• No results found

1. Metodologická část

1.1 Podnikatelské prostředí

1.1.3 Index snadnosti podnikání

Otázkou klasifikace konkurenceschopnosti se zabývá rovněž Světová banka, která od roku 2004 shromažďuje data o 189 zemích světa. Ekonomiky srovnává z pohledu příznivosti pro podnikání, regulace podnikatelské sféry, ochrany vlastnického práva, ochoty zahraničních investorů vkládat finanční prostředky do daného hospodářství a konkurenceschopnosti samotné. Indikátor snadnosti podnikání (Ease of Doing Business Index; EDBI) sleduje přívětivost prostředí podniku a podává informace o podmínkách, jež souvisí s chodem podniku. Parametry jsou rozděleny do deseti tematických skupin, každá skupina (oblast) se podílí svým dílčím ukazatelem na souhrnném ukazateli EDBI.

Pro výpočet indikátoru je stanovena normalizovaná hodnota pro každou oblast y (8),

𝐸𝐷𝐵𝐼 =

𝑦𝑚𝑎𝑥−𝑦 𝑦𝑚𝑎𝑥

𝑛 (8)

kde ymax činí nejhorší (maximální) dosaženou hodnotu v dané skupině a y představuje hodnotu, které dostáhla daná ekonomika. Hodnota n představuje počet sledovaných dimenzí (k roku 2015 je sledováno 10 skupin). Hodnota indikátoru se pohybuje v intervalu

17 WEF. Reports [online]. New York, USA: World Economic Forum, 2015 [vid. 2015-04-16]. Dostupné z:

http://www.weforum.org/reports.

18 WEF. Global Competitiveness Report [online]. New York, USA: World Economic Forum, 2015 [vid.

2015-04-16]. Dostupné z: http://www.weforum.org/reports.

0 - 1, země s hodnotou 1 je považována za nejpřívětivější k podnikání. Dle hodnoty ukazatele EDBI je následně sestaveno pořadí zemí (1 – 189; v roce 2015).

Podnik dle Doing business

Pro dosažení srovnatelných údajů Doing business uvažuje podnik s následující charakteristikou:

 Společnost s ručením omezeným (případně podobný právní ekvivalent). V případě, že v hospodářství existuje více společností typu s ručením omezeným, je vybrán takový druh, který nejlépe vystihuje úroveň odpovědnosti z podnikání, vzhledem k mezinárodním standardům.

 Sídlí v ekonomicky nejaktivnějším městě.

 Vlastnictví podniku je se 100% tuzemskou účastí. Počet majitelů podniku je minimálně 5, přičemž žádný z nich není právnická osoba.

 Operují s počátečním kapitálem, který odpovídá desetinásobku příjmu per capita.

 Plní základní funkce podniku, jež vyplývají z předmětu jeho činnosti. V případě, že vyrábějí výrobek, nebo poskytují službu, jež podléhá zvláštnímu režimu zdanění (tabák či alkohol), nesplňuje podmínku pro definici podniku dle Doing business.

 Leasingová společnost se nepodílí na vlastnictví nemovitostí podniku.

 Podnik zaměstnává 10 – 50 tuzemských zaměstnanců (1 měsíc po zahájení provozu).

 Obrat společnosti činí alespoň sto násobku příjmu per capita.

 Společenská smlouva podniku má rozsah alespoň 10 stran.

Zahájení podnikání

Doing business sleduje veškeré procesy, které jsou nutné k zahájení podnikání, ať se jedná o odvětví služeb či průmyslu. Dílčími faktory zahájení činnosti jsou náklady spojené se založením podniku, stejně tak čas a požadavky na výši základního kapitálu. Součástí ukazatele jsou dále procesy spojené se zajištěním potřebných licencí, povolení a splnění zákonných náležitostí, ohlášení zaměstnanců u příslušných autorit a jiné další. Z hlediska času je proces zahájení podnikání rozdělen do třech úseků: před registrací, v průběhu registrace a po registraci. Na obrázku č. 1 je vyznačena časová osa, nad ní je modrou linií

naznačen počet formálních kroků, které jsou nezbytné pro vznik podnikatelského subjektu.19

Obrázek 1: Schéma zahájení podnikání

Zdroj: World Bank Group, 2015. Doing business, Starting a Business Methodology [online].

Washington2015. Vlastní zpracování.

Některé kroky se paralelně prolínají, ukazatel tedy bere ohled na začátek a ukončení daného kroku. Předpokladem ukazatele je dostatečná informovanost podnikatelských subjektů, bez nutnosti vynakládat prostředky ve formě úplatků, pro dosažení daných procesů. Procesy jsou definované jako vzájemné interakce mezi zakladateli podniku s třetími stranami (vláda, právníci, auditoři či notáři).

Časovou jednotkou je pracovní den. Minimální doba pro každý proces (krok) je 1 den, výjimkou jsou činností, které mohou být vyřízeny online, jejich časová náročnost dle metodologie činí polovinu dne.

19 Pozn. Metodologie byla stanovena Djankovem a jekoho kolektivem v roce 2002.

Náklady vyznačené na svislé ose v obrázku č. 1, jsou vyjádřeny procentem ekonomického příjmu na obyvatele (včetně všech úředních a správních poplatků). Mezi náklady spojené se zahájením podnikání patří i poplatky na registraci do obchodního rejstříku.

Posledním kritériem pro hodnocení oblasti zahájení podnikání je minimálního velikost základního kapitálu (ZK), přičemž by měl být splacený na příslušné bankovní konto do 3 měsíců od založení podniku a částka je vyjádřena v % z ekonomického příjmu na obyvatele. Výše základního kapitálu je stanovena v příslušném obchodním zákoníku.

Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2004).20

Získání stavebního povolení

Po založení podnikání může vedení podniku uvažovat o novém skladu a získání povolení k jeho stavbě, což je dalším ukazatelem, jež Doing business v souhrnném indikátoru EDBI bere v potaz. Získání stavebního povolení je stejně jako založení podniku porovnáváno z hlediska časové náročnosti, nákladové náročnosti a počtu kroků, které musí podnikatelský subjekt podstoupit, aby dosáhl povolení. Postup získání povolení vede přes představební, stavební a po stavební časový interval (vyjádřený ve dnech). Mezi podklady, jež jsou součástí tohoto procesu, patří například územní plány, vyjádření katastrálních úřadů, opatření stavebního dozoru, certifikáty, obstarání nezbytných povolení, atd. Doing business i v tomto případě přesně definuje nejen podnik, který o povolení žádá, ale charakterizuje i samotný sklad, jakožto jeho výměru, umístění, hodnotu, stav, technické nároky či dobu stavby. Metodika dále sleduje přístup k vodovodnímu a kanalizačnímu systému, kde přesně definuje vzdálenost od přípojek těchto zdrojů. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2006).

Získání elektrické přípojky

Pro většinu odvětví, především těch průmyslových, je nutný přístup k elektrické energii.

Dobu potřebnou pro získání elektrické přípojky, proceduru nutnou k získání všech

20 WB. Methodology. [online] Washington, USA: World Bank, Doing Business [vid. 2015-04-17].

Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/.

nezbytných povolení a kontrol příslušných autorit, či náklady spojené se zavedením elektřiny, sleduje sub-indikátor zvaný Získání elektrické přípojky. Metodika Doing business definuje, jaký je přesný význam elektrického připojení: je stálé, třífázové, napětí činí 120/208 V, délka dosahuje 150 m, a další. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2010).

Registrace a převedení komerční nemovitosti

Doing business zaznamenává proceduru převodu nemovitostí z jednoho subjektu na druhý, při tom sleduje čas, počet kroků a náklady potřebné pro převod. Součástí procesu je získání potřebných dokumentů, povolení, bankovních úvěrů a je ukončen prodáním majetku do jiného podniku. Dílčí ukazatel Registrace a převedení komerčních nemovitostí sleduje předpoklady pro sestavení indikátoru, jako je posouzení obou subjektů (kupujícího a prodávajícího) či předmětu prodeje (nemovitosti). Podmínkou pro posouzení obou podniků je podnikání pod právní formou společnosti s ručením omezeným, se sídlem v ekonomicky nejaktivnějším městě, výhradně v tuzemském vlastnictví a min. 50-ti zaměstnanci (každý z podniků). Hodnota nemovitosti by měla být minimálně padesátinásobek ekonomického příjmu per capita, přičemž prodejce by měl být její právoplatný majitel, alespoň 10 let zpětně. Nemovitost dále nesmí být zatížena probíhajícím nájmem apod. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2005).

Možnost získání úvěru

Důležitým aspektem, který využívá většina podnikatelských subjektů po celém světě, je možnost čerpání úvěru. Společnosti úvěry sjednávají za účelem krytí objednávek, na pořízení drobného majetku, případně i nemovitostí. Dílčí ukazatel Možnost získání úvěru porovnává rozsah, kvalitu a dostupnost tohoto druhu finančního derivátu. Ukazatel je dále rozdělen do čtyř kategorií. První z nich se zabývá mírou ochrany dlužníků, jako je právní úprava úvěrů, či zda jsou úvěry zajištěny některými druhy zákona o bankovních institucích. Rozsah a dostupnost informací o finančním produktu je součástí druhé kategorie. Doing business dále porovnává, kolik procent populace úvěry využívá. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2005).

Ochrana investorů

Dalším z faktorů udávajícího úroveň snadnosti podnikání je síla ochrany minoritních investorů vůči zneužití podnikových aktivit ze strany manažerů. Dílčí ukazatel je rozdělen do devíti skupin, které hodnotí například přístup k interním dokumentům (ze strany investorů), role a práva investorů, ochrana investorů ze strany vlády a transparentnost vlastnické struktury. Metodologie mimo přesného vymezení investora a podniku, popisuje i úrovně odpovědnosti investorů či výpočet indexu střetu zájmů. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2006).

Daňová zátěž

Instituce Doing business sbírá a analyzuje data, týkající se daňových systémů sledovaných ekonomik. Příručka Doing business definuje daň jako účelnou a povinnou platbu do státního rozpočtu. Mezi daně, které jsou ukazatelem sledovány, patří daň z příjmů právnických osob, příspěvky na sociální zabezpečení, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, srážková daň (daň z dividend, z kapitálových zisků a transakcí), daň z odvozu odpadu, daň silniční a ostatní drobné daně či poplatky. Ukazatel Daňové zátěže hodnotí:

počet daní, které musí podnik v průběhu roku platit (kromě poplatků za energie), čas potřebný vyřízení daňové povinnosti (včetně doby potřebné pro zjištění dostatečných informací o daňové problematice, vyplnění formulářů a platba daně) a celkový objem daňové zátěže (vyjádřený v % výsledku hospodaření před zdaněním). (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2006).

Mezinárodní obchodování

Míru snadnosti uskutečnění přeshraničního obchodu sleduje indikátor Mezinárodního obchodování, jež nahlíží na shovívavost podnikatelského prostředí z hlediska času a nákladů (včetně poplatků), které jsou spojené s vývozem či dovozem komodit. Základní komoditou pro výpočet ukazatele je plně naložený kontejner, s vahou 10 t a hodnotou 20.000,- USD. Obchodované zboží není nebezpečné, nemá vojenský charakter, nevyžaduje chlazení ani jiné speciální prostředí, které by neodpovídalo mezinárodním standardům.

Jednoduchost podnikání je zde sledována z pohledu počtu dokumentů, které musí podnikatel zajistit, před tím než je zboží ze země vyvezeno či dovezeno. Mezi zmíněné

dokumenty patří dokumenty ve vztahu s bankou, celní povolení, přístavní povolení či přepravní dokumenty. Do nákladů jsou započteny veškeré výdaje na dokumentaci, dopravné a případné kontroly. Součástí celkových výdajů, jež jsou vyjádřeny jako náklady na vývoz/dovoz kontejneru, nejsou zahrnuty úplatky. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2006).

Efektivnost soudů

Domáhání se práva, které vyplývá z obchodních smluv, je jedním z dalších dílčích indikátorů indexu snadnosti podnikání. Pro stanovení ukazatele efektivnosti soudů je rozhodný počet dní, strávených soudním sporem, dále náklady na advokáta a soudní výlohy. V poslední řadě počet kroků, které vedou k vyřešení sporu. Případ je metodologií definován jako soudní spor, jehož hodnota je buď 200 % ekonomického příjmu per capita nebo činí 5.000,- USD. Oba podniky musí splňovat specifikaci podniku dle Doing business. Na začátku sporu je obžalovaná strana povinna prokázat strukturu svého majetku (v případě platební neschopnosti). Metodika dále definuje postup při oceňování vzniklých škod soudními znalci či postup při dražbě majetku dlužníka. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2004).

Vyhlášení insolvence

Indikátor snadnosti podnikání bere ohled na podnikání, které nemohlo pokračovat a dostalo se do insolvence. Pokud se ekonomický subjekt rozhoduje k možnosti podnikat, měl by brát v úvahu riziko neúspěchu. V takovou chvíli by měl subjekt znát nejlepší podmínky nejen pro založení a provozování podniku, ale i případné ukončení činnosti. Doing business porovnává dílčí ukazatel dle času potřebného k vyplacení věřitelů (včetně doby pro odvolání a žádosti o prodloužení splatnosti). Dále sleduje výši nákladů na insolvenční řízení (soudní výlohy, poplatky právníkům, administrativní poplatky, a jiné) – uvedené v procentech majetku dlužníka. Metodika zohledňuje, zda obchodní činnost podniku

pokračuje, anebo je postupně rozprodávána. (Dílčí ukazatel je zahrnut do souhrnného indikátoru EDBI od roku 2004).21

Metodologie výpočtu ukazatele EDBI

Světová banka stanovuje maximální (nejhorší hodnotu) ymax ukazatelů dle vlastního uvážení. Pro objektivnější vyjádření reálného postavení oproti zemi s nejhorším postavením je vzorec (9) upraven pro objektivnější zjištění cíle této práce. Hodnota ymax je tak skutečně nejhorší naměřenou hodnotou, hodnota y je stále danou hodnotou dílčího ukazatele, stejně jako n odpovídá počtu sledovaných dimenzí (skupin).

𝐸𝐷𝐵𝐼 =

𝑦 𝑦𝑚𝑎𝑥

𝑛 (9)