Zdroj: Státní zdravotní ústav62
62Státní zdravotní ústav [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.szu.cz
52 4.1.2.1 Nadváha a obezita
V České republice vzrůstá podíl dětí s nadváhou a obezitou podle výsledků 6. celostátního antropologického výzkumu v roce 2001. 63 Za nadváhu se považuje výsledek indexu tělesné hmotnosti, který spadá do percentilového pásma grafu mezi 90. a 97. percentilem. Zařazení výsledku do pásma nad 97. percentilem značí obezitu.64 Obezita je stav, při kterém dlouhodobě převyšuje příjem potravy nad výdejem energie organismu. Převažující příjem kalorií tak vede ke zvýšenému ukládání tuku, zvyšování tělesné váhy. Při vzniku obezity hraje roli i řada dalších faktorů. Hlavní příčinou vzniku obezity je kombinace životního stylu a genetické dispozice. Obezita se podílí na vzniku a rozvoji cukrovky, vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu a také důsledkem způsobeným odmítáním potravy. Směřuje tak k poruchám příjmu potravy.
4.1.2.3 Poruchy příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy jsou zdraví nebezpečné, pokud nejsou léčeny, mohou způsobit rozvrat metabolismu a smrt
63Celostátní antropologické výzkumy (CAV). [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/celostatni-antropologicke-vyzkumy-cav
64 Dětská obezita. [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/detska-obezita?highlightWords=obezita
65 Dětská obezita. [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/detska-obezita?highlightWords=obezita
53
Mentální anorexie se nejčastěji objevuje v pubertě a adolescenci. Většinou postihuje dívky. Nízká váha je způsobena odmítáním jídla, cvičením, zvracením nebo užíváním projímadel. Dotyčný má intenzivní strach z přírůstku váhy, popírá tělesnou podváhu. Své tělo vnímá jako normální nebo tlusté a tělesná hmotnost má obrovský vliv na sebevědomí. Nemocní si jsou vědomi, že jejich způsob jedení je abnormální. Jsou pronásledováni depresivními náladami a sebeodsuzováním. Nemocní mohou být vznětlivý, náladoví, smutní. Vlasy slábnou, lámou se a později vypadávají. Trpí kůže, která je sušší, a snadno se tvoří modřiny. Objevují se problémy se svaly a klouby, ledvinami, střevy, hormony a srdcem.
Mentální bulimie se také objevuje v období dospívání a též spíše u dívek.
Nemocný se neustále zabývá jídlem. Neodolatelná touha po jídle a přejídání se střídá se zmírněním vlivu jídla na váhu zvracením, hladovkami nebo projímadly. Dotyčný trpí chorobným strachem z tloušťky, nízkého sebevědomí. Je přehnaně závislý na svém vzhledu a hmotnosti. Při bulimii se také objevují potíže se soustředěním, dále závratě, náladovost, stud, nízké sebevědomí a deprese. Objevuje se zvýšená kazivost zubů a vyšší citlivost na studené a horké. Hrdlo a jícen jsou bolestivé a dráždivé. Nemocní mohou trpět záněty žaludku a vředy. Dále mají potíže se svaly a klouby, střevy, hormony, tělesnými tekutinami a srdcem.
Záchvatovité přejídání postihuje obě pohlaví a může se rozvinout od dospívání téměř kdykoliv. Nejčastější příčinou je nevyvážené stravování, které může být důsledkem nejrůznějších redukčních diet. Častým následkem je přibývání a váze, deprese a nespokojenost se sebou. Porucha se vyznačuje nevyváženým stravováním.
Velké omezování v jídle nebo jednostranný jídelníček se střídá s neodolatelnou a nutkavou touhou se přejíst. Takové stavy se s pravidelností opakují. Po takové konzumaci přichází nepříjemné pocity z přejedení, ale obvykle nedochází ke zvracení.
S nárůstem hmotnosti roste nespokojenost se sebou. Tato porucha se nejčastěji rozvíjí jako reakce na stres, citové strádání či depresivní nálady. 66
Ortorexie je patologická posedlost zdravou výživou. Nemocný se orientuje na zdravou výživu, obchody se zdravými potravinami a na hledání informací o výrobě
66 První info. Mentální anorexie, bulimie, psychogenní přejídání - portál s odbornou garancí [online].
[vid. 27. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.idealni.cz/prvni-info-anorexie-bulimie-prejidani/
54 které vedou k pocitu osamění a ke skutečné izolaci.
Bigorexie se nejčastěji užívá ve spojení s kulturistikou a postihuje až na výjimky výhradně muže. Bigorektici trpí utkvělou představou, že jsou malí a vyzáblí, jsou přesným opakem anorektiků. Snaží se nalézt ztracené sebevědomí pomocí neúměrného cvičení. Tělesná zdatnost se postupem času stává jediným smyslem života.
Mohou zneužívat potravinové doplňky a látky, jež podporují svalový růst a ovlivňují metabolismus. Hlavním rizikem této poruchy je poškození pohybového aparátu dlouhodobým přetěžováním. Přetěžováním trpí i trávicí systém, ledviny a játra. Mohou trpět nadváhou a velkou sociální izolací.67
Po roce 2000 se začínají objevovat tzv. pro-ana stránky.68 Jedná se o množství webových stránek zasvěcených poruchám příjmu potravy. Autoři stránek jsou lidé, kteří sami trpí poruchami příjmu potravy. Tvůrci na svých stránkách (blogů, deníčků) zveřejňují původní váhu a plánují, na jakou váhu by se chtěli dostat. Píší o svých
„úspěších“ a nechávají ostatním členům vzkazy, rady, tipy a nápady, jak se k vysněné postavě dopracovat a přitom skrýt poruchu před rodinou, přáteli, učiteli a lékaři.
4.1.2.4 Dysmorfofobie
Dysmorfofobie neboli syndrom pocitu ošklivosti. Častěji se objevuje u dívek než u chlapců a začíná obvykle v pubertě nebo na prahu dospělosti. Syndrom značí nadměrné zaobírání se domnělými vadami na kráse u normálně vyhlížející osoby.
Nemocný je natolik zaujatý pocitem vlastní ošklivosti, že mu to začne bránit
67 Ortorexie, bigorexie, drunkorexie. Mentální anorexie, bulimie, psychogenní přejídání - portál s odbornou garancí [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné z:http://www.idealni.cz/clanek/ortorexie-bigorexie-drunkorexie/
68 GILES, David. Psychologie médií. Vyd. 1. Překlad Helena Šolcová. Praha: Grada, 2012. Z pohledu psychologie. ISBN 978-802-4739-212. S. 76.
55
v normálním životě. Svou domnělou vadou se dotyčný neustále mučivě trápí a je přesvědčen, že okolí ho pro svou vadu permanentně sleduje a komentuje. Vada se stává zdrojem všech potíží. Nemocný se buď neustále prohlíží v zrcadle, nebo se mu úzkostně vyhýbá.69
4.2 Móda a oblečení
4.2.1 Móda
„Móda představuje bytostně společenský a historický útvar, který se omezuje na určitý typ společnosti (…). Jedná se o specifickou formu společenské proměny, která není spjata s konkrétním předmětem. Móda především označuje určitý stav společnosti, který se vyznačuje zvláště krátkou životností a více či méně překvapivými zvraty. Může proto postihnout velmi rozmanité oblasti kolektivního života“70
Takovéto zobecnění módy je klíčovým rysem naší společnosti. V dnešní době tak móda neznamená pouhý návrh, výrobu a nošení nového oděvu. Ale je mnohem komplexní, vztahuje se na náš každodenní život. Začíná již ránem volbou oblečení, rozhodnutím o snídani, výběrem dopravy a trávením volného času. Je součástí i večerního programu. Móda je těsně spjatá s naším životním stylem.
V této práci se budu věnovat módě v jejím nejužším smyslu a prvotním významu, v souvislosti s oblečením.
Móda je kulturou, která je založená na přítomném okamžiku. Podle G. Lipoveskeho móda svědčí o nástupu moderní schopnosti člověka vytvářet a měnit svůj vzhled. I když móda zavádí obecnou normu, zároveň ponechává prostor pro vyjádření osobního vkusu. Pomocí módy se lidé odpoutávají od starých norem a určují si osobnější styl, který je jim příjemný. Móda, aniž si to možná uvědomujeme, podporuje naše kritické myšlení, estetické pozorování a osobní angažovanost. 71
69Nespokojenost s vlastním vzhledem. [online]. [vid. 27. 1. 2015]. Dostupné z: http://pece-o-telo.zdrave.cz/nespokojenost-s-vlastnim-vzhledem/
70 LIPOVETSKY, Gilles. Říše pomíjivosti: móda a její úděl v moderních společnostech. V českém jazyce vyd. 2. Překlad Martin Pokorný. Praha: Prostor, 2010. ISBN 978-80-7260-229-2. S 30-31.
71 LIPOVETSKY, Gilles, pozn. 63, s. 180-183.
56 4.2.2 Počátky moderní módy
Lipovetsky ve své publikaci Říše pomíjivosti spatřuje počátky moderní módy v polovině 19. století. Základem byly dva způsoby výroby. Prvním bylo haute couture a druhým prêt-à-porter. Haute couture zvaná také jako vysoká krejčovina. Vyráběla luxusní originální oděvy, měla monopol na inovace a vyhlašovala tendence módní sezóny. Výrazně přispěla k modernímu kultu individuality, protože nahradila jednotvárnost střihu mnohostí a pestrostí modelů, které vždy odpovídaly jedinečnosti ženy, pro niž byl model určený. Mezi znaky patří originalita, nekonformita a fantazie.
Do té doby byla nápaditost vyjádřena pouze pomocí doplňků. 72 Dnešní poslání vysoké krejčoviny je především udržet slavnou tradici luxusu a propagovat kvalitní
prêt-à-porter. Od 60. let se specializují na nejrozmanitější výrobky: parfémy, kosmetika, zapalovače, psací pera atd.73 Hlavním cílem prêt-à-porter je průmyslově vyrábět oděvy dostupné všem, nicméně inspirované posledními tendencemi. Éra nastala v 60. letech 20. století, protože došlo k rozvoji a zobecnění principů předchozí fáze a nové technologie umožňují sériovou výrobu ve vynikající kvalitě. Malosériová výroba posunula demokratizaci v oblékání. Dosud nedostupné estetické znaky módy se změnily ve všeobecný požadavek. Charakteristickým znakem této doby je skutečnost, že móda v jednotném čísle už neexistuje. Ani v rámci jedné značky nelze najít jednotný styl. 74
4.2.3 Personalizace módy
Trendem doby je mladistvý a svobodný obraz sebe sama. Všechny styly mají právo na existenci a uplatňují se ve vzájemném prostoupení. Během několika let se z mládeže stal prototyp módy, protože svou hrou, ironií a emotivním šokem dokázali volně spojovat protikladné styly odívání. Počínaje 60. lety získávají nový prostor a význam přicházející vlny hippie, punk, skinhead apod. Kultura mládeže rozšiřuje hranice možností, jak lze vypadat. Tyto způsoby oblékání vyznačující se výstředností
72 LIPOVETSKY, Gilles, pozn. 63, s. 102-118.
73 LIPOVETSKY, Gilles, pozn. 63, s. 156-157.
74 LIPOVETSKY, Gilles, pozn. 63, s. 155-171.
57
znamenaly velký zlom vůči průměrnému vzhledu, ale v jistém smyslu doprovázely všeobecný sklon snižovat závislost na oficiální módě.75
Dnešní svět je postmoderní a chápe se jako kontinuita věku moderního.
Podstatným rysem je personalizace, která vyvolala explozi požadavků svobody ve všech oblastech života. Současná kultura zdůrazňuje minulost a tradici, přikládá význam místním odlišnostem a prostému životu. Ospravedlňuje potvrzení osobní identity v souladu s hodnotami personalizované společnosti, ve které záleží na jediném – být sám sebou. Právo na existenci a společenské uznání zde má cokoliv. Všechny volby a možnosti existují vedle sebe, aniž by si protiřečily nebo se navzájem vylučovaly.
I módní svět se proměnil v postmoderní. Vyznačuje se tím, že neexistuje jediný jasně srozumitelný módní směr. Charakteristické jsou neuvěřitelné a všemožné kombinace.
Dnešní móda je otevřená, založená na ideálu, kterému se říká look (celkový vzhled včetně úpravy vlasů apod.). Kombinaci oblečení a doplňků se říká outfit. Dnešní móda spojuje zálibu v jedinečnosti a v míšení stylů. Je spjat s touhou po nezávislosti a sebevyjádření.
4.2.4 Oblečení
V jistém smyslu je móda nadstavbou, oblečení pak prostředkem jejího vyjádření.
Oděv je nedílnou součástí vývoje lidstva. Objevoval se už v nejstarší době lidstva, ve které se lidé odívali do kůží a kožešin. Tak, jak se vyvíjel člověk, vyvíjel se i jeho oděv. Ve všech vývojových období bylo považováno odívání a doplňky jako základní projev kultury národa. Zpočátku plnil oděv ochranné funkce a stal se symbolem postavení jednotlivce. Tak, jako se rozrůzňovala společnost v jednotlivých dobách, vznikaly nové formy a typy oděvů včetně nových materiálů.
75 LIPOVETSKY, Gilles, pozn. 63, s. 179-184.
58 4.2.4.1 Funkce oblečení
Funkce oděvu můžeme rozdělit na dvě hlavní linie. První linií jsou funkce užitkové, které přinášejí předmětové vybavení pro činnost a zabezpečení fyziologických potřeb, a patří do ní následující.
Funkce ochranná – již z názvu je patrné, že hlavní význam tkví v ochraně lidského těla např. před promočením, přehřátím nebo prochladnutím.
Funkce hygienická – tato funkce je spojena se zdravotní ochrannou složkou pro různé činnosti (povolání, sport, zájmová činnost).
Funkce antropometrická a psychofyzická – klade důraz na takové pojetí oblečení, které prospívá zdraví člověka a neomezuje organické pochody v těle.
Funkce biologická a sexuální – odlišuje oděv populace podle věku (batole, dítě, dospívající, dospělý) a pohlaví. Některé oděvy jsou ale tzv. unisex, což znamená, že je mohou používat obě pohlaví.
Druhá linie oděvu se vztahuje k sociálnímu a kulturnímu kontextu.
Funkce společenská – patřičná reprezentace člověka ve společnosti.
Funkce ideologická – vyjadřování pomocí oděvu příslušnost k různé generaci, ke skupině apod.
Funkce etiketní – součást určitého závazného chování, většinou protokolního.
Do této skupiny spadá adekvátní oblečení na svatbu, pohřeb, ples, návštěvu divadelních představení a koncertů aj.
Funkce magická – je představována oděvem kouzelníků, kněží, talárem.
Funkce individuální – sebeprezentace jedince, neopakovatelná individualita, která se projevuje se stylu oblékání.
59
4.3 Specifika neverbální komunikace se zaměřením na úpravu zevnějšku v období pubescence
Pro pubescenty má image ohromný význam. Pomocí ní se viditelně vydělují od dětství. Chtějí upozornit, že se s nimi dá jednat s jako dospělými. Avšak oblečení pro dospělé jim připadá konformní a nudné. Puberta představuje možnost, jak se projevit, jak dát najevo to, co má pro ně význam, hodnotu. Je jediným obdobím, kdy se jedinec plně zaváže tomu, čemu věří, bez ohledu na to, co si o tom ostatní myslí.
V žádném jiném období lidského života nebude tak velká shoda mezi image a jedincovými prioritami.
Pubescent si vybírá oblečení podle toho, jak se mu líbí a jak mu sluší. Není pro něj důležité, že v krátké bundě může nastydnout. Ani výběr oblečení adekvátní k ročnímu období není odpovídající. Někteří jsou schopni chodit v teniskách do doby, než si je promáčí sněhem, nebo nosit v parném dni dlouhý rukáv, protože je součástí image.
U hygienické funkce je podobnost takřka stejná. Nestane se, že bychom viděli pubescenta na bruslích v teplácích nebo sportovních kalhotách, nýbrž v džínech. Ovšem pokud v zájmové činnosti dominuje aktivní sport spojený se soutěžením, požadavek sportovního oblečení je nutný. Pubescent patří do sportovního týmu a ty většinou mají dané oblečení. Pokud tomu tak není a pubescent si vybírá oblečení sám, dominuje při výběru opět to, jak mu daný kus oděvu sluší.
Třetí funkce (funkce antropometrická a psychofyzická) se zdá být samozřejmostí a myslím si, že i většinou je. Pubescenti si nekupují menší oděv, protože by v něm nevypadali hezky. Nejeden styl naopak preferuje volné a pohodlné oblečení. Problém nastává v případě výběru neadekvátní obuvi. Plochá podrážka, vysoké podpatky, příliš úzká bota – to všechno jde stranou, jakmile bota padne pubescentovi do oka.
Poslední z funkcí užitkových má pro pubescenta největší smysl. V prvé řadě se chce vydělit od dětství a během puberty chce zapůsobit i na druhé pohlaví tím, že na sebe upozorňují a předvádějí se. Proto se orientují na takové oblečení, které podtrhne jejich nově narostlé přednosti. Pro některé ale tělesné změny představují ohromný problém. A protože se ho nejde zbavit, pracují na zamaskování. Nosí hodně volné a vytahané oblečení. Jiní naopak volné oblečení z důvodu, že patří ke stylu, který
60
vyznávají – př. hip hop, writeři, skateři. Rozdělení oblečení podle pohlaví bývá v obchodech jasně označeno. Ovšem někdy se může stát, že faktický rozdíl je pouze v cedulce a ve velikostech. Co se týká doplňků, jasná hranice neexistuje. Pásky, čepice, náramky a mnohé další vídáme jak na děvčatech, tak na chlapcích. Avšak ozdoby do vlasů a kabelky náležejí pouze děvčatům.
Obecně můžeme shrnout, že pro pubescenty nemají velký vliv užitkové funkce oděvu, kromě poslední funkce biologické a sexuální. Důležitější roli při výběru oblečení hraje sociální a kulturní kontext.
V popředí jistě stojí funkce společenská, esteticko-erotická a individuální.
Souvisí se socializací pubescentů. Ti se snaží odpoutat od rodiny a jistotu jim poskytují právě vrstevníci a skupina. Snaží se zaujmout ostatní, usilují o imponující roli. Chtějí patřit do nějaké skupiny, nejlépe té, se kterou mají nejvíce společného. Také se snaží zapůsobit na druhé pohlaví. Tím se sami ujišťují o vlastní ceně přitažlivosti. Všechen tento výčet má vliv na formování jejich sebepojetí a identity. Nejsnadněji toho lze
Pro potvrzení své vlastní identity jedinec upřednostňuje odpovídající signály.
Jak jsem již v této práci zmínila, vrstevnická skupina oslabuje roli rodiny, která byla nejdůležitější v socializaci dítěte. Na prvním místě je skupina, a pokud dojde k porušení jejích hodnot, může být jedinec za trest i vyloučen. Idoly v dané skupině řídí život dospívajícího, ovlivňují jeho hodnoty a ideály. Idolem se může stát kdokoliv - populární sportovec, herec, zpěvák, vrstevník. Členové skupiny se snaží svému idolu vyrovnat nejčastěji vizáží.
61
Etiketní oblečení je nedílnou součástí kultury. Některými institucemi a zvyky je nezbytně požadováno. V pubescentním období je vynucováno především autoritami (rodiči, učiteli), protože sami pubescenti mají o vhodnosti oblečení zcela jiné názory než dospělí. I přes to, že se někdy podaří donutit pubescenta obléknout se tak, jak se na danou událost, trvá na doplňcích/líčení, které odpovídají jeho stylu.
Oblečení je tedy prostředkem, skrze pomocí něhož jedinec oznamuje svoji identitu, ukazuje svoji hodnotu či vyjadřuje svoji náladu. Mezi nejdůležitější funkce jednoznačně v tomto směru patří prosazení své individuality a odlišnosti a zároveň příslušnost a ztotožnění se s určitou skupinou. Vždy se tak děje na základě výběru oblečení a doplňků. Stejné pravidlo patří i pro sociální skupiny pří prezentování skupinové identity. Nelze opomenout ani význam oblečení v sociálních rolích. Jedinci střídají oděv podle toho, při jaké příležitosti se s druhými setkávají, s kým se setkávají a také podle toho, jakou image nebo náladu chtějí prezentovat. Oblečením lze ať již vědomě nebo nevědomě manifestovat své postavení, pozici v sociální kultuře.
Ukazovat jím, jaké jednání vůči sobě samým předpokládat, a pomocí něhož se lze někam zařadit.
.
4.3.1 Odívání podle hudebních stylů
Hudba je důležitou součástí života pubescentů. Je to ta část kultury, ve které mohou vyjádřit svůj názor na svět. Příslušnost ke skupině vyjadřují poslechem určitého stylu hudby. Díky hudbě se cítí svobodní, odlišní a mají možnost prožívat takový styl života, kterého se jim ve společnosti dospělých nedostává (pro některé nemusí být obsah hudby důležitý, podstatná je pro něj skupinová identifikace). V současné době je oblíbená hudba pubescentů různorodá, přesto však styly plní jednu společnou funkci.
Tou je dráždivost a aktivizace. Pro pubescenty je hudba atraktivní svou hlasitostí a rytmem.
Hudba je součástí fenoménu označovaného pojmem subkultura mládeže.
V sociologickém pojetí se tento termín vztahuje na specifickou skupinu, která
62
je tvůrcem a nositelem zvláštních, odlišných norem, hodnot, vzorců chování a životního stylu. 77
Hudba je tmelící prostředek pro sdílení poslechu i pro bližší kontakt.
Na hudebních akcích se mládež seznamuje a uzavírá přátelství s vrstevníky.
Pubescenti se nejdříve ztotožňují s idolem (s hudebním stylem), chtějí se mu podobat vizáží. Až v pozdějším věku přebírají nebo se ztotožní s názory a hodnotami, který určitý styl vyznává. Proto se v této práci zaměřím pouze na oblečení různých hudebních stylů a ne na postoje a názory, které vyjadřují a zastávají.
Metalisté – metalová hudba a její různé odnože. Výrazným rysem oblečení je stylizace do rolí rockových hvězd. Typickým oděvem jsou tmavé upnuté rifle, riflová čí kožená bunda, často bunda nerovného střihu se zakřiveným zipem (křivák).
Nejtypičtější barvou je černá. Oblečení je často zdobené kovovými cvočky a pyramidami. Trička bývají potištěna názvem oblíbené kapely nebo jejím znakem.
Obuv zastupují většinou tenisky (plátěná bota s jednoduchou gumovou podešví) nebo botasky (vylepšené tenisky s konstrukčně vypracovanými podrážkami, polstrovaný vnitřek atd.) či těžké boty (př. Martensky, Glady, Boots). Mezi doplňky patří široké kožené náramky pobité cvočky. Kožené pásky s přívěšky pentagramu, kříže, loga kapel.
Náušnice a prstýnky ve tvaru hada nebo lebky. Typické jsou batohy s názvem oblíbené skupiny a odznaky.78 Někteří si nechávají narůst dlouhé vlasy po vzoru svých idolů
Náušnice a prstýnky ve tvaru hada nebo lebky. Typické jsou batohy s názvem oblíbené skupiny a odznaky.78 Někteří si nechávají narůst dlouhé vlasy po vzoru svých idolů