Zdroj: WB, 2015. Economic Indicators [online]. Washington 2015. Vlastní zpracování.
Po zpřísnění hospodářské politiky vešel navíc v platnost v roce 2000 zákon o rozpočtové odpovědnosti, což významně pomohlo transparentnosti veřejných výdajů. Zlepšení ekonomického stavu Brazílie mělo být dosaženo čerpáním úvěrů od IMF.39 Celková míra nezaměstnanosti na počátku sledovaného období činila 9,3 % (viz obrázek č. 2).
V roce 2002 byla brazilská ekonomika zasažena krizí v Argentině a současně oslabena v důsledku teroristických útoků 11. září v Americe.40
V důsledku zvýšení indexu spotřebitelských cen v roce 2002, neměnnému postoji vlády a centrální banky, došlo k výraznému zvýšení inflace v roce 2003 až na 14,7 %.41 (viz
39 HERWIN, L. Brazil’s macroeconomy, past and present [online]. Economic Research. Utrecht, The Netherlands: Rabobank, 2014 [vid. 2015-01-25]. Dostupný z: https://economics.rabobank.com/pu blications/2014/january/brazils-macro-economy-past-and-present/.
40 EMANN E. Brazil’s Economy Under Lula: The Dawn of a New Era? [online]. World Economics.
Amsterdam, the Netherlands: University of Amsterdam. 2005, vol. 6, iss. 4, pp. 149–169. [vid. 2015-01-25]. Dostupný z: http://www.ids-uva.nl/wordpress/wp-content/uploads/2011/07/10_Amann.pdf.
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
GDP (USD per capita)
Časová osa
příloha C) Ruku v ruce se stoupajícími cenami šla i celková nezaměstnanost, která vystoupala na úroveň 9,7 % (viz obrázek č. 2).
Brazílii se začalo v globálním měřítku hospodářsky dařit, což potvrzuje navýšení poptávky po komoditách v letech 2003 – 2004. Došlo ke zvýšení salda zahraničního obchodu ze záporných 1,8 % GDP na kladných 3,9 %. Cena vyvážených polotovarů země stoupla o 43
% a vidina pozitivního nabídkového šoku na sebe nenechala dlouho čekat. (viz obrázek č. 2)42
Navzdory pravidelnému tempu růstu GDP na obyvatele ve stálých cenách amerického dolaru, se v roce 2005 Brazílie stále potýkala s vysokou mírou zadlužení dosahující 51,7 % GDP. Brazilská centrální banka se proto rozhodla snížit úrokové sazby, což mělo významně podpořit stávající ekonomiku. Snížené úrokové sazby se však staly v porovnání se sazbami americkými pro investory nezajímavé. V důsledku monetární expanze, kterou nastartovalo snížení úrokových sazeb, hrozilo zvýšení mezd a nárůst inflace, čemuž se brazilská vláda pochopitelně chtěla vyhnout.
Prezident Lula da Silva byl znovu zvolen v roce 2006, přičemž jeho druhý mandát vykazoval stálý ekonomický růst.43
Brazilská vláda se rozhodla podpořit ekonomický růst tzv. The Growth Acceleration Plan (ve volném překladu Plán urychlení růstu), jehož cílem byla podpora investic do infrastruktury, státní správy, kanalizace, energetiky, dopravy a logistiky. V důsledku zlepšení ekonomického prostředí došlo ke snížení nezaměstnanosti v roce 2008 na 7,1 %.
Zlomový bod přišel s druhou polovinou roku 2008 v důsledku globální finanční krize. Celý svět vkládal naději v Čínu, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Země s označením BRICS. Ekonomiky, které nebyly v takové míře poznamenány finanční krizí díky
42 CARDOSO, E. and V. TELES. A Brief History of Brazil’s growth [online]. Paris, France: OECD, 2009 [vid. 2014-09-05]. Dostupný z: http://www.oecd.org/eco/growth/43823436.pdf.
43 FRANCO, M. P. The Puzzle of Latin American Economic Development. 3rd ed. Lanham, MA, USA:
Rowman & Littlefield Publishers, 2007. ISBN 9780742553538.
dostatečnému odstupu od finančních derivátů.44 Obrázek č. 2 naznačuje lehčí propad v roce 2009, kdy se hrubý domácí produkt na obyvatele snížil o 1,22 %. Úpadek hospodářství se projevil na zvýšené míře nezaměstnanosti na 8,3 %. Snížená zahraniční poptávka se významně projevila na poklesu exportu, kdy Brazílie začala reportovat zápornou obchodně-zahraniční bilanci (viz obrázek č. 2).
Významný růst byl zaznamenán v roce 2010, kdy GDP na obyvatele dle PPP ve stálých cenách dosáhl meziročního růstu 31 % (viz obrázek č. 2).
Brazilská ekonomika výrazně zpomalila mezi roky 2011 a 2012, avšak i přesto se v roce 2012 země stala sedmou nejbohatší ekonomikou světa. Tento rok navíc země podnikala kroky, které měly vést ke snížení nákladů na energii a posílení zahraničních investic do infrastruktury.
Výhodou byla poměrná nezávislost brazilské ekonomiky na celosvětovém hospodářství.
Vnější negativní vlivy se v hospodářství země neprojevily s takovou razancí, jako tomu bylo u vyspělých zemí. Brazilci tak mohli těžit ze stabilního ekonomického růstu při relativně nízké míře inflace.
Země poskytla masivní prostředky pro investice v oblastech, jako je územní a sociální rozvoj či dopravní infrastruktura. Důvodem byla příprava na konání mistrovství světa ve fotbale v roce 2014 a pořádání olympijských her v roce 2016.45
2.1.2 Ekonomický vývoj Ruska
Po pádu Sovětského svazu bylo hlavním cílem Ruska dosažení ekonomické stabilizace.
Nově vznikající bankovní systém, daňová soustava a ostatní instituce byly pouhou
44 HOFFMANN, D. The impalct of the financial crisis in Brazil and Germany: A komparative analys is of distinct developments [online]. Rio de Janeiro, Brazil: Universidade Federal do Rio de Janeiro, 2011 [vid.
2015-03-01] Dostupný z: http://www.ie.ufrj.br/fgr/arquivos/Financial Crisis in Brazil andGermany.pdf.
45 WORLD BANK, Brazil [online]. Washington, USA: World Bank, 2015 [vid. 2015-03-27]. Dostupné z:
http://www.worldbank.org/en/country/brazil.
transformací starého sovětského systému. Velké množství daňových úniků bylo způsobeno nedostatečnou kontrolou ze strany státu a vysokým stupněm korupce. Prohlubující se schodek státního rozpočtu měla na svědomí i výdajová stránka, kde byly peníze vynakládány neefektivně. V důsledku toho došlo ke snížení sociální úrovně především u státních zaměstnanců a důchodců. Ruská vláda se potýkala s vysokou mírou zadlužení, a proto se rozhodla 17. srpna 1998 vyhlásit moratorium46 na splátky zahraničního dluhu, což je považováno za počátek měnové krize v Rusku. Toto rozhodnutí vedlo k insolvenci Ruska, kolapsu velké části ruských komerčních bank a devalvaci rublu, jež byl před krizí směnný v kurzu 6 Rb/USD a po krizi za 20 Rb/USD. Míra inflace stoupla na 40 %.47
Hospodářství Ruska se začalo zotavovat s rokem 2000, kdy vláda provedla několik reforem. Fiskální reforma přinesla vytvoření stabilizačního fondu či omezení státních výdajů maximálně do 35 % GDP. Daňová reforma zajistila příjmy do státní pokladny, díky dani z příjmu fyzických a právnických osob, která stoupla z 13 % na 26 % z příjmů.
Finanční reforma umožnila komerčním bankám lákat ruské občany na pojištění vkladů či privatizaci bank státních. V neposlední řadě hospodářství pomohlo zefektivnění administrativní složky státu.48
V roce 2001 lze sledovat růst ruského hospodářství. Jedním z hlavních faktorů makroekonomického vývoje byla dobře nastavená měnová politika s cílem zpomalit inflaci
46 Moratorium je ekonomický, společensko-politický a právní odborný pojem, který v původním slova
smyslu znamená odklad splatnosti nějakého závazku.
47 KOLMAN, V. Deset let od propuknutí ruské měnové krize [online]. Praha: Česká národní banka, 2008 [vid. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/
media_2008/cl_08_080922.html.
48 AVEN, P. Russia’s 2000-2007 Economic Success: Pros and Cons [online]. Moscow, Russian Federation:
Alfa Bank, 2008 [vid. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.iie.com/publications/papers/aven0508.pdf.
a zajistit stabilitu rublu. Optimismus ekonomických subjektů hrál rovněž významnou roli při zvýšení spotřeby, což byl další faktor kladného ekonomického růstu.49