké výnosy ve svém odv tví, ale
nese s sebou i ur itá omezení, a to v podob menšího podílu na trhu a u in ní kompromisu mezi ziskem a objemem prodeje.
Rizika zam enosti na skupiny kup . jsou:
• Nalezení díl ích trh konkurencí, ímž negují efekt soust ed ní pozornosti daného podniku
• Rozdíly v žádoucích produktech i službách mezi strategickým cílem a trhem se zúží
Všechny uvedené typy strategií jsou jednotlivými p ednostmi chrán ny proti všem p ti konkuren ním silám, které M. E. Porter specifikoval a které jsou již v diplomové práci zmín ny. Porter dále doporu uje, aby se podnik efektivn zam il jen na jednu z vybraných výhod, nikoli využívat více metod najednou. Avšak v lánku v International business journal zabývající se strategií pro malé a st ední podniky, se auto i shodují, že nep íznivé prost edí nemusí mít nutn negativní vliv nar st firmy. Na základ analýz n kolika firem malého a st edního charakteru, uvád jí, že i nejmenší firmy mohou najít zp soby, jak zmírnit negativní dopady spojené sklesající ekonomickou úrovní, a to kombinací r zných strategií, ve kterých zvýhodní své zdroje, což jim m že p inést lepší obranu v nep íznivém období.4
1.4 Strategické myšlení a rozhodnutí
Strategické ízení, kterým jsem se zabývala v p edchozí kapitole, je podle Jakubíkové (2008) funkcí vrcholového managementu, jehož úlohou je init d ležitá strategická rozhodnutí.
Mezi nejd ležit jší strategická rozhodnutí lze za adit:
• Sm r podnikání – území, produkt, velikost podniku,
4 International small business journal, Mezinárodní asopis o podnikání. [online].[vid 2015-26-04]
• Stanovení cíl – zisk, podíl na trhu, obrat, image,
• Formulování a implementace strategie,
• Stanovení pozice marketingu v podniku,
• Ur ení úlohy dalších podnikových funkcí,
• Vytvo ení strategické podnikové kultury,
• Alokace zdroj ,
• Vytvá ení motiva ních systém ,
• Utvo ení kontrolní funkce.
Strategický systém ízení a rozhodování vyžaduje strategické myšlení.
„Strategicky myslet znamená perspektivn pohlížet na své možnosti, analyzovat všechny faktory vn jšího prost edí, variantním plánováním brát v úvahu permanentnost zm n, pružn na n reagovat a ovliv ovat je, promyšlen p eskupovat zdroje a u it se tvo iv p ekonávat problémy s využitím potenciálu všech spolupracovník .“ Takto to uvedla Jakubíková (2008, s. 19). Prvky strategického myšlení jsou uvedeny na obrázku 6.
Obrázek 6: Prvky strategického myšlení Zdroj: (Fotr, 2012, s. 27)
Z výše uvedeného vyplynulo, že strategie je nezbytná podmínka pro rozvoj podniku.
Nezáleží na tom, zda se jedná o velký podnik nebo o malého soukromého podnikatele, ale d ležité je, aby m l podnik dob e zpracovanou strategii, kterou bude využívat p i svém ízení. Jak uvedl Ji í Fotr (2012, s. 15) dle v d ího teoretika managementu Michaela E.
Portera„I když se sv t to í stále rychleji, bez dlouhodobé strategie není podnikatelský úsp ch možný. Trvalé konkuren ní výhody lze dosáhnout jen prost ednictvím strategie.“
Téma této diplomové práce zní „Strategie podniku v období krize“, první ásti tedy strategii jsem se v novala ve výše uvedených kapitolách, kde bylo definováno a zpracováno co strategie je a jaký má pro podnik význam. Další ást diplomové práce, kterou se nyní budu zabývat, je krize. Tyto dv ásti spolu souvisí, nebo pokud se krize dotkne podniku, a už jakéhokoliv charakteru, rozsahu a oblasti, tak aby podnik tento negativní zásah ustál a co nejvíce ho eliminoval je pro n j d ležitá dobrá strategie, což je již výše uvedeno. Které druhy krize mohou podnik zasáhnout, jak velká m že být jejich závažnost a její dopady na podnik, a z eho v bec krize vznikne, to je další z díl ích ástí této diplomové práce.
2 Krize
P í iny krize, ve které se dnešní ekonomiky jak evropské, tak sv tové nacházejí, byly a jsou stále rozebírány. Jednalo se o et zovou reakci, která rychle p etékala z jedné z jedné oblasti do druhé. Za alo to postupem bank p i poskytování hypoték nesolventním klient m, s tím i související r st cenové bubliny na trhu nemovitostí, neuváženost na stran firem p i nákupu investi ních nástroj s nejistou vnit ní hodnotou, troufalý p ístup ratingových agentur v hodnocení t chto nástroj a selhání regulace. Za celým procesem tedy stojí lidé ze sfér bankovních, politických, ratingových a regulatorních a tito lidé by m li op t celý proces navrátit do p vodního „nekrizového“ procesu. V této kapitole si tedy v krátkosti p ipomeneme a shrneme nejd ležit jší události související s touto krizí.
2.1 Definice pojmu krize
Krizí ozna ujeme období, které bylo nebo je zp sobené n jakou negativní událostí, kdy jsou ovlivn ny i ohroženy výsledky nebo dokonce existence organizace. Krizi v tšinou p edchází n jaká katastrofa i hrozba a vyskytuje se ve všech sférách, nap .:5
• spole enská krize,
• ekologická krize,
• politická krize,
• diplomatická krize,
• sociální krize,
• vládní krize
• ekonomická, m nová a finan ní krize.
Pro dosažení cíl mé diplomové práce se budu zabývat krizí v ekonomice, speciáln v oblasti stavebnictví. Jaký je faktický rozdíl mezi recesí a krizí? Dle výše
5MANAGEMENTMANIA.CZ, Manažerský portál. [online]. [vid. 2015-04-21].
uvedeného je ekonomická krize definována jako ást hospodá ského cyklu, v n mž dochází k ekonomickému poklesu (recesi) ve ty ech po sob jdoucích tvrtletích.
Dle mého názoru je rozdíl mezi recesí a krizí trochu jiný. Recesi vnímám jako n co p irozeného a zdravého. Je to ást hospodá ského cyklu, v n mž dochází k ur itému ozdrav ní ekonomiky. P i kontrakci z trhu odcházejí firmy, které již nedokážou konkurovat v podmínkách snižující se poptávky po jejich službách i zboží. Podniky, které na trhu p ežívají, jsou v t chto dobách tla eny k úsporám a zefektivn ní své innosti, jinak jim hrozí také zánik. Na konci tohoto procesu zbydou na trhu konkurenceschopn jší podniky, které jsou schopny vyráb t, pop . poskytovat služby s nižšími vynaloženými náklady. Dle mého názoru nelze striktn íci, jak dlouho má tento proces trvat, protože na délku recese má vliv nespo itatelné množství faktor , které se v ekonomice neustále m ní.
Z tohoto d vodu nepovažuji definici krize jako ty ech po sob jdoucích kvartálních ekonomických pokles za nejvhodn jší.
V mých o ích vidím slovo „krize“ jako moment, kdy se ekonomika (v p ípad ekonomické krize) nachází ve fázi poklesu a z objektivních p í in je zde velké riziko, že pokles bude nejen pokra ovat, ale dokonce se prohloubí a to s dalekosáhlými až fatálními d sledky. I r zné internetové portály definují „krizi“ jako siln jší pojem, než slovo „recese“, ale omezují se pouze na „ asovost“, tedy íkají, že p erod „recese“ do „krize“ nastane, pokud je recese „dostate n “ dlouhá. V definici, ke které se p ikláním já, tedy nejde pouze o
„ asovost“, ale p edevším o obavu, že dojde k dalšímu zhoršení situace, jejíž vyúst ní bude mít o mnoho vážn jší následky, než jsou ty, které p ináší pouhá recese. Pokud chceme pro lepší pochopení rozdílu obou definic odhlédnout od ekonomického tématu, m žeme si vzít za p íklad t eba manželství nebo oby ejný vztah mezi mužem a ženou. Jist si dokážeme p edstavit, že v životním cyklu mezi mužem a ženou, dochází k nejv tšímu boomu v prvním roce soužití, kdy ob ma stranám vztah p ináší nejvíce užitku v podob životního št stí. Po jednom roce dochází k ur ité stabilizaci, i vyst ízliv ní a nastává pomalu se vkrádající „recese“, se kterou ob strany (v tomto p ípad se jedná o bilaterální vztah, což ovšem nesnižuje hodnotu tohoto p ím ru) lépe, i h e vyrovnávají. P i aplikování definice ekonomické krize na krizi manželskou, by vztah, který je ty i po sob jdoucí tvrtletí na
svou situaci po jednom roce pozvolného vyst ízliv ní za krizovou, ale naopak p irozenou.
U každého páru také jist bude doba, po kterou bude vztah procházet r znými výkyvy jinak dlouhá, a ne vždy tyto výkyvy povedou k fatálním d sledk m v podob rozchodu pop . svatby.
P i aplikování definice pro krizi, ke které se p ikláním já, bude vztah v krizi ve chvíli, kdy se n jakou dobu zhoršuje a ob strany se k celé v ci staví tak, že reáln hrozí rozpad vztahu. Nejedná se tedy o „p irozené“ ochladnutí, které postihuje i jiné svazky, ale o moment, kdy hrozí ur itý negativní pr lom s velmi vážnými d sledky.
2.2 Charakteristika pr b hu krize a p í iny vzniku
Pro ekonomiku je charakteristické, že ne vždy se nachází na své úrovni potenciálního produktu. Ekonomika prochází r zným obdobím, kdy se nachází nad svým potencionálním produktem nebo pod ním. Tato nestabilní období jsou nazývána hospodá skými cykly.
V sou asnosti jsme sv dky ekonomické krize, kdy ekonomika eské republiky, a nejen ta, prožívá nejhlubší recesi v novodobé historii. Období v jakém se ekonomika nachází nebo bude nacházet je závislé na spoust faktor , které ovliv ují hrubý domácí produkt (HDP) ekonomiky dané zem na jednoho obyvatele. O jaké faktory se jedná, co mají za d sledek a jak je možné je eliminovat, o tom pojednává tato ást kapitoly.
2.2.1 Hospodá ský cyklus
Hospodá ský cyklus Pavelka (2007, s. 98) definoval jako „kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potencionálního produktu“. Ekonomika kolísá v pr b hu asové aktivity – trend a prochází r zným obdobím, kdy se nachází nad svým potenciálním produktem, tzv. vrchol nebo naopak pod ním, tzv. dno. Hospodá ský cyklus je také možno charakterizovat jako fluktuaci neboli výkyvy v ekonomické aktivit , jak uvádí Helísek (2002) a dále k definici hospodá ského cyklu dodává, že je m en pomocí hrubého
národního produktu (GNP) - Gross National Product6, který vyjad uje celkovou finan ní hodnotu toku zboží a služeb vytvo enou výrobními faktory ve vlastnictví ekonomik daného státu. P i zkoumání hospodá ského cyklu je t eba rozlišovat mezi cyklickými jevy, jak uvádí Pavelka, ale podle Helíska je t eba rozlišovat i b žné fluktuace ekonomiky. Avšak charakteristiky hospodá ského cyklu obou ekonom v záv ru vyjad ují totéž.
2.2.2 Fáze hospodá ského cyklu
Pavelka (2007) uvádí, že období vrcholu a dna hospodá ského cyklu jsou od sebe odd lena dv ma základními fázemi, kterými jsou:
• Kontrakce (recese) - Reálný produkt nejmén dv po sob jdoucí období klesl. Pokles reálného produktu m že být nap . zp soben pesimismem spot ebitel a investor , omezením vládních výdaj , snížením pen žní zásoby v ekonomice, což zap í iní pokles produkce a r st nezam stnanosti.
Helísek (2002) dále ke kontrakci neboli recesi uvádí, že m že být také ozna ována jako krize a ne vždy bývá považována jen za absolutní pokles produktu, ale v n kterých p ípadech m že být považována pouze za pokles tempa r stu.
„Nejen, že recese nastávaly, ale ony také odrážely zranitelnost pr myslové ekonomiky v i kumulativním pohyb m vzh ru a dol . I když p í iny cyklických výkyv jsou r zné a asto specifické, m žeme je posuzovat jako výsledek nerovnováhy mezi r stem výrobní kapacity a r stem finálních poptávek po jejím produktu.“(Samuelson aj., 1995, s. 211)
• Expanze - Helísek (2002) uvádí, že po átek fáze expanze m že být ozna ován jako oživení. Pavelka (2007) dále uvádí, že zvýšení vládních výdaj , optimismus spot ebitel a investor , r st pen žní zásoby v ekonomice zap í iní
6Gross National Product - vyjad uje celkovou pen žní hodnotu toku zboží a služeb vytvo enou výrobními faktory ve vlastnictví subjekt národní ekonomiky za dané období.
r st reálného produktu, tím dojde k r stu produkce a poklesu nezam stnanosti, a tím se ekonomika dostane do fáze expanze.
Ze schématu hospodá ského cyklu (viz obr. 7) je patrné, že po áte ním obdobím firmy je r st produkce, ale jen do té doby než trh za ne být nasycen. Podniku se za ne snižovat poptávka, což zap í iní pokles zisk , r st zásob apod., a podnik se dostane do fáze kontrakce (recese), která je zakon ena dnem. Pro n které podniky je tato fáze neboli období kone ným. Vy išt ní trhu a nap . inovace výrobk p eživších firem zp sobí r st poptávky, ímž se podnik tzv. oživí a dostává se do fáze expanze s následným vrcholem. V p ípad , že reálný produkt neroste ani neklesá, mluvíme o stagnaci.
Obrázek 7: Schéma hospodá ského cyklu Zdroj: (Helísek, 2002, s. 178)
K pojmu kontrakce neboli recese je nezbytné doplnit, že pokud se podnik v tomto bod nachází delší období, m žeme o n m íci, že prochází krizovým období. Pokud se podnik v recesi nachází dlouhodob , jedná se o tzv. depresi neboli hlubokou krizi. Tento pojem je nejvíce spojován velkou hospodá skou krizí, která byla odstartována v íjnu 1929 krachem na newyorské burze. To m lo dopad na pokles reálného produktu USA cca o 30%
a bylo dosaženo rekordní výše míry nezam stnanosti, a to 25%. Dopady krachu na newyorské burze nezasáhly pouze USA, ale pokles produkce a r st nezam stnanosti postihl i další státy, nap . N mecko, tehdejší eskoslovensko, Francii, Velkou Británii atd.
Takto to uvádí Pavelka (2007) a Helísek (2002) k tomuto up es uje, že eskoslovensko
tato deprese postihla v r. 1930 a vlastního dna se dotkla v r. 1933, kdy její pr myslová produkce byla o 40% nižší než v r. 1929 a nezam stnanost postihla cca 1 milion osob.
Ze shora uvedeného je z ejmé a také to tak uvádí Pavelka (2007), že ekonomiky jednotlivých stát jsou siln propojeny mezinárodním obchodem a mezinárodním pohybem kapitálu, tzv. synchronní cyklický vývoj. Zdárným p íkladem je také již v úvodu zmi ovaný dopad úpadku americké investi ní banky Lehman Brothers na ekonomiku eské republiky a ostatních stát . S p edchozím uvedeným tvrzením se shoduje i Helísek (2002) avšak dále uvádí, že n které zem se mohou nacházet ve fázi expanze, zatímco v jiných zemí probíhá recese, tzv. mezinárodní asynchronnost cykl .
2.2.3 P í iny hospodá ských cykl
Pavelka (2007), ale i ostatní ekonomové se shodují v tom, že kolísání ekonomiky je vyvoláno bu ze strany agregátní poptávky - jedná se o poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky – jedná se o nabídkový šok. Tyto šoky jsou ekonomickou p í inou hospodá ského cyklu. Další p í inou hospodá ského cyklu jsou politické p í iny.
• Ekonomické p í iny – Mezi nejv tší ekonomické p í iny pat í snížení ekonomické úrovn , které bylo zap í in no r stem nezam stnanosti v dob kontrakce neboli recese.
• Politické p í iny – Ekonomické kolísání je mimo jiné v závislosti na volebním období. Vláda p ed volbami provádí tzv. líbivou politiku, která spo ívá ve zvyšování vládních výdaj , dochází k expanzi (expanzivní politika). Po volebním období vláda za ne výdaje op t omezovat, dojde tedy k poklesu produkce. Jedná se o tzv. restriktivní politiku. St ídání výše uvedených politik vede k hospodá ským cykl m. Samuelson (1995) dále uvádí, že teorie líbivé politiky je založena na t ech p edpokladech a to: od Keynesovského období m li tv rci politiky nástroje ke stimulování politiky, voli m se zamlouvají období s nízkou nezam stnaností, rychlým ekonomickým r stem a nízkou inflací a chtí politik být znovu zvolen.
Další zap í in ní hospodá ských cykl je zp sobeno cykli ností a fluktuací.
• Cyklické výkyvy – P ízna ným p íkladem je sezonní cykli nost. Vliv ro ních období na ekonomické aktivity se nej ast ji vyskytuje ve stavebnictví.
• Fluktuace – Tyto náhodné výkyvy mohou mít na ekonomiku impulsivní dopad, nap . p írodní katastrofy (Tsunami v roce 2010, Ob anská válka v Libyi v r. 2011 apod.) nebo mohou být trvalé. Záleží na flexibilit a stabilnosti ekonomiky. Vliv m fluktuace se nedá vyhnout, ale prost ednictvím analýz se jejich n která rizika dají eliminovat.
P í iny hospodá ských cykl se v dob recese v reálné ekonomice projevují snížením kupní síly obyvatelstva a snížením vládních výdaj . V obou p ípadech to má za následek snížení poptávky po produkci firem v závislosti na tom, zda se pohybují ve ve ejném nebo soukromém sektoru. N která odv tví jsou na takovéto zm ny citliv jší a reagují na zm ny v koup schopnosti obyvatelstva nebo snížení vládních výdaj okamžit . P íkladem odv tví, velmi citlivého na fázi hospodá ského cyklu, je automobilový pr mysl. Lidé, kterým zbývá mén disponibilního p íjmu, omezují investice do prost edk postupné spot eby a vým nu automobilu odkládají dále do budoucnosti. Tím za ne velmi rychle klesat poptávka po nových vozech. Dalším p íkladem odv tví, které je citlivé p edevším na restriktivní fiskální politiku vlády je inženýrské stavitelství. Vláda ve snaze zalepit d ravý státní rozpo et v tšinou šáhne v prvním kroku k omezení investic do infrastruktury a sníží tím významn vládní výdaje, tím zahájí multiplika ní efekt7 v reversním módu. V tšina ekonom hlavního proudu, vyjma Rakouské ekonomické školy, se domnívá, že v dobách, kdy se nacházíme na sestupné fázi hospodá ského cyklu, je vhodné praktikovat proticyklickou politiku. Tuto innost by m la zajiš ovat vláda na poli fiskálním a centrální banka na poli monetárním, takto to uvádí Helísek, 2002.
7 Multiplika ní efekt – nástroj fiskální politiky státu, kterým se stát snaží stimulovat spot ebu v dané oblasti a zvýšit tak r st HDP a celkový blahobyt dané lokality
2.2.4 Proticyklická politika
Proticyklická politika usm r uje cyklické výkyvy pomocí tzv. aktivistické politiky, jejímiž nástroji jsou (Helísek, 2002):
• Fiskální politika – ovliv ování ekonomiky prost ednictvím vládních nákup , transferových plateb a da ového zatížení ekonomických subjekt .
• Monetární (m nová) politika - ovliv ování ekonomiky centrální bankou, která reguluje množství pen z v ekonomice, tím i úrokovou sazbu a výdaje na ni citlivé, tedy i agregátní poptávku.
• Politika zahrani ního obchodu – usm r uje vývoj m nových kurs , cla, importních kvót.
Podniky nalézající se v odv tvích, která jsou postižena krizí, jsou nuceny vyrovnávat se s kontrakcí trhu a všemi negativními d sledky, které tato skute nost p ináší. N které podniky musí ukon it svoji innost, protože již nejsou konkurenceschopné na zmenšujícím se trhu, to p ináší zvýšení nezam stnanosti. V zájmu vlády je tedy utlumit k ivku hospodá ského cyklu v dobách recese, aby zabránila zvýšené nezam stnanosti a propadu hrubého domácího produktu. Zvýšením vládních nákup stát vytvá í poptávku po produkci podnik , dopad této politiky je rychlý a p ímý. Tato proticyklická politika je v tšinou zacílena na ur itý sektor jako bylo nap . šrotovné v N mecku, které bylo zavedeno na podporu automobilového pr myslu siln zasaženého krizí po r. 2009.8Další možností fiskální proticyklické politiky je snižování da ové zát že. Zde se jedná o zásah nep ímý, který má ur itou asovou prodlevu, než se jeho výsledky projeví. Podnik m v tšinou nepom že takový da ový zásah p ímo, tedy v tom smyslu, že by ušet ily na daních a ušet ené peníze použily na sv j další rozvoj, ale spíše nep ímo v podob zvýšené poptávky od obyvatelstva. Snížením DPH, pop . dan z p íjmu fyzických osob, z stane ob an m v tší disponibilní d chod, zvýší se jejich kupní síla a v p ípad , že ob any nebrzdí p íliš negativní výhled budoucnosti, zvedne se i poptávka po produkci podnik . Dochází tedy
8Ekonomika.idnes.cz, Internetový tisk. [online]. [vid. 2015-02-17].
op t k posílení agregátní poptávky. K výše popsanému je nutné dodat, že expanzivní fiskální politika vlády n co stojí a minimáln krátkodob vyvolává schodky státního rozpo tu. Z toho vyplývá, že expanzivní politiku nelze provád t neomezen , ale je nutné ji vyst ídat politikou restriktivní v dobách konjunktury. Po finan ní krizi v r. 2009 vláda nepraktikovala proticyklickou expanzivní fiskální politiku, ale naopak politiku restriktivní za cílem snížit schodky státního rozpo tu co nejvíce. D vodem byl stav zadlužení R a strach z „ eckého scéná e“. Restriktivní politiku vláda provád la jak na p íjmové, tak na výdajové stran . Na výdajové stran bylo obzvláš razantní snižování investic do infrastruktury. T mito zásahy ovšem vláda celou situaci z ejm zhoršila a období recese prodloužila. Monetární nástroje p sobí na firmy p edevším prost ednictvím úrokových sazeb. Centrální banka pomocí nastavení základních sazeb, které jsou zobrazeny na obr. 8, za které jsou si obchodní banky schopny p j ovat od centrální banky, ovliv uje úrokovou sazbu bankovních institucí. Nízké úrokové sazby dávají možnost firmám investovat v podmínkách nízkých finan ních náklad na úv r. Nízké úrokové sazby také podpo í realitní trh. Ob ané a firmy jsou vybízeni k v tšímu zadlužení prost ednictvím nízkých úrok . To má op t vliv na agregátní poptávku a na rozhýbání ekonomiky.
Obrázek 8: Základní úrokové sazby NB Zdroj: NB.cz.[online].[vid. 2015-03-01].
2.2.5 P edvídání hospodá ských cykl
Pon vadž výkyvy v hospodá ské aktivit jsou zna né a mohou mít drastický dopad na zisky podniku a tím i na ekonomický blahobyt dané zem , je pro ekonomy p edvídání výkyv v ekonomice jedním z nejd ležit jších úkol . V p ípad blížícího se hospodá ského poklesu, firmy mohou omezit investice, produkci a zam stnanost a tím utlumit i eliminovat dopad hospodá ského poklesu a naopak. (Samuelson, 1995). Helísek (2002) uvádí, že p edvídáním pr b hu hospodá ského cyklu se zvyšuje ú innost proticyklické politiky. Nástroje, pomocí kterých se toto p edvídání uskute uje, jsou rozd leny do t í skupin, jsou to tzv. konjunkturní indikátory:
• P edstihové indikátory – Tento indikátor je pro aktivistickou proticyklickou politiku nejd ležit jší. Pat í mezi n nap . po ty p ijatých zakázek, po ty stavebních povolení, indexy akciových trh , kde je v horizontu n kolika m síc patrné, jak se konjunktura bude vyvíjet.
• Soub žné indikátory – Popisuje, v jaké cyklické fázi se ekonomie práv nachází.
Jedná se zejména o reálné HDP, trh práce (míra nezam stnanosti, po ty volných pracovních míst) a ceny výrobc .
• Zpožd né indikátory – Poslední skupina indikátor zna í doznívání ur ité cyklické fáze, kterými jsou zejména mzdy, maloobchodní obrat a spot ebitelské ceny
Aby vypovídající schopnost výše uvedených indikátor byla kvalitní, m l by být jejich stav zjiš ován v pravidelných intervalech, a to z d vodu v asného rozpoznání zm n ve vývoji ekonomiky. Otázkou je efektivnost prognózování a p edvídání výkyv v ekonomice nebo na finan ní krizi v roce 2008 a hlubokou recesi v následujícím roce upozorn no nebylo, jak uvádí Kohout (2009).
2.3 Integrace ekonomik
Jak již bylo nazna eno ve shora uvedené kapitole, ekonomiky jednotlivých stát se vzájemn ovliv ují. Toto ovliv ování je zp sobeno odstran ním mezinárodních bariér rozdílných zemí s cílem posílení mezinárodního obchodu a tím posílení ekonomik jednotlivých zemí. Ekonomická integrace má n kolik stup - volný obchod, celní unie, spole ný trh, hospodá ská a m nová unie, úplná ekonomická a politická integrace. Pro eskou republiku je nejvýznamn jším integra ním seskupením Evropská unie. Evropská m nová unie byla vytvo ena s cílem p inést svým len m výhody spo ívající ve zlepšení rozpo t , úspo e transak ních náklad , snížení míry inflace, snížení kurzového rizika, ale p edevším zvýšení stability na mezinárodních finan ních trzích a r stu ekonomik. P echod na jednotnou evropskou m nu ale v tšin zemí nep inesl o ekávané výhody. Zem ztratily národní m novou suverenitu, možnost regulace ekonomické aktivity pomocí úrokové sazby dále ztratily nástroje pro ovliv ování hospodá ské politiky. P í inou nevýhod byly p edevším rozdílné a volné m nové politiky jednotlivých zemí (nap . Špan lsko). Takto to uvádí Kohout (2009).
2.4 Krize 21. Století
Sou asná hluboká hospodá ská krize byla odstartována roky 2007, 2008, 2009. Nejednalo se o náhlý krizový boom, ale o n kolikaleté náznaky p icházejícího sou asného stavu v podob regionálních krizí. Mezinárodní m nový fond uvádí údaj, že od roku 1969 do roku 2008 se sv tové hospodá ství potýkalo celkem se 124 krizemi finan ního charakteru (Kislingerová, 2010). Za sou asnou hospodá skou krizí stojí hypote ní trh. Vznikla z velkého investorského optimismu a zasáhla tak celosv tový kapitálový trh.9 Za hlavního viníka sou asné krize je jmenována Amerika.
9 Peníze.cz, Finan ní portál. [online].[vid. 2014-02-13].
2.4.1 Po átek krize roku 2007
Za po átkem krize roku 2007 a tedy i sou asné hospodá ské krize stojí spoustu faktor , které ji zap í inily. Jedna z hlavních p í in sou asné krize se nachází ve vzniku zákon , které m ly práv prost ednictvím bank nahrazovat sociální programy s cílem odstran ní redliningu10, tedy po átek poskytování úv r i finan n slabším vrstvám. V roce 1997 byl dále schválen zákon, který zavedl sekuritizaci11. Cílem bylo zvýšit procento chudých lidí vlastnících d m. (Holman, Loužek, 2008) Tyto uvedené p í iny sou asné hospodá ské krize v roce 2001 odstartovaly v USA boom cen nemovitostí a s tím i související boom realitního trhu a celého stavebnictví. Tento boom byl zp soben guvernérem Americké centrální banky FED Alanem Greenspenem „napumpováním“ finan ních prost edk do ekonomiky razantním snížením úrokových sazeb a to ze 6,5% na 1,75%. Vývoj úrokových sazeb znázorn n na obr. 9.
Obrázek 9: Vývoj úrokových sazeb
Zdroj: Euroekonom.cz, Ekonomický portál.[online].[vid. 2014-03-15].
10Readling – úv rové znevýhodn ní sociáln slabších lokalit
11Sekuritizace - tržní ú astníci se snaží, kreditní riziko, které p edstavuje riziko ztrát
z nespln ní závazku smluvní protistrany, eliminovat a jedním ze zp sob je p evod tohoto rizika na jiné subjekty prost ednictvím moderních finan ních instrument
