Samostatná práce žáků - V ýukové lekce o zdravé výživě na vybraných základních školách

5. V ýukové lekce o zdravé výživě na vybraných základních školách

5.8 Samostatná práce žáků

Zpětná vazba v uvedeném tématu spočívá ve vyplnění pracovních listů, jejichž základ vychází z metodické publikace Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa (Kernová 2007).

Pracovní listy jsou rozdělené dle jednotlivých témat, která zahrnují oblasti:

1) obiloviny, pečivo, těstoviny a rýže, 2) zelenina a ovoce,

3) mléko a mléčné výrobky, 4) maso, ryby, vejce a luštěniny, 5) tuky, sůl, cukr,

6) pitný režim, tekutiny.

Ke každému z uvedených témat máme vždy připraven jeden pracovní list, namnožený dle aktuálního počtu přítomných dětí. Zpracování jednotlivých listů volíme dle toho, o jakou problematiku projeví vyučující největší zájem, jaká nám zbývá časová dotace či co je zrovna součástí jejich výuky v jednotlivých hodinách.

K bodu 1) používáme pracovní list, na kterém se děti učí o zdravém i nezdravém pečivu. Na obrázku je vyobrazeno 12 ks různého pečiva. K těm mají děti nakreslit symbol veselého obličeje , pokud si myslí, že uvedený druh je zdravý a symbol smutného obličeje , pokud si myslí, že se jedná o nezdravé pečivo. Do správné odpovědi zde patří celozrnný rohlík, cereální bageta, celozrnný chléb, kukuřičný chlebíček a slunečnicový chléb. Do nezdravých má být zařazen rohlík, dort, zákusky, koláč, houska, kobliha a laskonky.

K tematickému bodu 2) používáme pracovní list, na kterém je zobrazeno 8 různých druhů ovoce a zeleniny. Zde mají děti za úkol nejprve správně roztřídit, které druhy patří mezi ovoce a které do zeleniny. V nabídce mají předtištěny třešně, mrkev, jablko,

paprika, pomeranč, květák, hroznové víno a banán. Dalším úkolem je jednotlivé druhy vybarvit správnou barvou.

Pro téma k bodu 3) používáme pracovní list s obrázky s deseti druhy nápojů.

Zde mají děti určit, které nápoje nepatří do mléčných výrobků. Mezi uvedenými výrobky jsou předtištěny nápoje: kakao, černá káva, kefír, víno, minerální voda, mléko, pivo, ovocný čaj, podmáslí a džus. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi snadný úkol, ponecháváme si jej pouze jako doplňkový na závěr naší výukové hodiny, případně si je děti vyplňují doma.

K tematickému bodu 4) dětem rozdáváme obrázky se čtyřmi základními druhy luštěnin. Jsou zde nakresleny černobílé obrázky vzrostlých rostlin hrachu, čočky, sóji a fazole a pod nimi mají zobrazeny plody jednotlivých luštěnin. Děti zde mají spojit jednotlivé rostlinky se správnými plody. Daný úkol mnohým z nich činí potíže, neboť pojem sója zaslechly jen párkrát a rovněž nedokáží správně zařadit rostlinku ke správnému plodu. Dále si většina dětí plete rostlinky hrachu a fazole, kdy poznávají jen jednotlivé plody, ovšem již ne správnou rostlinu. Uvedený pracovní list tak již raději používáme pouze v pátých třídách základních škol, aby děti nebyly zklamané z případného neúspěchu.

Pracovní list k tématu označeným pod bodem 5) mají děti velmi rády. Jedná se o textově přeházené přesmyčky jednotlivých názvů rostlin, ze kterých se vyrábí některé oleje. Po správném složení názvů jim vyjdou slova: arašídy, kokos, avokádo, olivy, mandle, vlašské ořechy, lískové ořechy, řepka olejka, slunečnice a sója.

Posledním pracovním listem k bodu 6) se vztahuje k tématu nápojů. Daný úkol dětem nečiní žádné potíže a těší se velké oblibě. Na obrázku mají nakresleného silného hada, stočeného do částečné smyčky. Tělo hada skrývá názvy nápojů i potravin, které jsou spojeny v jedno dlouhé, nepřerušované slovo. Děti mají za úkol si slova v duchu přečíst, slova si postupně v hlavě rozdělit a poté v textu v těle hada zakroužkovat jednotlivé názvy nápojů. Práce s pracovními listy celkově děti velmi baví.

Úkoly v pracovních listech plní každý sám za sebe. Nabízíme i skupinové listy, ale ty jsme doposud nevyužili. Jednotlivé části z našeho zadání děti zvládají na velmi dobře a zcela samostatně.

50 5.9 Celkové zhodnocení výukových lekcí

Z jednotlivých ohlasů dětí při loučení i rozhovorů s učiteli v závěru hodiny má naše výuka u dětí kladný ohlas. Děti tématu ve výuce věnují pozornost, hlásí se, doplňují případně své spolužáky a při výkladu dávají pozor. Ze strany vyučujících se též setkáváme s pozitivním ohlasem za náš zájem o děti a jejich výuku. Učitelé nám děkují a projevují zájem i o případné pokračování výuky, případně o shodnou výuku s jinou třídou v uvedené škole. Již se nám i stalo, že jsme byli ve škole jiným vyučujícím přizváni jako hosté do jedné z hodin vaření žákyň druhého stupně ZŠ. Žákyně k výuce vaření využívají prostory učebny se základním vybavením kuchyňských spotřebičů.

Ačkoliv naše role byla pouze pozorovací, nedalo nám, abychom se nezeptali na množství používaných solí i tuků. Bylo poznat, že dívky mají dobrý přehled o škodlivosti při používání ve vyšším množství. V uvedených výukových lekcích máme neustále zájem pokračovat a oslovovat další školy.

6. Průzkum a jeho výsledky

6.1 Cíle průzkumu

1. fáze - Zjistit, jak pedagog ve 3. a 4. třídě základní školy realizuje výuku o zdravé výživě.

2. fáze - Zjistit názory žáků 3. a 4. třídy základní školy na složení jejich snídaní z hlediska zásad zdravé výživy.

6.2 Průzkumné problémy

1. fáze - realizovaný polostrukturovaným rozhovorem s pedagogem

1) Jaké metody používá pedagog k ovlivnění názorů dětí na zdravou výživu?

2) Jaká je časová dotace v hodině prvouky ve 3. a 4. třídě pro téma o zdravé výživě?

3) Jaké materiálně-technické pomůcky používá pedagog při výuce o zdravé výživě?

2. fáze - realizovaná aplikací nestandardizovaného dotazníku pro žáky 1) Jaká je pravidelnost ve snídaních žáků?

2) Proč někteří žáci případně nesnídají?

3) Jaký je názor žáků na jejich snídani z hlediska zásad zdravé výživy?

4) Zda mají žáci ke snídani nápoj?

5) Jaké potraviny žáci považují za zdravé pro tvorbu snídaně?

6) Jaké potraviny ve skutečnosti tvoří jejich snídani?

7) Jaké jsou rozdíly v přístupu ke zdravé výživě mezi dívkami a chlapci?

6.3 Metody průzkumu

Pro svůj průzkum jsem zvolil metodu vlastního nestandardizovaného dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru.

6.3.1 Dotazník

Dotazník je jednou z nejběžnějších forem sběru dat pro různé druhy průzkumů.

Je složen ze série vybraných otázek, jejichž cílem je zjistit názory oslovených respondentů. Je považován za ekonomicky výhodný nástroj pro získání velkého množství potřebných dat při minimální časové náročnosti. Já jsem uvedenou metodu použil pro jeho relativně nejméně nákladnou náročnost, jeho snadné zpracování i vyhodnocení a pro jeho výhodnost při shromáždění dat v relativně krátkém časovém horizontu. Mezi jeho nevýhody však patří nepochopení otázky respondenty a tím nebezpečí získání nepravdivých údajů. Pro žáky mladšího školního věku je doporučeno používat nižší počet otázek v dotazníku (Chrástka 2007, s. 168).

Obdobný dotazník jsem použil již v mém předvýzkumu ve druhém ročníku, který byl součástí mé seminární práce. Pro zlepšení validity jeho výsledků jsem jej nově upravil, a to u tří z šesti dichotomických otázek. Upravený dotazník je vyhotoven s ohledem na věkovou přiměřenost dětí a doplněn obrazovým znázorněním potravin. Cílem dotazníkového průzkumu je zjištění, zda děti na prvním stupni pravidelně snídají a pokud ano, jaké je složení potravin v jejich snídani. Dotazník žákům rozdávám sám a po dobu jeho vyplňování jsem přítomen ve třídě. V případě potřeby jsem jim na požádání odpovídal na jejich dotazy.

6.3.2 Rozhovor

Jako druhou metodu jsem pro svůj průzkum použil metodu rozhovoru. Rozhovor je metodou osobního dotazování, při níž je dotazovaná osoba vedena otázkami tazatele ke zjištění konkrétních informací. Rozhovor lze vést jako strukturovaný, polostrukturovaný, případně jako nestrukturovaný (volný). V polostrukturovaném

rozhovoru se tazatel drží předem připravených otázek, ale reaguje rovněž na podněty, které se dozvídá ze strany dotazovaného. V případě zjištění několika variant odpovědí je doporučeno požadovat jejich vysvětlení nebo zdůvodnění.

6.4 Průzkumný vzorek

Rozhovor byl uskutečněn s pedagogem na Základní a mateřské škole Rychnov u Jablonce nad Nisou, vyučujícím 3. a 4. třídu, a to předmět prvouka a přírodověda, ve kterých se žáci učí o zásadách zdravé výživy i o celkovém zdraví. Homogenita žáků byla dle získaných odpovědí z dotazníku 26 dívek a 19 chlapců. Jednalo se o žáky navštěvující 3. a 4. třídu uvedené základní školy. Průzkumný dotazník správně vyplnilo celkem 40 dětí. Pět dotazníků, z celkem 45 rozdaných bylo vyplněno chybně, kdy obsahovaly více odpovědí k jedné otázce. Pro vyhodnocení odpovědí tak budu vycházet z 88,88% správně vyplněných dotazníků.

Osloveným dětem i učitelce byl předem objasněn důvod mých položených dotazníkových otázek a zároveň bylo přislíbeno zachování jejich anonymity. Následně byl dětem představen postup při zpracování jednotlivých odpovědí i objasněn způsob prezentace výsledků v mé bakalářské práci.

6.5 Realizace a výsledky průzkumu 1. fáze

1) Jaké metody učitelka používá k ovlivnění názorů dětí na zdravou výživu?

2) Jaká je časová dotace v hodinách ve 3. a 4. třídě pro témata o zdravé výživě?

3) Jaké při výuce o zdravé výživě užívá učitelka materiálně-technické pomůcky?

Při rozhovoru bylo zjištěno, že oslovená učitelka ve výuce postupuje dle školou předepsaných učebních plánů a učebních osnov. V hodině postupuje lineárně, tedy tak, že ve výukové látce postupuje přímo vpřed a látku již znovu neopakuje. K vysvětlení učební látky používá nejčastěji slovní metodu, podpořenou prací s učebnicí prvouky a pracovním sešitem prvouky. Při výuce učitelka klade důraz na potřebu zdravé stravy, zejména vyhýbání se slaným, sladkým a tučným potravinám. Dále s žáky průběžně hovoří nad otázkou pitného režimu. Žáci mají zakázáno do školy nosit energetické nápoje z důvodu nevhodnosti jejich obsahového složení pro děti. Pitný režim

je učitelkou během výukové hodiny umožněn, ovšem za podmínky, kdy se o potřebu napití žák předem přihlásí. Láhev s pitím si však poté musí uložit zpět do aktovky, čímž se zabrání jejich soustavnému pití nápoje, který je přímo spojený s nepozorností žáka ve výuce. Z dalších metod pro výuku o zdravé výživě s žáky vyrábí výtvarné koláže nalepováním obrázků ovoce a zeleniny na barevné čtvrtky či vystřihují obrázky potravin, které poté rozdělují na zdravé a nezdravé. Výrobky všech žáků jsou vystaveny na chodbě školy. Zajímavou novinkou, která je dané škole zavedena, je možnost žáků od 5. třídy výš podílet se na složení jídelníčku ve školní jídelně. Žáci ve spolupráci s vyučujícím sepisují na předtištěný jídelní lístek jídla, která by chtěla k obědu. Rozpis připravuje vždy jedna třída na jeden určený týden s třítýdenním předstihem před jeho realizací. Celkový počet jídel sepsaných jídel je deset a musí být rovnoměrně zastoupeny všechny složky potravin, včetně sladkých či bezmasých jídel.

Časová dotace pro jednotlivou výuku o zdraví a zdravé výživě na 1. stupni je 8 hodin pro celý školní rok, ovšem školní stanovy neumožňují vyučujícím se danému tématu více věnovat. Pokud by tématu vyučující věnovala více hodin, bylo by to na úkor další látky, což nelze, neboť osnovy jsou rozepsány na celou látku rovnoměrně. Jako dalších materiálně-technických pomůcek, vyjma učebnic a skript, při výuce učitelka využívá interaktivní tabuli a pomocný obrazový materiál, kupříkladu nástěnné vyobrazení ovoce a zeleniny a s rozkreslenými nákresy květů až po finální podobu konečného plodu.

Oslovená vyučující se rovněž v roce 2014 zúčastnila kurzu pro pedagogické pracovníky mateřských a základních škol z projektu Zdravá výživa a škola. Projekt pořádá Centrum vzdělanosti Libereckého kraje.

2. fáze - realizovaná aplikací nestandardizovaného dotazníku pro žáky 1) Jaká je pravidelnost ve snídaních žáků?

2) Proč někteří žáci vůbec nesnídají?

3) Jaký je názor žáků na jejich snídani z hlediska zásad zdravé výživy?

4) Mají žáci ke snídani nápoj?

5) Jaké potraviny žáci považují za zdravé pro tvorbu snídaně?

6) Jaké potraviny ve skutečnosti tvoří jejich snídani?

7) Jaké jsou rozdíly v přístupu ke zdravé výživě mezi dívkami a chlapci?

54 Výsledky odpovědí na průzkumný dotazník

Po shromáždění vyplněných dotazníků od respondentů byl získaný materiál zkontrolován z hlediska jeho korektnosti. Vyloučeno z dalšího zpracování bylo pět dotazníků. Byly vyplněny nesprávně, neboť obsahovaly více odpovědí na jednu otázku.

Otázka číslo 1.

Snídáš ve všední den?

- Ano, snídám

- Snídám, ale nepravidelně - Ne, nesnídám

Analýza k odpovědi na otázku č. 1

Odpověď, že ve všední den pravidelně snídá, zaškrtlo 22 žáků, což odpovídá 55% dotázaných. Z toho 30% dotázaných žáků snídá nepravidelně a bohužel až 15% dotázaných žáků nesnídá vůbec. Uvedený vyšší počet dětí, které vůbec nesnídají, lze přisuzovat situaci, kdy žáci na 1. stupni dané školy již po první vyučovací hodině mají 10 minutovou přestávku, ve které se mohou ve škole v klidu nasvačit.

Uvedený stav byl zaveden ředitelem školy poté, co bylo zjištěno, že žáci čím dál častěji svačili o přestávce již po první hodině.

Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 1

Graf 1: Snídání dětí ve všední den

Snídání dětí ve všední den

Ano, snídám Snídám, ale nepravidelně Ne, nesnídám

55 Otázka číslo 2.

Snídáš o víkendu?

- Ano, snídám

- Snídám, ale nepravidelně - Ne, nesnídám

Analýza k odpovědi na otázku č. 2

Z uvedené odpovědi je patrné, že lepší je situace o víkendech. Až 75% respondentů uvádí, že snídá, 15% žáků snídá nepravidelně a pouze 10% žáků nesnídá ani o víkendu.

Potřeba mít ráno jídlo je tak u dětí zažitá z všedního dne, kdy víkendová snídaně se pro ně stává prvním běžným jídlem dne.

Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 2

Graf 2: Snídání dětí o víkendu

Otázka č. 3. : Pokud nesnídáš, je to proto, že:

- Nemáš ráno hlad ani žízeň - Nestíháš to, raději si přispíš - Jsi zvyklý nesnídat

Analýza k odpovědi na otázku č. 3

Odpověď na tuto otázku byla velmi zajímavá. V ní 45% žáků uvádí, že nemají hlad ani žízeň, 40% žáků si raději přispí a 15% respondentů už bere nesnídání jako zvyk.

56 Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 3

Otázka č. 4. :

Pokud snídáš, je Tvá snídaně dle Tvého názoru zdravá?

- Ano - Někdy - Ne

Analýza k odpovědi na otázku č. 4

Přesvědčeno, že snídají zdravě, bylo 30% žáků. Až 55% žáků dle svého názoru snídá zdravě někdy a 15% žáků se domnívá, že jejich snídaně zdravá není. V závěrečné 6. otázce je však patrné, že žáci ve 3. a 4. třídě základní školy ještě přesně nerozpoznají, které potraviny lze zařadit mezi zdravé.

Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 4

Graf 3: Proč děti nesnídají?

Graf 4: Je snídaně dětí zdravá?

57 Otázka č. 5.:

Když snídáš, máš si k snídani nápoj?

- Ano, mám teplý nápoj - Ano, mám studený nápoj - Nemám k snídani žádný nápoj Analýza k odpovědi na otázku č. 5

Na tuto otázku odpovědělo 65% dotazovaných kladně, že k snídani má teplý nápoj.

Studený nápoj si k snídani dává 20% žáků. Oproti tomu 15% žáků uvedlo, že k snídani nemají žádný nápoj, což je totožný počet s žáky, kteří nesnídají vůbec. Znamená to tedy, že pokud už dítě snídá, má k snídani i nápoj a pokud nesnídá, tak ani nepije.

Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 5

Otázka č. 6

Barevné rozdělení potravin

Uvedený úkol spočíval v tom, aby žáci z předložených obrázků červenou pastelkou zakroužkovali ty potraviny, které podle jejich názoru patří do správné, zdravé snídaně.

Modrou pastelkou poté ty potraviny, které obvykle doma snídají.

Na výběr sestupně zleva doprava měli: tavený sýr, med, paštika, tvrdý sýr, ovoce, sušenky, měkký salám, zákusek, margarín, vejce, zelenina, jogurt, párky, máslo, chléb, jitrnice, kobliha, polévka, mléko, rohlík, cereálie, Coca-Cola, tvrdý salám, čaj, cornflakes.

Graf 5: Mají děti k snídani nápoj?

58 Analýza k odpovědi na otázku č. 6

V součtu odpovědí ze všech dotazníků bylo zjištěno, že žáci za zdravé potraviny převážně považují: med, chléb, ovoce, zeleninu, jogurt, mléko, cereálie a cornflakes.

Zcela opomíjeli ze seznamu červenou barvou označit tvrdý sýr, vejce a čaj.

Diskutabilním potravinou je polévka, kterou mezi zdravou nezařazovali, ačkoliv v mé nabídce byla záměrně vybrána dobře rozpoznatelná zeleninová polévka.

Dotazníková otázka však nesloužila k hodnocení počtu chybných odpovědí, ale pro zjištění názoru a přehledu dětí o výčtu zdravých potravin. Nijak překvapivým výsledkem bylo zjištění, které potraviny děti označovaly červenou barvou, tedy takové, které doma obvykle snídají. Zde se nejčastěji objevily potraviny: tavený sýr, měkký salám, rohlíky, chléb, čaj, mléko a jogurt. Nejčastější zastoupení z uvedených potravin byla kombinace: rohlík, sýr, salám a z nápojů čaj. Jedná se tak stále o nejběžnější způsob přípravy snídaní zřejmě většiny domácností a pro rodiče na přípravu snadnou a cenově nejvhodněji dostupnou položku. Uvedený stav však žáci z 1. stupně základní školy stěží ovlivní.

Otázka č. 7

Jaké jsou rozdíly v přístupu ke zdravé výživě mezi dívkami a chlapci?

Dotazník ze 45 dětí správně vyplnilo 40 dětí, z toho 24 dívek a 16 chlapců.

Analýza k odpovědi na otázku č. 7

Z výsledků dotazníkového průzkumu z hlediska homogenity vyšlo, že odpovědi chlapců i dívek u většiny otázky byly velmi obdobné. Větší rozdíly byly pouze u otázky, ve které měli odpovědět, proč nesnídají. 12 chlapců uvedlo, že si raději přispí.

V odpovědi 18 dívek bylo zjištěno, že nemají po ránu hlad ani žízeň. Potěšujícím výsledkem průzkumného šetření je počet žáků, kteří k snídani mají teplý nápoj.

Zde kladně odpovědělo 26 dotázaných (65%). Z toho bylo 17 dívek a 9 chlapců.

V přístupu k pitnému režimu ve výživě jsou tedy dívky zodpovědnější. V ostatních odpovědích již nebyly znatelnější rozdíly mezi dívkami a chlapci. Tento stav jsem před průzkumným šetřením předpokládal a to vzhledem k tomu, že dotazovaná pohlaví jsou stejné věkové kategorie a zhruba rovnoměrně ovlivněna tlakem konzumní společnosti.

59 6.6 Závěr průzkumného šetření

Dotazníkový průzkum potvrdil, že většina dotazovaných žáků na 1. stupni vybrané základní školy zařazuje pravidelně snídani do svého jídelníčku. Dále respondenti uvedli, že ve všední dny snídají méně než o víkendu. Danou skutečnost je zřejmě možno připsat výše popsanému faktu, kdy žáci mají možnost svačit po první vyučovací hodině. Čas, který by tak doma strávili snídaní, raději využijí k delšímu spánku, případně nesnídají proto, že po probuzení zkrátka nemají hlad. Jen 30% žáků se domnívá, že složení jejich snídaně obsahuje zdravé potraviny a 55% dětí si myslí, že jen někdy. Z uvedených čísel je patrné, že již na 1. stupni si žáci celkově začínají uvědomovat, jaké složení potravin by jejich správná zdravá snídaně měla obsahovat.

Souhrnně tak lze uvést, že průzkum ukázal dobré znalosti žáků, a to i k tolik důležité okolnosti, jakou jsou snídaně, které představují rozhodující základ stravy pro jejich zdravý vývoj. Většina z nich má dobré vstupní znalosti o tom, co celkový pojem zdravý životní styl zahrnuje.

7. Závěr

V dnešní době se stále více objevují rizikové jevy, které přímo souvisí s technickým rozvojem a vědeckým pokrokem. Mezi tyto jevy patří i nezdravý způsob života.

Ten ohrožuje nejen nás dospělé, ale zejména naše děti, které se všem návykům učí od svých rodičů. Pokud chceme skutečně zodpovědně vychovat zdravou generaci, musíme s tím začít sami u sebe. Každý z nás by tak měl znát základní zásady zdravého životního stylu, které pro něj jsou nezbytné, aby si i on sám udržel své tělesné i duševní zdraví. Pokud se jimi budeme každodenně řídit, automaticky je přeneseme i na naše děti, které to budou považovat za věc zcela přirozenou.

Celkově vzato se žáci v problematice zdraví orientují. Prostřednictvím výuky ve škole si uvědomují hlavní hodnotu zdraví, i když jej žáci na 1. stupni základní školy vidí pouze z pohledu fyzického. Je však také potřeba, aby stejně jako o tom fyzickém, přemýšleli i o svém zdraví psychickém. My všichni se vlivem dnešní doby vědomě či nevědomě dostáváme ve stále větší míře do stresových situací. A ten se bohužel

In document ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE (Page 49-0)