Podle výše uvedených klasifikačních tabulek byl každý žák hodnocen známkou. Každá udělená známka zahrnuje krátký komentář s odůvodněním udělené známky. Rozepsané
hodnocení všech úkolů z první části šetření je součástí záznamových archů (Příloha 25 až 32).
Jednotlivé známky z úkolů jsou uvedené v tabulce, každý žák má svou tabulku, součást tabulky je též průměrná známka ze všech pěti úkolů. Tabulky s hodnocením žáka mají krátké hodnocení o tom, co z tabulky vyplývá.
Výstupem první části šetření je zjištění úrovně jazykového kódu. Žák s rozvinutým jazykovým kódem má celkovou známku 1 nebo 2. Žáci se známkou 3, 4 a 5 mají omezený jazykový kód.
ŽÁKYNĚ - EMA (viz příloha 25) Tabulka 13: Hodnocení (Ema)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 2 1 1 1 2
Celková známka za všechny
úkoly 7 : 5 = 1, 4 ≐ 1
Z tabulky č. 13 vyplývá, že nejhorší známku získala žákyně z prvního a posledního úkolu. Ve zbylých úkolech si vedla na výbornou. Žákyně má prokazatelně rozvinutý jazykový kód.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1, 2, 1; opakovaná slova – 1, 2, 2; podstatná jména – 1, 1, 1; přídavná jména – 1, 3, 1; ukazovací zájmena – 2, 2, 2; spojky – 1, 2, 3; nevhodně formulované věty – 1, 1, 1. Z výčtu známek je vidět, že největší obtíže měla žákyně v častěji užívaných zájmenech a používání spojek. Žádné problémy nemá při tvorbě podstatných jmen a se správnou formulací vět.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 1; podstatná jména – 1; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Z hodnocení druhého úkolu vyplývá, že nejhorší výsledek se týká přídavných jmen. Výborně si žákyně počíná s tvořením souvětí.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 1; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 2; nevhodně formulované věty – 1. Nejhorší klasifikační stupeň získaný v tomto úkolu je 2. Žákyně nemá problémy se správným tvořením slovosledu.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Ve čtvrtém úkolu si vedla žákyně velmi dobře, její nejhorší klasifikační stupeň je 2.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2; spojky – 2; nevhodně formulované věty – 1. Největší obtíže byly s používáním přídavných jmen.
ŽÁK - ALEŠ (viz příloha 26) Tabulka 14: Hodnocení (Aleš)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 3 3 3 2 2
Celková známka za všechny
úkoly 13 : 5 = 2,6 ≐ 3
Z tabulky č. 14 vyplývá, že nejhorší známky získal žák v prvním, druhém a třetím úkolu. Žák má podle šetření omezený jazykový kód. S žákem by se měla procvičovat správná formulace věty, rozšířit si slovní zásobu v přídavných jménech a ve spojkách podřadicích.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2, 4, 4; opakovaná slova – 2, 4, 2; podstatná jména – 1, 4, 2; přídavná jména – 3, 5, 5; ukazovací zájmena – 2, 1, 3; spojky – 3, 4, 3; nevhodně formulované věty – 3, 1, 3. Z hodnocení identifikátorů lze pozorovat značné výkyvy v klasifikačních stupních. Nejhorší hodnocení se týká přídavných jmen a naopak nejlepší výsledky jsou v ukazovacích zájmenech.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 4; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 5; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 5. Z hodnocení identifikátorů je vidět, že žák má menší slovní zásobu v oblasti adjektiv, naopak substantiva tvoří bez obtíží.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Největší problémy se objevují ve formulování slov do vět, žák se dopouští špatného tvoření slovosledu.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 3; podstatná jména – 2; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 4; nevhodně formulované věty – 2. Slabý výsledek se týká používání spojek, naopak v použití adjektiv je výsledek výborný.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2; spojky – 4; nevhodně formulované věty – 1. Horší výsledek vyplývá z používání spojek, výborně si žák vedl při tvorbě vět z hlediska správného slovosledu.
ŽÁKYNĚ - ELIŠKA (viz příloha 27) Tabulka 15: Hodnocení (Eliška)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 3 3 3 3 4
Celková známka za všechny
úkoly 16: 5 = 3,2 ≐ 3
Z tabulky vyplývá, že nejhorší problémy měla žákyně s posledním úkolem, ve kterém měla vyprávět podle obrázkové osnovy. V ostatních úkolech si vedla průměrně až podprůměrně.
Podle výsledků z šetření žákyně v mluveném projevu používá omezený jazykový kód.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3, 4, 4; opakovaná slova – 2, 2, 2; podstatná jména – 2, 2, 2; přídavná jména – 5, 3, 5; ukazovací zájmena – 3, 3, 3; spojky – 2, 4, 5; nevhodně formulované věty – 3, 3, 4. Žákyně má dobré výsledky v identifikátoru opakovaná slova a podstatná jména. Naopak velmi slabý výkon podala při tvoření přídavných jmen.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Žákyně si vedla dobře při tvoření podstatných jmen a
v mluveném projevu se téměř neobjevovala opakovaná slov. Rozsáhlejší problémy se vyskytly při formulování slov do vět, žákyně nedodržuje správný slovosled slov ve větě.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 3; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Žákyně prokázala dostatečnou znalost podstatných jmen, naopak jí dělá problém seřadit slova do věty podle správného slovosledu, často umísťuje sloveso až na konec věty.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 3; podstatná jména – 2; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Žákyně prokázala dostatečnou znalost podstatných jmen. Opět se prokázaly problémy s tvořením věty, žákyně nemá zažitý správný slovosled nebo používá nevhodná slova a věta postrádá smysl.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 4; podstatná jména – 2; přídavná jména – 5; ukazovací zájmena – 3; spojky – 3; nevhodně formulované věty – 5. Nejlépe si žákyně vedla při hodnocení identifikátoru podstatných jmen. Problém jí dělá správný slovosled slov ve větě. Žákyně formuluje věty s nevhodnými slovy.
ŽÁK - PETR (viz příloha 28) Tabulka 16: Hodnocení (Petr)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 2 2 2 1 2
Celková známka za všechny
úkoly 9: 5 = 1,8 ≐ 2
Z tabulky lze vidět, že nejlépe si žák vedl ve čtvrtém úkolu. V ostatních úkolech si vedl žák průměrně. Výsledek šetření prokázal, že žák používá rozvinutý jazykový kód, ale také prokázal slabé stránky v tvoření spojek. Žák má předpoklady k tomu, aby si tento zkoumaný identifikátor osvojil na lepší úrovneň.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3, 1, 1; opakovaná slova – 2, 2, 3; podstatná jména – 1, 1, 1; přídavná
jména – 1, 1, 1; ukazovací zájmena – 2, 2, 2; spojky – 4, 4, 4; nevhodně formulované věty – 1, 1, 1. Žák ovládá používání přídavných jmen, podstatných jmen, tvorba správného slovosledu je pro něj naprosto přirozená věc. Žák má slabší slovní zásobu ve slovním druhu spojky.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 1; podstatná jména – 1; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 1. Nejlépe si žák vedl v tvoření podstatných jmen. Žák bez obtíží tvoří věty se správným slovosledem. V tomto úkolu se žákovi nedařilo tvoření přídavných jmen a rozvinutých vět.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Horší výsledek se týká ukazovacích zájmen. Ostatní identifikátory jsou v mluveném projevu na dobré úrovni.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Při tomto úkolu se žákovi nejlépe dařilo tvoření podstatných a přídavných jmen. Horší výsledky se promítly do ukazovacích zájmen a opakovaných slov.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2; spojky – 4; nevhodně formulované věty – 1. Výborné výsledky podává žák ve znalosti podstatných jmen.
Žák má v oblasti spojek menší slovní zásobu, převážně používá slučovací spojku „a.“
ŽÁKYNĚ – VANESA (viz příloha 29) Tabulka 17: Hodnocení (Vanesa)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 3 4 3 2 4
Celková známka za všechny
úkoly 16: 5 = 3,2 ≐ 3
Z tabulky vyplývají nejslabší výsledky ve druhém a pátém úkolu. Nejlepší výsledek žákyně podala ve čtvrtém úkolu. Z celkového hodnocení v prvním šetření vyplývá, že žákyně používá omezený jazykový kód.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3, 5, 5; opakovaná slova – 2, 2, 2; podstatná jména – 2, 4, 3; přídavná jména – 3, 5, 5; ukazovací zájmena – 2, 1, 2; spojky – 4, 4, 4; nevhodně formulované věty – 3, 3, 5. Žákyni se dařilo neopakovat slova stejného typu, protože při krátkých výpovědích k daným úkolům není tak velká šance opakování. Žákyně má problémy se spojováním jednotlivých větných členů a vět, tudíž nezná dostatek spojek.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 4; opakovaná slova – 4; podstatná jména – 4; přídavná jména – 5; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 5. Výsledky tohoto úkolu jsou podprůměrné. Malá slovní zásoba v oblasti přídavných jmen k danému tématu úkolu, a špatná formulace vět.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Dobré výsledky prokázala žákyně ve znalosti podstatných jmen, při vyprávění známé pohádky se jí vybavovala vhodná slova. Žákyně mívá problémy se správným tvořením slovosledu.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 2; nevhodně formulované věty – 5. Žákyně používala v mluveném projevu dostatek přídavných jmen, napomohlo k tomu téma úkolu. Opětovné obtíže má žákyně při tvoření vět se správným slovosledem, často vynechává zvratná slovesa.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 4; opakovaná slova – 4; podstatná jména – 3; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 4; spojky – 4; nevhodně formulované věty – 5. Vyprávění neznámé pohádky se žákyni příliš nezdařilo, ani obrázková osnova jí ve vyprávění nepomohla.
ŽÁKYNĚ - HELENA (viz příloha 30) Tabulka 18: Hodnocení (Helena)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 2 1 1 1 1
Celková známka za všechny
úkoly 6: 5 = 1,2 ≐ 1
Z tabulky vyplývá, že žákyně si vedla ve druhém až pátém úkolu výborně. Žákyně v prvním šetření získala výborné hodnocení. Šetření prokázalo u žákyně používání rozvinutého jazykového kódu.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1, 1, 1; opakovaná slova – 2, 2, 2; podstatná jména – 1, 1, 1; přídavná jména – 1, 1, 3; ukazovací zájmena – 3, 2, 1; spojky – 4, 1, 2; nevhodně formulované věty – 1, 1, 1. Nejlepší výsledky podávala žákyně v používání rozvinutých vět a tvoření správného slovosledu. Občasné problémy měla se spojováním větných členů.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Nejmenší problémy měla žákyně s tvořením souvětí a slovní zásobou v oblasti spojek i podstatných jmen.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Vyprávění pohádky se žákyni dařilo výborně, vyprávění mělo úvod, zápletku i vyvrcholení. Pohádku vyprávěla kvalitně a se zájmem.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Během povídání o daném tématu se žákyně vyjadřovala kultivovaně, problém jí dělala ukazovací zájmena.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 3; spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Nejhůře hodnocený identifikátor byl ukazovací zájmena.
Žákyně používala více ukazovacích zájmen, která byla ve větě použita správně a vzhledem k rozsahu i kvalitě textu to není považováno za projev omezeného jazykového kódu.
ŽÁK - LEOŠ (viz příloha 31) Tabulka 19: Hodnocení (Leoš)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 3 2 2 3 3
Celková známka za všechny
úkoly 13: 5 = 2,6 ≐ 3
Z tabulky vyplývá nejlepší hodnocení pro druhý a třetí úkol. Ostatní úkoly plnil žák průměrně. Výsledkem šetření se zjistilo, že žák používá omezený jazykový kód. Správným mluvním vzorem a více možností v rodině hovořit by se mohl žákův dosavadní mluvní projev zlepšit.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3, 3, 3; opakovaná slova – 2, 2, 2; podstatná jména – 2, 2, 2; přídavná jména – 1, 3, 3; ukazovací zájmena – 2, 2, 2; spojky – 4, 4, 2; nevhodně formulované věty – 4, 2, 3. Nejlépe si žák vedl při tvoření podstatných jmen a dobré výsledky podal při menším zastoupení opakovaných slov. Žákovi dělalo problémy spojování větných členů a vět pomocí spojek.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 3. V druhém úkolu naopak používal spojky ve větách správně. Horší výsledek se týkal nevhodné formulace vět.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 4; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 2. Žák do vyprávění nezapojil přímou řeč, vyprávění v žákově podání bylo strohé. Slovní zásobu z hlediska podstatných jmen měl dostatečnou. Ve vyprávění pohádky použil žák malé množství přídavných jmen, přestože pohádka vybízí taková slova, která se dají rozvíjet přídavným jménem.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 2; nevhodně formulované věty – 5. V tomto úkolu si žák vedl průměrně. Problém byl při nevhodné formulaci vět, žák používal slova, která se do některých vět nehodila a ovlivnila jejich smysl.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 2; spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Žák prokázal dobrou znalost přídavných jmen. Obrázková osnova žákovi vyprávění příliš neusnadnila, často se musel pedagog doptávat a navádět ho k pokračování vyprávění.
ŽÁK – ELIÁŠ (viz příloha 32) Tabulka 20: Hodnocení (Eliáš)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 2 1 1 1 3
Celková známka za všechny
úkoly 8: 5 = 1,6 ≐ 2
Z tabulky vyplývají nejlepší výsledky ve druhém až čtvrtém úkolu. Nejméně se žákovi dařil poslední úkol. Výsledek prvního šetření prokázal, že žák je schopen používat rozvinutý jazykový kód. Žák má předpoklad se zlepšit v identifikátorech, které se mu příliš nedařily, například posílit si slovní zásobu v oblasti spojek.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1, 1, 1; opakovaná slova – 2, 2, 2; podstatná jména – 1, 1, 1; přídavná jména – 1, 1, 2; ukazovací zájmena – 3, 2, 2; spojky – 4, 4, 1; nevhodně formulované věty – 1, 1, 1. Žák ovládá tvoření vět jednoduchých i souvětí, z výsledků je patrná bohatá zásoba na podstatná i přídavná jména. Žák v tomto úkolu používal malé rozpětí spojek.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 1;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. V druhém úkolu dosáhl žák výborného hodnocení.
Bylo patrné, že téma úkolu bylo žákovi blízké a hovořil kultivovaně.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Při vyprávění pohádky používal žák přímou řeč, vyprávění bylo v logickém sledu událostí. Žák použil menší množství přídavných jmen.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Žákův mluvený projev k tomuto úkolu byl velmi kultivovaný. Žák se vyjadřoval převážně v rozvinutých větách. Žák použil několik ukazovacích zájmen, ale ve větách byla použita vhodně, rozhodně se nejednalo o projev omezeného jazykového kódu.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 5; ukazovací zájmena – 2; spojky – 4; nevhodně formulované věty – 1. Žák mohl pohádku více rozvinout, jelikož předpoklady k vypravování příběhů má.
6.1.2 Shrnutí úvodního šetření
Nejlepšího průměru v rámci všech úkolů získala žákyně Helena, její průměr byl 1,2.
Kvalitního výsledku dosáhla žákyně Ema s průměrem 1,4. Chlapci Petr a Eliáš se svým průměrem 1,8 a 1,6 následovali v kvalitě svého verbálního projevu po jmenovaných dívkách. Z šetření vyplývá skutečnost, že jazykový kód dvou dívek je kvalitnější než u ostatních vybraných žáků.
Jak v obsahu, tak ve struktuře verbálního projevu. Chlapci Aleš a Leoš dosáhli stejného průměru 2,6. Největší obtíže měli s dodržováním správného slovosledu. V užití ukazovacích zájmen si oba vedli velmi dobře, jejich nejhorší hodnotící stupeň byl 3. Eliščin a Vanesy průměr z úkolů byl 3,2.
Překvapilo mě, jaké problémy měli Aleš s Leošem při vyprávění pohádky Červená karkulka podle obrázkové osnovy. Všimla jsem si, že Alešovi obrázková osnova nepomohl, naopak ho zmátla.
Při vyprávění obou pohádek se všichni žáci snažili používat přímou řeč.
Výsledky nám ukazují, že dva chlapci a dvě dívky mají omezený jazykový kód. Chlapci s omezeným jazykovým kódem mají přesto lepší výsledky než dvě dívky se sníženou jazykovou úrovní. Z šetření vyplývá, že žáci s omezeným jazykovým kódem mají v mluveném projevu největší problémy s používáním správného slovosledu, zejména v souvětí.
Samostatné hodnocení 2. úkolu – ROZŘAZENÍ OBRÁZKŮ DO KATEGORIE (pojmenování)
Druhý úkol je rozdělen na dvě části, první část zahrnovala rozdělení obrázků podle společných znaků a příslušnou kategorii obrázků nazvat slovem nadřazeným, druhá část úkolu je hodnocena podle klasifikačních tabulek. Úkol vyžadoval od žáků pojmenovat pět kategorií. Žáci kategorii buď pojmenovali přesně, nebo zvolili jiné či dokonce nebyli schopni kategorii pojmenovat. V následujících tabulkách jsou znázorněny výpovědi žáků v jednotlivých kategoriích.
Tabulka 21: Hodnocení 2. úkolu, Ema JMÉNO
ŽÁKA KATEGORIE POJMENOVÁNÍ
EMA
kategorie povolání přesné pojmenování
kategorie dopravní prostředky přesné pojmenování
kategorie zvířata přesné pojmenování
kategorie jídlo přesné pojmenování
kategorie hračky přesné pojmenování
Tabulka 22: Hodnocení 2. úkolu, Aleš JMÉNO
ŽÁKA KATEGORIE POJMENOVÁNÍ
ALEŠ
kategorie povolání jiné pojmenování: práce
kategorie dopravní prostředky jiné pojmenování: dopravní skupina kategorie zvířata jiné pojmenování: zvířecí skupina
kategorie jídlo přesné pojmenování
kategorie hračky jiné pojmenování: pro dítě
Tabulka 23: Hodnocení 2. úkolu, Eliška JMÉNO
ŽÁKA KATEGORIE POJMENOVÁNÍ
ELIŠKA
kategorie povolání žádné pojmenování
kategorie dopravní prostředky žádné pojmenování
kategorie zvířata přesné pojmenování
kategorie jídlo přesné pojmenování
kategorie hračky žádné pojmenování
Tabulka 24: Hodnocení 2. úkolu, Petr JMÉNO
ŽÁKA KATEGORIE POJMENOVÁNÍ
PETR
kategorie povolání jiné pojmenování: pracovníci kategorie dopravní prostředky přesné pojmenování
kategorie zvířata přesné pojmenování
kategorie jídlo přesné pojmenování
kategorie hračky přesné pojmenování
Tabulka 25: Hodnocení 2. úkolu, Vanesa JMÉNO
ŽÁKA KATEGORIE POJMENOVÁNÍ
VANESA
kategorie povolání žádné pojmenování
kategorie dopravní prostředky žádné pojmenování
kategorie zvířata přesné pojmenování
kategorie jídlo žádné pojmenování
kategorie hračky jiné pojmenování: hrajeme si
Tabulka 26: Hodnocení 2. úkolu, Helena JMÉNO
ŽÁKA KATEGORIE POJMENOVÁNÍ
HELENA
kategorie povolání přesné pojmenování
kategorie dopravní prostředky přesné pojmenování
kategorie zvířata přesné pojmenování
kategorie jídlo přesné pojmenování
kategorie hračky přesné pojmenování
Tabulka 27: Hodnocení 2. úkolu, Leoš JMÉNO
ŽÁKA KATEGORIE POJMENOVÁNÍ
LEOŠ
kategorie povolání žádné pojmenování
kategorie dopravní prostředky přesné pojmenování
kategorie zvířata žádné pojmenování
kategorie jídlo žádné pojmenování
kategorie hračky jiné pojmenování: hrací prostředky
Tabulka 28: Hodnocení 2. úkolu, Eliáš JMÉNO
ŽÁKA KATEGORIE POJMENOVÁNÍ
ELIÁŠ
kategorie povolání přesné pojmenování
kategorie dopravní prostředky přesné pojmenování
kategorie zvířata přesné pojmenování
kategorie jídlo přesné pojmenování
kategorie hračky přesné pojmenování
Tabulka shrnuje pojmenování jednotlivých kategorií, které měli žáci popsat u druhého úkolu v úvodní části šetření. První kategorii nezvládli pojmenovat Eliška,
Aleš a Petr pojmenovali kategorii jiným slovním spojením, přesto jejich odpověď vystihovala danou kategorii. Pojmenování druhé kategorie dělalo problémy Elišce a Vanese. Aleš jako jediný pojmenoval kategorii odlišně, i tak vystihovala danou skupinu.
Třetí kategorii všichni žáci pojmenovali snadno, pouze Aleš uvedl jako nadřazené slovo
„zvířecí skupina“. Z tabulky lze pozorovat, že nejvhodnější pojmenování bylo u čtvrté kategorie, ta obsahovala obrázky týkající se jídla. Byla všemi žáky pojmenována přesně, tak jak úkol vyžadoval. Pátou kategorii nedokázala pojmenovat Eliška. Aleš, Vanesa a Leoš pojmenovali pátou skupinu odlišně, přesto jejich odpověď vystihovala danou kategorii.
Z tabulky můžeme pozorovat, kteří žáci pojmenovali všechny kategorie nejpřesněji, jednalo se o Emu, Helenu a Eliáše. Tabulka u žáka Aleše nám ukazuje, že používal nejčastěji jiná pojmenování, i tak vystihují příslušnou kategorii správně. Eliška nedovedla pojmenovat tři z pěti kategorií. Petr použil v jednom případě jiné pojmenování
Z tabulky můžeme pozorovat, kteří žáci pojmenovali všechny kategorie nejpřesněji, jednalo se o Emu, Helenu a Eliáše. Tabulka u žáka Aleše nám ukazuje, že používal nejčastěji jiná pojmenování, i tak vystihují příslušnou kategorii správně. Eliška nedovedla pojmenovat tři z pěti kategorií. Petr použil v jednom případě jiné pojmenování