Informace o trenérech a klubech

Tabulka 3. Obecné informace ankety

Zdroj: Vlastní

V první tabulce (Tab. 1) jsou otázky s obecnými informacemi o trenérech a klubech. Otázka 1., 2. jsou anonymní a uvádějí jména a věk trenérů. Tyto údaje nejsou v diplomové práci uvedeny z důvodu anonymity respondentů a ochrany jejich osobních údajů. Otázky číslo 3., a 4. uvádí délku trenérské praxe a název klubu, ve kterém trenéři působí.

Trenéři, kteří v anketě odpověděli, jsou ve věkovém rozhraní od 24 let až 40 let. Ve věku 24-30 let jsou 4 trenéři a ve věku 31-40 let jsou zbylí 3.

Z údajů vychází, že do biatlonu vstupují noví a mladí trenéři, kteří mohou být po škole nebo po trenérských zkouškách. Mohou tak do skladby tréninku přinést nové a inovativní metody, které se osvědčily například ve světě, nebo se jimi nechali inspirovat apod. Tyto údaje nemusí ale znamenat, že by trenéři s vyšším věkem a delší praxí nepřinesli do tréninku nové trendy. V některých případech mohou mít tito trenéři daleko větší přehled a měli tak odzkoušeno, které tréninky jsou pro jejich svěřence vyhovující.

Podle otázky 5. vychází informace, které kluby mohou být největší co se týče počtu sportovců. Největšího počtu sportovců má SK Rover Praha. Podle otázky 8. by však ve věku 13-15 let (žáci a žákyně „C“) počet neodpovídal. Podle výsledků zimní sezóny 2015/2016 závodilo za SK Rover 9 chlapců a 8 dívek v kategorii žáci a žákyně „C“. V podobném případě je tomu tak i v KB Letohrad. Podle informací z ankety má klub 105 sportovců. Podle celkových výsledků jednotlivců zimní sezóny 2015/2016 měl KB Letohrad závodících 58 sportovců v žákovských, dorosteneckých a juniorských kategoriích. V dorosteneckých a juniorských kategoriích závodilo 7 juniorů a 14 dorostenců. Tyto kategorie odpovídají věkovému rozhraní podle informací z otázky 8. Z tohoto celkového počtu je 11 dorostenců, 3 dorostenky, 4 junioři a 3 juniorky.

Z otázek 6 a 7 vychází, že všechny kluby mají smíšená družstva co se týče počtu chlapců a dívek. U některých klubů převažuje počet dívek jako například u SG Jablonec, u některých je pro změnu převaha chlapců. Vyrovnaný počet chlapců a dívek je například u KB Střelka Brno. V následujících otázkách může počet chlapců a dívek ovlivnit i skladbu silových tréninků jednotlivých klubů.

11.2 Rozvoj silových schopností

Tabulka 4. Rozvoj silových schopností – část 1/3

Zdroj: Vlastní

Další tabulka (Tab 2.) už se věnuje konkrétním otázkám týkající se silové přípravy u jednotlivých týmů. V otázce číslo 9 se všichni trenéři shodli, že u svých svěřenců rozvíjí obě síly. V anketě měli na výběr ze tří možností, a to zda trénují specifickou, nespecifickou či obě síly.

V otázce číslo 10, která zjišťuje v jakém tréninkovém období trénují u svých svěřenců specifickou sílu, se některé odpovědi odlišují. Společným znakem v této otázce je, že všichni rozvíjí specifickou sílu v přípravném neboli předzávodním období.

Rozdílem jsou délky trvání této silové přípravy během celého roku. Někteří trenéři rozvíjí specifickou sílu po celý rok, někteří v přípravném období a někteří trénink zařazují i v části závodního období. Jelikož je tento druh síly poměrně náročný, měl by být rozvíjen postupně, tedy od nespecifické sily, která by měla sportovcům poskytnout silový základ pro zvládání náročnějších forem posilování. Není tak úplně vhodné, rozvíjet tento způsob síly po celý rok i během přechodného období tréninkového cyklu.

Tento trénink se tak může křížit s rozvojem nespecifické síly, které se věnuje následující otázka. Následkem nadměrného posilování může dojít k přetížení lidského organismu.

Navazující otázkou na silovou přípravu je otázka 11. Zde měli trenéři napsat, v jakém období rozvíjí sílu nespecifickou. I zde se některé části názorů shodují. Všichni trenéři se věnují nespecifické síle téměř celý rok. Konkrétně tomu tak je v přípravném období, kdy se této síle věnují všichni. Někteří trenéři sílu rozvíjí postupně od nespecifické ke specifické. Tomu tak je například u trenéra číslo 5., z Nového Města na Moravě.

V otázkách 12 a 13 odpovídali trenéři kolikrát týdně a jak dlouho se věnují tréninku nespecifické a specifické síly. Někteří trenéři se přizpůsobují podle tréninkového období, jako tomu tak je u trenéra číslo 6. Ostatní trenéři odpověděli, že se rozvoji těchto sil věnují aspoň 1x týdně. Někteří délku a počet tréninků přizpůsobují věkové kategorii. Pokud by tyto informace byly srovnány s předchozími otázkami 10 a 11, v některých klubech by se silové přípravě, a to buď specifické či nespecifické, věnovali až 5x týdně s minimální délkou 20 minut. Pouze trenéři 5. a 7. uvedli, že berou v potaz, co které síly zahrnují a v jakém období se tréninku daných sil věnovat. Počítají tak například do nespecifické síly i různá cvičení přirozeného pohybu nebo jízdu na kole, jízdu na vodě apod. To je důležité si uvědomit, kde se nachází hranice mezi sílou řízenou a neřízenou u rozvoje nespecifické síly. V odborné publikaci Dítě, sport a zdraví od Miroslava Kučery (2011) se uvádí, že do silového rozvoje dětí a mládeže můžeme zahrnout přirozený pohyb jedince, který vykonává aniž by si to sám uvědomoval (skoky, házení míčem, různé hry apod.). Délka této silové přípravy tak může trvat několik desítek minut.

Souhrnem by se dalo říci, že v této části se některé názory a způsoby tréninku

rozvoje sil rozcházejí. Konkrétně tomu tak je u zařazování tréninku během celého roku a uvědomění si, co daná síla zahrnuje a jak jsou tréninky silového rozvoje přizpůsobené věkové kategorii. Přizpůsobení se tak týká i délce tréninkové jednotky čistě zaměřené na sílu. Takový trénink by neměl přesahovat více jak 30 minut u mládežnických kategorií, kterých se tato práce týká. Výjimkou mohou být juniorské kategorie, které mohou snést delší dobu silového tréninku.

Tabulka 5. Rozvoj silových schopností – část 2/3

Zdroj: Vlastní

Tabulka 3 navazuje na předchozí otázky ohledně rozvoje silových schopností u jednotlivých klubů. Otázky v této části ankety se věnují konkrétnímu zařazování silových tréninků v tréninkové jednotce, způsobům trénovaní a s jakými cíli sílu rozvíjí.

U otázky číslo 14 bylo cílem zjistit, jak silové tréninky z předchozích otázek zařazují v tréninkové jednotce. Zde se odpovědi trenérů poměrně odlišují. Někteří své odpovědi sepsali podrobněji a odlišili tak zařazení specifických a nespecifických tréninků v tréninkové jednotce. Většina trenérů zařazují silové tréninky do hlavní části.

Někteří ji zařazují občas a někteří ke konci tréninkové jednotky. U trenérů číslo 2, 4 a 5 je ještě rozděleno zvlášť zařazování síly specifické a nespecifické. V tomto případě je dobré, když si trenéři uvědomují, kdy a jak v tréninkové jednotce určitou sílu zařadit.

Trenér číslo 5 z Nového Města na Moravě ještě popisuje, jak s tréninkem síly pracuje a co takovému tréninku předchází.

U této otázky je potřeba si uvědomit, že pokud je síla součástí hlavní části tréninkové jednotky, bývá pravděpodobně spojována s dalším pohybem. Nemusí tomu však být, pokud tréninková jednotka nezahrnuje čistě jen posilování. V tomto případě může mít jednotka například půl hodiny čistého času posilování. Celkově tak bývá posilování spojené s rozcvičením a protažením. Tréninková jednotka s posilováním tak může mít například celkově jednu hodinu.

V otázce 15 trenéři odpovídali na otázku, zda při tvorbě silových tréninků vycházejí z nějaké metodiky. Pokud nevycházejí z žádné metodiky, měli stručně popsat, jak tyto tréninky tvoří. V tomto případě nemají trenéři žádný společný znak v odpovědi.

Každý tvoří silový trénink různým způsobem. Ani jeden trenér nevychází z žádné určité metodiky. Pouze trenér číslo 3. uvádí, že se nechává inspirovat norskými tréninkovými trendy z biatlonu a běžeckého lyžování. Dále uvádí, že silové tréninky tvoří podle metodiky Ilavského. Jakou konkrétní metodiku neuvádí. Ilavský doposud nevydal žádnou literaturu týkající se tréninkové přípravy v biatlonu. Jak je popsáno v teoretické části diplomové práce, tréninková příprava v biatlonu je velice podobná té v běhu na lyžích. Trenér číslo 3. tak může vycházet z Ilavského metodického dopisu Abeceda běhu na lyžích (2005) nebo z publikace Běh na lyžích (2007) sepsanou Bolkem a Soumarem.

Tato literatura a norská metodika je dostupná na webových stránkách Českého svazu lyžařů.

Další trenéři vycházejí buď z aktuálního stavu a potřeb sportovce nebo se snaží inspirovat pro tvorbu silových tréninků z odborných článků či studia na VŠ. Někteří

trenéři tak do tréninku vkládají základní silové cviky s vlastní vahou pro celkový rozvoj svalového aparátů.

Pokud trenér pro své silové tréninky nepoužívá žádnou metodiku, může využít spolupráci s odborným profesionálem jako trenér číslo 7. z SK Rover Praha. Ten pro silový trénink žáků využívá asistenci fyzioterapeuta, který tak pomáhá tvořit skladbu těchto tréninků a zároveň kontroluje zdravotní stav sportovců. Dále může doporučovat obecné cviky, které přecházejí dále ke specifické síle. Možnosti využití jakéhokoliv profesionála zaměřeného na silový trénink, či zabývajícím se svalovým aparátem, může být výhodou a pokud má klub možnost, je určitě dobré toho využít.

Otázka 16 zabývající se jakým cílem trenéři rozvíjí silové schopnosti svých svěřenců, jsou téměř všechny odpovědi totožné. Všichni trenéři mají hlavní společný cíl, kterým je zlepšení a rozvoj silových schopností a samozřejmě lepší výkon. Většina trenérů se dále shoduje, že cílem je zlepšení stability a držení těla, zlepšení techniky na lyžích s důrazem na správné provedení pohybu při běhu na lyžích.

Tabulka 6. Rozvoj silových schopností – část 3/3

Zdroj: Vlastní

Poslední částí zabývající se rozvojem silových schopností je tabulka 4. Ta obsahuje poslední dvě otázky, které zjišťovaly, jaké konkrétní cviky nebo pomůcky trenéři v klubech aplikují a pokud dané cviky obměňují, za jakou dobu či v jakých intervalech změna probíhá.

Cílem otázky 17 bylo zjistit jaké cviky a pomůcky při rozvoji silových schopností trenéři používají. Jako společný znak u všech trenérů, kromě dvou, je silový trénink pomocí vlastní tělesné váhy. Trenéři číslo 2 a 3 neuvádějí, že sílu rozvíjí i za pomocí váhy vlastního těla. Tuto konkrétní odpověď sice trenéři nenapsali, v jejich odpovědích jsou však vypsány pomůcky, které pracují při rozvoji síly s posilování vlastní tělesné váhy. Jsou to například balanční pomůcky nebo posilovací závěsný systém Total-Body Resistance Exercise neboli TRX (v překladu cviky pro zatížení celého těla). Pokud by bylo nahlíženo na odpovědi těchto dvou trenérů takto, je tak společným znakem všech trenérů posilování s vlastní tělesnou hmotností.

Dále se v odpovědích vyskytují speciální posilovací pomůcky pro běžecké lyžování a biatlon, jako jsou SkiErg či Ercoliny.

V odpovědi trenéra číslo 7 je také uvedeno, že se inspiruje při tvorbě silových tréninků výukovými videi norských trenérů a Dewey Nielsena. Zde uvádí, že tréninky inspirované Nielsenem, jsou dynamického charakteru s prací vlastní váhy těla. Podle webu www.impactpt.blogspot.cz/ je Nielsen americký fitness trenér, trénující širokou škálu sportovců, a to buď profesionálních či neprofesionálních. Jeho tréninky jsou především zaměřené právě na rozvoj síly pomocí váhy vlastního těla. Tyto silové tréninky jsou veřejné přístupné na internetu například ve formě videí. Některé silové tréninky inspirované norským tréninkovým systémem jsou k nahlédnutí na oficiálních stránkách Českého svazu biatlonu.

Rozdílnými znaky u odpovědí trenérů jsou třeba podrobnější popisy cviků.

Například trenér číslo 5 uvádí, že většina nespecifických tréninků síly jsou na principu kruhového tréninku. V případě věkově starších svěřenců uvádí, že se zaměřuje na těžší sílu. V tomto případě by byl lepší pojem náročnější síla nežli těžší. Trenér číslo 2 pro změnu uvádí, že používá vždy několik silových tréninků s jiným vybavením. Jsou to tréninky se standardním vybavením posilovny, se speciálními posilovacími pomůckami a TRX a lyžařskými trenažéry jako jsou SkiErg, ski lavice, Ercolina apod.

Protože jsou u některých odpovědí otázky 17. zahrnuty kategorie žákovské spolu s dorosteneckými a juniorskými, předpokládá se znalost těchto trenérů, jak jednotlivě s těmito kategoriemi pracovat v silové přípravě. Jedná se především o zdravotní stránku jedince, kdy trenér zařazuje takové posilovací cviky, aby sportovci neuškodil nebo neomezil vývoj pohybového aparátu a celkový jeho rozvoj apod. Této problematice se věnuje podrobněji teoretická část diplomové práce.

Poslední otázkou této části ankety je číslo 18 Ta zjišťuje, zda se trenéři snaží silové tréninky oživovat o cviky nové a případně po jaké době. U všech odpovědí je společným znakem, že každý trenér se snaží za určitou dobu cviky obměnit. Časové úseky jsou u každých odlišné. U některých je obměna otázkou pár týdnů, u dalších několik měsíců. Většina trenérů v odpovědi ještě dodává, že silový trénink nemá být nudný či monotónní. Proto je obměna cviků velice podstatnou záležitostí. Takový typ tréninků popisuje například Johanssen Katarína v Norském učebním textu lyžování pro žactvo (2006) nebo Kučera v odborné literatuře Dítě, sport a zdraví (2011).

Trenéři číslo 4 a 5 své odpovědí rozebírají podrobněji. Trenér číslo 4 bere v potaz zdatnost sportovců. Obměna u cviků s vlastní vahou probíhá tehdy, pokud je ovládají správně a ve správném provedení a dokáží ho cvičit ve více sériích. Obměna tak následuje cestou ke složitějším cvikům. V tomto případě je dobré, že se trenér snaží cviky měnit až po jejich správném zvládnutí. Nenastane tak, že by se sportovci naučili více cviků ve špatném provedení. Na druhou stranu může nastat situace, kdy méně pohybově nadaní sportovci ty samé cviky neustále trénují dokola s minimálním zlepšením v jejich provedení a zvládnutí. V tomto případě může nastat individuální přístup v tréninku a zvýšení tak nároků na požadavky trenéra.

Trenér číslo 5 ve své odpovědi dodává, že má připravených několik variant silových tréninků zaměřených na všechny svalové partie. Pokud je odpověď chápána dobře, jsou tyto varianty zaměňovány podle tréninkového prostředí, počtu sportovců a jejich stavu. Stav sportovců může být chápán jako silový stav nebo únava. V takovém případě je dobré, že je trenér připraven s varianty různě pracovat a nemusí vymýšlet silový trénink podle aktuálního stavu. Pokud má tyto varianty odzkoušeny na různých tréninkových skupinách, může varianty kombinovat nebo vylepšovat.

V závěru této části práce by se daly shrnout výsledky ankety týkající se rozvoje silových schopností. Z výsledku vychází jasný poznatek, že každý trenér si tvoří silové tréninky sám a každý má k těmto tréninkům i jiný přístup. V tomto případě může být navrženo, že tento systém není úplně ideální, a bylo by například vhodné tyto přístupy z určité části sjednotit. Jednalo by se tak o společnou metodiku trénování, které by byla v určitém čase zhodnocována. Tato metodika by dále byla rozebírána s odborníky jako jsou například sportovní lékaři, fyzioterapeuti, specializovaní trenéři apod. Případné nedostatky by se odstranily, a doplnily by je nové přístupy. Samozřejmě ty přístupy, které by vycházely s pozitivními výsledky by se ponechaly. Nutno dodat, že sjednocený

přístup trénování a utvoření společné metodiky mohou ovlivňovat různé faktory. Jsou to například různé silové schopností dětí, přístup sportovců, tréninkové možnosti a prostředky apod. K ověřování správného fungování metodiky by posloužily standardizované testy. Silové testy jsou sice používány, ty ale ověřují tělesnou zdatnost jedinců, které trénovali trenéři s individuálními přístupy k tréninku. Ke konkrétnímu testování silového rozvoje se práce bude věnovat v následující poslední části ankety.

Tabulka 7. Test tréninku silových schopností

Zdroj: Vlastní

Poslední částí ankety byl průzkum týkající se testování silových schopností. V této části odpovídali trenéři na 4 otázky, které měly za úkol zjistit, zda trenéři testují sílu svěřenců a o jaké testy se jedná. Ze začátku by bylo také dobré se zmínit, že Český svaz biatlonu testuje silové schopnosti při testech SCM (Sportovní centrum mládeže) konané dvakrát ročně. Jak už bylo v předchozí kapitole zmíněno, SCM testů se mohou zúčastnit sportovci, kteří jsou zařazeni do SCM nebo ti, kteří mají ambice a předpoklady být do SCM zařazeni na základě podaných výkonů při těchto testech. Ostatní sportovci podstupují testy v rámci klubu. Jaké testy to jsou, zjišťovala právě poslední část ankety.

Otázka číslo 19 která je první otázkou v této části, měla zjistit jakým způsobem trenéři sílu svých svěřenců testují. Téměř všichni odpověděli, že nějakým způsobem sílu svých svěřenců testují. Jediným, kdo odpověděl, že aktuálně sílu netestují, je trenér číslo 7. Pouze tři trenéři uvedli, že se při testování řídí podle speciálních sestavených testů, či využívají testovací programy.

Jako velice užitečnou pomůcku pro testování využívají trenéři žákovských kategorií z SK Nového Města na Moravě a SK Střelky Brno. Jedná se o program INDARES, který je projektem olomoucké univerzity. Tento program pomáhá analyzovat a poté vyhodnocovat pohybovou aktivitu uživatelů. Podrobněji bude o tomto programu rozepsáno v následující kapitole věnující se doporučení.

KB Střelka Brno dále používá testy Unistest. Více informací o tomto druhu testu není známo. Zřejmě se jedná o speciální testy, které nejsou přístupny veřejnosti.

Ostatní kluby mají své testy. Trenér číslo 2 z KB Letohrad testuje sílu v rámci specifických testů. Jako příklad uvádí kondiční. Které konkrétní testy to jsou, už není blíže popsáno. Může se jednat ovšem o specifické testy, které se provádí v rámci SCM, kondiční testy v rámci sportovní lékařské prohlídky apod.

Trenér číslo 4 z SG Jablonec používá k testování síly svoji testovou baterii. Ta je složena z opakovaných pravděpodobně kratších výjezdů, kdy v každém z nich zapojuje sportovec jinou partii těla. Sportovec tak vykoná minimálně tři výjezdy. Jeden pouze dolními končetinami, další pouze ruce (soupaž) a nakonec vše komplet. V jakém pořadí tyto výjezdy provádí, není uvedeno. Další náplní testové baterie jsou shyby, konkrétně maximální počet striktních shybů , tahání Ercolina a plank. Ercolina sportovci tahají 1 minutu na maximum a 3 minuty na maximum. Z tohoto popisu může být usouzeno, že se počítá, kolik sportovec během této doby zatahá. Při cviku plank, neboli prkno, uvádí

trenér, že měří délku doby, jak dlouho je schopen sportovec v této poloze vydržet.

Shrnutě by se dalo říci, že všechny tyto cviky částečně korespondují s pohyby na lyžích a mohou posloužit jako prostředek pro test silových schopností sportovců.

Zatímco trenér žákovských kategorií z Nového Města na Moravě používá k testování síly testy INDARES, u trenéra dorostenců a juniorů je tomu jinak. Jeho způsob testování je podobný s testy trenéra z SG Jablonec. Shodným prostředkem jsou tak Ercolina. Rozdíl je v tomto případě, že trenér číslo 5 testuje na Ercolině pouze 3 minutový test síly. Jeho dalším testovacím prostředkem jsou opakované výjezdy na kolečkových lyžích v rámci SCM. Zde jsou zařazeny několikametrové výjezdy soupaží, bez holé a 1/1. Z těchto silových testů může vyjít každý trenér, jehož sportovec tyto testy podstoupil nebo pravidelně podstupuje. Tento trenér dále uvádí, že dříve byly v jeho testové baterii zařazovány silové testy na počet shybů a sed-lehů. Nyní už zařazovány nejsou. Jako poslední část uvádí, že vychází z vizuální kontroly pohybového aparátu sportovců, a to buď při jízdě na lyžích, chůzi, stoji a střelbě. Vizuální kontrola je poměrně náročnou metodou. Ani trenér s dlouhodobou praxí nedokáže tímto způsobem přesně korigovat správný pohyb sportovců. K vizuální kontrole může být jako velice užitečná pomůcka použita kamera. Trenér tak může svého svěřence natočit a ukázat mu poté na videu, jaké chyby při pohybu vytváří. Tato metoda se nazývá video rozbor či video analýza. Také může například na videozáznamu jiného sportovce ukázat, jak má být pohyb proveden správně. Sportovec vidí své pohybové chyby a nedostatky a ve většině případů se mu daří tyto chyby eliminovat.

Podobný postup probíhá u trenéra číslo 6, který žádnou testovou baterii nepoužívá a pouze své svěřence sleduje. V tomto případě se jedná o stejnou poznámku, která byla

Podobný postup probíhá u trenéra číslo 6, který žádnou testovou baterii nepoužívá a pouze své svěřence sleduje. V tomto případě se jedná o stejnou poznámku, která byla