Inkaso daně z příjmů podnikajících osob v České republice

V této části diplomové práce je proveden rozbor výběru daně z příjmů podnikajících fyzických osob v ČR na základě údajů poskytnutých Generálním finančním ředitelstvím.

Požadované údaje vycházejí z daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob za roky 2006 – 2012 a jsou vztaženy k osobám, které vykázaly příjmy z § 7 ZDP, tedy ze samostatné činnosti. Z údajů lze odvodit, že z celkového počtu podnikajících fyzických osob ve výši 1 013 166 v roce 2012 jich 30 % vykazuje k příjmům z § 7 ze samostatné činnosti ještě příjmy dle § 6 ZDP ze závislé činnosti, z čehož lze předpokládat, že provozují podnikání jako vedlejší činnost a nebo jim příjmy z podnikání k životu nestačí a nechávají se zaměstnat. Přibližně 15 % podnikatelů vedle příjmů z podnikání vykazuje ještě příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP a 15 % příjmy z pronájmu.

Základní informace o inkasu daní za výše uvedená období poskytuje tabulka č 9.

Tab. 9: Inkaso daně z příjmů od podnikajících FO v letech 2006 – 2012 v ČR (Kč) Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Z hodnot uvedených v tabulce je patrné, že v roce 2008 došlo k výraznému poklesu výběru daní v přepočtu na osobu. Tento dramatický pokles byl způsoben zejména daňovou reformou, na jejímž základě byla podstatným způsobem změněna konstrukce daně z příjmů. V souvislosti se zdaněním podnikajících fyzických osob je možné za nejvýznamnější změnu považovat zavedení jednotné lineární sazby ve výši 15 %.

Propad daňového výnosu v roce 2009 lze rovněž částečně přičíst na vrub probíhající ekonomické krizi, která negativně ovlivnila poptávku po službách podnikatelů. Velmi příznivým počinem pro podnikatele bylo zvýšení výdajových paušálů, zejména pro živnostenské podnikání řemeslné, kde je možné od roku 2009 uplatnit výdaje ve výši

původním záměrem vlády. Dle údajů poskytnutých GFŘ, užívalo v roce 2008 pouze 36,7 % podnikatelů výdajových paušálů, v roce 2009 již to bylo 43,6 % a v roce 2012 stoupl počet uživatelů paušálních výdajů na 51,7 %. Výše uvedené skutečnosti výrazně ovlivnily strukturu výběru daně z příjmů od podnikatelů , což ilustruje následující obrázek č. 6.

0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Daň ve výši 0 Kč Daň od 0 Kč do 10 000 Kč

Daň od 10 000 Kč do 50 000 Kč Daň vyšší než 50 000 Kč

Obr.6: Struktura výběru daně z příjmů od podnikajících FO osob dle výše odvodu v letech 2007 – 2012

Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Pro lepší názornost jsou daňoví poplatníci rozděleni do čtyř skupin dle výše jejich daňové povinnosti po odečtech všech slev na dani. V první skupině jsou poplatníci mající nulovou daňovou povinnost, ve druhé ti, co vykazují daň do 10 000 Kč. Hraniční sumu mezi třetí a čtvrtou skupinou tvoří částka 50 000 Kč. Od roku 2008 (po zavedení daňové reformy) dochází ke výrazné změně ve struktuře inkasa daně. Významnost této změny lépe ilustrují obrázky č. 7 a 8.

Na obrázku č. 7 je znázorněna situace před účinkem daňové reformy. Vyplývá z ní, že struktura inkasa daně byla poměrně dobře vyvážená. Na odvodu daně do státního rozpočtu se podílelo 79 % podnikatelů.

21%

26%

13%

40%

Daň ve výši 0 Kč Daň od 0 Kč do 10 000 Kč Daň od 10 000 Kč do 50 00 0 Kč Daň vyš ší než 50 00 0 Kč

Obr. 7: Podíly podnikajících FO na výnosu daně v roce 2007 – situace před daňovou reformou Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Od roku 2008 se situace radikálně mění. Na obrázku č. 8 lze sledovat, že na odvodu daně se podílelo pouze 40 % podnikatelů. Alarmující je zjištění, že zhruba polovina doposud platících podnikatelů začala vykazovat nulovou daňovou povinnost.

11%

18%

11%

60%

Daň ve výši 0 Kč Daň od 0 Kč do 10 00 0 Kč Daň od 10 000 Kč do 50 000 Kč Daň vyš ší než 50 0 00 Kč

Obr. 8: Podíly podnikajících FO na výnosu daně v roce 2008 – situace po daňovéreformě Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Procento podnikatelů, kteří se přestali účastnit na odvodu daně se ještě zvýšilo po zavedení výdajových paušálů v roce 2009. V posledním sledovaném roce 2012 daň neodvedlo již více než 66 % podnikajících fyzických osob. Za rok 2012 bylo celkem vybráno 20,7 mld.

Kč. K této sumě přitom nejvíce přispěli podnikatelé s daňovou povinností vyšší než 50 000 Kč. Skupina těchto poplatníků tvoří pouhou desetinu všech podnikajících fyzických osob (97 tisíc podnikatelů).

Uplatnění ztráty v letech 2006 až 2012

Několik posledních let je stále poznamenáno finanční krizí, následkem které mnoho podnikatelských subjektů dosahuje významně nižších příjmů. Pokud tento propad příjmů není kompenzován razantními úsporami v oblasti nákladů, podniky dosahují daňových ztrát. Vykázání ztráty je znakem nepříliš uspokojivé ekonomické situace, kdy příjmy (výnosy) jsou nižší než výdaje (náklady) a je spojeno jednak s efektem neplacení daně z příjmů, a dále pak s možností uplatnění ztráty jako odčitatelné položky od základu daně z příjmů. V následující tabulce č. 10 jsou uvedeny počty podnikatelů uplatňujících v letech 2006 – 2008 ztrátu a její celkovou výši. Uvedené hodnoty se vztahují na ztrátu vykázanou v daňovém přiznání, po případné kompenzaci se zisky z ostatních druhů příjmů (z pronájmu, kapitálového majetku a ostatními příjmy).

Tab. 10: Ztráta v letech v letech 2006 – 2012 uplatňovaná podnikajícími FO v ČR

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počty poplatníků 36 296 32 333 23 632 18 474 17 554 18 179 16 721 Výše ztráty celkem

(v mil Kč) 4 778 3 998 3 006 2 301 2 065 2 137 2 178

Výše ztráty na 1 osobu

(v Kč) 131 641 123 653 217 179 124 553 117 660 117 530 130 246 Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Dle údajů z tabulky je zřejmé, že počet podnikajících fyzických osob uplatňujících ztrátu se každoročně snižuje. Od roku 2006 jich ubylo přibližně dvojnásobné množství. Důvodem snižujícího počtu vykázaných ztrát by mohla být skutečnost, že mnozí podnikatelé začali využívat výdajových paušálů, kde není prakticky možné, aby ztráta z podnikání vznikla

Uplatnění odpočtů a slev na dani v letech 2006 až 2012

Přehled o tom, v jakých objemech částek jsou podnikajícími daňovými subjekty využívány odpočty od základu daně podává následující tabulka č. 11.

Tab. 11: Odpočty uplatněné podnikajícími FO v letech 2006 – 2012 (mil. Kč)

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Bezúplatná plnění 714,8 746,4 767,7 788,7 778,6 725,2 790,8

Odečet úroků na bydlení 3 050,4 3 783,0 4 656,2 5 368,3 5 841,1 6 119,0 6 281,9 Penzijní připojištění 1 230,0 1 367,7 1 347,3 1 291,2 1 248,8 1 214,8 1 273,0 Životní pojištění 2 758,2 2 958,0 2 823,0 2 688,6 2 572,8 2 506,6 2 482,6

Odborové příspěvky 35,9 36,0 35,0 33,5 32,5 32,4 33,4

Úhrada za další vzdělávání 0,0 0,0 1,0 0,8 0,9 0,7 0,8

Vývoj a výzkum 21,2 45,7 31,3 36,4 32,2 40,9 46,4

Odpočty celkem 7 810,4 8 936,8 9 661,4 10 207,5 10 506,9 10 639,5 10 908,9 Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Nejčastěji využívanou položkou pro snižování základu daně jsou výdaje na životní pojištění, těchto produktů využívá přibližně kolem 300 tisíc poplatníků. Jelikož se jedná o limitovanou částku, kdy poplatník může ročně využít odpočtu od základu daně ve výši maximálně 12 000 Kč , není tato položka dle údajů ve výše uvedené tabulce nejvyšší. Tou jsou úroky z úvěrů na bytové potřeby, jejichž odpočítávaný úhrn se dlouhodobě pohybuje okolo 6 miliard Kč a využívá ji přibližně 130 tisíc poplatníků. Naproti tomu jsou odpočty za další vzdělávání, vývoj a výzkum či členské příspěvky odborovým organizacím užívány okrajově. Další tabulka č. 12 přináší přehled o užití slev na dani a daňového zvýhodnění v miliónech Kč.

Tab. 12: Slevy na dani uplatněné podnikajícími FO v letech 2006 – 2012 (mil. Kč)

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zaměstnanci se zdravot.

postižením 161,6 162,5 144,1 134,0 124,4 115,3 104,4

Poplatník 6 332,3 6 362,8 24 220,5 24 649,0 24 919,2 24 161,0 26 398,9

Manžel/-ka 254,4 242,5 1 296,3 1 172,0 1 115,9 1 117,8 1 105,6

Manžel/-ka držitel ZTP/P 1,3 1,5 6,5 5,5 5,5 5,2 4,6

Poživatel část. invalidního

důchodu 20,7 22,8 33,7 32,6 31,5 31,2 32,2

Poživatel plného

invalidního důchodu 22,3 24,5 33,0 30,0 23,8 20,8 19,2

Držitel průkazu ZTP/P 10,6 10,5 15,3 15,2 14,3 13,9 14,4

Studium 27,1 29,6 40,2 38,1 40,3 42,1 42,8

Daňové zvýhodnění na

vyživované dítě 2 789,2 2 784,5 4 884,8 4 976,4 5 482,2 5 563,4 6 712,7 Slevy na dani celkem 9 619,5 9 641,3 30 674,4 31 052,8 31 757,1 31 070,7 34 434,8 Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Bude-li opomenuta skutečnost, že slevu na poplatníka si do roku 2013⁶⁵ automaticky uplatnil každý, je bezesporu nejvýznamnější položkou daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Tuto slevu využívá ve svém přiznání přibližně 310 tisíc podnikajících fyzických osob. Další oblíbenou optimalizační položkou je sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, využívá ji kolem 45 tisíc osob.

O tom, jak významně se podílely odpočty od základu daně a slevy na dani v letech 2006 – 2012 na inkasu daně z příjmů podnikajících fyzických osob, informuje následující obrázek č. 9.

65 Daň nesnižuje u fyzické osoby, která k 1. lednu zdaňovacího období 2014 pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu

0 5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Daňová úspora z odčitatelných položek Daňová úspora ze slev na dani

Obr. 9: Porovnání daňových úspor

Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Pro konstrukci tohoto obrázku bylo nejdříve nutné vyčíslit absolutní daňovou úsporu z odčitatelných položek. K tomuto účelu byly započítány uplatňované ztráty, o kterých bylo pojednáváno zvlášť výše. Součet všech odčitatelných položek byl následně pronásoben sazbou daně a vyčíslena daňová úspora z odčitatelných položek v absolutní výši za jednotlivá období. Porovnáním s absolutní výší daňové úspory ze slev na dani lze deklarovat, že odčitatelné položky snižují výběr daně minimálně v průměru o 1,9 mld. Kč, zatímco slevy na dani v roce 2012 krátí inkaso daně až o 34,4 mld. Kč. Z výsledku je patrné, že pokud by zákonodárce uvažoval o možnostech zvýšení inkasa daně od této skupiny poplatníků, měl by se zaměřit na úpravu slev na dani a daňových zvýhodnění.