Vnější prostředí podniku

Na podnikatelský subjekt působí mnoho vnějších vlivů, které shrnuje pojem makroprostředí. Vlivy makroprostředí jsou zpravidla velmi těžce předvídatelné. Mohou se často měnit a podniky by měly ve vlastním zájmu na změny flexibilně reagovat. Vlivy lze dělit do několika podskupin, jako jsou vlivy: ekonomické, ekologické, demografické,

1 KEW, J. and J. STREDWICK. Business Environment: Managing in a Strategic Context. London, UK:

CIPD Publishing, 2005. ISBN 978-1843982043.

legislativní, přírodní či sociálně-kulturní.² Pro vyhodnocení ekonomického prostředí skupiny zemí BRICS byl zvolen nástroj zvaný Magický čtyřúhelník.³

Magický čtyřúhelník

Magický čtyřúhelník představuje jednu z metod stanovení stavu ekonomického prostředí.

Tradičně se skládá ze čtyř charakteristik: růst GDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti a saldo zahraničního obchodu vůči GDP. Výsledkem zmíněného nástroje je dvou rozměrný graf rozdělený dvěma osami do čtyř kvadrantů. Hodnoty polopřímek jsou dány procentuální výší tempa růstu GDP, míry inflace, míry nezaměstnanosti a podíl schodku běžného účtu platební bilance na GDP.⁴ Čím větší plochu výsledné indikátory v grafu zaujímají, tím lépe se analyzované ekonomice daří. Vypovídací schopnost „magického“

čtyřúhelníku však není zcela jednoznačná. Model nepřihlíží při sledování obchodní bilance na to, zda jsou vyvážené či dovážené komodity například suroviny či nové technologie, jejichž přidaná hodnota překračuje hodnotu základních surovin (ropa, ruda, plyn, atd.).

Další nevýhodou je závislost plochy čtyřúhelníku na tempu růstu GDP, skokově rostoucí hospodářství zabere sice větší plochu, ale takový druh ekonomiky nemusí být oproti velké, pomalu rostoucí ekonomice stabilní. Lineárně nanesené měřítko ukazatelů dále nezohledňuje citlivěji vnímané indikátory, kde je míra nezaměstnanosti společností vnímána intenzivnější oproti míře inflace.

Předpoklady modelu „magického čtyřúhelníku“

Podmínkou fungování modelu jsou makroekonomické identity. Identity představují rovnost mezi dvěma či více proměnnými. Případná změna na jedné straně je automaticky nahrazena na straně druhé.⁵

2 KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. Brno: Grada, 2005. ISBN 80-247-0966-X.

3 FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005.

ISBN 80-247-0939-2.

4 Zanesené a spojené hodnoty v rámci jednotlivých kvadrantů vizuálně připomínají diamant.

5 SOUKUP, J. Makroekonomie – moderní přístup. Brno: Grada, 2010. ISBN 978-80-7261-219-2.

Růst hrubého domácího produktu (GDP)

Mezi základní ukazatele ekonomické aktivity hospodářství patří hrubý domácí produkt (HDP)(Gross Domestic Product; GDP). Pro jednotnou terminologii bude v této práci užívána anglická zkratka tohoto ukazatele. Existuje několik metod stanovení výše GDP.

Výrobková (zbožová, produkční) metoda zahrnuje veškerou produkci, která byla v dané ekonomice vyrobena. Pro zamezení duplicitního započítání vytvořených statků a služeb je odečtena hodnota mezi-spotřeby, do výsledku ekonomického indikátoru tak opravdu přibývá pouze přidaná hodnota.⁶ K mezisoučtu jsou přičítány daně z produktů a odečteny dotace na produkty. Výhodou této metody je eliminace duplicit. Výdajový přístup vychází ze součtu hodnot finální produkce. Agregátní výdaje jsou rozděleny do čtyř skupin: výdaje (spotřeba) domácností, vládní výdaje, hrubé domácí investice a saldo obchodní bilance.

Důchodová metoda je založena na součtu mezd zaměstnanců, daní z výroby a dovozu, amortizace, čistého smíšeného důchodu a čistého provozního přebytku. Od výsledku jsou odečteny dotace.

GDP je tokovou⁷ veličinou za určité období (čtvrtletí, rok), která obsahuje součet veškeré vyrobené produkce a poskytnutých služeb ve finančních jednotkách v dané zemi. Úroveň GDP je dána reálnými a cenovými změnami. Hodnoty u GDP lze vyjádřit jak nominálně tak reálně. Nominální hodnoty jsou vyjádřeny v cenách aktuálního období (běžné ceny).

Reálné hodnoty měří výkonnost hospodářství vzhledem k základnímu roku (stálé ceny).

Výhoda ve využití reálných veličin spočívá v lepší vypovídající schopnosti, zohledňují pouze reálný růst objemu produkce očištěného od změn cen (směnné kurzy, úrokové míry).

Přepočet nominálních produktů (nGDP) na reálné (rGDP) umožňuje tzv. implicitní cenový deflátor (IPD) GDP (1).⁸

6 Pokud by například pila, která prodává dřevo jako surovinu, prodala určitý objem za 1000,- Kč a truhlář jej použil pro svou činnost, nezapočte se nákup dřeva (pro účely výpočtu GDP) do celkové ceny. Pouze jím přidaná hodnota, jež bude v celkové ceně požadovat po svém zákazníkovi.

7 Stavová veličina vyjadřuje stav ukazatele k určitému dni, například počet obyvatel.

8 KADEŘÁBKOVÁ, A. a V. ŽĎÁREK. Makroekonomická analýza. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011. ISBN 9788074000065.

𝐼𝑃𝐷 =^nGDP_rGDP (1)

Reálné a nominální proměnné se mohou významně lišit v důsledku působení inflace.

Ekonomickou úroveň hospodářství nejlépe vystihuje přepočtení výkonnosti (GDP) na hlavu (obyvatele, per capita). Pro reprezentativnější porovnání více ekonomik je třeba převést GDP na mezinárodně srovnatelnou měnovou jednotku. Pro účely této práce byl jako mezinárodní měnová jednotka zvolen americký dolar (USD). Srovnatelného přepočtu je dosaženo pomocí tzv. parity kupní síly (Purchasing Power Parity; PPP), která vychází ze zákona jedné ceny. Jejím cílem je zhodnotit rozdíl měr inflací zahraniční (π_f) a domácí měny (π_d)(2).⁹

𝑃𝑃𝑃 = π_d− π_f (2)

Metoda využití parity kupní síly lépe reprezentuje úroveň hospodářství srovnávaných zemí, než kdyby byly produkty přepočteny pouze pomocí běžných směnných kurzů.

Pro účely této práce jsou použita data z databáze Světové banky (World Bank, WB). Hrubý domácí produkt lze stanovit více způsoby, jak přes rozdílné metody výpočtu tak zobrazení samotné úrovně hospodářství (GDP per capita) či ekonomické síly země (GDP).

Pro efektivnější porovnání sledovaných hospodářství byl zvolen hospodářský indikátor GDP per capita (HDP na obyvatele). Světová banka pro stanovení výše GDP používá výrobní metodu. Objektivnějšího srovnání je dále dosaženo sledováním reálného produktu, přičemž jako referenční rok uvádí Světová banka rok 2011. V praktické části této práce je pro srovnání zemí skupiny BRICS použit indikátor „GDP per capita ve stálých cenách USD (dle PPP)“, pro zjednodušení bude dále uváděn jako „GDP per capita“.

Jak bylo zmíněno, jedním z indikátorů magického čtyřúhelníku je míra růstu GDP per capita. Tempo růstu reálného GDP per capita (G) je dáno vztahem GDP běžného období (rGDPt) a předchozího období (rGDPt-1) (3).

9 HOLMAN, R. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C H BACK, 2011. ISBN 9788086730035.

𝐺 =^rGDP_rGDP^{t−rGDPt−1}

t−1 (3)

Inflace

Inflace představuje změnu cenové hladiny. Mezi nástroje zjišťování míry inflace patří deflátor GDP, index cen výrobců (PPI) a index spotřebitelských cen (CPI). Nejčastěji používaným indexem je CPI, který je stanoven na základě tzv. spotřebního koše. Výhodou cenového indexu je operativnost, oproti jiným ukazatelům jej lze stanovit v krátkém období (měsíc). Nevýhoda spočívá v nezahrnutí nového druhu zboží, na které domácnosti vynakládají významnou část svých finančních prostředků, nedávno se jednalo například o zařízení s dotykovou technologií. Světová banka pro výpočet indikátoru používá Laspeyresův vzorec (4), kde t je běžné období, t-1 je předchozí období, pⁱ je cena i-tého statku a qⁱ je množství i-tého statku (pro i = 1,….., n,).

𝐶𝑃𝐼 =_∑𝑝^{∑𝑝𝑡𝑖𝑞𝑡−1𝑖}

𝑡−1𝑖 𝑞_𝑡−1^𝑖 (4)

Cenové indexy udávají úroveň inflace, pro účely této práce je zapotřebí analyzovat míru inflace, tedy tempa změny cenové hladiny v čase. Zmíněný ekonomický indikátor lze spočítat pomocí jednoho z indexů (CPI, PPI), kde π je míra inflace v běžném období, Pt je cenová hladina v běžném období a Pt-1 je cenová hladina v předchozím období (5).

𝜋 =^Pt_P^−Pt−1

t−1 100 (5)

Výsledek míry inflace je udáván v procentech. Míra inflace se rozděluje do třech skupin podle velikosti tempa růstu hladiny cen. Mírná inflace dosahuje jednociferných hodnot.

Pádivá inflace dosahuje dvou až trojciferných čísel (lidé penězům přestávají věřit a nedrží úspory). Hyperinflace může dosahovat stovek procent ročně. Poslední dvě zmíněné míry inflace jsou spojeny se ztrátou důvěry ve stabilitu měny, která může přejít k naprostému

upuštění od měnového systému a přechodu na barterovou směnu. Řešením hyperinflace bývá měnová reforma.¹⁰

Nezaměstnanost

Dle veřejného mínění je nezaměstnanost jedním ze stěžejních problémů tržních ekonomik.

Míra nezaměstnanosti (u) je veličinou stavovou, uváděnou v procentech. Ukazatel míry nezaměstnanosti je vyjádřen podílem počtu lidí bez práce (U) a ekonomicky aktivního obyvatelstva (L)(6).

𝑢 =^U_L (6)

Skupina ekonomicky aktivního obyvatelstva v sobě zahrnuje jak počet zaměstnaných lidí, tak počet lidí bez práce. Podmínkou pro evidenci osoby jako nezaměstnané je věk nad patnáct let, aktivní hledání práce a schopnost nastoupit na pracovní pozici do 14-ti dnů.

Mezi zaměstnané patří rovněž příslušníci armády.

Světová banka reportuje několik ukazatelů míry nezaměstnanosti, vzhledem k cíli této práce, byl vybrán indikátor celkové míry nezaměstnanosti (Total Unemployment), jehož zdrojem dat pro výpočet je databáze Mezinárodní organizace práce (International Labour Office; ILO). Tato instituce je specializovanou odnoží OSN, jež usiluje o dodržování mezinárodně uznávaných pracovních práv a zajišťování sociální spravedlnosti.¹¹

Platební bilance

Platební bilance vyjadřuje celkový objem transakcí mezi rezidenty a nerezidenty (zahraničím). Principiálně se jedná o typ účetního výkazu, jehož metodologii udává Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund; IMF) v Příručce k sestavování platební bilance MMF (Balance of Payments Manual; BOPM5; 5. vydání, 1993). Světová

10 SOUKUP, J. Makroekonomie – moderní přístup. Brno: Grada, 2010. ISBN 978-80-7261-219-2.

11 ILO. Informace o organizaci [online]. Ženeva, Švýcarsko: International Labour Organization, 2015 [vid.

2015-02-09]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/lang--en/index.htm.

banka do roku 2006 uváděla indikátor dle zmíněného manuálu, od roku 2007 se analytici řídili novou příručkou BOPM6.

Platební bilance se dělí do několika účtů. První z nich je běžný účet, zachycující tzv.

obchodní bilanci tedy pohyb zboží (export či import) a služeb (cestovní ruch, doprava, mezinárodní obchodování). V běžném účtu jsou dále uvedeny výnosy z kapitálu, investic a práce. Druhou položkou je kapitálový účet, sledující transakce kapitálového charakteru, jako je migrace obyvatelstva, převod vlastnických práv či promíjení dluhů. Finanční účet zahrnuje převody prostředků, jež jsou spojené se vznikem, zánikem či změnou finančních aktiv a pasiv vlády, finančních institucí, bank a ostatních subjektů. Vklady v zahraničních bankách, zásoby zlata, cenné papíry nebo valuty, představují aktiva centrálních bank, jež jsou uvedeny na devizovém účtu. Případné odchylky způsobené metodickými problémy, nelegální činností apod. jsou upravovány na účtu chyb a opomenutí. Změny na výše zmíněných účtech by se měly ve výsledku rovnat, jelikož platební bilance se řídí standardy podvojného účetnictví.¹²

Obchodní bilance zachycuje pouze změny vývozu a dovozu. Světová banka každoročně reportuje indikátor Vývozu zboží a služeb (vyjádřený jako % GDP), stejně tak ukazatel Dovozu zboží a služeb (v % GDP). Rozdíl mezi hodnotou exportu (Ex) a importu (Im) se nazývá tzv. saldo obchodní bilance (X)(7).

𝑋 =^Ex−Im_GDP (7)

Pokud je ze země více vyváženo než dováženo, jedná se o kladnou (aktivní) obchodní bilanci, v opačném případě je bilance negativní (pasivní).¹³

Vyhodnocení modelu „magického čtyřúhelníku“

12 ČNB. Metodický list Platební bilance [online]. Praha: Česká národní banka, 2013 [vid. 2015-04-05].

Dostupné z: https://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/bop_cs.pdf.

13 JIRÁNKOVÁ, M. Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 9788024732763.

Úspěšnost zkoumaných ekonomik je stanovena porovnáním obsahů vnitřních ploch čtyřúhelníků, jejichž vrcholy jsou dány růstem GDP per capita (G), mírou inflace (π), mírou nezaměstnanosti (u) a podílem čistých vývozů na GDP (X), pro jednotlivé země v daných letech. Ukazatele π a U jsou dány rozdílem nejvyšší naměřené hodnoty statistického souboru a skutečně naměřené hodnoty. Obsah čtyřúhelníku (S) je určen vzorcem (8).

𝑆 = (𝜋. 𝐺 + 𝐺. 𝑋 + 𝑋. 𝑢 + 𝑢. 𝜋)¹⁰⁰⁰⁰⁰₂ (8)

Hodnoty indikátorů jsou násobeny konstantou, pro efektivnější zobrazení v grafu. Obsah plochy je uváděn v jednotkách čtverečních (j²), fakticky ve čtverečních procentech.

V grafickém vyjádření magického čtyřúhelníku je k indikátorům přičteno 5 %, kvůli případným poklesům hodnot statistického souboru, jež by mohlo způsobit nestandardní zobrazení tohoto modelu.