14.1 Znalost základní literatury
Existuje spousta odborné literatury, která se věnuje rozvoji silových schopností obecně. Je předpokladem, že mají trenéři všeobecné znalosti o problematice týkající se rozvojem silových schopností mládežnických kategorií. Uvedené odborné publikace jsou zdrojem obecných a hlavních informací ohledně rozvoje silových schopností. Tyto publikace také posloužili jako zdroje dat pro tvorbu této diplomové práce.
14.1.1 Dítě, sport a zdraví
Jak už bylo napsáno, pro rozvoj silových schopností existuje spousta publikací.
Mezi literaturou zabývající se silovým tréninkem dětí a mládeže je velice hodnotná kniha od lékařů a zároveň profesorů z Univerzity Karlovy Dítě, sport a zdraví (2011).
Hlavním autorem je prof. MUDr. Miroslav Kučera, Dr.Sc. Z kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Ze stejné kliniky je další hlavní autor doc. PaeDr. Pavel Kolář, Ph.D. Posledním uvedeným hlavním autorem je prof. MUDr. Ivan Dylevský. DrSc. z Katedry lékařských a humanitních oborů z oddělení anatomie FTVS UK. Další autoři pocházejí z různých univerzit s různým zaměřením. Všichni tito autoři mají za sebou bohaté zkušenosti ve svém oboru a jsou také autory další odborné literatury týkající se lékařských či sportovních oborů. Tato kniha je tak bohatá na různé zkušenosti. Zásadní pro rozvoj silových schopností jsou kapitoly, ve kterých autoři uvádějí jaké jsou vhodné pohybové a silové aktivity pro jednotlivé věkové kategorie a jak správně rozvíjet dětský organismus (Perič, 2011; s. 85). Z hlediska testování silového rozvoje nejsou v knize popsány žádné speciální testy. Pro zjištění správného provádění tréninku síly může být přínosná kapitola o klinickém vyšetření motorických funkcí. Ta je velice podobná
testování ve ZTV, kde se vyšetření stejně zaměřuje na posturální fuknce, stoj, chůzi apod. (Kolář 2011, s. 103).
14.1.2 Sportovní geny
Tato rozsáhlá kniha byla sepsaná a vydaná na Masarykové univerzitě v Brně autory z Fakulty sportovních studií. Kniha se věnuje antropometrii a fyziologii sportů, samostatným sportům a dopingu. Pro trénink silových schopností je důležitá kapitola věnující se metodám silového tréninku (Grasgruber aj., 2008; s. 96). Zde si mohou trenéři přečíst například, kolik opakování by určitý trénink měl mít, jaké druhy silového tréninku jsou, jak trénovat silově vytrvalostní trénink apod. Podstatné je k této knize podotknout, že se tyto kapitoly o rozvoji síly jsou věnovány spíše dospělým věkovým kategoriím (20 let a výše).
Další inspirací může být kapitola věnována testům motorické výkonnosti (Grasgruber aj. 2008, s. 152). V tomto případě jsou sepsány testy pro jednotlivé věkové kategorie, které může trenér ve svém klubu aplikovat.
14.1.3 Sportovní příprava
Poslední zmíněná publikace je spíše učebnicí pro studenty sportovních studií.
Kniha je dílem několika autorů věnujících se sportovním studiím či lékařským studiím.
Většina z nich jsou autory i jiných publikací, věnující se sportovní a tréninkové problematice. Hlavní důvodem zmínky této knihy je kapitola věnovaná testování fyziologických komponent trénovanosti (Jansa aj. 2007, s. 127). Samozřejmě kniha obsahuje také kapitoly týkající se trénování silových schopností, ale nejsou zde uvedeny konkrétní cviky.
Právě kapitola věnující se testům může být nápomocna trenérům utvořit přehled ohledně komplexního testování. Bohužel kniha neobsahuje konkrétní silové testy, které by mohly být přínosem do biatlonu. Pomocným testem, který by zjišťoval sílu dolních končetin, může být například Margariův test, kterým je standardizovaný výběh do schodů (Jansa aj. 2017, s. 133).
14.2 Znalost odborné literatury
Pro trenéry českého biatlonu je možnost využívat tréninkové dokumenty, které jsou umístěny na oficiálním webu Českého svazu biatlonu v sekci určené pro trenéry a jsou majetkem svazu. K jejich využívání musí trenér podat žádost a potvrdit podpisem, že tyto materiály bude používat pouze on a nebudou předávány dalším osobám. Tyto materiály jsou pravidelně obnovovány a doplňovány o nové. Podle názvů dokumentů jsou náplně různé. Jsou v nich obsaženy například techniky trénování střelby, pojmy z trenérské práce apod. Pro tuto práci je však podstatné, že jsou mezi nimi i dokumenty obsahující kompenzační cvičení nebo trénink mládeže, které zahrnují práci s rozvojem silových schopností. Autory dokumentů jsou buď trenéři spolupracující s Masarykovou univerzitou v Brně, nebo přímo kantoři z univerzity, kteří s Českým svazem biatlonu spolupracují (ČSB 2016).
Dále velice přínosné jsou školící semináře pro trenéry, které se pořádají pravidelně každý rok i několikrát v roce. Zde se trenéři dozví o nových tréninkových praktikách, poznatcích a výzkumech, které následně mohou použít i při tréninku svých svěřenců (ČSB 2016).
14.2.1 Využití volně přístupných dokumentů v biatlonu a běžeckém lyžování
Pokud trenéři nemají přístup k dokumentům biatlonového svazu, mohou najít potřebné informace i v jiných sportech a svazech, které jsou volně přístupné.
Mezi nejznámějšími autory učebních textů pro lyžařskou přípravu v České republice patří Ján Ilavský. Ten spolu s dalšími autory vydal několik učebních textů jako například Běh na lyžích – trénujeme s Kateřinou Neumanovou (2007) nebo metodický dopis Abeceda běhu na lyžích (2005). Dále se podílel například na překladu Norského učebního textu (2006). Ve všech těchto textech jsou úryvky věnované silové přípravě mládežnických kategorií.
Další učební texty a metodiky pravidelně vydává Masarykova univerzita v Brně.
Zde je hlavním autorem těchto publikací pan PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D., který zároveň spolupracuje s biatlonovými trenéry. Přínosem pro trenéry tak může být elektronická publikace Metodika běžeckého lyžování (Ondráček 2011), na které se spolu s Ondráčkem podílelo více autorů v rámci projektu.
Dalším možným přínosem pro trenéry mohou být i bakalářské a diplomové práce různých univerzit. Většina prací orientovaných přímo na biatlon pochází právě z Masarykovi univerzity v Brně, kde také většina biatlonistů nebo biatlonových trenérů studuje či studovala. Žádná z těchto prací se však přímo nevěnuje rozvoji silových schopností a testování silových schopností.
Jako poslední příklad volně přístupného učebního dokumentu může být uvedena publikace Základy alpského a běžeckého lyžování. Tu vydala Technická univerzita v Liberci a jejími autory jsou právě učitelé na Liberecké univerzitě. Dokument je určen pro studenty oboru tělesná výchova a učitele tělesné výchovy. I trenéři zde mohou nalézt kapitoly týkající se rozvoje silových schopností. Kapitoly týkající se běžeckého lyžování obsahují popis bruslařských technik a následně jsou zde uvedeny možné silové cviky pro nácvik techniky.
14.2.2 Literatura zdravotní tělesné výchovy
I když se zdravotní tělesná výchova (dále jen ZTV) věnuje především 3. zdravotní skupině (Hošková, 2013), může být v některých částech využita i pro trénink silových schopností mládežnických kategorií. Testy které se aplikují v ZTV by se daly částečně aplikovat i do testů silových schopností. Nejednalo by se však o zjištění, zda u sportovce došlo k nárůstu síly či naopak. V případě využití ZTV by mohl trenér zjistit, zda sportovci nemají zkrácené určité svalové skupiny, jestli některé svaly nejsou oslabené nebo přetížené, nemají zafixované špatné pohybové stereotypy a zda sportovci nemají zdravotní problémy týkající se správného držení těla (Hošková 2013, Čermák et al. 1998).
Některé cviky a testy, které odhalují oslabené svalové partie nebo odhalují špatné držení těla, jsou například v knize Záda už mě nebolí (Čermák et al., 1998), či jiným takovým podobným. V této knize mohou trenérům některé testy pomoci odhalit například zkrácené prsní svalstvo nebo oslabené zádové svaly, které se při běžeckém lyžování zapojují. Následně jsou popsány cviky, jak tyto svalové disbalance napravit.
14.3 Vytvoření společné metodiky rozvoje silových schopností
Jak už v předchozí kapitole bylo napsáno, může být pro všechny kluby českého biatlonu vytvořena společná tréninková metodika. Tato metodika by měla být sestavena tak, aby dokázala všechny sportovce dostatečně silově připravit na zimní sezónu.
Sestavit tuto metodiku by měl profesionál, který se rozvojem a tréninkem silových schopností zabývá. Dále její sestavení musí být za spolupráce trenérů biatlonu, kteří metodikovi poskytnou informace ohledně nároků na silový rozvoj. Metodik by v rámci spolupráce s Českým svazem biatlonu kontroloval postupy v klubech a jejich plnění.
Metodika silového tréninku by měla být v průběhu let postupně obnovována a upravována. K tomu by bylo dobré po sezoně uspořádat shromáždění trenérů, kteří by tuto metodiku zhodnotili na základě výsledků sezóny. Podle zhodnocení by se z metodiky měly vyjmout neefektivní způsoby, které by byly případně doplněny dalšími návrhy. Dalším způsobem obměny je také za nějaký čas vyměnit odborného metodika, který je zodpovědný za její vypracování a následnou kontrolu. Důvodem mohou být nové poznatky, které předchozí metodik nemusí znát či jiné názory jiného metodika. I po výměně by se samozřejmě pracovalo s předchozí vytvořenou metodikou a nezačínalo se od nuly.
Je samozřejmé, že tvorba společné metodiky není jednoduchá a měla by zohledňovat některá kritéria. Mezi taková kritéria například patří, rozdělení metodiky pro různé věkové kategorie, dostupné prostředky pro jednotlivé kluby, rozdíly v přístupu tréninku chlapců a dívek apod. Může nastat, že metodika nemusí svými nároky vyhovovat některým klubům. Ovšem měla by být sestavena tak, aby těchto klubů bylo co nejméně.
V českém biatlonu existuje několik publikací, které se věnují různým metodikám různého typu tréninku. Některé jsou přínosné více a některé méně. Tyto publikace mohou být velice užitečnou pomůckou pro tvorbu jednotné silové metodiky. Ať už se jedná o metodiku celého tréninkového procesu, či konkrétního tréninku, mohou z nich být vyjmuty pasáže, které jsou vhodné pro tvorbu metodiky silového tréninku.
Mezi takovou publikací například patří Metodika jízdy na kolečkových lyžích v biatlonu sepsaná studenty a kantory na Masarykově univerzitě v Brně (Žák aj. 2015).
Jak už název napovídá, tato publikace se zabývá tréninkovými metodami na
kolečkových lyžích. Jak popisuje praktická část této diplomové práce, je trénink na kolečkových lyžích nedílnou součástí silové přípravy. I když je tato publikace zaměřena spíše na metodiku učení na kolečkových lyžích pro začátečníky, popisuje Žák (2015) na straně 74 jak takový silový trénink na kolečkových lyžích vypadá.
Další inspirací mohou být tréninkové metody využívané v jiných biatlonových velmocích jako jsou například Norsko, Německo, Rakousko apod. Diplomová práce od Jakuba Opočenského (2012) se sice netýká biatlonu ani biatlonové přípravy, lze s ní ale také pracovat a hledat v ní užitečné poznatky. Jedná se o práci, která porovnává přípravu v běhu na lyžích v České republice a Norsku. Práce porovnává i rozdíl v silové přípravě a jejím přístupům těchto dvou zemí.
Fungování společné metodiky a jakými procesy prochází směrem k dokonalosti se může inspirace hledat i v jiných sportech, které společnou metodiku používají více let a i v jiných státech (např. běžecké lyžování, sjezdové lyžování atd).
14.4 Spolupráce s odborníky
Pokud má klub tu možnost, je velice přínosné využít k silovým tréninkům odbornou lékařskou asistenci. Z dotazovaných klubů využívají této možnosti například trenéři z SK Rover Praha.
Spolupráce se sportovním lékařem by měla probíhat ve všech klubech alespoň při sportovní prohlídce, která určí zda sportovec může sportovat či závodit. Spolupráce se však může ještě více prohloubit. Sportovní lékař se může podílet na sestavení vhodných tréninků, ale i silových testů. Může průběžně kontrolovat a sledovat výkon sportovce a jeho zdraví. Co se týče silových testů, může výsledky vyhodnocovat a spolu s trenéry sestavovat tréninky téměř na mírů pro každého sportovce.
Spolupráce s fyzioterapeutem se od spolupráce se sportovním lékařem liší.
Fyzioterapeut může pomáhat sestavovat silové tréninky a dohlížet na tělesnou kondici sportovců. Jeho hlavním úkolem je sledovat správný vývoj sportovce co se týče jeho svalové stránky. Může být nápomocen při rehabilitacích po zranění apod. Shrnutě lze dodat, že asistence těchto dvou profesí může být pro trenéra velice užitečná a výsledky spolupráce budou přínosem pro pozitivní výkony sportovců.
Další spolupráci v rozvoji silových schopností může klub navázat se specialistou
zaměřeným právě na rozvoj silových schopností. Jedná se tak o kondičního trenéra, který se v klubu věnuje výhradně rozvoji silových schopností, a to jak specifické tak nespecifické síle. Pomocí spolupráce s trenéry tak tvoří takové silové tréninky, které jsou potřeba v biatlonu, především specifické síle.