• No results found

Metody stanovení zisku v ČR

3. Podnikající fyzická osoba v České republice

3.2 Metody stanovení zisku v ČR

Legislativa, její složitost a zejména změny v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění jsou pro vývoj v oblasti samostatné výdělečné činnosti velmi důležité. Díky neustále se vyvíjejícím právním a daňovým předpisům panuje v naší republice vedle komplikovanosti systému ještě jeho absolutní nestabilita, nejednoznačnost

Ekonomicky racionálně se chovající podnikatel se snaží minimalizovat svou daňovou povinnost. Daňovou úsporu tvoří za použití všech možností snížení základu daně a daně v rámci platných zákonů. V případě využití nelegálních postupů nelze již hovořit o optimalizaci daňové povinnosti, nýbrž o daňovém úniku.

Za účelem stanovení základu daně jsou sledovány následující typy výdajů:

• Výdaje (resp. náklady) vykázané ve skutečné výši zjištěné vedením účetnictví;

• Výdaje vykázané ve skutečné výši zjištěné vedením daňové evidence;

• Výdaje stanovené procentem z příjmů.

Výdaje, resp. náklady, vykázané ve skutečné výši zjištěné vedením účetnictví

Povinnost vést účetnictví vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., tedy zákona o účetnictví.

Tato právní norma taxativně určuje, které fyzické osoby se stávají účetními jednotkami.

Dle ustanovení § 1 odst. 2 to jsou fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo podnikatelé s obratem vyšším než 25 milionů Kč za kalendářní rok. Dále jsou povinni vést účetnictví podnikatelé, pokud jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity je účetní jednotkou a fyzické osoby, jimž to ukládá zvláštní předpis. Někteří podnikatelé vedou účetnictví dobrovolně.

Vedení účetnictví v plném rozsahu je administrativně velmi náročné. Fyzické osoby, které nemají povinnost mít auditorem ověřenou účetní závěrku, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.36 Dle údajů získaných z GFŘ vedlo účetnictví v letech 2005 až 2012 pouze 4 % až 5 % podnikajících fyzických osob.

36Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 9, odst. 5. Sbírka zákonů 1991, částka 107 , str. 2802-2809 (1991)

Výdaje vykázané ve skutečné výši zjištěné vedením daňové evidence

Fyzické osoby, které budou při tvorbě základu daně uplatňovat skutečně vynaložené výdaje a nevedou účetnictví, mají povinnost vést daňovou evidenci. Způsob vedení daňové evidence není závazně stanoven, jediným zákonným požadavkem je vést evidenci obsahující údaje o příjmech a výdajích v členění pro zjištění základu daně a majetku a dluzích.37 V podstatě tedy záleží na samotném podnikateli, jakou formou daňovou evidenci povede. Pro zjišťování základu daně u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, se dle § 23 odst. 2b ZDP vychází z rozdílu mezi výdaji a příjmy.

V letech 2005 až 2012 se podíl subjektů vedoucích daňovou evidenci postupně snižoval ze 68,6 % na 41,7 %. Vzhledem ke skutečnosti, že procento určující podíl podnikatelů vedoucích účetnictví zůstává po celé sledované období prakticky nezměněno, lze předpokládat, že většina podnikajících fyzických osob přešla k využívání výdajových paušálů.

Výdaje stanovené procentem z příjmů

Pro řadu samostatně výdělečně činných osob je výhodné uplatňovat namísto skutečných výdajů výdaje stanovené určitým procentem z dosažených příjmů. Procentní sazba je stanovena jako výdajový paušál. Jedná se o právní fikci, která předpokládá existenci nákladů, ačkoliv mnohdy reálně stanovené výše nedosahují. Výdajové paušály mají svůj význam zejména u drobných podnikatelů, protože právě tato skupina poplatníků může jejich použitím zásadní měrou snížit své administrativní a odvodové náklady.

Pro zdaňovací období let 2010 až 2014 lze využívat paušály v následující výši:

• 80 % z příjmů ze zemědělské činnosti a řemeslných živností;

• 60 % z příjmů z ostatních živností;

37 Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 7b,odst. 1. Sbírka zákonů 1992, částka 117, s. 3473-3491 (1992)

• 40 % z příjmů z autorských práv, svobodných povolání nebo podnikání podle zvláštních předpisů, od roku 2013 výdaje maximálně do výše 800 000 Kč;

• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, od roku 2013 výdaje maximálně do výše 600 000 Kč;38

Od roku 2013 byly výdajové paušály částečně omezeny, pokud je osoby samostatně administrativy, postupem času se jejich využívání stalo poměrně efektivním nástrojem daňové optimalizace. Ministerstvo financí v současnosti uvažuje o jejich dalším výrazném omezení od roku 2015.40

39 Např. poplatník má tyto základy daně: 500 000 Kč ze zaměstnání, 100 000 Kč z podnikání – chce použít výdaje paušálem. Poplatník může uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, protože jeho základ daně ze zaměstnání činí víc než 50% celkového základu daně.

40 MORÁVEK, D. Babišovy daňové plány odhaleny. Chce omezit výdajové paušály a opět odložit JIM In:

Podnikatel.cz [online]. 20. 3. 2014 [vid. 2014-03-27]. Dostupné z:

http://www.podnikatel.cz/clanky/babisovy-danove-plany-odhaleny-chce-omezit-vydajove-pausaly-a-opet-odlozit-jim/

jeho základ daně ve výši 165 600 Kč, resp. daň ve výši 24.840 Kč je plně pokryta slevou na dani na poplatníka ve stejné výši. Pro ostatní živnosti uplatňující 60% paušál jsou hraniční částkou příjmy ve výši 414 000 Kč a podnikatelé vykazující 40% paušál platí nulovou daň při příjmech ve výši maximálně 276 000 Kč.

Následující obrázek č. 4 ilustruje podíl fyzických osob účtujících, vedoucích daňovou evidenci či uplatňujících výdaje stanovené procentem z příjmů v roce 2012.

daňová evidence

42%

neuvedeno 2%

účetnictví 4%

výda jový paušál 52%

Obr. 4: Struktura podnikajících FO dle způsobu vykazování zisku v roce 2012 Zdroj: Údaje poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím, vlastní zpracování

Obrázek ukazuje, že více než polovina podnikajících fyzických osob ve sledovaném období využívala výdajových paušálů (524 tisíc daňových subjektů). K takto vysokému podílu přispívá kromě příznivého nastavení procentní výše také jednoduchost výpočtu, administrativní nenáročnost a v neposlední řadě vysoká pravděpodobnost odvrácení případné daňové kontroly. Vysoký podíl podnikatelů vedoucích daňovou evidenci (přes 40

%) ukazuje na skutečnost, že pro účely finančního řízení podniku je nutné zachycovat finanční toky podrobněji a s jednoduchým výpočtem daně z příjmů pomocí výdajových

zaměstnanci nebo plátci DPH. Oproti tomu je počet subjektů vedoucích účetnictví velmi nízký (pouze 4 %). Účetnictví využívají především podnikající fyzické osoby dosahujících vysokých obratů (zpravidla podnikatelé s mnoha zaměstnanci). Do skupiny neuvedeno patří poplatníci, kteří nevyplnili příslušnou položku v daňovém přiznání, celkově je tedy nezařazeno 24 182 daňových subjektů (tj. 2 %) uplatňujících příjmy podle § 7 ZDP.