Ukazatel Měřící
jednotka Období Hodnota ukazatele
nezaměstnanosti % 3. čtvrtletí
2018 1,6 -2,2 15. 01. 2019
* Oproti stejnému období předchozího roku Zdroj: vlastní zpracování podle (ČSÚ, 2019)
4.3 Přírodní podmínky
Z pohledu přírodovědeckého a minerálního leží území Libereckého kraje na velmi významném území, které se vyznačuje širokou rozmanitostí přírodních ekosystémů. Mimo jiné je zde mnoho přísně chráněných lokalit botanického a zoologického charakteru.
Konkrétní výčet těchto chráněných území je: 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), rovněž 8 národních přírodních rezervací, 9 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 73 přírodních památek. Na základě tohoto hojného výskytu přírodních úkazů, které se rozpínají na poměrně malé rozloze, se Liberecký kraj nachází na předních příčkách v oblasti přírodního bohatství mezi všemi tuzemskými regiony, ale i světového měřítka.
Surovinová základna je tvořena především sklářskými a slévárenskými písky s vysokou jakostí nebo nízkoobsahovými uranovými rudami. Těžba tohoto typu byla ovšem velmi omezena vzhledem ke škodlivosti pro okolní přírodu a lidské zdraví. Dominantní zde byla rovněž těžba dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.). V dnešní době se v Libereckém kraji těží hlavně písek, štěrkopísek nebo drcená kameniva. Poslední zásoby černého uhlí z podkrkonošské pánve se nacházejí v okresu Semily (Businessinfo, 2019).
4.4 Cestovní ruch
Odvětví cestovního ruchu patří po průmyslové základně k nejdůležitějším odvětvím v Libereckém kraji. Území místního regionu je známou oblastí z hlediska kulturního a přírodního dědictví ČR. Jedinečná krajina s přírodními krásami nebo kulturní dědictví regionu jsou turistickým cílem domácích i zahraničních turistů. V kraji se nachází mnoho typických oblastí (Jizerské hory, Lužické hory, Krkonoše – západní část, Podkrkonoší, Turnovsko – Český ráj, Doksy a okolí), které jsou spjaty s cestovním ruchem. K velmi vysoké frekvenci návštěvnosti patří mimo přírodní útvary také historické pamětihodnosti, hrady a zámky např. Frýdlant, Sychrov, Bezděz, Lemberk, Hrubý Rohozec, Valdštejn.
41 V oblasti vodstva krajinu zkrášluje především známé Máchovo jezero. Mimo jiné se na území Libereckého kraje nachází řada řek a toků, např. řeky Kamenice a Jizera.
V neposlední řadě jsou důležitými prvky místního pohraničního CR především hraniční přechody, typu pěší, silniční i železniční (Businessinfo, 2019).
4.4.1 Hlavní důvody změn cestovního ruchu
V posledních letech zažil cestovní ruch určitou formu transformace. V ČR stále více měst a venkovských regionů považuje cestovní ruch za nejvíce přívětivý nástroj k jejich ekonomickému rozvoji a růstu. Cestovní ruch a jeho zaměření se mění v regionálním i celosvětovém měřítku a porozumět těmto změnám je užitečné pro každého, kdo se hodlá v tomto perspektivním a dynamicky se rozvíjejícím prostředí prosadit (Moderniobec, 2013).
V dnešní době mohou být malá města či venkovské regiony a vesničky plnohodnotným konkurentem v turistice a cestovním ruchu u zavedených středisek. Musí však při svých nabídkách služeb vycházet z originality lokalizace, zajímavé místní kuchyně, stejně jako na možnosti nákupů kvalitního zboží, které se jedinečně váže k danému regionu. Nelze opomenout ani kulturu, které v tomto případě slouží jako pomyslné „vodítko“ k pochopení místních zvyklostí, pokrmů či výrobků (Moderniobec, 2013).
Klíčový důvod, který odstartoval probíhající změny v tomto odvětví je transformace světového hospodářství z ekonomiky čistě výrobní na ekonomiku tržní, resp. založenou na informační výměně. S efektivním využíváním volného času současně roste i jeho význam, tudíž vesnice s přilehlým okolím a městečka musí cestovní ruch poskytovat na stejné úrovni jako zavedená střediska, jelikož se potřebují rovněž začlenit do nového typu ekonomiky (Moderniobec, 2013).
Mezi další možnosti pro návštěvníky těchto oblastí patří zdánlivě jednodušší zážitky, jako jsou klid, regenerace na čerstvém vzduchu, okouzlující charakter daných míst, zážitky z tradiční řemeslné výroby, průmyslových památek, přechod z hektického městského života ke klidnému venkovskému. Tato fakta výrazně zvyšují podstatu agroturistiky. V dnešní době si lidé stále více vyčleňují část svých finančních prostředků na cestování a poznávání.
Současně s tím, jak se životní tempo a úroveň zrychlily, roste potřeba již zmiňovaného odpočinku a „vypnutí“ před každodenním náporem a tlakem (Moderniobec, 2013).
K oblibě návštěvníků se kromě tradičních turistických aktivit přidaly i nové, jako např. pěší trasy „povýšily“ na nově vzniklé cyklo stezky (Fourcross Track), které se od roku 2017 nově nachází např. v mikroregionu Tanvaldska. Mezi další nově vzniklé turistické aktivity patří Geocaching nebo CouchSurfing.
Geocaching je sportovně-turistická hra, při které se používá navigační systém GPS, pomocí něhož se hledá ukrytá schránka „cache“, jejíž zeměpisné souřadnice jsou uchovány v systému WGS 84. K nalezení schránky slouží turistické přijímače GPS. Tato oblíbená turistická hra napříč všemi věkovými kategoriemi se nejvíce hraje v oblasti vyšších nadmořských výšek, složitějšího a lesnatého terénu poloh Jizerských hor, Harrachova, Krkonoš a Lužických hor (Kesky, 2019).
CouchSurfing je bezplatné ubytování, kde místní obyvatelé (soukromí vlastníci bytových objektů) nabízejí ubytování prostřednictvím internetové stránky a mobilní aplikace turistům.
Ve své podstatě to je určitý typ sociální sítě. Počátky CouchSurfingu sahají do roku 2003 a oficiálně byla tato sociální síť uvedena na trh 1. ledna 2004. Statistické údaje uvádějí, že cca 47 % členů poskytuje ubytovací služby. Služba se na internetu řadí k nejpopulárnějším svého typu. Výsledkem tohoto faktu je 42 milionů shlédnutých stránek denně. Uživatelé této služby navrhují možnosti ubytování prostřednictvím webu. Všechny komunikační kanály a zdroje jsou za účelem ochrany uživatelů archivovány. V praxi CouchSurfing funguje na principu „bydlení za bydlení“, kde provozovatelé sami tuto službu využívají (mnohdy opakovaně u stejného poskytovatele).
Významné oblasti v Libereckém kraji, kde je CouchSurfing rozšířen jsou: Jizerské hory (v blízkosti Ski areálů Ještěd, Harrachov, Tanvaldský Špičák), Lužické hory, Krkonoše, Doksy a okolí Máchova jezera a Českého ráje. K roku 2018 bylo na území Libereckého kraje přihlášeno přes 2 000 uživatelů této služby (CouchSurfing, 2019).
43 Automatickou součástí dnešního cestovního ruchu je bezdrátové připojení k internetu (důsledek digitalizace společnosti – chytré telefony, automobily či sociální sítě), zastávky na dobití akumulátoru u elektrokol (rozmach popularity a využití především u starších generací či matek s dětmi) a další… S touto modernizací se rovněž pojí regionální a státní E- Goverment. Ten by měl sloužit k ulehčení řešení každodenních situací na regionální (turistické), tak celorepublikové (úřední) úrovni, pro tuzemské nebo zahraniční turisty a místní obyvatele. Jako praktický příklad lze úvest Dánsko, které je mometálně ve všech úrovních E-Govermentu světovým leaderem (United Nations, 2019).
Lze tedy konstatovat, že odvětví regionálního podnikání a cestovního ruchu spolu úzce souvisí a v budoucnu lze očekávat ještě intenzivnější formu spolupráce. Prolínání obou odvětví dopomáhá k vzájemnému rozvoji a zároveň slouží pro místní podniky a podnikatele jako nové nápady, možnosti a směry podnikání se zachováním regionální konkurenceschopnosti a originality. Nové pojetí rozvoje cestovního ruchu můžeme tedy charakterizovat jediným výrazem – „příležitost“ (Moderniobec, 2013).
4.5 Kultura a místní průmyslová historie
Jak již bylo zmíněno v úvodu kapitoly 4, Liberecký kraj má velmi bohatou kulturní a historickou základnu, která započala již před několika stovkami let. Odraz této hisotrie je nejlépe zachycen na kulturních stavbách nebo historických pamětihodnostech, které se nacházejí např. ve městech Liberec či Jablonec nad Nisou. Konkrétně lze uvést:
Oblastní galerie v Liberci, Severočeské muzeum v Liberci, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo v Liberci, vysílač a hotel Ještěd, novorenesanční budova liberecké radnice, Valdštejnské domky ve Větrné uličce nebo neorenesanční budova Městských lázní, jablonecký římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, Dům česko-německého porozumění v Rýnovicích.
Další významné kulturní dědictví, které se nachází v Jablonci a jeho přilehlém okolí je Památník J. a J. V. Scheybalových, Městská galerie My, Muzeum skla a bižuterie s expozicí „Nekonečný příběh“, rozhledna Petřín nebo přehrada Mšeno, která se řadí mezi technické památky (Místopisy, 2019).
V souvislostech, které vycházejí z velmi pestré tradice výroby skla a bižuterie Libereckého kraje, se pro turisty prezentují např. sklářská muzea v Železném Brodě, Kamenickém Šenově Novém Boru nebo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Ve městě Turnov může v tomto odvětví návštěvníky především zaujmout Okresní muzeum Českého ráje, ve kterém mohou najít sbírky z oblasti mineralogie, geologie, a v neposlední řadě dokumentace šperkařství a zlatnictví, které jsou ojedinělým celosvětovým skvostem (Businessinfo, 2019).
4.5.1 Sklářství a bižuterie
Napříč celým územím Libereckého kraje prostupuje tolik známá sklářská a bižuterní historie. Již ve 14. století v Jizerských horách, Krkonoších a na Českolipsku vznikaly první sklárny, hlavně v místech bohatých na dřevo a vodu. Za první „zlatou éru“ sklářství v Libereckém kraji lze označit 16. století. Nejvíce rozvinutá síť skláren, hutí a brusíren byla vždy na Jablonecku. Vlastnili je světoznámí skláři z rodu Wanderů, Schurerů. Později zde proběhl rozsáhlý odkup, který zrealizovali Kittelové (Smejkal, 2009).
18. století se vyznačuje dalším významným rozmachem sklářství. Proběhl zde proces postupného snižování domácích manufaktur, které byly postupně přesunuty do nově vzniklých hutí. V tomto období zde naplno rozvinuli svoje podnikání Čechoameričané Riedlové, kteří byli hlavními průkopníky této transformace. Horským chalupníkům pak zůstala pouze domácí výroba bižuterie s případným nenáročným broušením tohoto skla.
Obrázek 7: Vzorkové ukázky Jablonecké bižuterie
45 Na přelomu 19. a 20. století byly Jizerské hory jednou z nejvýznamnějších průmyslových oblastí rakousko-uherské monarchie. Sklářství a bižuterie tento region posléze proslavily v celosvětovém měřítku. I v dnešní době jezdí s obdivem turisté či státní delegace z celého světa, aby mohli vidět tyto světoznámé produkty. Případně si i vyzkoušet práci se sklem, která jim je umožněna například ve sklárnách v Harrachově (Jizerky, 2019).
Jablonec nad Nisou se v 19. stal světově uznávaným sklářským a bižuterním centrem.
V tomto století patřil Jablonec k deseti největším městům v Čechách a ročně do něj zavítaly desetitisíce cizinců z celého světa, převážně obchodníků skla a bižuterie. Na podporu místního rozvoje bižuterního odvětví byla roku 1880 založena Řemeslná kreslířská, modelářská a cizelérská škola. Zajímavostí bylo, že u široké veřejnosti dostal Jablonec titul
„rakouská Kalifornie“. Daniel Swarovski, jakožto velmi úspěšný inovátor a podnikatel v oblasti broušeného skla, který pocházel z Jizerských hor, se rovněž velkou měrou podílel na rozmachu sklářského průmyslu v tomto století (Jablonec, 2012).
Obrázek 8: Nápojová skla v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Zdroj: Do-muzea.cz, 2019
Pro potřeby dnešního srovnání tehdejší jablonečtí podnikatelé na daních za rok 1911 habsburské monarchii odevzdali stejnou částku, co celá korunní země Dalmácie.
Konjunktura na Jablonecku v oblasti skla a bižuterie představovala více než 700 firem.
Přestože sklo a bižuterie dnes nejsou jedinou devízou, zůstaly neopomenutelnou součástí
identity Jablonecka. Tento fakt se dochoval i po roce 1989, kdy monopolní státní podniky přenechaly své pozice drobným místním podnikatelům nebo firmám (Jablonec, 2012).
Ve městě Železný Brod na přelomu 19. a 20. století začal dynamický rozvoj sklářské výroby a vysoce kvalitních brusíren. Počátky tohoto rozmachu spočívaly v domácí výrobě drobných skleněných výrobků (mačkání, navíjení, navlékání perlí). Pro potřeby odborného vzdělávání domácích výrobců a zpracovatelů skla byla roku 1920 založena Státní odborná sklářsko-obchodní škola. Založení této instituce mělo pozitivní dopad i na obchod, jelikož si její absolventi zakládali vlastní firmy a Železný Brod se tak pomalu stával další jizerskou metropolí skla. Prosperující sklářské podnikání bylo razantně potlačeno 2. světovou válkou.
Následně přišla druhá velká překážka v podobě znárodnění soukromých firem v roce 1948.
Skleněná tavená plastika, hutně tvarované sklo či skleněné figurky proslavily město na všech kontinentech světa. Po roce 1989 rozmach sklářské tradice v Železném Brodě a jeho okolí iniciují drobní podnikatelé nebo soukromé a rodiné podniky (Jablonec, 2012).
4.5.2 Textil
Hlavní koncentrace textilního průmyslu byla soustředěna v Liberci a jeho přilehlém okolí.
Liberec je po staletí považován za středisko textilního průmyslu. Historie tohoto odvětví byla započata plátenictvím (pěstoval se zde len). Soukeníci se v Liberci začali objevovat již v 16. století. Titul vlnařského průmyslového města byl umocněn faktem, že soukeníci zde zpracovávali vlnu z redernských ovčínů. Albrecht z Valdštejna v době třicetileté války (1618-1648) změnil město v továrnu na sukno, do kterého oblékal svou armádu. V témže období vznikl soukenický cech, který se zanedlouho stal velmi majetným a vlivným (Liberec, 2019).
Další textilní významnou oblastí bylo Českolipsko. Tehdejší výroba se zde rovněž opírala o zkušenosti cechovních řemeslníků. Českolipské sukno se importovalo až na trhy do Lipska nebo dnešního Nizozemí. Počátky manufakturních podnikání za pomoci řízené dělby práce a technologického pokroku započaly právě ve městě Česká Lípa, jako jedno z prvních měst v Čechách (Smejkal, 2009).
47 Téměř každá rodina v Liberci ručně vyráběla látky. 18. a 19. století bylo ve své první etapě charakteristické vznikem manufaktur, které byly ve druhé etapě (polovina 19. století) silně utlumeny Johannem Liebiegem a jeho rozrůstajícími se závody. Textilní průmysl se největší měrou podílel na posunu Liberce mezi nejdůležitější města Rakousko-Uherska (Místomapy, 2019). Po náročeném období 2. světové války, kde se dočasně změnila struktura průmyslu na výrobní a zbrojní, nastalo zanedlouho znárodnění a vznikla zde veliká továrna s názvem „Textilana“. Ta soustředila 39 závodů s více než 9 000 zaměstnanci.
Kromě Liberce stoupala další města v důležitosti textilního průmyslu, jako např. Tanvald a Velké Hamry, Frýdlant, Semily, Česká Lípa nebo Železný Brod. Po sametové revoluci se Liberec roku 1990 stal opět statutárním městem. Postupná dominantní pozice Textilany uvadala a počátkem 21. století nastal její krach. Budovy byly z centra a okolí města postupně odstraněny. Po krachu textilního průmyslu, který byl umocněn nízkonákladovou čínskou konkurencí na evropském trhu, vznikají nové průmyslové a obchodní zóny. Ještě dnes si celý Liberecký kraj v tomto ohledu prochází určitou formou místní hospodářské a průmyslové transformace (Liberec, 2019).
Dodnes slávu textilního průmyslového města připomíná řada symbolů, jako například vila továrníka Liebiega, která stojí v Jablonecké ulici nebo Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci (založena 1960), která jako jediná v celé ČR poskytuje vysokoškolské vzdělání napříč celým textilním oborem. Mimo jiné se zasloužila o „oprášení“ slavné textilní historie města v oblasti úspěšného výzkumu a vývoje nanovláken (Liberec, 2019).
Obrázek 9: První unikátní přístroj na výrobu nanovláken „Nanospider“
Zdroj: 21. století.cz, 2005
5 Předpoklady pro podnikání na Jablonecku
Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, na území Libereckého kraje mají na podnikání vliv nejenom aktuální předpoklady, nýbrž i předpoklady, které vycházejí z rozmanité historie tohoto kraje. Konkrétně se zde mohou potencionální podnikatelé, nebo podniky, setkat s návazností na textilní nebo sklářské podnikání. Významnou roli zde hraje strategická horská poloha kraje. Ta je spojena s místním životním prostředím, stylem a environmentálním podnikáním (na území Jizerských hor je složení vduchu nejkvalitnější na celém území ČR). V Libereckém kraji je rovněž velmi významný a silný cestovní ruch a kultura, tudíž jsou zde velmi vhodné podmínky, které lze „opřít“ o místní podnikání tericálního sektoru a nabídku služeb.
Základní předpoklady lze shrnout do těchto bodů:
Ojedinělá tradice podnikání na Jablonecku.
Automobilový, sklářský a bižuterní průmysl.
Strategická poloha regionu (např. Euroregion Nisa).
Životní a environmentální prostředí.
Přírodní podmínky a cestovní ruch.
Sporotvní základny.
Místní svazy a sdružení.
Koncepční dokumenty pro podnikání.
Následující kapitoly se budou zabývat problematikou současného regionálního a místního podnikání na Jablonecku a jeho přilehlém okolí. Bude zde postupně analyzována struktura aktuálního hospodářství s praktickými příklady místních podniků a podnikatelů z různých odvětví. Závěr kapitoly bude věnován tržním mezerám, návrhům, příležitostem a doporučením na možná rozšíření regionálního podnikání pro nové podnikatelské subjekty.
V neposlední řadě bude představena Okresní hospodářská komora, která pomáhá místním podnikatelům k jejich rozvoji a vytvoření kvalitního podnikatelského prostředí.
49
5.1 Hospodářská struktura
Po „sametové revoluci“ roku 1989 nastal poměrně rozsáhlý proces privatizace velkých, tehdy až nadnárodních společností (např. na Jablonecku Jablonex, podnik zahraničního obchodu bižuterie). Místo nich se na trhu začaly objevovat nově vzniklé výrobní a zpracovatelské firmy. Z oblasti průmyslu je zde nejvíce rozvinutý automobilový a strojírenský. Mnoho firem na Jablonecku dnes vyrábí a dodává komponenty do celosvětově známých automobilek či automobilových koncernů. Za nejvýznamnější firmy v odvětví automotive lze označit ZF TRW, ze světa strojírenského pak firmy ABB nebo ATREA. Vědecko-technické výsledky a zázemí přinášejí další možnosti pro podnikání v elektrotechnice, výrobě a zpracování plastů nebo v zabezpečovacích systémech.
Kromě těchto průmyslových firem na jabloneckém trhu stoupl i počet menších podniků v oblasti skla a bižuterie. Významná změna se vyznačovala přechodem z plánované na tržní ekonomiku, což se v budoucnu nejvíce projevilo na exportu produkce, který se rozvinul do celého světa. Tyto sklářské a bižuterní firmy se ještě dnes částečně sdružují ve Svazu výrobců skla a bižuterie (kompletní seznam je uveden v Příloze B).
Za nejznámější a největší firmu v odvětví bižuterie vystupuje Preciosa Components.
V regionu rovněž působí mnoho uměleckých sklářských ateliérů, které poskytují zázemí pro tuzemské i zahraniční výtvarníky.
Jelikož je Jablonec nad Nisou tvořen převážně podhorským až horským územím, z resortu zemědělství je nejvýznamnější pěstování obilovin, pícnin a chov zemědělských zvířat.
Nachází se zde ojedinělost v podobě největší kozí a ovčí farmy v ČR na chov a zpracování mléčných a masných výrobků. Mimo to působí tato farma jako turistická atrakce, která se v posledních letech stala velmi oblíbenou a vyhledávanou u místních i zahraničních turistů. Lesnictví je zde charakterizováno eticky ošetřenou formou těžby dřevin (hustá síť CHKO) a budováním nových lesních školek.
Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, strategicky výhodná poloha regionu a silná základna místních tradic a hodnot, jsou dobrými výchozími předpoklady pro současný rozvoj podnikatelské sféry na Jablonecku. Spolupráce, která je zde založena na úzkých
vazbách mezi inovačními centry, firmami a vzdělávacími institucemi, přináší benefity v podobě přidané hodnoty produktům místních producentů.
Na Obrázku 10 můžeme vidět podrobnou strukturu hospodářství v jabloneckém okresu v závislosti na počtu firem z daných odvětví. Na „pomyslné“ první příčce je průmysl, který se na místním trhu firem podílí skoro s 50 %. Dále pak stavebnictví, po kterém následuje zemědělství a cestovní ruch.
Obrázek 10: Struktura hospodářství na Jablonecku dle počtu firem (2016) Zdroj: vlastní zpracování podle (OHK, 2019)
49 % Průmysl
38 % Stavebnictví
9 % Zemědělství,
lesnictví a rybářství
4 % CR
51 Jelikož je složení průmyslu v jabloneckém okresu velmi pestré, stojí za zmínku rovněž uvést odvětví, ze kterých se zdejší průmyslový sektor skládá. Detailní vyobrazení jednotlivých odvětví je uvedeno na Obrázku 11.
Obrázek 11: Struktura průmyslu na Jablonecku dle počtu firem (2016) Zdroj: vlastní zpracování podle (OHK, 2019)
5.1.1 TRW Automotive Czech s.r.o.
Jako vhodný příklad z hospodářského prostředí Jablonecka lze uvést společnost TRW Automotive Czech. s.r.o., která představuje jednoho z největších regionálních zaměstnavatelů s nezanedbatelným kladným podílem na ekonomické ukazatele regionu.
Oficiální název společnosti dle obchodního rejstříku je TRW Automotive Czech s.r.o. (dále
Oficiální název společnosti dle obchodního rejstříku je TRW Automotive Czech s.r.o. (dále