Kompetence personální a interpersonální: účinně spolupracuje ve skupině, ohodnocuje svůj vlastní mluvený projev
Organizace práce: ve dvojicích, samostatná práce
Pomůcky: kartičky s piktogramy, krabice s reálnými předměty (mobilní telefon, papírové kapesníky, gumička do vlasů, tužka, kalendář, slabikář, pěnový míček, jablko, zimní rukavice), dřevěný xylofon, kartičky s rčením, látková písmena
1. AKTIVITA
Název aktivity: Obrázky s opačným významem
Cíl aktivity: úkolem žáků je najít dva obrázky, které vyjadřují protiklady; žáci si rozšiřují slovní zásobu v oblasti protikladů
Plánovaná časová dotace: 10 minut
Pomůcky: kartičky protikladů s piktogramy (Příloha 10)
Postup: Žáci budou rozděleni do dvojic, rozdělení provede pedagog. Protože úkol je strukturován pro pomalejší a rychlejší dvojice. Rychlejší dvojice hledají více předložených obrázků (18 dvojic piktogramů), naopak pomalejší dvojice obdrží méně kartiček s protiklady (10 dvojic piktogramů).
„Podívej se na své spolužáky, kteří mezi námi jsou. Vyskytují se tu holky. Je to pravda? Též se tu objevují? Ano chlapci. Jsou to slova protikladná? Pokus se mi říci jiný protiklad. Připravila jsem si pro vás obrázky, se kterými si budete hrát. Každý obrázek na kartičce má svůj protějšek, vy se ho budete snažit najít. Nalezené dvojice obrázků si skládejte na koberec hezky do sloupečku.“
Ve dvojicích si vzájemně obrázky pojmenují. Tato aktivita vyžaduje jistou spolupráci mezi žáky v dané dvojici. Pedagog neustále jednotlivé dvojice sleduje, nemělo by se stát, že pracuje pouze jeden žák ve dvojici. Pokud taková situace nastane, pedagog se snaží žákovi pomoci. Po seřazení piktogramů proběhne společná kontrola, která probíhá pod vedením pedagoga. Ukáže před sebe jeden z piktogramů a žáci ho pojmenují.
Například ukáže obrázek, na kterém je namalovaný palec nahoru. Žáky vedeme, aby
odpovídali celou větou. A následně po schválení učitelem ukážou obrázek protikladu a opět pojmenují. Pokud vybranému piktogramu neodpovídá slovo, které mu žáci přiřadili, s žáky diskutujeme. Může se stát, že žáci obrázek vnímají jinak než pedagog.
Proto s žáky o problému vedeme rozhovor, nevnímat to jako chybu. Ale postupnými kroky se dopracovat například k vhodnějšímu slovu.
Po společné kontrole pedagog každému žákovi určí jednu dvojici piktogramů.
Žák obrázky vyhledá mezi ostatními kartičkami a dá si ji před sebe jako vizuální oporu.
Ještě jednou vybranou dvojici pedagogovi a žákům slovně popíše. Pedagog na příkladu uvede, co je dalším úkolem. „Mám před sebou kartičky zlý a hodný, tyto protiklady uvedu ve větě. V každé správné pohádce se vyskytuje čert, který bývá zlý, ale naopak postava anděla bývá ta hodná.“ Žáci vytvoří větu, do které zahrnou jejich dvojici obrázků.
Obrázky jsou předem vybrané: lehký-těžký; zdravý-nemocný; pomalu-rychle, teplý-studený; špinavý-čistý; dobře-špatně; malý-velký; hodně-málo.
2. AKTIVITA
Název aktivity: K čemu to slouží?
Cíl aktivity: hlavním cílem je podrobný popis předmětu, který si žák vytáhne z krabice Plánovaná časová dotace: 10 – 15 minut
Pomůcky: krabice s předměty – mobilní telefon, papírové kapesníky, gumička do vlasů, tužka, kalendář, slabikář, pěnový míček, jablko, zimní rukavice
Postup: Do větší krabice jsou vloženy skutečné předměty. Žáci sedí v kruhu a uprostřed se nachází krabice s předměty. Každý žák si vytáhne předmět. V první fázi pojmenuje, o jakou věc se jedná, v dalším kroku začne vybraný předmět popisovat. První předmět si vytáhne pedagog, aby názorně ukázal průběh aktivity. „ Vytáhla jsem si mobilní telefon.
Jedná o elektronické zařízení, díky kterému si můžu povídat s lidmi na dálku. V dřívějších dobách mobilní telefony nebyly. Dnes už tento přístroj má téměř každý. Na telefonu můžeme posílat i zprávy, vyhledat si na internetu potřebné informace.“ Hru začíná učitel, pokračuje žák ve směru hodinových ručiček. Postupně se vystřídají všichni žáci. Na závěr pedagog položí otázku, komu se popis vybraného předmětu povedl. Každého žáka se zeptá, jak si myslí, že se mu v jeho osobním projevu dařilo.
3. AKTIVITA
Název aktivity: To se jen tak říká (29)
Cíl aktivity: žáci se pokouší o vysvětlení lidových rčení Plánovaná časová dotace: 10 minut
Pomůcky: kartičky (Příloha 11), dřevěný xylofon
Postup:V prostoru třídy jsou rozmístěné kartičky. Pedagog žáky požádá, aby si každý našel jednu kartičku. V rámci kompenzace sezení, pedagog vždy řekne, jak se žáci mají při hledání pohybovat. Změnu pohybu ohlásí xylofonem, a následným slovním doprovodem. Možný způsob pohybu: pohybuj se jako medvěd, pohybuj se jako žába, pohybuj se jako myška. Až si každý žák najde kartičku, posadí se do kruhu.
Začíná pedagog se svou kartičkou. Žákům vysvětlí, co jsou lidová rčení a začne svým příkladem. „Na kartičce mám rčení: Má na růžích ustláno. Toto rčení znamená, že člověk, o kterém toto řekneme má hezký a bezstarostný život. Ale takový život mu někdo zajistil, nezajistil si ho sám.“ Žáky necháme o rčení přemýšlet. V jakých situacích se říká, co znamená apod. Pokusí se ho vysvětlit svým spolužákům. Rčení je pod obrázkem napsané. Žákům, které mají stále obtíže se čtením, pomůže pedagog. Použitá rčení: jedl vtipnou kaši, vzal nohy na ramena, sáhnul jsem si na dno, měl jsem kliku, držíme ti palce, je páté kolo u vozu, pohni kostrou, skáče do řeči. Po skončení aktivity pedagog s žáky probere, zda už někdy taková rčení slyšela. Krátce zhodnotí, jak se žákům vysvětlování dařilo.
4. AKTIVITA
Název aktivity: Hrajeme si s písmeny
Cíl aktivity: žáci mají za úkol utvořit větu o 3 slovech a to ze zadaných písmen Plánovaná časová dotace: 5 minut
Pomůcky: velká látková písmena
Postup: Pedagog před žáky předloží tři velká látková písmena a uvede příklad věty. Na zemi leží písmena PVM – Pavel vysypal mouku. Požádá jednoho žáka, aby vymyslel další větu, která obsahuje slova na tyto písmena. Ostatní žáci se snaží také vymyslet jiné věty. Klíčové pravidlo je, aby žáci na úvod písmena přečetli. Skladba písmen: MVP, TSM, AZB, MVO, BLP.
PROGRAM – TŘETÍ VYUČOVACÍ HODINA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Jazyková výchova
Třída: 1. třída
Cílová skupina: 8 vybraných žáků
Výukové cíle: žák dokáže popsat vlastními slovy předmět bez použití zraku; rychlé reagování při výběru slova na danou hlásku a převést slovo do pohybu; žák aplikuje své znalosti o pohádkových postavách; žák porozumí čtenému textu a na základě správného výběru obrázku vhodně doplní přirovnání
Očekávané výstupy: žák si vyzkouší roli slepého člověka a prožívá situaci, kdy musí popsat předmět bez využití svého zraku; žák si rozšíří znalosti o postavách z pohádek (například: šašek, čarodějnice, drak); žák si osvojí nová přirovnání
Kompetence:
Kompetence komunikativní: své myšlenky a názor objasňuje jasně v logickém pořadí, vyjadřuje se zřetelně a výstižně, naslouchá promluvám svých spolužáků Kompetence personální a interpersonální: spolupracuje ve skupině s ostatními žáky, při skupinové práci je ohleduplný ke spolužákům, přispívá svým názorem k diskusi v méně početné skupině žáků,
Organizace práce: práce ve dvojicích, práce ve skupině, individuální práce
Pomůcky: šátek, vařečka, kartáček na zuby, nenafouklý balónek, plyšový maňásek zajíce, obrázky pohádkových postav (Příloha 12), obrázky zvířat, kartičky se slovním spojením
1. AKTIVITA
Název aktivity: Bystrozraký
Cíl aktivity: cílem aktivity je popsat předmět denní potřeby bez zrakové opory, vyzkoušet si, jak se pracuje člověku bez zraku
Plánovaná časová dotace: 5-8 minut
Pomůcky: šátek, předměty denní potřeby (vařečka, kartáček na zuby, nenafouklý balónek, plyšový maňásek zajíce)
Postup: „Znáte pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký? Jak vypadala postava Bystrozrakého a co nosil na svých očích a proč?“ S žáky sedíme v kruhu a pracují ve dvojici, žáky do dvojice rozdělí pedagog. První dvojice si vzájemně zaváže oči šátkem a jeden z dvojice dostane předmět denní potřeby. Snaží se předmět popsat, pojmenovat jeho vlastnosti a jeho účel. Žák ke zjištění jeho vlastností využívá hmatu, čichu nebo sluchu. Důležití je žáky upozornit, že nesmí vyslovit název předmětu. V této hře jde o to ho popsat bez pomoci zrakové opory. Druhý z dvojice svému kamarádovi naslouchá, následně si předmět vezme druhý žák a také si zkouší jeho popis. Ostatní žáci danou dvojici pozorují, po vystřídání si rozváží oči a společně diskutujeme, jak si ve vysvětlování a popisu žáci vedli. Postupně se vystřídají další dvojice s jinými předměty.
Na závěr se žáků pedagog zeptá: „Jak jste se cítili, když jste měli zavázané oči? Bylo vám
2. AKTIVITA
Název aktivity: Slovní kopaná
Cíl aktivity: cílem je rychle dokázat vymyslet slovo začínající na danou hlásku Plánovaná časová dotace: 5 minut
Postup: S žáky stojíme v kruhu. V krátkosti vysvětlíme pravidla hry. „Hru slovní kopaná určitě všichni znáte, společně ji hrajeme v hodinách českého jazyka. Já řeknu například slovo papír, slovo končí na písmeno r a další z vás musí vymyslet slovo, které začíná na písmeno r. Ale abychom to neměli tak jednoduché. Každý si ke svému slovu vymyslí pohyb, klidně se může jednat o pohyb, který souvisí s vaším slovem. Rozumíme všichni, co je naším úkolem?“ Oproti klasické slovní kopané, přidáme nový prvek. Žák, který je právě na řadě s vymýšlením slova musí vymyslet ke svému slovu pohyb, který vyjádří vlastním tělem. Hru začíná pedagog, aby žákům naznačil, jak se hra hraje. Tímto způsobem můžeme hru opakovat několik kol. Na závěr se žáků zeptáme, zda se naučili nové slovo, které dosud neznali.
3. AKTIVITA Název aktivity: Kdo jsem?
Cíl aktivity: úkolem každého žáka je vhodně vybrat informace o pohádkové postavě na základě vlastních zkušeností a následně jí popsat, tak aby ostatní žáci pohádkovou postavu odhalili
Plánovaná časová dotace: 15 minut
Pomůcky: obrázky pohádkových postav (princezna, šašek, čert, čarodějnice, drak, strašidlo, Červená karkulka, trpaslík), Příloha 12
Postup: Každý žák obdrží kartičku s pohádkovou postavou, kterou si pečlivě prohlédne a promýšlí si, jak vhodně tuto postavu popsat bez použití jejího jména. Jeden žák popisuje a ostatní hádají, o jakou postavu se jedná. „Znáte pohádkové postavy: princezna, drak, král, loupežník, trpaslík? Každý z vás dostane obrázek pohádkové postavy, který nesmí nikomu ukázat. Nechám vás chvilku, abyste si rozmysleli, jak popíšete vaši pohádkovou
postavu. Pozor, nesmíte říci její jméno. Zamyslete se nad tím, jak postava vypadá, co obvykle dělá, co konkrétně v pohádce dělá.“
4. AKTIVITA
Název aktivity: Přirovnávání ke zvířatům
Cíl aktivity: cílem aktivity je přiřadit obrázky zvířat ke slovnímu spojení Plánovaná časová dotace: 10 minut
Pomůcky: obrázky zvířat (Příloha 14), kartičky se slovním spojením (E. Stará, M. Starý 2013, str. 38-39), například přirovnání: drzý jako opice, věrný jako pes, líný jako veš (viz Příloha 13)
Postup: Pedagog rozdělí žáky do skupin po dvou, tak aby ve dvojici byl vždy zdatnější čtenář. „Víte, co znamená slovo přirovnání? Když chci o člověku říci jaký je, použiji pojmenování ke zvířeti, například je chytrá jako rádio, nemotorný jako slon. Připravila jsem si pro vás několik obrázků zvířat, ke kterým se pokusíte připojit to správné přirovnání.“ Každá skupina má 4 obrázky zvířat a 4 kartičky se slovním spojením. Jejich úkolem je přiradit obrázek zvířete ke kartičce, tak jak to sami cítí a dává jim to smysl.
Úkol vyžaduje správné přečtení slovního spojení. Na konci každá skupinka přečte svá přirovnání. Na závěr s žáky diskutujeme o přirovnání, především zda se s některými už setkali.
PROGRAM – ČTVRTÁ VYUČOVACÍ HODINA Vzdělávací oblast:Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Jazyková výchova
Třída: 1. třída
Cílová skupina: 8 vybraných žáků
Výukové cíle: žák vlastními slovy s pomocí obrázků vyjádří činnosti, které členové
se svým spolužákem na společném úkolu; žák prokáže své znalosti v oblasti popisu místností v domě a dokáže vybrat místnost, kam patří daná věc
Očekávané výstupy: žák si procvičí slovesa spojená s vykonáváním různých činností, žáci si rozšíří slovní zásobu ve vybraných kategoriích, žák zvládne pohotově vymyslet slovo a zasadit jej do vybrané kategorie; žák provádí vhodný výběr slova a vysvětlí důvod svého výběru, žák si rozšíří slovní zásobu o slova v oblasti názvů místnostní v domě a jeho vybavení
Kompetence:
Kompetence k učení: vyhledává a třídí informace na základě vlastního pochopení a uvážení, uvádí věci do souvislostí
Kompetence komunikativní: rozumí různým typům záznamu v této hodiny především obrázkovým záznamům
Kompetence personální a interpersonální: účinně spolupracuje ve skupině, naslouchá promluvám druhých lidí, pro naše účely v hodině žák naslouchá svým spolužákům a pedagogovi
Organizace práce: skupinová práce v kruhu na koberci
Pomůcky: kartičky s postavami: táta; máma; miminko; babička; dítě; pes a obrázky předmětů, karty se slovy (Příloha 18)
1. AKTIVITA
Název aktivity: Jak to chodí u nás doma
Cíl aktivity: cílem je procvičení frází co kdo doma dělá, procvičujeme aktivní slovesa Plánovaná časová dotace: 10-15 minut
Pomůcky: kartičky s postavami: táta; máma; miminko; babička; dítě; pes a obrázky předmětů denní potřeby (E. Stará, M. Starý 2013, str. 16-17), ( Příloha 15)
Postup: S žáky sedíme v kruhu na koberci, uprostřed jsou umístěny obrázky: táta, máma, babička, dítě, pes. Každý žák si ze sáčku vylosuje 4 kartičky s předměty. Kartičky si rozloží před sebe a pozorně si prohlédne, co je na nich nakresleno. Úkolem žáka je zařadit
kartičku s předmětem k osobě, která dnou činnost vykonává. „Na obrázcích, které máme před sebou, vidíme rodinku Novákových. Tato rodina je velmi pracovitá. Každý z členů rodiny neustále něco dělá. Pomůžete mi podle obrázků, které mám zatím schované v sáčku rozdělit, kdo co v této rodině dělá? Teď si každý z vás vylosuje čtyři lístečky ze sáčku. Rozložte si obrázky před sebe a podívejte se, co je na nich nakresleno. Já tu mám obrázek dudlíku. Dudlík používá miminko, tak o něm řeknu: Miminko má dudlík. Na dalším obrázku je taška s nákupem. U nás v rodině chodí na nákup maminka. Obrázek s nákupem tedy přiřadím k mamince.“
2. AKTIVITA
Název aktivity: Vymýšlej slova
Cíl aktivity: cílem aktivity je vymyslet slovo na dané písmeno v určité kategorii Plánovaná časová dotace: 10 minut
Pomůcky: sada kartiček s písmeny abecedy (bez písmen s háčkem, g, i, q, w, x, y) a sada kartiček s kategoriemi: dopravní prostředek, zelenina, ovoce, zvíře, jméno, hudební nástroj, město, oblečení, barva (Příloha 16, Příloha 17)
Postup: Každý žák si vylosuje ze dvou sáčků vždy po jednom lístečku. Na jednom lístečku je písmeno a na druhém určitá kategorie. Žák si přečte vylosovanou kategorii a písmeno. Jeho úkolem je vymyslet slovo na dané písmenko, které odpovídá vylosované kategorii. „Mám tu pro vás úkol, který všichni určitě zvládneme a ještě se u toho naučíme nová slova. Vylosujete si dva lístečky, na prvním lístečku je písmeno a na druhém určitá kategorie. Například já jsem si vylosovala písmenko m a barvu. Takže jsem vymyslela barvu, která začíná na vylosované písmeno – modrá.“
3. AKTIVITA
Název aktivity: Co do řady nepatří
Cíl aktivity: cílem aktivity je správný výběr slova, které se do řady nehodí a vysvětlení proč tomu tak je
Plánovaná časová dotace: 10 minut Pomůcky: karty se slovy (Příloha 18)
Postup: Žáky rozdělíme do dvojic, tak že si každý vylosuje ze sáčku barevný kousek papíru. Dvě stejné barvy papíru budou tvořit dvojici. Dvojice si najde ve třídě místo, kde bude pracovat na společném úkolu. Pedagog každé dvojici rozdá sadu karet se slovy.
V sadě jsou celkem tři skupiny karet, které si žáci před sebe rozloží a utvoří tři řady.
Jejich úkolem je vždy v každé řadě najít slovo, které se do řady nehodí a promyslet důvod, proč se tam vybrané slovo nehodí. Pedagog se snaží žáky vést ke smysluplným odpovědím v celých větách. „Připravila jsem si pro vás další úkol, nejprve ke mně přijdou dívky a vytáhnou si lísteček ze sáčku. Teď přijdou chlapci a také si vylosují lísteček. Podívejte se na barvu vašeho lístečku a najděte kamaráda, který má stejný lísteček. S ním utvořte dvojici, vyhledejte si vhodné místo ve třídě a posaďte se. Rozdám vám sadu karet, které si rozložíte před sebe. Společně si řadu slov přečtěte a vyberte jedno slovo, které se do řady nehodí. Nezapomeňte si promyslet, z jakého důvodu se tam slovo nehodí. Dbejte na to, abychom vaší odpovědi porozuměli, snažte se mluvit v celých větách.“
4. AKTIVITA
Název aktivity: Můj nový dům
Cíl aktivity: cílem aktivity je řazení předmětů do správné části domu Plánovaná časová dotace: 10 minut
Pomůcky: obrázek domu a různých věcí (E. Stará, M. Starý 2013, str. 18-19), Příloha 19 Postup: „Kamarád Michal se nedávno nastěhoval do nového domu. Já jsem s ním vyrazila na nákup. Podívejte se na tyto obrázky, co všechno jsme nakoupili. Víte, kam asi věci patří? Pomůžete mi pro ně vybrat vhodné místo? Jaké místnosti vlastně máte ve vašem domečku? Vyber si obrázek věci a zkus mu vybrat místnost, kde se obvykle nachází a slovně to popiš. Já jsem si vybrala polštář, a podle mě patří do pokojíčku. Můj kamarád by si ho mohl dát i do obývacího pokoje na svou pohovku nebo do křesla jako dekoraci.“
Úkolem žáků je společně přijít na pojmenování místností v domě. Následně pomocí obrázků přiřadit věci do příslušných místností. Pedagog se snaží, aby žáci ke svému přiřazení něco řekli. Cílem aktivity je vlastními slovy vyjádřit důvod zařazení věci.
6.2.1 Výsledky druhé části výzkumného šetření
Kapitola uvádí podrobnou reflexi každé vyučovací hodiny z programu. Reflexe je zaměřena na zhodnocení práce vybraných žáků, dále na jejich pokroky ve verbálním projevu. Do hodnocení se promítne ochota spolupráce s pedagogem, také jsou uvedeny příklady výpovědí žáků. Součástí reflexe je krátké zhodnocení atmosféry během jednotlivých aktivit každé vyučovací hodiny. Na závěr všech reflexí se zaměřím na hodnocení třetí hypotézy, která zní následovně: „Dětí ze sociokulturně méně podnětného prostředí, vykazují po aktivitách zaměřených na prohloubení jazykového kódu větší vybraná slova zakomponovat do vlastního příběhu.
Při příchodu do třídy, kde program probíhal, se žáci okamžitě začali vyptávat, co budeme dělat. V tento moment byli žáci osloveni pedagogem o chvilku ticha, aby jim objasnil, proč jsou v jiné třídě a v krátkosti jim naznačil, jaké aktivity i hry je čekají. Také byli žáci vyzváni k tomu, aby se vzájemně respektovali, když mluví někdo jiný. Pokud bude mluvit učitel, znamená to, že chce vysvětlit následující hru a ostatní musí naslouchat. Jestliže nebude někdo rozumět zadání, jednoduše se přihlásí a sdělí nám, čemu konkrétně nerozumí a pedagog situaci vyřeší.
Při vysvětlování první hry: Pan čáp ztratil čepičku, se aktivně ozvala Helenka s dotazem, zdali se může dotknout barvičky i nohou. Dále se se svým dotazem ozval Petr, který se přihlásil a zeptal se: „Paní učitelko, a co když mám modré bačkory, můžu se na modrou barvu dotknout sám sebe?“ Petr byl pochválen za dobrý dotaz a bylo domluveno, že se vždy na hledanou barvu nesmí dotýkat sami sebe. První hledání barvy bylo na ukázku, hledala se barva béžová, pedagog jako čáp chytil Petra, který musel vymyslet větu, ve které použije hledanou barvu. Petr vymyslel větu: „Máme béžové tělo.“ V dalším kole se hledala barva černá, chycená byla Vanesa a její věta zněla: „Černou má kos.“.
Další barva byla opět černá, chycen byl Leošek, který najednou nevěděl, co se od něj