Zdroj: WB, 2015. Economic Indicators [online]. Washington 2015. Vlastní zpracování.
$2 500,0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
GDP (USD per capita)
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Míra růstu/podíl na GDP
Časová osa Tempo růstu GDP Míra inflace
Míra nezaměstnanosti Saldo obchodní bilance
V období let 2001-2004 vykazovala indická ekonomika stálý růst. V roce 2004 centrální vláda překvapivě změnila přístup k pomoci rozvojovým zemím, z příjemce na poskytovatele. Bilaterální rozvojová pomoc byla poskytována především zeměmi G8 (Rusko, Kanada, Itálie, Francie, Německo, Japonsko, Velká Británie a USA) a Evropským společenstvím. Míra inflace byla v daných letech udržována v intervalu 3,5 – 4,5 % GDP per capita.58
Hospodářská krize v roce 2008 se na indickém hospodářství nepromítla s takovou razancí, jako tomu bylo u vyspělých ekonomik. Stejně jako Brazílie byla Indie vůči krizi více imunní díky mezinárodní uzavřenosti ekonomiky a absorpční schopnosti vnitřního trhu.
S růstem ceny ropy došlo ke zdražení nafty a benzínu, což se promítlo do celé ekonomiky ve formě zvýšených nákladů, které následně navýšily úrokové sazby. Transmisní mechanismus způsobil oslabení ekonomiky. Hrubý domácí produkt přepočtený na obyvatele ve stálých cenách činil v roce 2007 3.882 USD, o rok později se nepatrně zvýšil na 3.980 USD, což značilo sice zpomalení růstu, avšak indická ekonomika jako jedna z mála zemí světa reportovala v průběhu hospodářské krize růst GDP per capita (PPP). 60
58 BUSINESSINFO.CZ. Indie – ekonomická charakteristika země [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky /indie-ekonomicka-charakteristika-zeme-18277.html.
59 MANDAL, R. K. Value Added Tax in North-East India: Issues and Strategies. New Delhi, India: Mittal Publication, 2009. ISBN 9788183242974.
60 KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 802473396X.
Ve prospěch hospodářské stabilizace hrála depreciace rupie, která zlevňovala vývoz již tak levných IT služeb, zemědělské produkce a automobilového průmyslu.61 Firmy po celém světě ve snaze maximálního snížení nákladů přesouvaly divize zákaznických servisů a doplňkových služeb přímo do Indie.62
Podle indického Národního informačního centra došlo v roce 2009 k pozvolnému oživení vývozu. Sektory hospodářství, jako je výroba, energetika, stavebnictví a jiné, reportovaly zvýšení tempa růstu.63 Celkově generovala ekonomika hrubý domácí produkt, přepočtený na obyvatele ve výši 4.261,2USD v roce 2009. (Viz přílohu A)
Zvyšující se míru inflace, se snažila v průběhu následujícího roku (2010) zadržet centrální banka několikanásobným zvýšením úrokové sazby. Zpomalení růstu cen se podařilo v roce 2011, kdy klesl ukazatel CPI z 12 % (2010) na 8,9 %. Zvýšení úrokové míry mělo však negativní vliv na ekonomický růst.64
V roce 2012 indické hospodářství relativně pokleslo, příčinou bylo snížení průmyslové výroby, exportu a prohlubování deficitu účtu obchodní bilance na -6,3 % GDP per capita.
Další příčinou, působící zevnitř ekonomiky, byla klesající spotřebitelská poptávka a nízké vládní výdaje. Zastaralá infrastruktura, neefektivní byrokracie a závislost na dodávkách energie situaci ještě více zhoršovala. Deficitní běžný účet platební bilance byl způsoben nedostatečnou konkurenceschopností indických produktů v důsledku přehnané protekcionistické politiky domácího trhu a nedostatečného přílivu zahraničních investic.
61 THE ECONOMIST. India and the Credit Crisis: How India Could Benefit in the Long Term [online] The Economicst. London, UK: The Economist Group, 2008 [vid. 2015-04-01]. Dostupné z:
http://www.economist.com/node/12411151.
62 BHATT, K. R. Recent Global Recession and Indian Economy: An Analysis. International Journal of Trade, Economics and Finance. Singapore: IJTEF, vol. 2, iss. 3, pp. 212–217. ISSN 2010-0238.
63 NIC. State of the Economy and Prospects [online] New Delhi, India: National Informatics Centre, 2010.
[vid. 2015-04-01]. Dostupné z: http://indiabudget.nic.in/es2009-10/chapt2010/chapter01.pdf.
64 CZECHINDIA. Vývoj indické ekonomiky do 2012 [online]. Praha: Česko-indická obchodní komora, 2012. [vid. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.czechindia.com/cs/novinky/42/vyvoj-indicke-ekonomiky-do-2012.
Neochota vkládat investice do indické ekonomiky vznikala společně s růstem vnějšího zadlužení země. Obrovský potenciál země byl navíc omezován vysoko nastavenými úrokovými sazbami, které měly stále držet inflaci na žádané míře. Indická vláda se na druhou stranu úspěšně zasadila o snižování deficitu státního rozpočtu, když na konci roku 2012 oznámila další reformy snižující zadlužení. 65
Rok 2013 přinesl příliv zahraničních investic v hodnotě 28 mld. amerických dolarů, tedy o téměř 6,7 % více oproti předchozímu roku. Hodnota zahraničních investic byla ve velké míře ovlivněna působností vládních politik, situací světového hospodářství a mimo jiné i očekáváním investorů. Úrovni indického hospodářství prospěla zmíněná pomoc rozvoje, poskytovaná Evropskou unií od roku 2002 do roku 2013, kdy společenství podpořilo Indii ve výši 270 mil. €. EU se dále zavázala k pokračování podpory v projektovém období 2014 - 2020. Indie v rámci liberalizace hospodářství dodržela slovo a navýšila rozvojovou pomoc o 32 %. Největším příjemcem podpory od Indie se stal Bhútán, následován některými státy Latinské Ameriky a Afriky. Indie v rozmezí let 2000 – 2013 zvýšila svou produktivitu více než 100 % GDP per capita. V roce 2013 významně klesl deficit zahraniční obchodní bilance na -3,6 %, v důsledku zvýšení exportu produkce.66 (Viz obrázek č. 7)
Indie v průběhu sledovaného období 2000 – 2013 reportovala relativně nízkou míru nezaměstnanosti v průměru ve výši 3,9 %. Faktická nezaměstnanost je v Indii vyšší, příkladem mohou být lidé na venkově, jež jsou nezaměstnaní dobrovolně. Živí se ve velké míře zemědělstvím.67
65 MZV. Situace indické ekonomiky [online]. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2014 [vid. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/newdelhi/cz/obchod_a_ekonomika/index.html
66 BUSINESSINFO.CZ. Indie – ekonomická charakteristika země [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2014 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/
cs/clanky/indie-ekonomicka-charakteristika-zeme-18277.html.
67 ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 9788073801847.
Výhled na budoucí vývoj Indie byl mírně pozitivní vzhledem k mladé populaci, zdravé míře úspor, míře investic a zvyšující úrovně integrace do mezinárodního obchodu.
Na druhé straně stojí mnoho problémů v podobě chudoby, korupce, násilí, diskriminace žen, neefektivní výrobě a infrastruktuře, neefektivní vymáhání práv duševního vlastnictví, desítky let trvající soudní spory, omezené možnosti nezemědělské činnosti, vysoké výdaje a špatně cílené dotace nebo nedostatečná dostupnost základního a vyššího vzdělání.68
2.1.4 Ekonomický vývoj Číny
Čínská ekonomika byla v roce 2000 domovem přibližně pro 1,3 mld. obyvatel. S velkým počtem obyvatel a rozsáhlým hospodářstvím začala být Čína vnímána jako centrum asijského regionu. Zlomovým okamžikem ekonomické historie Číny byl přechod z centralizovaně řízené ekonomiky na tzv. „socialistické tržní hospodářství“, jež kombinuje prvky socialismu a tržního systému. Za úspěšným růstem hospodářství koncem 20. století stálo několik rozvojových programů, které byly zaměřené na modernizaci, zemědělství, průmysl či vědu a techniku. Program urychlování hospodářské přestavby zajistil decentralizaci ekonomicko-politického rozhodování a zvýšení aplikace tržních prvků.
Čínská vláda pozvolna otevírala hospodářství celému světu. Od druhé poloviny 90. let začaly do ekonomiky proudit zahraniční investice, jež do roku 2000 dosáhly souhrnem 350 mld. USD. Investory motivovaly především podnikatelské úlevy. Mezi hlavní investory, kteří poskytovali velké množství svých prostředků formou přímých a nepřímých investic, patřil Tchaj-wan a Hongkong.
68 CIA. The World Factbook - China [online]. In CIA. World Factbook. Washington, USA: Central Intelligence Agency, 2015 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html.