Výchova ke zdraví na 1. stupni vybrané základní školy

Na 1. stupni vybrané Základní školy Rychnov u Jablonce nad Nisou se výuce o zdraví a zdravém životním stylu věnují v kurikulárním dokumentu Školní vzdělávací program-školní družina, v kapitole 10, s názvem: „Výchova ke zdravému životnímu stylu“ (ŠVP 2013).

Stanoveným kurikulárním cílem zde je určeno:

• dodržovat zásady bezpečnosti, chránit si své zdraví a být za něj zodpovědný,

• posilovat tělesnou zdatnost a dodržovat hygienu,

• dodržovat správné stravovací návyky a pitný režim.

Uvedenou tematiku učitelé na 1. stupni dané školy vyučují ve třetí a čtvrté třídě v předmětu prvouka. Výuce je věnována časová dotace v rozsahu osmi hodin. V páté třídě se tématem zdraví a zdravý životní styl zabývají ve výukovém předmětu přírodověda, ve kterém se seznamují s uvedeným obsahem 16 vyučovacích hodin.

Výše zmíněné předměty na 1. stupni základní školy vždy vyučuje shodná vyučující.

Mezi její základní výukové pomůcky patří odborná literatura a skripta vydaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, volně dostupné publikace o výživě a stravování, dostupný materiál získaný z internetových stránek či z přednášek a seminářů, na které je vyslána školou či se jich zúčastnila ve svém osobním volnu.

Ve školním roce 2012, ani v roce 2013 se žáci 1. stupně výše uvedené školy bohužel nezúčastnili žádné z odborných přednášek pořádaných jinou organizací. Zdůvodnění ze strany jejich vyučující bylo, že jim nebyl nabídnut žádný odpovídající program či přednáška konaná v Libereckém kraji, která by jim svým obsahem vyhovovala, případně taková, která by byla svým obsahem zaměřená na uvedené ročníky 1. stupně základní školy.

19 2.5 Výchova ke zdraví a volný čas

Mnozí z nás neumí správně naložit se svým volným časem tak, aby jej efektivně využili. Jak ve své publikaci uvádí Pávková, ačkoliv je volný čas považován za tu část našeho dne k odpočinku či relaxaci, mnozí z nás ho jen bezúčelně stráví u televize nebo ho prospí. A obdobným způsobem k tomu bohužel poté přistupují i naše děti. Možností k aktivnímu odpočinku je nespočet. Lze jej kupříkladu využít k zábavě, k práci na zahradě, k dalšímu sebevzdělání či ke svým koníčkům. Jedním z nejefektivnějších způsobů jeho využití s dětmi je vyrazit společně pěšky nebo na kole do okolní přírody.

Pokud rodič zůstane doma s nezájmem o okolí i o sebe, tak tímto svým nicneděláním vychovává i své děti. Rodič, jak je známo, je dítěti nepsaným vzorem v každé výchovné oblasti. Dnešní děti však svůj volný čas již nechápou jako prostor pro volnočasové aktivity, péči o svůj zevnějšek či povinnosti spojené s chodem rodiny, ale jen jako možnost strávit jej zejména doma, a to u počítače na sociálních sítích. K aktivní činnosti je musíme přivést zejména my, jejich rodiče. Jedná se jen o to, jak je nenásilně motivovat, aby samy projevily zájem a výsledek jejich činnosti v nich navodil pocit sebeuspokojení i radost (Pávková 1999, s. 15).

Volný čas je pro jedince taková část času, ve které aktivně odpočíváme a regenerujeme své tělo i mysl, například návštěvou kulturního programu, zábavního centra či setkání s rodinou a blízkými přáteli. Jedná se zkrátka o takovou část dne, která nám zbývá po odečtení času povinné pracovní doby a nutné mimopracovní doby.

Mimopracovní dobu chápeme jako čas na naše biologické a fyziologické potřeby, ale i čas využitý k činnostem, kterými jsou péče o domácnost, rodinu či jednání s úřady.

„Volný čas je doba, kdy jedinec nevykonává činnosti pod tlakem. Hlavní funkce volného času jsou: Odpočinek - dochází k regeneraci na získání pracovní síly. Zábava - dochází k regeneraci duševních sil. Rozvoj osobnosti - zde se jedná o spoluúčast jedince na vytváření kultury“ (Hofbauer 2004, s. 13).

2.6 Výchova ke zdravému stravování v rodině

„Nežijeme proto, abychom se starali jen a jen o své zdraví, ale chceme být zdraví, protože pak máme proč žít“ (Chamoutová 2006, s. 6).

20

Jedním ze stěžejních úkolů při výchově dětí je dbát o jejich zdravý tělesný i psychický vývoj. Nosným pilířem každé úspěšné a správně vedené výchovy bude bezpochyby zdravě vyvážená a vhodně sestavená strava. Zdravé stravování tvoří každému dítěti základní stavební prvek imunitního systému, který ovlivňuje jeho celkový tělesný i duševní vývoj. Nezastupitelný a prvořadý vliv na správný způsob i kvalitu stravování dětí mají v první řadě rodiče či osoby zodpovědné za jejich výchovu. Děti samotné jsou v tématu zdravé výživy ovlivňovány i názory svých vrstevníků, například při svačinách o velké přestávce, na obědě ve školní jídelně či o přestávkách v jejich zájmových zařízeních.

Každý dospělí z vlastního pozorování ví, že děti mají ke všemu novému a nepoznanému velmi opatrný a nedůvěřivý přístup. A nejinak tomu bude i v tématu zdravé výživy. Proto jejich rodiče a zejména jejich názory a postoje ke zdravé výživě představují pro dítě největší a nejdůležitější výchovný vzor. Již od prvních dní po přechodu dítěte z tekuté na tuhou stravu, jej mohou rodiče snadnou cestou, ať již přímou či nepřímou, vést ke zdravé výživě správným směrem.

Sami jistě známe ten pocit, že ani my dospělí někdy nemáme chuť na připravené jídlo. Pokud se nám proto někdy stane, že nám dítě odmítá sníst stravu, aniž by bylo nemocné, není potřeba z dané situace nutně vyvozovat závěry. Dítě až dostane hlad, požádá o jídlo samo. Není proto nutné a přímo ani vhodné dítě nutit, aby snědlo vše, co dostalo na talíř a navíc za každou cenu. Může se nám totiž časem stát, že dítě na vnucené jídlo zanevře a již nikdy ho do úst nedá (Ostertágová 1999, s. 33).

Jedním z příkladů dobré a osvědčené praxe nepřímé výchovy dětí ke zdravé výživě jsou společné nákupy potravin dětí a rodičů. Mladšímu dítěti zcela postačí základní vysvětlení, proč vybírat raději čerstvou zeleninu než mraženou, proč raději koupit biopotravinu než komerční výrobek v celofánu, či proč si dát do nákupního košíku raději přírodní produkt než ten sice s poutavým obrázkem na obalu, ale malou

„chemickou laboratoří“ uvnitř.

K dalším možnostem, jak zaujmout a vychovávat v dětech správný postoj ke zdravým potravinám, patří nakupování na stále více a lépe zásobených farmářských trzích. Zde lze děti seznámit s vůněmi potravin, s jejich vzhledem, barevností i s jejich

21

názvy. O výhodách návštěv farmářských trhů mne přesvědčila má zkušenost při výuce na školách, protože děti nepoznávají lilek, mají mezery ve vůních základních bylinek a nevědí, kde a jak roste kiwi.

2.7 Negativní vlivy na výchovu dítěte

Častý protipól naší snahy o správnou výživu bohužel spočívá v přístupu některých rodičů a jejich názorů o neuznávání důležitosti zdravé výživy. Argumentují názory, že oni také vždy jedli vše a nikdy jim nic špatného nebylo, případně, že biopotraviny mají vždy vyšší cenu a nejsou dostupné v jejich oblíbeném obchodě. Ve výsledku pak tito rodiče nejčastěji řeší problematiku stravování způsobem, že dítěti místo zdravé a lehké snídaně zanechají v kuchyni položené finance, s pocitem, že jejich ratolest si jistě sama dokáže zakoupit takovou potravinu, která jí nejvíce chutná. Výsledek daných nákupů je znatelným odrazem způsobu stravování jejich rodičů.

Dále dnešní děti nepochybně negativně ovlivňuje působení každodenní záplavy cíleně zaměřených reklamních spotů komerčních společností i nadnárodních firem.

Se znatelnými výsledky ovlivnění jsem se rovněž často setkal při rozhovorech s dětmi na jednotlivých školách. K mnoha potravinovým výrobkům pro děti výrobci záměrně přidávají hračky zdarma a nadnárodní společnosti zabývající se rychlým občerstvením, záměrně staví své prodejny ve stylu pohádkových zámků či tajemných hradů.

Rovněž interiér prodejen vybavují a vyzdobují tak, aby dokázal udržet dětského zákazníka dlouho na místě, jelikož jim zaujmutí dítěte přinese očekávaný zisk z následného prodeje. Přestože se všeobecně ví o nezdravém a nevhodném složení jednotlivých potravin z prodejen s rychlým občerstvením, zisky daných firem budou zřejmě pro majitele tím jediným měřítkem, proč v tom i nadále pokračovat.

„Smyslem výchovy ke zdravé výživě je prodloužit lidský život, udržovat co nejdéle pracovní způsobilost i životní vitalitu a naučit umění moudře žít. Střídmost a kázeň ve výživě se příznivě promítá do duševního, fyzického i sociálního blaha jedince“

(Jungbauerová, aj. 1996, s. 9).

2.8 Pedagog volného času a jeho možnosti výchovy ke zdraví

Pedagog volného času by měl mít z pohledu zdravého životního stylu na děti stejný vliv jako každý jiný pedagog. Přesto v oblasti volnočasových sportovních aktivit,

22

kupříkladu v roli sportovního trenéra, jej má z mého pohledu mnohem znatelnější.

Naprostá většina dětí do vybraných sportovních pohybových kroužků dochází s elánem, nadšením z očekávaného úspěchu i svou zdravou vnitřní soutěživostí. A zejména tyto aspekty v dětech musíme nejen včas a správně podchytit, ale i neustále rozvíjet.

Pedagog volného času by tak měl být pro děti ve sportovním kroužku nejen jejich vzorem, ale i osobností a odborníkem, ke kterému si budují důvěru ve všech jeho složkách, včetně otázky zdravého životního stylu. Mladí svěřenci svého trenéra bedlivě sledují a vnímají. Mapují jeho životosprávu, ale i jeho celkové pohybové a motorické schopnosti. Rovněž sledují jeho dodržování pitného režimu a způsoby doplňování vydané energie po jejich společném tréninku.

Já, jako trenér volejbalového týmu žákyň druhého stupně ZŠ Rychnov u Jablonce nad Nisou, se často setkávám s tím, že se hráčky chodí dotazovat, které potraviny či druhy nápojů mají konzumovat během turnajů či soustředění. Ve vlaku, cestou na zápasy či soustředění, společně diskutujeme problematiku energetického výdeje na úhradu jejich pohybové aktivity, doporučené složení stravy či energetických doplňků i jejich správného užívání z hlediska energetického krytí. Vzhledem k tomu, že dívky v období pubescence velmi citlivě vnímají své tělesné i růstové změny, mají naše společné diskuze na téma rychlých cukrů či nasycených živočišných tuků velmi pozitivní ohlas, za což jsem rád. A skutečně mohu uvést, že tato má, byť laická poradenská činnost, přináší pozitiva a již se u nich nesetkávám se svačinami ve složení kofeinová limonáda, bílé pečivo, uzenina a jablko, které poté nakonec jako jediné dovezly zpět domů. Z pohledu dosavadních znalostí pedagoga volného času uvádím, že děti ze sportovních i ostatních pohybových kroužků představují nejlepší subjekty ve výchově ke zdravému životnímu stylu.

2.9 Přehled volnočasových aktivit na vybrané základní škole

Na základní škole Rychnov u Jablonce nad Nisou ve školním roce 2013/2014 probíhá několik pohybových kroužků. Ty jsou vedeny přímo pedagogickými pracovníky jmenované školy, případně dobrovolníky z řad veřejnosti či rodičů se základním pedagogickým vzděláním.

23

Přehled sportovních kroužků uvádím v pořadí jejich oblíbenosti i jejich nejvyšší návštěvnosti.

1) Turistický kroužek (1. - 5. tř.) - 1x měsíčně, víkendová akce 2) Volejbalový kroužek dívek (5. - 9. tř.) - 1x týdně

3) Florbal (6. - 9. tř.) - 1x týdně

4) Outdoor klub (6. - 9. tř.) - 1x měsíčně víkendová akce.

O výše uvedené kroužky děti všeobecně projevují velký zájem, kapacita kroužků je naplněna a účast dětí v tréninkových hodinách je dostatečná. Potěšujícím zjištěním je vzrůstající zájem o florbal, a to nejen ze strany chlapců, ale i dívek, neboť se jedná o sport, který se z hlediska rozvoje aerobní zdatnosti dětí ukazuje nejefektivnější.

3. Vlivy ohrožující zdravý životní styl dětí

3.1 Nedostatek pohybu

Školní mládež současné doby a zejména dívky trpí novým syndromem doby nazvaným hypokineze. Jedná se o pojem označující nedostatek celkového pohybu, zapříčiněný současnou přemírou snadno dostupné techniky i způsobem současné virtuální komunikace. Alarmující je zejména pokles spontánních pohybových aktivit.

To vše se nepříznivě odráží na celkovém funkčním stavu a tělesném složení organismu v období jeho růstu a vývoje. Doporučená úroveň pohybové aktivity dětí činí 60 minut vývojově přiměřených, zábavných a různorodých pohybových činností střední a vyšší intenzity, s dobou trvání jednoho intervalu minimálně 10 minut.

Jak uvádí Matějček, je obecně známo, že za poslední léta se neuvěřitelným způsobem rozšířily některé negativní návyky, které ohrožují tělesné i duševní zdraví, a to zvláště u dětí a dospívajících. Mezi tyto návyky patří kouření, alkohol a drogy.

Rodiče často bývají šokování, když se dozvědí, že jejich dítě již začalo kouřit nebo okusilo některou z drog. Věk, ve kterém dítě začne kouřit, pít alkohol nebo zkoušet drogy, se neustále snižuje. Některé studie ukazují, že mnoho dětí ochutnalo alkohol už ve svých 9 letech a s kouřením se dnes začíná kolem 13 let. Není pochyb o tom, že k nevhodným návykům dětí výrazně přispívá chování rodiny, zvláště pokud rodiče sami kouří, pijí alkohol či řeší své životní situace užíváním léků k uklidnění či povzbuzení (Matějček, aj. 1997, s. 158).

24

Náš současný způsob života se díky civilizačnímu vývoji rychle a zásadně mění, a to i v ohledech zdravotně nám velmi nepříznivých. Často dochází k přejídání, složení výživy bývá jednostranné, stáváme se víc a víc pohodlní a hypokinetičtí, dostáváme se pod opakovanou psychickou zátěž a někteří z nás každodenně podléhají svým slabinám v podobě kuřáctví, alkoholismu či nadužívání léků (Kotulán 2005, s. 22).

„Ateroskleróza postupuje pomalu a nepozorovaně. Říká se, že je to nemoc dobrého bydla a sedavého způsobu života. Její příčinou je nevhodný životní styl, špatná výživa a dědičné faktory. Dochází k ucpání (snížení průsvitu) cév, především cholesterolem, který zamezí průtoku krve. Dojde-li v důsledku ucpání cév k omezení zásobení srdce krví, vzniká infarkt myokardu. Mozková mrtvice bývá obvykle způsobena přerušením přívodu krve do některých částí mozku“ (Mandžuková 2001, str. 7).

3.2 Nadváha a obezita

Nadváha i obezita patří mezi ty civilizační choroby, jejichž příčinou je proces související s vývojem doby. Lidé nedokáží racionálně využít výhod, které jim civilizační pokrok přináší, ba naopak jej zneužívají ke svému pohodlí. Nejčastějšími rizikovými faktory vzniku nadváhy i obezity jsou nezdravý životní styl jedince spojený s nedostatkem pohybové aktivity i konzumace nadměrného množství stravy.

Rovněž novodobě velmi rozšířený způsob sedavého života je i v České republice častým faktorem obezity u dětí i dospělých. Děti se musí včas naučit vytvořit si takové zdravé životní návyky, které si poté úspěšně přenesou do dospělosti. Pravidelné tělesné cvičení, zahájené již v dětství, jim sníží nejen možná rizika obezity, ale napomohou též předcházet onemocněním srdce či často rozšířené cukrovce.

Každé správně provedené tělesné cvičení jim rovněž posiluje kosti i svaly, což je pro ně důležité zejména v jejich období růstu, neboť se v jejich organismu vytváří všechny potřebné základy pro jejich budoucí zdravě funkční pohybový aparát (Emmerová, aj. 2007, s. 124).

Za vznikem nadváhy i obezity stojí nadměrné ukládání tuku v těle. Jedná se o energetickou nerovnováhu vzniklou nepoměrem mezi příjmem a výdejem energie.

Pouze v ojedinělém množství má na ukládání podkožního tuku vliv genetická dispozice jedince. Obezita i nadváha jsou celosvětový problém, který bývá již označován

25

pod kritickým pojmem epidemie. Varovným zjištěním je zejména alarmující nárůst nadváhy a obezity v dětské populaci. Při překročení normální hmotnosti cca o 10%

hovoříme o nadváze, při váze vyšší než 25%, již mluvíme o obezitě.

Ke zjištění váhové kategorie slouží hodnotová tabulka BMI (Body Mass Index), která je výpočtem váhy v kg/výška v m².

Tab. 1: Hodnotová tabulka BMI

Kategorie Muži Ženy

Obézní > 30,0 > 30,0

Nadváha 25,1 - 30,0 24,1 - 30,0

Normální váha 23,1 - 25,0 22,1 - 24,0

Štíhlí 18 - 23,0 17,0 - 22,0

Podváha < 18,0 < 17,0

Zjištěnou obezitu považujeme za chronické onemocnění, které často doprovází další zdravotní problémy, například artróza kloubů, bolesti zad, kožní onemocnění, impotence, kardiovaskulární poruchy, cukrovka, rakovina tlustého střeva a mnoho dalších. V České republice se téměř 75% mužů a 50% žen nachází v kategorii nadváhy.

Výskyt obezity se v naší zemi uvádí u 21% českých mužů a 31% českých žen.

„Děti se stávají obézními na základě působení řady činitelů. Mezi základní z nich se počítají pohybová inaktivita, nezdravé stravovací návyky, vliv dědičnosti a různé metabolické poruchy. Důležitá je skutečnost, že současný nárůst výskytu nadváhy a obezity probíhá v období, kdy se nemění kalorická hodnota potravy“ (Suchomel 2006, s. 193).

K diagnostice obezity u dětí a mládeže se doporučuje do 18 let věku používat tzv.

růstové percentilové grafy a tabulky BMI, které bývají dostupné v každé ordinaci pediatra. Pásmo takzvaně širší normy je vymezeno mezi 3. až 97. percentilem.

Uprostřed uvedené škály se nalézá 94% všech hodnot pro zjišťovaný věk a pohlaví.

V rozhraní 25. až 75. percentilu se nachází hodnoty poloviny všech dětí. Dané pásmo považujeme za pásmo středních hodnot, kdy zcela průměrnou hodnotou je 50. percentil.

26

Jedinci s velkou výškou se nacházejí nad 75. percentilem, naopak malí jedinci jsou pod 25. percentilem.

Obr. 1: Percentilový graf, dívky 3 – 14,5 roku

Obr. 2: Percentilový graf, chlapci 3 – 15,5 roku

27

Z grafu tak lze na základě věku a zjištěného BMI dítěte určit jeho následné zařazení do příslušné tabulky hmotnostní kategorie.

Tab. 2: Percentilová tabulka BMI dítěte

Hmotnostní kategorie dítěte Hodnoty percentily BMI dětí

Obézní nad 97.

Nadváha 90. – 97.

Robustní 75. – 90.

Střední 25. – 75.

Štíhlí 10. – 25.

Hubení 3. – 10.

Podváha pod 3.

3.3 Kouření

Kritické období, ve kterém děti začínají kouřit, označujeme věk mezi 10. a 15.

rokem. Kouřit však často zkoušejí i mnohem mladší děti, naštěstí jejich kuřácká aktivita vesměs končí s úvodními nepodařenými pokusy, které doprovází často nepříjemné zdravotní komplikace. Jejich stěžejním motivem proč začít kouřit je touha být dospělí, svobodný a samostatně rozhodující či jen potřeba napodobit své vrstevníky či vysněné ideály z médií. Mládež však nekouří jen pro potěšení, ale též kvůli zlepšení jejich postavení v hierarchii třídy či skupiny, do které se chtějí zařadit. V kouření cigaret v současné době častěji dominují více děvčata než chlapci.

Současná mládež však častěji přechází na kouření jointu, což je typ ručně balené cigarety bez filtru, naplněné rozdrcenou sušenou marihuanou (trávou), a to samičími květy obsahující psychotropní látku THC. Mládež jej konzumuje z důvodu její snadnější dostupnosti i nižší ceny. Přestože je prodej kusových cigaret zakázán, v asijských prodejnách mohou běžnou cigaretu koupit již od 5 Kč za kus. Celá krabička cigaret nyní průměrně stojí 75 Kč. Na diskotékách však dostanou marihuanu

28

již od 150 Kč za 1 gram. Z jednoho gramu marihuany pak lze, při balení v kombinaci s tabákem, vyrobit až 4 ks jointových cigaret. Tu poté běžně kouří skupinka 3 až 5 osob a účinek jointu jim vystačí, dle obsahu THC v látce, na 4 až 5 hodin jejich potěšení, přičemž o náklady za nákup marihuany se vždy vzájemně rozdělí.

„Marihuanové cigarety obsahují o polovinu více rakovinotvorných látek nežli tabák.

K velkým sociálním rizikům marihuany a hašiše patří podněcování sklonu k násilnosti, poruchy paměti, nezájem a apatie. Na rozdíl od laických názorů, drogy z konopí vyvolávají psychickou i fyzickou závislost“ (Nešpor, aj. 1996, s. 51).

Na kouření dětí má stěžejní vliv skutečnost, zda kouří jejich rodiče i to, jaký mají jejich rodiče názor na kouření druhých. A stejně jako s další drogou, alkoholem, i zde dítě ovlivňují hlavně jeho kamarádi, spolužáci i hromadné sdělovací prostředky (Kotulán 2005, s. 224).

3.4 Alkohol

Alkohol považujeme za drogu, která se řadí mezi ty, které nám ze zdravotního pohledu působí nejvíce společenských a zdravotních problémů, ačkoliv se může zdát, že jiné drogy působí v organismu jedince mnohem větší škody. Alkohol se mezi mládeží nepije jen pro získání lepšího postavení v partě kamarádů, ale i z důvodů, které lze rozdělit do následujících skupin:

• Způsobuje příjemné účinky, zlepšuje náladu a napomáhá ke snadnějšímu navazování vztahů.

• Mládež je pod vnějším tlakem společnosti i kamarádů v partě, ale i ovlivněna cílenou či skrytou reklamou v hromadných sdělovacích prostředcích.

• Mladiství popíjením alkoholu chtějí napodobit dospělé, jejichž názory a postoje tak kopírují v každodenní situaci (Vigué 2006, s. 208).

„Alkohol je pro děti a mladistvé mnohem nebezpečnější nežli pro dospělé. Jejich játra nejsou schopna ho odbourávat v takové míře jako u dospělých a navíc mají menší

„Alkohol je pro děti a mladistvé mnohem nebezpečnější nežli pro dospělé. Jejich játra nejsou schopna ho odbourávat v takové míře jako u dospělých a navíc mají menší