Převážná většina území kraje je tvořena pohořím a horami. S nadmořskou výškou 1 435 m je vrchol Kotel poblíž Harrachova v okrese Semily nejvyšším bodem Libereckého kraje.
Naopak nejnižší bod s 208 m n. m. se nachází v okrese Liberec v místě odtoku řeky Smědavy z ČR. Vrchol, který se ovšem zapsal do paměti široké veřejnosti nejvíce, je moderní vysílač a hotel s názvem Ještěd (ČSÚ, 2018). Kromě jiného je s výškou 1 012 m n. m. nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu. Nejvíce dominatní je především jeho architektura a atypický tvar stavby. Je to jeden z nejvíce vyhledávaných a navštěvovaných bodů na „pomyslné turistické mapě Libereckého kraje“ v rámci místního cestovního ruchu. Ještěd je rovněž několik let předmětem diskuse o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO (Eu2009, 2011).
Po Praze je Liberecký kraj se svými 3 163 km2 druhým nejmenším ze všech krajů a tvoří pouze 4,0 % z celkového území ČR. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze je 44,1 % (z toho podíl orné půdy je 20,3 %), což je výrazně méně, než celostátní průměr ČR. Oproti tomu je zde vysoký podíl plochy, který zaujímá lesní půda 44,6 % (ČSÚ, 2018).
4.1 Obyvatelstvo
K roku 2018 měl Liberecký kraj počet obyvatel v celkové výši 440 636 (cca 4,2 % z ČR).
Průměrná hustota činí 139,3 obyvatel na km2. Nejvyšší hustota a četnost obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou (224,1 obyvatel na km2) a Liberec (175,3 obyvatel na km2).
K 31. 12. 2016 bylo na území Libereckého kraje 215 obcí s průměrnou rozlohou 14,7 km2. Podíl obyvatelstva ve městech činil 77,4 %. Méně zalidněn je okres Semily, kde ve městech tohoto okresu žilo přibližně 57,0 % obyvatel. Hlavním střediskem a městem kraje je Liberec, který k roku 2018 čítá 103 853 obyvatel, následuje město Jablonec nad Nisou, který obývá přes 45 tisíc obyvatel (ČSÚ, 2018).
Vývoj populace v Libereckém kraji se příliš neliší od vývoje v jiných krajích ČR. Průměrný věk obyvatel kraje je 41,8 let. Republikový průměr má nepatrně starší věkovou strukturu, přesněji o 0,3 let. Zajímavým faktem je rozdílnost věkové skladby napříč krajem. Zatímco Českolipsko je charakteristické tím, že jeho obyvatelé patří k nejmladším v zemi, oproti tomu na Semilsku a Turnovsku se obyvatelé řadí mezi nejstarší v ČR. (Businessinfo, 2019).
39
4.2 Ekonomické údaje
Přestože v posledních dvaceti letech věhlasný textilní průmysl upustil ze svého převažujícího postavení především díky čínské konkurenci a hospodářské recesi, která proběhla v letech 2008 - 2009 a oslabila i průmysl skla a bižuterie, má Liberecký kraj stále průmyslový charatker, který je doprovázen dynamicky se rozvýjejícím cestovním ruchem.
Strojírenský průmysl se orientuje na výrobu automobilů, automobilových komponentů nebo pryžových a plastových výrobků. V zemědělství, které zde představuje jen okrajové odvětví, jsou hlavními složkami obiloviny, pícniny a chov skotu (Businessinfo, 2019).
Tabulka 6: Souhrn ekonomických ukazatelů Libereckého kraje (2018-2019)
Ukazatel Měřící
jednotka Období Hodnota ukazatele
nezaměstnanosti % 3. čtvrtletí
2018 1,6 -2,2 15. 01. 2019
* Oproti stejnému období předchozího roku Zdroj: vlastní zpracování podle (ČSÚ, 2019)
4.3 Přírodní podmínky
Z pohledu přírodovědeckého a minerálního leží území Libereckého kraje na velmi významném území, které se vyznačuje širokou rozmanitostí přírodních ekosystémů. Mimo jiné je zde mnoho přísně chráněných lokalit botanického a zoologického charakteru.
Konkrétní výčet těchto chráněných území je: 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), rovněž 8 národních přírodních rezervací, 9 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 73 přírodních památek. Na základě tohoto hojného výskytu přírodních úkazů, které se rozpínají na poměrně malé rozloze, se Liberecký kraj nachází na předních příčkách v oblasti přírodního bohatství mezi všemi tuzemskými regiony, ale i světového měřítka.
Surovinová základna je tvořena především sklářskými a slévárenskými písky s vysokou jakostí nebo nízkoobsahovými uranovými rudami. Těžba tohoto typu byla ovšem velmi omezena vzhledem ke škodlivosti pro okolní přírodu a lidské zdraví. Dominantní zde byla rovněž těžba dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.). V dnešní době se v Libereckém kraji těží hlavně písek, štěrkopísek nebo drcená kameniva. Poslední zásoby černého uhlí z podkrkonošské pánve se nacházejí v okresu Semily (Businessinfo, 2019).
4.4 Cestovní ruch
Odvětví cestovního ruchu patří po průmyslové základně k nejdůležitějším odvětvím v Libereckém kraji. Území místního regionu je známou oblastí z hlediska kulturního a přírodního dědictví ČR. Jedinečná krajina s přírodními krásami nebo kulturní dědictví regionu jsou turistickým cílem domácích i zahraničních turistů. V kraji se nachází mnoho typických oblastí (Jizerské hory, Lužické hory, Krkonoše – západní část, Podkrkonoší, Turnovsko – Český ráj, Doksy a okolí), které jsou spjaty s cestovním ruchem. K velmi vysoké frekvenci návštěvnosti patří mimo přírodní útvary také historické pamětihodnosti, hrady a zámky např. Frýdlant, Sychrov, Bezděz, Lemberk, Hrubý Rohozec, Valdštejn.
41 V oblasti vodstva krajinu zkrášluje především známé Máchovo jezero. Mimo jiné se na území Libereckého kraje nachází řada řek a toků, např. řeky Kamenice a Jizera.
V neposlední řadě jsou důležitými prvky místního pohraničního CR především hraniční přechody, typu pěší, silniční i železniční (Businessinfo, 2019).
4.4.1 Hlavní důvody změn cestovního ruchu
V posledních letech zažil cestovní ruch určitou formu transformace. V ČR stále více měst a venkovských regionů považuje cestovní ruch za nejvíce přívětivý nástroj k jejich ekonomickému rozvoji a růstu. Cestovní ruch a jeho zaměření se mění v regionálním i celosvětovém měřítku a porozumět těmto změnám je užitečné pro každého, kdo se hodlá v tomto perspektivním a dynamicky se rozvíjejícím prostředí prosadit (Moderniobec, 2013).
V dnešní době mohou být malá města či venkovské regiony a vesničky plnohodnotným konkurentem v turistice a cestovním ruchu u zavedených středisek. Musí však při svých nabídkách služeb vycházet z originality lokalizace, zajímavé místní kuchyně, stejně jako na možnosti nákupů kvalitního zboží, které se jedinečně váže k danému regionu. Nelze opomenout ani kulturu, které v tomto případě slouží jako pomyslné „vodítko“ k pochopení místních zvyklostí, pokrmů či výrobků (Moderniobec, 2013).
Klíčový důvod, který odstartoval probíhající změny v tomto odvětví je transformace světového hospodářství z ekonomiky čistě výrobní na ekonomiku tržní, resp. založenou na informační výměně. S efektivním využíváním volného času současně roste i jeho význam, tudíž vesnice s přilehlým okolím a městečka musí cestovní ruch poskytovat na stejné úrovni jako zavedená střediska, jelikož se potřebují rovněž začlenit do nového typu ekonomiky (Moderniobec, 2013).
Mezi další možnosti pro návštěvníky těchto oblastí patří zdánlivě jednodušší zážitky, jako jsou klid, regenerace na čerstvém vzduchu, okouzlující charakter daných míst, zážitky z tradiční řemeslné výroby, průmyslových památek, přechod z hektického městského života ke klidnému venkovskému. Tato fakta výrazně zvyšují podstatu agroturistiky. V dnešní době si lidé stále více vyčleňují část svých finančních prostředků na cestování a poznávání.
Současně s tím, jak se životní tempo a úroveň zrychlily, roste potřeba již zmiňovaného odpočinku a „vypnutí“ před každodenním náporem a tlakem (Moderniobec, 2013).
K oblibě návštěvníků se kromě tradičních turistických aktivit přidaly i nové, jako např. pěší trasy „povýšily“ na nově vzniklé cyklo stezky (Fourcross Track), které se od roku 2017 nově nachází např. v mikroregionu Tanvaldska. Mezi další nově vzniklé turistické aktivity patří Geocaching nebo CouchSurfing.
Geocaching je sportovně-turistická hra, při které se používá navigační systém GPS, pomocí něhož se hledá ukrytá schránka „cache“, jejíž zeměpisné souřadnice jsou uchovány v systému WGS 84. K nalezení schránky slouží turistické přijímače GPS. Tato oblíbená turistická hra napříč všemi věkovými kategoriemi se nejvíce hraje v oblasti vyšších nadmořských výšek, složitějšího a lesnatého terénu poloh Jizerských hor, Harrachova, Krkonoš a Lužických hor (Kesky, 2019).
CouchSurfing je bezplatné ubytování, kde místní obyvatelé (soukromí vlastníci bytových objektů) nabízejí ubytování prostřednictvím internetové stránky a mobilní aplikace turistům.
Ve své podstatě to je určitý typ sociální sítě. Počátky CouchSurfingu sahají do roku 2003 a oficiálně byla tato sociální síť uvedena na trh 1. ledna 2004. Statistické údaje uvádějí, že cca 47 % členů poskytuje ubytovací služby. Služba se na internetu řadí k nejpopulárnějším svého typu. Výsledkem tohoto faktu je 42 milionů shlédnutých stránek denně. Uživatelé této služby navrhují možnosti ubytování prostřednictvím webu. Všechny komunikační kanály a zdroje jsou za účelem ochrany uživatelů archivovány. V praxi CouchSurfing funguje na principu „bydlení za bydlení“, kde provozovatelé sami tuto službu využívají (mnohdy opakovaně u stejného poskytovatele).
Významné oblasti v Libereckém kraji, kde je CouchSurfing rozšířen jsou: Jizerské hory (v blízkosti Ski areálů Ještěd, Harrachov, Tanvaldský Špičák), Lužické hory, Krkonoše, Doksy a okolí Máchova jezera a Českého ráje. K roku 2018 bylo na území Libereckého kraje přihlášeno přes 2 000 uživatelů této služby (CouchSurfing, 2019).
43 Automatickou součástí dnešního cestovního ruchu je bezdrátové připojení k internetu (důsledek digitalizace společnosti – chytré telefony, automobily či sociální sítě), zastávky na dobití akumulátoru u elektrokol (rozmach popularity a využití především u starších generací či matek s dětmi) a další… S touto modernizací se rovněž pojí regionální a státní E- Goverment. Ten by měl sloužit k ulehčení řešení každodenních situací na regionální (turistické), tak celorepublikové (úřední) úrovni, pro tuzemské nebo zahraniční turisty a místní obyvatele. Jako praktický příklad lze úvest Dánsko, které je mometálně ve všech úrovních E-Govermentu světovým leaderem (United Nations, 2019).
Lze tedy konstatovat, že odvětví regionálního podnikání a cestovního ruchu spolu úzce souvisí a v budoucnu lze očekávat ještě intenzivnější formu spolupráce. Prolínání obou odvětví dopomáhá k vzájemnému rozvoji a zároveň slouží pro místní podniky a podnikatele jako nové nápady, možnosti a směry podnikání se zachováním regionální konkurenceschopnosti a originality. Nové pojetí rozvoje cestovního ruchu můžeme tedy charakterizovat jediným výrazem – „příležitost“ (Moderniobec, 2013).
4.5 Kultura a místní průmyslová historie
Jak již bylo zmíněno v úvodu kapitoly 4, Liberecký kraj má velmi bohatou kulturní a historickou základnu, která započala již před několika stovkami let. Odraz této hisotrie je nejlépe zachycen na kulturních stavbách nebo historických pamětihodnostech, které se nacházejí např. ve městech Liberec či Jablonec nad Nisou. Konkrétně lze uvést:
Oblastní galerie v Liberci, Severočeské muzeum v Liberci, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo v Liberci, vysílač a hotel Ještěd, novorenesanční budova liberecké radnice, Valdštejnské domky ve Větrné uličce nebo neorenesanční budova Městských lázní, jablonecký římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, Dům česko-německého porozumění v Rýnovicích.
Další významné kulturní dědictví, které se nachází v Jablonci a jeho přilehlém okolí je Památník J. a J. V. Scheybalových, Městská galerie My, Muzeum skla a bižuterie s expozicí „Nekonečný příběh“, rozhledna Petřín nebo přehrada Mšeno, která se řadí mezi technické památky (Místopisy, 2019).
V souvislostech, které vycházejí z velmi pestré tradice výroby skla a bižuterie Libereckého kraje, se pro turisty prezentují např. sklářská muzea v Železném Brodě, Kamenickém Šenově Novém Boru nebo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Ve městě Turnov může v tomto odvětví návštěvníky především zaujmout Okresní muzeum Českého ráje, ve kterém mohou najít sbírky z oblasti mineralogie, geologie, a v neposlední řadě dokumentace šperkařství a zlatnictví, které jsou ojedinělým celosvětovým skvostem (Businessinfo, 2019).
4.5.1 Sklářství a bižuterie
Napříč celým územím Libereckého kraje prostupuje tolik známá sklářská a bižuterní historie. Již ve 14. století v Jizerských horách, Krkonoších a na Českolipsku vznikaly první sklárny, hlavně v místech bohatých na dřevo a vodu. Za první „zlatou éru“ sklářství v Libereckém kraji lze označit 16. století. Nejvíce rozvinutá síť skláren, hutí a brusíren byla vždy na Jablonecku. Vlastnili je světoznámí skláři z rodu Wanderů, Schurerů. Později zde proběhl rozsáhlý odkup, který zrealizovali Kittelové (Smejkal, 2009).
18. století se vyznačuje dalším významným rozmachem sklářství. Proběhl zde proces postupného snižování domácích manufaktur, které byly postupně přesunuty do nově vzniklých hutí. V tomto období zde naplno rozvinuli svoje podnikání Čechoameričané Riedlové, kteří byli hlavními průkopníky této transformace. Horským chalupníkům pak zůstala pouze domácí výroba bižuterie s případným nenáročným broušením tohoto skla.