Po „sametové revoluci“ roku 1989 nastal poměrně rozsáhlý proces privatizace velkých, tehdy až nadnárodních společností (např. na Jablonecku Jablonex, podnik zahraničního obchodu bižuterie). Místo nich se na trhu začaly objevovat nově vzniklé výrobní a zpracovatelské firmy. Z oblasti průmyslu je zde nejvíce rozvinutý automobilový a strojírenský. Mnoho firem na Jablonecku dnes vyrábí a dodává komponenty do celosvětově známých automobilek či automobilových koncernů. Za nejvýznamnější firmy v odvětví automotive lze označit ZF TRW, ze světa strojírenského pak firmy ABB nebo ATREA. Vědecko-technické výsledky a zázemí přinášejí další možnosti pro podnikání v elektrotechnice, výrobě a zpracování plastů nebo v zabezpečovacích systémech.
Kromě těchto průmyslových firem na jabloneckém trhu stoupl i počet menších podniků v oblasti skla a bižuterie. Významná změna se vyznačovala přechodem z plánované na tržní ekonomiku, což se v budoucnu nejvíce projevilo na exportu produkce, který se rozvinul do celého světa. Tyto sklářské a bižuterní firmy se ještě dnes částečně sdružují ve Svazu výrobců skla a bižuterie (kompletní seznam je uveden v Příloze B).
Za nejznámější a největší firmu v odvětví bižuterie vystupuje Preciosa Components.
V regionu rovněž působí mnoho uměleckých sklářských ateliérů, které poskytují zázemí pro tuzemské i zahraniční výtvarníky.
Jelikož je Jablonec nad Nisou tvořen převážně podhorským až horským územím, z resortu zemědělství je nejvýznamnější pěstování obilovin, pícnin a chov zemědělských zvířat.
Nachází se zde ojedinělost v podobě největší kozí a ovčí farmy v ČR na chov a zpracování mléčných a masných výrobků. Mimo to působí tato farma jako turistická atrakce, která se v posledních letech stala velmi oblíbenou a vyhledávanou u místních i zahraničních turistů. Lesnictví je zde charakterizováno eticky ošetřenou formou těžby dřevin (hustá síť CHKO) a budováním nových lesních školek.
Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, strategicky výhodná poloha regionu a silná základna místních tradic a hodnot, jsou dobrými výchozími předpoklady pro současný rozvoj podnikatelské sféry na Jablonecku. Spolupráce, která je zde založena na úzkých
vazbách mezi inovačními centry, firmami a vzdělávacími institucemi, přináší benefity v podobě přidané hodnoty produktům místních producentů.
Na Obrázku 10 můžeme vidět podrobnou strukturu hospodářství v jabloneckém okresu v závislosti na počtu firem z daných odvětví. Na „pomyslné“ první příčce je průmysl, který se na místním trhu firem podílí skoro s 50 %. Dále pak stavebnictví, po kterém následuje zemědělství a cestovní ruch.
Obrázek 10: Struktura hospodářství na Jablonecku dle počtu firem (2016) Zdroj: vlastní zpracování podle (OHK, 2019)
49 % Průmysl
38 % Stavebnictví
9 % Zemědělství,
lesnictví a rybářství
4 % CR
51 Jelikož je složení průmyslu v jabloneckém okresu velmi pestré, stojí za zmínku rovněž uvést odvětví, ze kterých se zdejší průmyslový sektor skládá. Detailní vyobrazení jednotlivých odvětví je uvedeno na Obrázku 11.
Obrázek 11: Struktura průmyslu na Jablonecku dle počtu firem (2016) Zdroj: vlastní zpracování podle (OHK, 2019)
5.1.1 TRW Automotive Czech s.r.o.
Jako vhodný příklad z hospodářského prostředí Jablonecka lze uvést společnost TRW Automotive Czech. s.r.o., která představuje jednoho z největších regionálních zaměstnavatelů s nezanedbatelným kladným podílem na ekonomické ukazatele regionu.
Oficiální název společnosti dle obchodního rejstříku je TRW Automotive Czech s.r.o. (dále obecně ZF TRW), která sídlí v Jablonci nad Nisou. Tato společnost se zaobírá vývojem, výrobou a prodejem automobilových brzd, a to včetně brzdových komponentů pro přední světové automobilky, jako jsou např. Volkswagen, Škoda Auto, Peugeot, Audi, Renault, Mini Cooper aj. (Rydval, 2017).
22 %
V roce 1952 se začala psát historie této společnosti. Společnost TRW se v tehdejší době nazývala Autobrzdy n.p. a na trhu měla monopolní postavení. V tomto roce začala jedna z prvních výrob brzd veškerého typu, především pro osobní automobily, ale také pro vozy nákladní, přepravní a užitkové.
Hlavní změna, která ovlivnila budoucí chod společnosti, proběhla v devadesátých letech minulého století. V roce 1992 se společnost kompletně restrukturalizovala na Autobrzdy s.r.o., včetně změn v oblasti výroby, eliminace neefektivních aktivit či organizace zaměstnanců a vedení. Rovněž vývoj, který je v automobilovém průmyslu velmi dynamický a překotný, byl v tomto období radikálně změněn. Ve druhé polovině devadesátých let minulého století byla společnost charakteristická především svým ustálením. Ke zlepšení podnikové činnosti společnosti přispěl rozmach diskových brzd.
V roce 2015 proběhl proces „ZF integrace TRW“, což byla prozatím poslední změna. Tyto dvě společnosti podobného zaměření „spojily své síly“ za účelem získání většího podílu na trhu a zvýšení konkurenceschopnosti (Rydval, 2017).
V Evropě se nyní nachází pět závodů, které se zaměřují na výrobu brzd a brzdových systémů.
Tyto závody sídlí ve městech Koblenz (Německo), Gliwice (Polsko), Bouzonville (Francie), Pontypool (Spojené království) a Jablonec nad Nisou (Česká republika). Jablonecký závod spolupracuje a pomáhá ostatním zmiňovaným závodům v oblasti testů, tvorby projektů a poradenství díky velkému technickému centru. Recipročně dostává podobnou podporu ze závodu v Koblenzi, kde je rovněž velké technické centrum.
V současné době společnost ZF TRW vyrábí přes jedenáct milionů brzd ročně, které jsou rozděleny do 580 různých typů. Zaměstnává přes tisíc zaměstnanců, což ji řadí mezi již zmiňované přední zaměstnavatele Libereckého kraje(Rydval, 2017).
53