Člověk a jeho svět v RVP

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) je kurikulární dokument, který určuje dlouhodobé cíle vzdělávání, a to v podobě klíčových kompetencí¹. Ty závazně určují, co by měli žáci na konci základního

1 „RVP ZV stojí mimo jiné na myšlence, že je nutné v průběhu vzdělávání vybavit žáky vedle předmětových vědomostí a dovedností také znalostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami, které budou moci využít nejen ve škole, ale především v běžném osobním životě, při studiu a později i ve své profesní kariéře. Právě tyto znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty se v RVP ZV označují souhrnně jako klíčové kompetence a každý žák je může ve svém životě zužitkovat a uplatnit bez ohledu na to, co mu ve škole jde, o co se zajímá a co chce v budoucnu děla“ (Hučínová 2005).

11

vzdělávání umět. Alena Vavrdová (2009, s. 15) tvrdí, že „smyslem a cílem vzdělávaní podle RVP ZV je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti“.

Vzdělávací obsah v Rámcovém vzdělávacím programu se dělí do deseti oblastí:

 Jazyk a jazyková komunikace

 Matematika a její aplikace

 Informační a komunikační technologie

 Člověk a jeho svět

 Člověk a společnost

 Člověk a příroda

 Umění a kultura

 Člověk a zdraví

 Člověk a svět práce

 doplňující vzdělávací obory

Vlastivěda patří do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět². Zvláštností této oblasti je, že je jedinou vzdělávací oblastí v RVP ZV, která je určena pouze pro první stupeň základní školy. Vzdělávací obsah této oblasti se zaměřuje především na to, aby žák získal celistvý obraz světa, zabývá se tématy jako je rodina, společnost, vlast, kultura, zdraví atd. Těmito tématy se snaží docílit toho, aby se žáci mnohostranně rozvíjeli a získávali dovednosti, které užijí v běžném životě. Dalším cílem oblasti Člověk a jeho svět je, aby žák poznal nejen sám sebe a své okolí, ale také jevy a osobnosti z minulosti. Snaží se v žácích budovat vědomí o tom, že současnost je důsledek minulosti. Krom toho učí žáky vyjadřovat své myšlenky a vhodně reagovat na názory ostatních. Připravuje žáky na vzdělávání se v následujících oblastech, které na vlastivědu navazují ve vyšších ročnících (Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví). Aby bylo vzdělávání v této oblasti úspěšné, je důležité, aby učitel žákům nabídl dostatek názorných pomůcek k pozorování a zajistil

2 RVP ZV (2017, s. 42) umožňuje „vytvářet jeden předmět v 1. až 3. ročníku a dva předměty ve 4. a 5. ročníku (tj. tematické okruhy 1, 2 a 3 využít jako základ pro Vlastivědu a okruhy 4 a 5 pro Přírodovědu), je však možné vytvářet jen jeden předmět i ve 4. a 5. ročníku nebo jeden souvislý předmět od 1. do 5. ročníku. Není nutné se vždy striktně držet tematických okruhů, podle potřeby je lze různě strukturovat, propojovat učivo a přiřazovat ho k očekávaným výstupům“.

12

vlastní prožitek vycházející ze skutečných či modelových situací, které žák může řešit (RVP ZV 2017, s. 42).

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět se dělí do pěti následujících tematických okruhů: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Všechny tyto o tematické okruhy obsahují očekávané výstupy, vědomosti a dovednosti, které by měli žáci na konci pátého ročníku ovládat. Dále obsahují učivo, kterým se ale učitelé řídit nemusí, protože je pouze doporučené.

Tematický okruh Místo, kde žijeme žáky seznamuje se vztahy a souvislostmi v blízkém okolí, dále se žák v tomto okruhu učí rozumět fungování v rodině, škole, obci a ve společnosti. Důležité je, aby žáci prakticky poznávali regionální zvláštnosti a získávali poznatky vlastními zkušenostmi. Tím si žáci budují vztah k místům, kde žijí, vtah k naší zemi a vlastenecké cítění. Dalším tematickým okruhem této oblasti je okruh Lidé kolem nás. Žáci v něm poznávají problémy, které doprovázejí soužití lidí ve společnosti. Měli by si upevnit základy slušného chování a pochopit důležitost úcty a pomoci mezi lidmi. Dále okruh předává žákům například základní poznatky o právech a povinnostech (RVP ZV 2017, s. 42).

V tematickém okruhu Rozmanitost přírody si žáci osvojí, jak vznikl a rozvíjel se život na planetě Zemi, dále poznatky o pestrosti a rozmanitosti přírody. Také se naučí přírodu pozorovat a rozumět jí, ale také ji chránit. Dalším tematickým okruhem je okruh Člověk a jeho zdraví, žáci se v něm naučí jaké má člověk biologické a fyziologické funkce. Naučí se poskytovat první pomoc a poznávají význam zdraví, zdravotní prevence ale také to, jak se člověk vyvíjí v průběhu života. Důležité je, aby si žák uvědomil, že je zodpovědný za své zdraví. Posledním okruhem, velmi podstatným pro dějepisnou část vlastivědy, je okruh Lidé a čas, v němž si žáci osvojí, proč se čas měří, jakým způsobem je možné měření provádět a jak se v čase orientovat. Kromě toho žáky seznamuje s tím, jak postup času tvoří historii předmětů, lidí i dějů. Právě hlavním cílem tohoto okruhu je vzbudit u žáků zájem o historii jako takovou (RVP ZV 2017, s. 43).

13

1.1.1 Cíle vlastivědného vzdělávání dle RVP

Rámcový vzdělávací program vymezuje cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, kterým vede žáky k vytváření a rozvoji klíčových kompetencí. Toho se snaží dosáhnout tím, že směřuje žáka k následujícímu:

 vede žáka ke správnému a odpovědnému zacházení s penězi a osobním rozpočtem,

 k propojování historických, zeměpisných a kulturních poznatků,

 k ohleduplnému chování k druhým, dodržování pravidel a plnění svých povinností,

 dále k utváření vztahu ke kultuře a přírodě a k jejich chránění,

 k nalézání a zjišťování toho, co ho zajímá a v čem by mohl případně uspět,

 také vede žáka k předcházení nemocí a úrazů a k odhalování jejich příčin,

 k racionálnímu chování v situacích, kdy je ohroženo jeho zdraví a při mimořádných událostech (RVP ZV 2017, s. 43).

Dále Rámcový vzdělávací program vymezuje očekávané výstupy, které určují, jak by měli žáci využívat osvojené učivo v reálných situacích v běžném životě. Učitelé by se jimi měli řídit a plánovat výuku tak, aby byly očekávané výstupy splněny co nejlépe. K jejich naplnění dochází prostřednictvím učiva. Pro první stupeň základní školy stanovuje RVP očekávané výstupy pro první i druhé období, avšak pro první období (konec 3. ročníku) jsou výstupy pouze orientační (nezávazné), mají napomoci učitelům při plánování výuky. K naplnění očekávaných výstupů by mělo závazně dojít až na konci pátého ročníku. Následně jsou zde uvedeny očekávané výstupy RVP ZV související s dějepisnou částí vlastivědy:

 Žák vyjmenuje některé události, rodáky, kulturní a historické památky z místa, v němž žije, dále převypráví některé regionální pověsti.

 Využívá poznatky o sobě, rodině, činnostech člověka, lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí.

 Pracuje s časovými údaji, porovná minulost a současnost na příkladech, používá osvojené údaje k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy.

14

 Využívá jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti archivy, knihovny, sbírky muzeí a galerií, dokáže odůvodnit význam chránění přírody i kulturních památek.

 Žák rozezná současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti, přičemž využívá regionální specifika.

 Žák porovná a zhodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik.

 Žák vysvětlí historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů (RVP ZV 2017, s. 46-47).