Zdroj:http://instylebuzz1.thelifestylepres.netdna-cdn.com/wp-content/uploads/2015/03/hipster-guy.jpg;
http://www.polyvore.com/hipster_girls/thing?id=47356235114
Retro styl – kulturně zastaralý trend, který se od své doby slávy objevil znovu.
Pro použití slova retro se předpokládá časový posun o 15 či 20 let zpět. Ke znakům retro módy patří široké (zvonové) kalhoty s vysokým pasem, mrkváče, šusťáky, maxišaty s květinovým, geometrickým či pestrým vzorem. Overal, legíny, dresy na aerobik. Často se objevují vycpávky ramenou. Dále barevná saka, kostkovaná flanelová košile a riflová bunda. Boty na široké podešvi, farmářky a conversky. Typický účes je trvalá a k líčení patří černě lemované oči a jasně červená rtěnka.115
114 [vid. 9. 4. 2015]. Dostupné
z:http://instylebuzz1.thelifestylepres.netdna-cdn.com/wp-content/uploads/2015/03/hipster-guy.jpg; http://www.polyvore.com/hipster_girls/thing?id=47356235
115Top dívky. 2014, duben. ISSN 1214-3804.
82 4.3.4 Časopisy pro mládež a odívání
Vybrala jsem několik časopisů pro dospívající, o kterých se dá říci, že pubescenti čtou. Nerozhodovala jsem se podle nejprodávanějších čísel, protože nejprodávanější není vždy nejčtenější, ale podle názorů několika pubescentů a podle vlastního pozorování. Proto jsem vybrala časopisy In!116, Bravo117, Bravo Girl!118, Top dívky119 a přečetla všechny čísla za rok 2014 a 2013.
Časopisy se skládají z několika rubrik, které jsou většinou pojmenovány anglicky. Na příklad časopis Bravo se skládá z rubrik Stars, Beauty, Style, Report a Fotoromán. Podobně je tomu i v časopisech Top dívky a Popcorn. Zajímala jsem se výrazně o rubriky Beauty a Style, okrajově o rubriky Stars a Report.
Beauty, v českém překladu krása, rubrika spočívá v představování prostředků k líčení. Různé typy řasenek, stínů, linek, rtěnek a lesků. Dále byly prezentovány jednotlivé typy líčení podle idolů dospívajících. Dalším velkým tématem byly vlasy - jak správné starání, tak jejich úprava. Kromě mnoha různých typů účesů byl představen i make-up pro vlasy v podobě smývatelných barevných kříd. Třetím četným tématem se staly nehty a jejich úprava – barvy, vzory, razítka. Dalším tématem byla hladká pleť – depilace, epilace, depilační krémy, vosk a cukrová pasta.
Rubrika Style se zabývá oblečením. V první řadě se objevují proti sobě „trendy“
a „otřesné“ modely, které si na sebe oblékly slavné osobnosti. Další typ je obrázek slavné osobnosti a vedle ní podobné kousky modelu, který má na sobě, avšak dostupné pro dospívající. Třetím typem je jedno téma (např. plavky, leopardí vzor, brýle) a jeho veškeré možné projevy v oblečení. Inspirace v odívání se nachází také v zahraničních seriálech. Příkladem může být seriál Pretty little liars či Gossip Girls. Hlavní herečky jsou představeny a na základě jejich oblečení se udává styl. V tomto oddílu se ale i modifikuje oblečení (nášivkami, rozparky) a doplňky.
Při srovnání časopisů nedostaneme jednoznačnou odpověď, co je právě teď hitem v oblékání. Každý časopis to má jinak. Jediným tmelícím znakem je mix vzorů, materiálů a barev. Tento znak je důležitým projevem postmoderní společnosti, ve které
116In!: dívčí svět. 2013 a 2014. ISSN 1801-2604.
117 Bravo. 2013 a 2014. ISSN 1211-4294.
118Bravo Girl! 2013 a 2014. ISSN 1211-4308.
119Top dívky. 2013 a 2014. ISSN 1214-3804.
83
převládá personalizace – být sám sebou. Všechny volby, možnosti a styly existují vedle sebe.
Avšak při velmi důkladném sledovávání lze nalézt tři styly pro dívky, na které se časopisy nejčastěji odvolávají. Prvním je styl romantický – kytičkované vzory, volánky, pastelové barvy. Druhým je drsný styl – kombinace černé barvy s jinou, oblečení s ozdobnou dírou a pyramidovými cvočky. Posledním je etno styl – přírodní.
Vyznává zemité odstíny přírodních barev a volné oblečení. Motivem mohou být různé ornamenty, obrázky, specifické symboly. Typické je vrstvení.
Druhou podstatnou a vůbec ne zanedbatelnou okolností v časopisech pro dospívající je reklama. Není pochyb o tom, že velkou část takovýchto časopisů ovládá právě ona. Dokladem mohou být jména obchodních řetězců ohledně oblečení a jména kosmetických značek, které se neustále v každém čísle opakují. Zde bych chtěla uvést dva příklady. Prvním příkladem kosmetické značky je rubrika „Garnier pure fun“
v časopise Bravo Girl. Již z názvu je jasné, které výrobky budou v této rubrice absolutně propagovány. Velký vliv si zajistila značka Adidas, protože tváří pro její kolekci Neo se stala Selena Gomez, osobnost známá téměř všem pubescentům.
4.3.5 Pubescenti a styly
Pubescenti přijímají styl odívání podle toho, co je zaujme. Jedná se zejména o hudbu, trávení volného času, emoce a jiné. Na základě zájmu přijmou styl odívání a podle něj pak řídí výběr svého oblečení. Avšak v pubescentním věku zůstávají pouze u zájmu. Stačí jim, že patří do nějaké skupiny, se kterou se na základě oblečení identifikují. To je pro ně v tomto období to důležité. O původu stylu nemají buď žádné, nebo jen velmi mlhavé a nepřesné informace.
Všichni, kdo přichází do kontaktu s pubescenty, by měli znát základní informace o stylech. Rodiče by měli promluvit se svým potomkem o tomto tématu, aby věděl,
84
Probráním různých stylů je lze naučit tolerantnosti a hlavně jim to pomůže ujasnit, jak se ke svému stylu postavit.
Styly samy o sobě nikomu neškodí a mohou být pro jedince prospěšné, pokud jedinec zná hodnoty, historii a souvislosti stylu nebo mu stačí identifikace se skupinou na základě zájmu a oblečení. Problém nastává v případě, kdy jedinec slepě věří svému vyznávanému stylu a páchá v jeho jménu přestupky, zlo a násilí. Z tohoto důvodu bychom měli s pubescenty probírat všechno, co je pro ně důležité. A v období pubescence pro ně oblečení důležité opravdu je.
85 5 Závěr
Již samotné vymezení pojmu pubescence nebylo lehké. Autoři se shodují na věkovém rozmezí zhruba 11-15 let, avšak období nazývají různými termíny (pubescence, raná adolescence, starší školní věk, časná adolescence). To je ale to jediné, v čem se rozcházejí. Charakteristika pojmu je obdobná.
Začátek pubescence nenastává u každého ve stejný čas, protože záleží na genetických předpokladech. Právě tělesné změny mohou představovat pro pubescenty problém. Již neberou svá těla jako danost.
Důležitou změnou v poznávacích procesech patří osvojení si abstraktního způsobu myšlení. To se projevuje na příklad neulpíváním na jednom řešení problému.
Dochází i ke změně ve vztahu k času, pro pubescenta se stává budoucnost stejně důležitá jako minulost a přítomnost. Se změnou pohledu na svět souvisí i nadměrná kritičnost pubescentů a jejich sklon k polemice. Pro období je typické stále větší uplatňování logické paměti. Pozornost, další oblast poznávacích procesů, je plánovitější, systematičtější a záměrná, ale pubescenti mohou mít problém s koncentrací, takže se u nich může objevit denní snění. Vnímání pubescentů je přesnější a bohatší na detaily. Důvodem je dosažení vrcholu ve výkonnosti jednotlivých smyslových orgánů. Stále pokračuje vývoj řeči (nárůst slovní zásoby, složitější větná stavba). Tyto změny pro pubescenty znamenají nové a hlubší zájmy. Pedagogové přizpůsobují těmto změnám svoji výuku použitím jiných výukových metod než v předešlém období.
Pro období pubescence je charakteristická silná proměna emočního života.
Proměna se týká intenzity a nové kvality. Nově se objevuje dosud nepoznaná emoce a to erotická. Vlivem proměny myšlení pubescenti své emoce hodně analyzují.
Pubescenti neznají a nedovedou si vysvětlit příčiny svých nálad, a proto mohou reagovat podrážděně a rozmrzele. Oproti předchozímu vývojovému období jsou emoční reakce nápadnější a ve vztahu k vyvolávajícím podnětům méně přiměřené.
Pubescenti se stávají uzavřenější, své prožitky považují za intimní součást své osobnosti. V tomto období se může projevit tendence k radikalismu a ulpívání na názorech. Ke konci období dochází ke stabilizaci emočního prožívání.
86
Velká změna nastává i v oblasti socializace. Vlivem rozvoje rozumových schopností se mění hodnocení druhých lidí. Objevuje se časté odsuzování dospělých pro jejich demonstrovanou nadřazenost. Sama komunikace dospělého s pubescentem se stává komplikovanou. Jedním z důležitých úkolů dospívání je odpoutání se z vázanosti na rodinu. Tím vzniká prostor pro navazování nových a diferencovaných vztahů s vrstevníky. Zpočátku vznikají ryze chlapecká a dívčí přátelství, postupem času smíšená. Ke konci období se mohou objevovat i první lásky. Vrstevnická skupina má pro pubescenta významnou roli. Slouží jako opora stávající identity, vrstevníci jsou zdrojem sociálního učení a celkově se díky ní vymezuje. Sama skupina má své vlastní normy a hodnoty, pubescenti usilují o akceptaci a o získání sociální role s adekvátním statusem. Trochu odlišnou skupinou je školní třída.
S rozvojem poznávacích procesů přichází změna chápání vlastní identity. Celé období puberty je pro dosažení jasného a stabilního pocitu vlastní identity důležité.
S tím souvisí i sebepoznání, pro které je klíčový kontakt s vrstevníky. Pubescent k poznání sama sebe používá sebepozorování, zkoumá svůj zevnějšek a psychické dovednosti a snaží neporozumět svým myšlenkám a emocím, hodnotí ostatní. Důležitou součástí sebepojetí je sebeúcta, která je v období pubescence velmi křehká. Velmi podstatnou částí, pomocí které se může dospívající vymezovat vůči svému okolí, je skupinová identita. Její význam spočívá v opoře v dosud nejasné individuální identitě pubescenta. Genderová identita je spojena s určitým společenským očekáváním.
Pubescent se snaží určitým způsobem přizpůsobit požadavkům společnosti nebo je naopak ignoruje. Velký podíl na formování této identity dospívajícího má okolí (zejména rodina), které očekává a vyžaduje určité chování. S tím souvisí větší společenský tlak na dívky. K nejelementárnějším složkám celkového sebepojetí patří pohlavní identita. V této práci jsou zmíněny poruchy pohlavní identity, protože právě skrze oblečení se mohou odhalit.
Sociální komunikace probíhá všude tam, kde spolu lidé přicházejí do styku.
Nejde pouze o verbální vyjádření, ale i o pohledy, mimiku, postoj těla, oblečení a mnohé další. Při sdělování jsou rozhodující činy, co děláme a jak se chováme, protože velmi dobře se lze naučit umění mluvit, ale mnohem těžší je naučit se ovládat i tělo, aby bylo v souladu s vyslovovaným. Každé komunikování je jedinečnou událostí, protože
87
kontext není nikdy stejný. Komunikačního procesu, který je proměnlivý, se účastní osm složek. V komunikaci se mohou objevovat bariéry, jež mohou být interní a externí.
Sociální komunikace má velmi mnoho funkcí, které se mohou navzájem překrývat.
Pubescenti nejvíce využívají funkci informativní, poznávací, zábavnou, svěřovací, socializační a osobní identity. Dospělí ve vztahu k pubescentům používají nejčastěji funkci instruktivní, přesvědčovací, posilující a motivující, sdělovací a výchovnou, informativní.
Image je způsob, jakým komunikujeme s okolím, jak vnímáme sami sebe.
Je zprávou o postavení, životním stylu a hodnotách, které jedinec uznává. Součástí není jenom pouhý vzhled, ale i způsob oblékání, volby doplňků, účes, péče o pleť, kondici a tělesnou hygienu. V pubertě vzrůstá subjektivní význam zevnějšku, protože tělo se stává sociálním reprezentantem vlastní identity. Hlavním důvodem je viditelná změna vlastního těla. Atraktivní dospívající bývají lépe přijímání vrstevníky. Pokud se pubescent za atraktivního nepovažuje, může ovlivnit jeho další směřování.
Základní proporce postavy určuje příslušnost k jednomu ze šesti antropologických typů. Ten je dán geneticky a nelze ho ovlivnit. Dědičně ze sedmdesáti procent je jedinci dán somatotyp a také ovlivnit délku kostí a svalovou hmotu nelze. Změnit jde pouze množství tuku a jeho rozmístění po těle.
Z toho vyplývá, jak je pro pubescenta významný vzhled a jeho úprava.
Velkou roli v životě pubescentů hrají média. Ta prezentují tzv. ideální tělesný typ. Každý s tímto ideálním tělesným typem je krásný, upravený, štíhlý, úspěšný, milovaný, zábavný, oblíbený a celkově dokonalý. Pubescenti si uvědomují tuto nepřirozenost, ale vzhledem k tomu, že se na ně valí ze všech stran, není těžké tomuto klamavému vzoru podlehnout. Časopisy pro mládež tvoří nedílnou součást pubescentova světa. Pro pubescenta jsou tyto časopisy nesmírně důležité. Časopisy mu rozumí, ví, co ho zajímá a trápí, nekritizují ho a celkově udávají směr, který právě teď
„letí“. Ale pravdou je, že pubescentem jen manipulují. Pubescent o manipulaci neví nebo netuší, do jak velké míry je s ním manipulováno, a snaží se držet krok s „realitou“, kterou mu ukazují časopisy. Zvláště oblečení a produkty pro péči o zevnějšek jsou velkým nástrojem reklamy. Nejde tedy o pravé módní trendy a nejkvalitnější péči o tělo, ale o budoucí zisk firem.
88
Druhou oblastí zevnějšku, která podléhá změně, je móda a oblečení. Móda je komplexní a vztahuje se na každodenní život, avšak v této práci používám její užší význam ve vztahu k oblečení. I přesto, že móda zavádí obecnou normu, ponechává zároveň prostor pro vyjádření osobního stylu každého z nás. Počátky moderní módy spadají do poloviny devatenáctého století, v šedesátých letech minulého století došlo k demokratizaci oblékání vlivem rozvoje předchozí fáze a nových technologií. Důležité je, že od této doby už neexistuje móda v jednotném čísle.
Trendem dnešní doby je mladistvý a svobodný obraz sebe sama. Všechny styly rovnoprávně existují vedle sebe a uplatňují se ve vzájemném prostoupení. V dnešní době neexistuje jediný jasný módní směr. Charakteristické jsou nejrůznější kombinace.
Oblečení má mnoho funkcí a lze je roztřídit na základní dvě skupiny. Do první skupiny patří funkce užitkové a druhá skupina funkcí se vztahuje k sociálnímu a kulturnímu kontextu.
Pro pubescenty je důležitá hlavně druhá skupina, která souvisí se socializací.
Z první skupiny upřednostňují pouze funkci biologickou a sexuální. Oblečení je prostředek, pomocí kterého pubescent oznamuje svoji identitu, ukazuje, jaké hodnoty vyznává, a vyjadřuje svoji náladu. Snaží se prosadit svoji individualitu a odlišnost a zároveň chce ukázat svoji příslušnost s určitou skupinou.
Tmelícím a důležitým prvkem pubescentů je hudba. V ní mohou nalézt imponující slova nebo melodii a rytmus. Hudební scéna je velmi různorodá, ale jedno mají všechny styly společné – dokážou určitým způsobem dráždit a aktivizovat.
Ke každému hudebnímu stylu patří určité specifické oblečení a doplňky, které členové ve větší či menší míře nosí. Mezi oblíbené styly patří metal, punk, rock, gothic, disco, hip-hop, reggae. Podstatné je pro ně dále trávení volného času. Zde je oblíbený styl sportovní, skate, fanouškovství, graffiti, folklor a skauting. Mezi ostatní styly oblékání jsem zařadila nerasistický styl skinhead, emo styl, scene styl, hippies, hipster a retro styl.
Tato práce je zaměřena na průměrnou většinu pubescentů s malou odchylkou v oblasti pohlavní identity, protože ta se výrazně projevuje v odívání. Ale mezi námi nejsou jen ti průměrní pubescenti, nýbrž celá pestrá škála. Pubescenti s jinou sexuální orientací, tělesně postižení, mentálně postižení. Oni mají jistě jiný pohled na oblečení
89
a celkově mají asi i jinak posunuté hodnoty a řeší složitější situace než průměrný pubescent.
Ale i průměrný pubescent to nemá vůbec ve společnosti jednoduché. Ovlivňují ho okolnosti, které on sám nemůže ovlivnit. V prvé řadě je to rodina, do níž se v lepším případě narodí. A i když se do ní narodí, není nikde potvrzeno, že se během jeho dospívání nerozpadne. Rozvod rodičů nebo akceptace nového partnera rodiče není vůbec snadnou záležitostí a zvláště v období pubescence působí velmi negativně na pubescenta. Dalším faktorem, který sám pubescent neovlivní, jsou ekonomické prostředky rodiny. To se odráží na podpoře zájmů pubescenta a jeho materiálním zázemí. Dalším problémem je společnost, která pubescentům nenabízí to, co by nejspíš měla. Specifické časopisy jsou plné reklam a bulvárních škvárů a pubescenta kvalitně neobohatí. Televizní program také nenabízí příliš pořadů pro mládež. Pouze veřejná Česká televize, která je k tomu zavázána, a pak satelitní pořady s tematicky zaměřenými programy. Ovšem ne každá rodina si může dovolit satelitní vysílání. Kroužky a zájmové dovednosti jsou organizovány zejména v rámci školy. Ve městech jsou pak možnosti mnohem větší – akce volnočasových středisek a rozmanitější sportovní kluby.
Dospívající na vesnici takové možnosti nemají. Ale i tato stránka se odvíjí od ekonomiky rodiny. Celkově bych ale řekla, že vyžití pro pubescenty není nijak veliké. Při náhodném čtení informativních letáků a akcí se objevují spíše aktivity zaměřené přímo na děti nebo naopak odborné přednášky.
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat specifika neverbální komunikace pubescentů s ohledem na úpravu jejich zevnějšku. Každý, kdo přijde do kontaktu v co věří, bez ohledu na to, co si o tom ostatní (dospělí) myslí. Měli bychom tento fakt
90
brát na zřetel a pomoci znalostí o různých stylech a o období pubescence se snažit dospívajícím období pubescence co nejlépe překonat.
91 6 Seznam použitých zdrojů
Tištěné zdroje
Bravo Girl! 2013 a 2014. ISSN 1211-4308.
Bravo. 2013 a 2014. ISSN 1211-4294.
ČERNÝ, Vojtěch. Řeč těla: osobní pohled na lidský druh. 2. vyd. Brno: Edika, 201.
ISBN 978-80-266-0124-1. S. 38-42
DUFFKOVÁ, Jana, Lukáš URBAN a Josef DUBSKÝ. Sociologie životního stylu.
Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3801-236.
DUFFKOVÁ, Jana, Lukáš URBAN a Josef DUBSKÝ. Sociologie životního stylu.
Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3801-236.
FARKOVÁ, Marie. Dospělost a její variabilita. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2480-5. S. 37.
FIALOVÁ, Ludmila a František David KRCH. Pojetí vlastního těla - zdraví, zdatnost, vzhled. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-802-4621-609. S. 156-157.
FIALOVÁ, Ludmila. Moderní body image: jak se vyrovnat s kultem štíhlého těla. Vyd.
1. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1350-0. S. 41.
GILES, David. Psychologie médií. Vyd. 1. Překlad Helena Šolcová. Praha: Grada, 2012.. Z pohledu psychologie. ISBN 978-802-4739-212. S. 76.
GILLERNOVÁ, Ilona a Lenka KREJČOVÁ. Sociální dovednosti ve škole. Vyd. 1.
Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802-4734-729. S. 24-26.
HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-717-8303-X. S. 120.
In!: dívčí svět. 2013 a 2014. ISSN 1801-2604.
In!: dívčí svět. 2013, roč. 8, č. 10. ISSN 1801-2604.
92
JANOŠOVÁ, Pavlína. Dívčí a chlapecká identita: vývoj a úskalí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4722-849. S. 218-219.
LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 3. přeprac. a dopl.
vyd. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-716-9195-X. S. 139.
LIPOVETSKY, Gilles. Říše pomíjivosti: móda a její úděl v moderních společnostech. V českém jazyce vyd. 2. Překlad Martin Pokorný. Praha: Prostor, 2010. ISBN 978-80-7260-229-2. S 30-31 .
MACEK, Petr. Adolescence. 2., upr. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8747-7. S.
10.
MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003.
ISBN 80-247-0650-4. S. 18-22.
MORRIS, Desmond. Lidský živočich: osobní pohled na lidský druh. Vyd. 1. V Praze:
Euromedia Group, 1997. ISBN 80-717-6529-5. S. 33.
OTOVÁ, Berta a Romana MIHALOVÁ. Základy biologie a genetiky člověka. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2012. ISBN 978-802-4621-098. S. 182.
PAULÍK, Karel. Vývojová psychologie. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2002. ISBN 80-704-2214-9. S. 36.
PAVLAS, Ivan a Maria VAŠUTOVÁ. Vývojová psychologie I.: pro studenty učitelství a vychovatelství. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 1999.
ISBN 80-704-2153-3. S. 91-92.
SLAMĚNÍK, Ivan. Emoce a interpersonální vztahy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4733-111. S. 74-75.
SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4729-077. S. 192-193.
Top dívky. 2013 a 2014. ISSN 1214-3804.
Top dívky. 2014, duben. ISSN 1214-3804.
93
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie 1. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-718-4803-4. S. 237.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005.
ISBN 978-802-4609-560. S. 323-324.
ZACHAROVÁ, Eva a Jitka ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ. Základy psychologie pro zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4740-621. S. 82.
Elektronické zdroje
BRICHCÍN, Slavoj. Sexuální poruchy: poruchy pohlavní identity. [online]. [vid. 14. 1.
2015]. Dostupné z: http://www.translide.cz/poruchy-pohlavni-identity
Celostátní antropologické výzkumy (CAV). [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/celostatni-antropologicke-vyzkumy-cav
Co je skauting. [online]. [vid. 22. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.skaut.cz/skauting/o-skautingu
Co je to vintage v módě?. Fashion-map [online]. [vid. 24. 2. 2015]. Dostupné z: http://fashion-map.cz/cs/co-je-vintage-v-mode-0
Dětská obezita. [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné
z: http://www.szu.cz/publikace/data/detska-obezita?highlightWords=obezita Dětská obezita. [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné
z: http://www.szu.cz/publikace/data/detska-obezita?highlightWords=obezita Emo styl. [online]. [vid. 24. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.emostyl.cz/
GENDER STUDIES, o.p.s. Odpovědi na otázky o sexuální orientaci a homosexualitě:
Co zapříčiňuje u jedince určitou sexuální orientaci? Mohou být gayové a lesbičky dobrými rodiči?Americká psychologická asociace zodpovídá otázky dotýkající se homosexuální orientace. [online]. 1999 [vid. 14. 1. 2015]. Dostupné
z: http://www.feminismus.cz/cz/clanky/odpovedi-na-otazky-o-sexualni-orientaci-a-homosexualite
94
Gonáda. In: Velký lékařský slovník [online]. [vid. 14. 1. 2015]. Dostupné z:
http://lekarske.slovniky.cz/pojem/gonada
http://lekarske.slovniky.cz/pojem/gonada