Úvodní motivace

Jak jsem v úvodu své práce uvedl, zhruba pátým rokem se aktivně zajímám o zdravou životosprávu a okolnosti s ní související. Téma životosprávy považuji za téma prospěšné, neboť se dotýká každého z nás. Nekvalitní, nesprávně zvolená, ale i nepravidelná strava, vede k příznakům mnoha chorob i nemocem samotným. Mezi ty nejčastější lze zařadit žaludeční vředy, kardiovaskulární choroby, nadváhu, obezitu a často opomíjenou rakovinu tlustého střeva. Přestože se jedná o celosvětové civilizační problémy, je to právě Česká republika, která právě ve statistice počtu onemocnění rakovinou tlustého střeva na počet obyvatel zaujímá první místo. O to více mne zaráží, jak stále nedostatečně se o záležitostech správně vedené životosprávy hovoří.

Proto jsem se rozhodl, že i já své postupně získávané znalosti budu volnou diskusní formou předávat mezi své blízké, známé i kolegy v práci. Někteří z nich na ně nereflektují, jiní o nich přemýšlí a malá část z nich na ně postupně přichází.

O tom, že lze skutečně snadno zdravě žít, se jistě dají vést dlouhé diskuze. Na úvod své práce uvádím, že nepatřím mezi striktní vyznavače životního stylu vegetariánství, veganství či vitariánství, ovšem ani jejich volbu nijak neodsuzuji. Mezi mé preference zdravé výživy patří vyvážená, celostní, výživově zdravá a lehká strava, ve které jsou zastoupeny všechny potřebné látky, zejména vláknina a bílkovina a k tomu potřebné množství pohybu, kterému se sám aktivně věnuji.

V minulosti jsem k tématu zdravé výživy navštívil několik odborných přednášek i seminářů. Zmíním zde jednu, která se konala v roce 2012 v sídle společnosti Svět zdraví, Jablonec nad Nisou. Zde jsem po pár svých dotazech obdržel na jejím konci od přednášejícího nečekanou nabídku ve znění, zda bych nechtěl být nápomocen při výkladu o zdravé výživě na základních školách Libereckého kraje. Po chvílích váhání jsem souhlasil, a tak od prosince roku 2012 spolupracuji s Irenou Šedivou, působící na pobočce Harmonie v Jablonci nad Nisou. Spolupodílím se na jejích přednáškách o zdravé výživě i zdravé životosprávě dětí, které se konají na prvním stupni základních škol Libereckého kraje.

43 5.2 Průběh výukových lekcí

Naše společné výukové lekce zaměřené na téma Zdravá výživa pro děti probíhají na základě rozeslaných nabídek pro jednotlivé třídy na 1. stupni základních škol Libereckého kraje. Mezi první školy, které jsme oslovili a zjišťovali jejich skutečný zájem, byly základní školy v okrese Liberec a Jablonec nad Nisou. Dle údajů, získaných z Krajského školského úřadu Libereckého kraje, je na území okresu Liberce a Jablonce nad Nisou celkem 132 základních škol, na kterých je vyučován 1. stupeň.

Nabídky na možnost konání výuky v jednotlivých školách rozesíláme formou zdvořilostních e-mailů, a to k rukám ředitelů, případně e-maily adresujeme k jednotlivým pedagogům, které školy na svých stránkách uvádí, jako učitele předmětů vyučujících téma zdravého životního stylu v hodinách prvouky i přírodovědy.

První nabídky jsme rozeslali v měsíci březnu roku 2013, kdy z doposud oslovených 19 škol svůj zájem projevilo 8. Z dalších školy nám buď vůbec neodpověděli, nebo nám sdělili, že již bohužel mají časově připravené rozvrhy tak, že nemají možnost se naší nabídce časově přizpůsobit.

5.3 Přehled škol, na kterých doposud proběhly výukové lekce

• Základní škola Liberecká 26, Jablonec nad Nisou

• Základní a mateřská škola Školní 488, Rychnov u Jablonce nad Nisou

• Základní škola Česká 354, Liberec – Vesec

• Základní škola Vrchlického 17, Liberec – Nové Pavlovice

• Základní a mateřská škola Dlouhý Most 102, Liberec.

Na posledních třech uvedených základních školách v Liberci proběhla výuka o zdravé výživě opakovaně. Množství uvedených škol odráží také naše časové možnosti, neboť daná činnost není součástí naší hlavní pracovní náplně, ale pouze naší dobrovolnou a neziskovou aktivitou.

5.4 Nosné téma výukových lekcí

Pro jednotlivé výukové lekce máme připravena dvě hlavní témata, která průběžně střídáme či vycházíme z požadavku oslovených vyučujících.

44 Názvy témat:

1) Zdravá výživa dětí základních škol 2) Zdravá snídaně, zdravý základ dne.

Volbu tématu ponecháváme zcela na rozhodnutí oslovených ředitelů či vyučujících.

Ke každému tématu dále rozvádíme průběh i obsah jednotlivých lekcí s podrobným popisem.

K tématu pod bodem 1) Zdravá výživa pro děti základních škol se žáci dozvědí, jaké doporučené potraviny by měli jíst, které základní výživové složky v sobě jednotlivé potraviny obsahují, v jakém doporučeném minimálním množství jednotlivé potraviny konzumovat, jak častý by měl být jejich pitný režim i z jakých typu nápojů by se měl skládat. Dále se setkají s výukovou metodou pomocí Zdravého talíře, na kterém objasňujeme složení jednotlivých potravin a vysvětlujeme doporučené minimální množství, které by mělo být ve stravě zastoupeno. V závěru této výukové lekce děti vyplňují pracovní listy, které jim slouží jako tematická pomůcka při vlastní výuce školy.

Součástí výuky je ochutnávka čerstvé ovoce i zeleniny.

V tématu pod bodem 2) Zdravá snídaně, zdravý základ dne, se žáci dozvědí o nezbytné potřebě snídaní, které by měly tvořit důležitou součást jejich celého dne.

Dále jim doporučujeme několik vhodných kombinací i možností složení jejich snídaně a zdůrazňujeme důležitost ranního pitného režimu s upozorněním na potřebu konzumovat zejména teplé nápoje. Rovněž dětem popsujeme reakce těla při ukládání tukových zásob v situaci, ve které se jejich prvním jídlem stává až dopolední svačina či v horším případě oběd. Součástí výuky tohoto tématu podáváme ochutnávky vybraných druhů celozrnné stravy a opět ovoce i zeleninu. I zde v závěru děti vyplňují pracovní listy.

5.5 Průběh výuky v jednotlivých hodinách

Výuka v jednotlivých třídách probíhá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Přestože víme, že určená časová dotace pro nás není dostatečná, protože jsme limitováni jak školním rozvrhem, tak možnostmi školy, přesto jsme rádi za každou umožněnou výuku, ve které se snažíme v maximální míře využít určený čas. Každé naší výukové

45

hodiny se také zúčastňuje vyučující, který se do našich lekcí nijak nezapojuje, pouze provádí svůj pedagogický dozor či usměrňuje případnou zvýšenou hlučnost dětí.

Pro naši výuku se snažíme domluvit první část výukového dne, nejlépe druhou až třetí vyučovací hodinu. Hlavní důvod naší žádosti vyplývá z možnosti využití dobrovolné ukázky dětských svačin, na kterou můžeme společně navázat volnou diskuzí zaměřenou na jejich složení.

Na děti se snažíme po celou dobu usmívat, hovořit plynule, aktivně jim naslouchat a nepoužívat odbornou terminologii. V diskuzní části máme pro děti nastavená tyto pravidla: musí se o slovo přihlásit, hovořit smí až po vyvolání, nesmí se překřikovat, ani se případně posmívat druhým.

5.6 Vlastní realizace výukových lekcí

Po našem představení a úvodním seznámení s dětmi jim objasníme naší přítomnost v hodině a představíme program následující výuky. Poté požádáme jednotlivé žáky o sdělení jejich myšlenkových asociací k tématům, které mají před sebou na magnetických kartičkách připevněných na školní tabuli. Žáci se poté postupně hlásí a sdělují své názory a nápady, které jim zapisuji křídou vedle uvedených kartiček na tabuli. Na tuto první část výuky máme určenou časovou dotaci 15 minut. V této části se žáci ve většině případů velmi aktivně podílejí na výuce.

Předložená témata k diskuzi jsou: „Zdraví“, „Zdravá svačina“, „Správná snídaně“

a „Zdravé nápoje“.

K pojmu Zdraví děti často uvádí své nápady typu: „Nejsme nemocní, nemáme rýmu, dobře vidíme, můžeme běhat i být venku, nemáme teploty ani bacily, nic nás nebolí, nemáme nic zlomeného…“ Dále se zde často objevuje i téma sportu, se všemi pro děti známými odvětvími. Nejčastěji se setkáváme s tím, že zdravé děti mohou hrát fotbal, běhat na louce, jezdit na kole a tak dále. Poté se již předhánějí s vyjmenováváním různých druhů sportů, které mohou vykonávat, dle toho s jakým sportem se setkaly.

Mezi nejčastější pojmy k dalšímu tématu Zdravá svačina nám děti uvádí: „Jíme hodně ovoce, zeleniny, sýra, chleba, mléka“. S dalšími pojmy, se kterými se ale rovněž

46

setkáváme, jsou však chybně zařazené pojmy jako: „Jíme koláče, rohlík se salámem, mléčné řezy či müsli tyčky s jogurtem“.

K jejich evokaci na téma Správná snídaně se od dětí často ozývají názory: „Snídání mléka, lupínků, cornflakes, pití čaje, namazaná houska se sýrem či konzumace ovoce.“

Není však výjimkou zaslechnout i názory, ve kterých se děti mylně vyjadřují, že do správné snídaně patří vajíčka, uzeniny, slané tyčky a k pití sladké kakao.

Mezi Zdravé nápoje pak děti často správně zařazují: „Čaj, vodu a mléko“. Pouze v ojedinělých případech a zřejmě z recese, se občas ozve hlas z lavice s pojmy: „Coca cola, Red Bull, Fanta či Big Shock“.

V danou chvíli však z naší strany nejde o to dětem objasňovat, zda jsou jejich odpovědi správné, i když tomu tak v některých případech úplně není. Jde nám o to, abychom si udělali obrázek o jejich znalostech, celkovém přehledu o tématu a ve třídě rozvinuli aktivní prvek vzájemné komunikace.

5.7 Odborný výklad

Ve druhé části výuky následuje odborný výklad, ve kterém nejprve hovoří Irena Šedivá. Má role v uvedenou chvíli spočívá v přípravě občerstvení, které se skládá z jednotlivých kousků ovoce a zeleniny. V případě školou vybrané tematické části Zdravá výživa dětí základních škol paní Šedivá následně odborně, ale přesto pro děti srozumitelným jazykem, popisuje základní složky zdravé výživy. Mezi objasňované pojmy patří roztřídění složek ovoce a zeleniny, rozlišení jednotlivých druhů celozrnného pečiva, objasnění výživové složky mléka a rozdílu mezi ním a mléčnými výrobky. V závěru společně s dětmi vedeme společnou debatu o četnosti jejich pohybových aktivit.

V tematické části s názvem Zdravá snídaně, zdravý základ dne, dětem objasňujeme základní potřebu každodenní snídaně. Jako příklad zde uvádíme ilustrační výstavbu domu, která se s tématem shoduje v potřebě pevných základů i opěrných zdí pro nutnou odolnost každodenní zátěže před působením přírodních vlivů. Dále vysvětlujeme dětem stručnou formou pojmy výživová hodnota, energie těla i rychlé sacharidy.

47

Během obou uvedených výkladů si děti uvědomují nové významy a souvislosti mezi jednotlivými potravinami, dozvědí se o škodlivosti cukru i soli, o nezdravých tucích a doplňují si své znalosti o doporučeném složení jejich stravy na principu Zdravého výživového talíře. Ten představujeme na velkoformátovém omyvatelném textilním posteru, jelikož je text dobře čitelný i pro děti v zadních lavicích. Dále dětem průběžně rozdávám omalovánky zdravého talíře ve zmenšeném formátu A6, do kterého si zakreslují jednotlivé potraviny.

Jak uvádím výše, po dobu odborného výkladu rozdáme dětem čerstvě rozkrojené kousky omytého a jadřinců zbaveného ovoce i zeleniny v jedné společné misce.

Nejčastěji misku naplňuji několika druhy jablek i hrušek, ze zeleniny používám nejčastěji mrkev a kedlubnu. Jedné se tedy o takové potraviny, které děti při konzumaci nijak nezašpiní, a nepředpokládám z nich hrozbu potravinové alergie. Rozdávání ovoce i zeleniny má při výuce u dětí velký ohlas. Dětem chutná a často se hlásí o přidání.

Rovněž se nám rozdávání uvedených složek potravin osvědčilo v udržení jejich pozornosti i ticha po dobu probíhající výuky. Jen zcela výjimečně se stane, že v misce zůstane samotná mrkev, o ní se vždy ale někdo dodatečně přihlásí, což mě velmi těší.

Děti v uvedené části výuky požádáme o ukázku jejich svačin, ať již připravených z domova či zakoupených cestou v obchodě, což bohužel nyní v jednotlivých třídách převládá. Nejčastěji se u doma připravených svačin setkáváme s tukovými rohlíky namazanými margarínem a vloženým trvanlivým salámem či taveným sýrem.

Z kupovaných potravin často u dětí vidím různé druhy sušenek, slaninové rohlíky, sýrové bulky či sladké pečivo. Pitný režim děti dodržují za pomoci ovocných nápojů typu krabičkových džusu, různých ovocných šťáv i minerálních vod. Bohužel v minimálním zastoupení u dětí nacházím doplňkovou složku svačin, kterou by mělo být ovoce či zelenina, u kupovaných svačin není ovoce ani zelenina zastoupena vůbec.

Vzhledem k tomu, že se velmi často setkáváme právě se svačinami skládajícími se zejména z bílého pečiva (tukový rohlík či tuková houska), objasňujeme dětem pomocí nákresu na tabuli vyjasněn rozdíl mezi běžným pečivem z obilného zrna (obilkou) a pečivem celozrnným. Obrázkem názorně vysvětlujeme složení obilného zrna včetně výrobku, ve kterých je použito zrno bez obalu. Obal zrna totiž v sobě obsahuje právě ty tolik potřebné složky, kterými jsou minerální látky, vitamíny

48

a vláknina. Při pečení těsta z běžné obilné mouky, ze které vzniká uvedené tukové pečivo, je obilné zrno při mletí obalu zbaveno a jeho výživová hodnota, jako konečného výrobku, se tak zcela ztrácí.

5.8 Samostatná práce žáků

Zpětná vazba v uvedeném tématu spočívá ve vyplnění pracovních listů, jejichž základ vychází z metodické publikace Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa (Kernová 2007).

Pracovní listy jsou rozdělené dle jednotlivých témat, která zahrnují oblasti:

1) obiloviny, pečivo, těstoviny a rýže, 2) zelenina a ovoce,

3) mléko a mléčné výrobky, 4) maso, ryby, vejce a luštěniny, 5) tuky, sůl, cukr,

6) pitný režim, tekutiny.

Ke každému z uvedených témat máme vždy připraven jeden pracovní list, namnožený dle aktuálního počtu přítomných dětí. Zpracování jednotlivých listů volíme dle toho, o jakou problematiku projeví vyučující největší zájem, jaká nám zbývá časová dotace či co je zrovna součástí jejich výuky v jednotlivých hodinách.

K bodu 1) používáme pracovní list, na kterém se děti učí o zdravém i nezdravém pečivu. Na obrázku je vyobrazeno 12 ks různého pečiva. K těm mají děti nakreslit symbol veselého obličeje , pokud si myslí, že uvedený druh je zdravý a symbol smutného obličeje , pokud si myslí, že se jedná o nezdravé pečivo. Do správné odpovědi zde patří celozrnný rohlík, cereální bageta, celozrnný chléb, kukuřičný chlebíček a slunečnicový chléb. Do nezdravých má být zařazen rohlík, dort, zákusky, koláč, houska, kobliha a laskonky.

K tematickému bodu 2) používáme pracovní list, na kterém je zobrazeno 8 různých druhů ovoce a zeleniny. Zde mají děti za úkol nejprve správně roztřídit, které druhy patří mezi ovoce a které do zeleniny. V nabídce mají předtištěny třešně, mrkev, jablko,

49

paprika, pomeranč, květák, hroznové víno a banán. Dalším úkolem je jednotlivé druhy vybarvit správnou barvou.

Pro téma k bodu 3) používáme pracovní list s obrázky s deseti druhy nápojů.

Zde mají děti určit, které nápoje nepatří do mléčných výrobků. Mezi uvedenými výrobky jsou předtištěny nápoje: kakao, černá káva, kefír, víno, minerální voda, mléko, pivo, ovocný čaj, podmáslí a džus. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi snadný úkol, ponecháváme si jej pouze jako doplňkový na závěr naší výukové hodiny, případně si je děti vyplňují doma.

K tematickému bodu 4) dětem rozdáváme obrázky se čtyřmi základními druhy luštěnin. Jsou zde nakresleny černobílé obrázky vzrostlých rostlin hrachu, čočky, sóji a fazole a pod nimi mají zobrazeny plody jednotlivých luštěnin. Děti zde mají spojit jednotlivé rostlinky se správnými plody. Daný úkol mnohým z nich činí potíže, neboť pojem sója zaslechly jen párkrát a rovněž nedokáží správně zařadit rostlinku ke správnému plodu. Dále si většina dětí plete rostlinky hrachu a fazole, kdy poznávají jen jednotlivé plody, ovšem již ne správnou rostlinu. Uvedený pracovní list tak již raději používáme pouze v pátých třídách základních škol, aby děti nebyly zklamané z případného neúspěchu.

Pracovní list k tématu označeným pod bodem 5) mají děti velmi rády. Jedná se o textově přeházené přesmyčky jednotlivých názvů rostlin, ze kterých se vyrábí některé oleje. Po správném složení názvů jim vyjdou slova: arašídy, kokos, avokádo, olivy, mandle, vlašské ořechy, lískové ořechy, řepka olejka, slunečnice a sója.

Posledním pracovním listem k bodu 6) se vztahuje k tématu nápojů. Daný úkol dětem nečiní žádné potíže a těší se velké oblibě. Na obrázku mají nakresleného silného hada, stočeného do částečné smyčky. Tělo hada skrývá názvy nápojů i potravin, které jsou spojeny v jedno dlouhé, nepřerušované slovo. Děti mají za úkol si slova v duchu přečíst, slova si postupně v hlavě rozdělit a poté v textu v těle hada zakroužkovat jednotlivé názvy nápojů. Práce s pracovními listy celkově děti velmi baví.

Úkoly v pracovních listech plní každý sám za sebe. Nabízíme i skupinové listy, ale ty jsme doposud nevyužili. Jednotlivé části z našeho zadání děti zvládají na velmi dobře a zcela samostatně.

50 5.9 Celkové zhodnocení výukových lekcí

Z jednotlivých ohlasů dětí při loučení i rozhovorů s učiteli v závěru hodiny má naše výuka u dětí kladný ohlas. Děti tématu ve výuce věnují pozornost, hlásí se, doplňují případně své spolužáky a při výkladu dávají pozor. Ze strany vyučujících se též setkáváme s pozitivním ohlasem za náš zájem o děti a jejich výuku. Učitelé nám děkují a projevují zájem i o případné pokračování výuky, případně o shodnou výuku s jinou třídou v uvedené škole. Již se nám i stalo, že jsme byli ve škole jiným vyučujícím přizváni jako hosté do jedné z hodin vaření žákyň druhého stupně ZŠ. Žákyně k výuce vaření využívají prostory učebny se základním vybavením kuchyňských spotřebičů.

Ačkoliv naše role byla pouze pozorovací, nedalo nám, abychom se nezeptali na množství používaných solí i tuků. Bylo poznat, že dívky mají dobrý přehled o škodlivosti při používání ve vyšším množství. V uvedených výukových lekcích máme neustále zájem pokračovat a oslovovat další školy.

6. Průzkum a jeho výsledky

6.1 Cíle průzkumu

1. fáze - Zjistit, jak pedagog ve 3. a 4. třídě základní školy realizuje výuku o zdravé výživě.

2. fáze - Zjistit názory žáků 3. a 4. třídy základní školy na složení jejich snídaní z hlediska zásad zdravé výživy.

6.2 Průzkumné problémy

1. fáze - realizovaný polostrukturovaným rozhovorem s pedagogem

1) Jaké metody používá pedagog k ovlivnění názorů dětí na zdravou výživu?

2) Jaká je časová dotace v hodině prvouky ve 3. a 4. třídě pro téma o zdravé výživě?

3) Jaké materiálně-technické pomůcky používá pedagog při výuce o zdravé výživě?

2. fáze - realizovaná aplikací nestandardizovaného dotazníku pro žáky 1) Jaká je pravidelnost ve snídaních žáků?

2) Proč někteří žáci případně nesnídají?

3) Jaký je názor žáků na jejich snídani z hlediska zásad zdravé výživy?

4) Zda mají žáci ke snídani nápoj?

51

5) Jaké potraviny žáci považují za zdravé pro tvorbu snídaně?

6) Jaké potraviny ve skutečnosti tvoří jejich snídani?

7) Jaké jsou rozdíly v přístupu ke zdravé výživě mezi dívkami a chlapci?

6.3 Metody průzkumu

Pro svůj průzkum jsem zvolil metodu vlastního nestandardizovaného dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru.

6.3.1 Dotazník

Dotazník je jednou z nejběžnějších forem sběru dat pro různé druhy průzkumů.

Je složen ze série vybraných otázek, jejichž cílem je zjistit názory oslovených respondentů. Je považován za ekonomicky výhodný nástroj pro získání velkého množství potřebných dat při minimální časové náročnosti. Já jsem uvedenou metodu použil pro jeho relativně nejméně nákladnou náročnost, jeho snadné zpracování i vyhodnocení a pro jeho výhodnost při shromáždění dat v relativně krátkém časovém

Je složen ze série vybraných otázek, jejichž cílem je zjistit názory oslovených respondentů. Je považován za ekonomicky výhodný nástroj pro získání velkého množství potřebných dat při minimální časové náročnosti. Já jsem uvedenou metodu použil pro jeho relativně nejméně nákladnou náročnost, jeho snadné zpracování i vyhodnocení a pro jeho výhodnost při shromáždění dat v relativně krátkém časovém