Zdroj: WB, 2015. Economic Indicators [online]. Washington 2015. Vlastní zpracování.
-2,0%
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Míra růstu/podíl na GDP
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
GDP (USD per capita)
Časová osa
Pokrok čínského hospodářství byl důsledkem řady reforem, které byly celosvětově vnímány jako pozitivní. V čínském hospodářství se stále projevuje jeden z prvků centrálně řízené ekonomiky a tím je pětiletý plán. Plány vytyčily několik cílů, kterých chtěla vláda ve zvoleném období dosáhnout. Ve velké míře se jednalo o hospodářský růst, regulace míry růstu obyvatelstva, pokles míry nezaměstnanosti (jež v roce 2000 činila 10,6 %);
zlepšení infrastruktury (doprava, logistika, energetika) a jiné. (Viz obrázek č. 8)
Na poli mezinárodních vztahů se v roce 2001 po patnáctiletém vyjednávání Čína konečně stala členem Světové obchodní organizace (World Trade Organization; WTO). Motivem členství bylo rozšíření ekonomické působnosti ve světovém měřítku. Vývoz země byl do té doby omezován cly a kvótami zahraničních zemí. Vstupem do WTO se Čína stala dosažitelnější a atraktivnější pro další řadu investorů.69
V letech 2001 – 2006 Čína generovala obrovské množství produkce, kterou vyvážela do všech koutů světa. Cenová hladina se v roce 2002 zpomalila natolik, že došlo k deflaci ve výši 0,8 %. Například v roce 2005 přebytek obchodní bilance činil 7,7 % GDP per capita. (Viz obrázek č. 8) Čínské hospodářství mělo, jako jedno z mála, schopnost ovlivňovat světové hospodářství - naproti nadměrnému vývozu, stál i poměrně vysoký dovoz, daný zvyšující se industrializací Číny. Země tak měla významný vliv nejen na nabídku, ale i poptávku. Vliv ekonomiky byl zřetelný i na trhu práce, kdy vstup velkého množství nízko-nákladových dělníků ve světovém měřítku způsobil pozitivní nabídkový šok. Tempo růstu reálné mzdy se v následujících letech znatelně zpomalilo. Zahraniční výrobci si totiž byli vědomi, že by mohli své produkty vyrábět s nižšími náklady za předpokladu oslovení čínských továren.70 Zaměstnanci si tak nedovolili vyžadovat zvýšení mezd tak výrazně, jako tomu bylo kdysi. Stlačování ceny se tak promítlo do různých odvětví – oděvní průmysl, automobilový průmysl, spotřební elektronika a jiné. V roce 2005 Čína ve velkém skupovala americké vládní dluhopisy s cílem udržení nízkého kurzu
69 KRAFT, J. a J. FÁREK. Světová ekonomika a ekonomická integrace v období globalizace. Liberec:
Technická univerzita v Liberci, 2008. ISBN 978-80-7372-413-9.
70 BARRO, R. and X. SALA-I-MARTÍN. Economic Growth. 2nd ed. Cambridge, USA: MIT Press, 2004.
ISBN 0262025531.
jüanu. Cílem jedenáctého pětiletého plánu (2006 – 2010) bylo zvýšení GDP (na obyvatele) na dvojnásobek, řízení počtu populace, snížení spotřeby energie, vody či zavlažování.
Čínská vláda ve strategickém plánu uvedla řadu dalších ekologicky šetrných cílů jako snížení emisí, zvýšení výsadby stromů a zefektivnění využití průmyslového odpadu.
V rámci „pětiletky“ byly vytyčeny milníky pro zvýšení úrovně vzdělávání, sociální sféry, infrastruktury či snížení nezaměstnanosti.71
Období let 2007 – 2008 bylo ve znamení prosperity. Finanční instituce tehdy odhadovaly meziroční růst čínského hospodářství na více jak 28 %. Na přelomu let 2008 a 2009, kdy se finanční krize pomalu přelévala do ostatních ekonomických sektorů, bylo čím dál zřetelnější, že Čína byla překvapivě ovlivněna recesí navzdory všem předpokladům. První záchvěvy zaznamenali výrobci v „lehkém průmyslu“ (spotřební elektronika), jimž poklesla poptávka, a tak byli nuceni k propouštění přebytečné pracovní síly (v řádu statisíců zaměstnanců). Oficiální statistiky uvádějí až 10 mil. pracovníků, kteří se z průmyslových zón vraceli na venkov. Míra nezaměstnanosti stoupla z 6,2 % (2008) na 8,3 % (2009). (Viz obrázek č. 8) S poklesem poptávky Čína poprvé od roku 2001 vyvezla o 2,2 % méně než v předchozím roce. Další ránu čínské ekonomice utržilo několik západních finančních společností, jako Bank of America, UBS či RBS. S velkými ztrátami na investičním trhu nebyla čínská veřejnost příliš spokojená a kritizovala investiční strategii Čínské investiční společnosti (China Investment Corporation; CIC). Export komodit klesl o 22,3 %.
Ukazatel CPI klesl z 5,9 % na záporných 0,7 %.
Hospodářskému růstu vyšla naproti čínská vláda, která na konci roku uvolnila v přepočtu 586 mld. USD, aby v třetím čtvrtletí roku 2009 došlo k obnově ekonomického růstu.
Fiskální opatření zahrnovalo výdaje do zlepšení infrastruktury či daňové úlevy pro zasažené průmyslové podniky. Centrální banka během roku pětkrát snížila úrokovou sazbu, aby pomohla ekonomickým subjektům. Domácnosti pak zvyšovaly svou spotřebu,
71 SOMEREN, T. C. R. and S. SOMEREN-WANG. Green China: Sustainable Growth in East and West.
Berlin, Germany: Springer Science + Business Media, 2012. ISBN 9783642288104.
čímž domácí poptávka nahradila částečně klesající vývoz.72 Hypoteční úvěr - finanční produkt, který byl pravděpodobně příčinou ekonomické finanční krize roku 2008, se začal negativně projevovat i v Číně. Poté, co došlo až 50% růstu cen některých nemovitostí, Centrální banka zakázala některým komerčním bankám poskytovat tento i jiné druhy finančních derivátů. V roce 2009 Čína sice zpomalila své tempo růstu hrubého domácího produktu, přepočteného na obyvatele, avšak jako jediná realizovala nezáporný růst ve výši 8,67 % oproti předchozímu roku.73
V následujícím roce (2010) čínská vláda naopak podnikala kroky, pro zpomalení ekonomiky. Centrální banka za tím účelem navýšila úrokové sazby a povinné minimální rezervy komerčních bank.74 Ústřední výbor Komunistické strany Číny v novém pětiletém plánu (2011-2015) navrhl, aby měly prvky plánu základy, postavené na vědeckém přístupu k tržní ekonomice. Cílem nové vlády mělo být hledání nástrojů pro posílení tuzemské spotřeby, investic a vývozu. Změnám se nemělo vyhnout ani zemědělství či průmysl, který vyžadoval nutnou modernizaci.75
V průběhu sledovaného období 2000 – 2013 zvýšila Čína produkci přepočtenou na obyvatele podle stálých cen o rekordních 219,3 %, (viz příloha B) čímž se země stala nejproduktivnějším členem skupiny BRICS. Do roku 2013 míra nezaměstnanosti klesla na 5,6 %. Bilance zahraničního obchodu se snížila na 2,6 % GDP per capita. Klesající poptávka po čínském zboží donutila vládu podniknout kroky k přechodu od exportně zaměřeného modelu ekonomiky na model zaměřený na zvýšení domácí spotřeby.
72 BBC. China Economy Shows Strong Growth in 2009 [online]. London, UK: BBC News, 2010 [vid. 2015-04-03]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/8471613.stm.
73 SCHMIDT, D. The Financial Crisis and Its Impact on China [online]. Trier, Germany: Universität Trier, 2009 [vid. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.chinapolitik.de/resources/no_67.pdf.
2.1.5 Ekonomický vývoj Jihoafrické republiky
Jihoafrická republika bývá často považována za hospodářský „Motor Afriky“, už jen díky skutečnosti, že ekonomický růst této země má pozitivní vliv na růst okolních zemí.
Ekonomická historie JAR byla nekompromisně spojena s potlačováním lidských práv v druhé polovině 20. století. Po definitivním ukončení státní politiky zvané apartheid (z afrikánštiny – oddělení či odloučení), se v roce 1994 stal prezidentem Nelson Mandela, symbol útlaku černošského obyvatelstva. Tlak na ukončení apartheidu nebyl dán pouze porušováním lidských práv na černošském obyvatelstvu, ale i důsledkem klesajícího hospodářství, které bylo stahováno neustálými konflikty při potlačování většinové černošské populace.