Úroveň jazykového kódu je stejná jako v úvodním šetření. Ema se více zapojuje do komunikace s pedagogem, v hodinách českého jazyka hovoří v souvislostech a logickém sledu, na otázky odpovídá v celých větách, s nadšením učiteli vypráví o přečtené knize.
Aleš Omezený jazykový kód Úroveň jazykového kódu se v určitých identifikátorech zlepšila. Pozitivní
V mluveném projevu používá převážně jednoduché věty, v souvětí se dopouští stylistických chyb převážně ve správném slovosledu. Obrázkové osnovy na základě, kterých by měl Aleš tvořit příběh, tak jsou pro něj spíše matoucí.
změny jsou při komunikaci s ostatními spolužáky, Aleš totiž začal vyhledávat spolužáky s podobnou úrovní verbálního projevu. Žák začal používat menší množství ukazovacích zájmen.
Eliška
Omezený jazykový kód Eliška používá značné množství ukazovacích zájmen jako vycpávková slova, její mluvní projev je nespisovný, svoje myšlenky se snaží sdělit co nejrychleji, velmi často začíná větu slovem „že“.
Jazyková úroveň se po cíleném programu zlepšila. Eliška mluví v celých větách, občas je schopná si uvědomit chybu ve své výpovědi a zvládne ji opravit. Elišce vyhovuje delší čas na promyšlení odpovědi, kterou má sdělit učiteli.
Petr
Rozvinutý jazykový kód
V mluvním projevu užívá rozvinuté věty, slovní zásoby v oblasti podstatných jmen je rozvinutá. Petr měl problém
s vyprávěním neznámé pohádky podle zadání. Bylo na něm vidět, že ho úkol nezaujal a tak pohádku ve svém podání příliš nerozvinul.
Jazyková úroveň se výrazně nezměnila.
U Petra hraje velkou roli zaujetí pro daný úkol. Pokud ho aktivita dostatečně nezaujme, nesnaží se a v průběhu činnosti svoje výpovědi odbývá. Petr stále používá ukazovací zájmeno „to“.
Měl by zapracovat na pravidlech správné komunikace – neskákat spolužákům do řeči a neustále si brát první slovo.
Vanesa
Omezený jazykový kód
Největší problém při mluvním projevu se objevuje ve vynechávání zvratných sloves
„se, si“ a slovesa „být“ v první osobě jednotného čísla „jsem“. Častější používání ukazovacího zájmena „to“.
Úroveň jazykového kódu se zlepšila.
Vanesa používá sice krátké věty, ale s výrazně lepším slovosledem než v těchto slovních druzích: podstatná a přídavná jména, slovesa, spojky.
V mluveném projevu se vyjadřuje
Úroveň jazykového kódu se nesnížila, ale u některých aktivit se žákyně vyjadřovala úsporněji. Helena neměla dostatek prostoru pro vlastní vyjádření, své výpovědi u aktivit zkracovala. Větší
v souvislostech a logickém sledu, o zadaném tématu mluvila vždy dlouze, svoje výpovědi rozváděla do detailů.
Kvalitní výpověď měla Helena při vyprávění pohádky o Červené karkulce.
kolektiv žáků ji totiž rozptyloval a ona se vyjadřovala omezeně.
Leoš
Omezený jazykový kód
Při verbálním projevu má Leoš problémy s utvářením vět se správným slovosledem.
Stává se, že ve větě použije slovo, které do ní nepatří a celá věta ztrácí smysl.
Leoš si neumí uspořádat své myšlenky a správně je v logickém sledu interpretovat.
Jazyková úroveň se zlepšila
v identifikátoru, který sleduje z hlediska stylistiky nevhodně formulované věty.
Leoš se snažil používat kratší a správně formulované věty. V mluvním projevu přetrvává používání ukazovacího zájmena „to“.
Eliáš
Rozvinutý jazykový kód Eliáš velmi rád komunikuje jak se spolužáky, tak učitelem o svých zážitcích a přečtených knihách. Na otázky
pedagoga reaguje v celých větách. Během vyprávění příběhu používá přímou řeč a změní intonaci hlasu. Eliáš se zvládá vyjadřovat v souvětích.
Jazyková úroveň se výrazně nezlepšila.
Eliáš nadál používá věty jednoduché i rozvité. Je schopen používat velké množství slovních druhů (podstatná a přídavná jména, spojky).
7 Diskuze a závěr
Hlavním cílem práce bylo zjistit jazykovou úroveň u vybraných osmi žáků.
Z důvodu časové náročnosti šetření i následného vyhodnocení jsem si zvolila menší počet žáků. U každého byla sepsána osobní charakteristika, která se zaměřovala především na rodinné prostředí a výukové schopnosti. Zjišťování jazykové úrovně probíhalo u žáků ve věku 6-7 let. Prvotním krokem šetření bylo sestavení systematických úkolů, které žáci individuálně pod mým vedením řešili. Z kompletních záznamů žáka byla posuzována úroveň a kvalita identifikátorů, které vychází z Bernsteinovy teorie o jazykových kódech.
Vzhledem k zaměření jednotlivých úkolů v prvním šetření byly vybrány tyto identifikátory: krátké a jednoduché věty, rozvinutá souvětí, opakovaná slova, podstatná jména, přídavná jména, ukazovací zájmena, spojky, z hlediska stylistiky nevhodně formulované věty.
Bernstein ve své teorii vymezil dva jazykové kódy a popsal jejich charakteristiku. Na utváření jazykového kódu má do značné míry vliv rodinné prostředí, ve kterém je dítě vychováváno. Zmiňované hledisko bylo šetřením posuzováno a částečně potvrzeno. Aby bylo potvrzené zcela, musela by být praktická část diplomové práce zaměřena na podrobnější analýzu rodiny. Docílit bychom toho mohli strukturovaným rozhovorem s rodiči. Zároveň bylo zjištěno, že vliv na utváření jazykového kódu dítěte má i vzdělání rodičů, což tvrdil i Bernstein.
Úvodní šetření mělo odhalit úroveň jazykového kódu, tedy zda je jazykový kód omezený nebo rozvinutý/propracovaný. Používání rozvinutého jazykového kódu v mluvené řeči bylo prokázáno u čtyř žáků. U ostatních žáků se zjistilo používání omezeného kódu. Žáci, kteří se vyjadřují propracovaným jazykovým kódem, mají bohatou slovní zásobu, bez obtíží zvládají své myšlenky formulovat do souvětí.
Z pohledu morfologicko-syntaktické roviny hovoří ve větách i souvětích, užívají dostatečné množství podstatných i přídavných jmen. Jejich ústní vyjadřování je gramaticky správné, bez problémů skloňují, časují a utváří věty. Tito žáci přirozeně navazují verbální kontakt a adekvátně odpovídají na zadané otázky. Zajímavé zjištění přinesly výsledky z vyprávění pohádky. Dívky si ve vyprávění vedly lépe než chlapci, například v používání přímé řeči a intonaci hlasu. Žáci, kteří používají v ústním projevu omezený jazykový kód, mají nejčastěji obtíže v tvoření souvětí, s tím je spojen problém
s uplatňováním spojek. Dále se zjistilo, že tito žáci častěji používají ukazovací zájmena.
Nejčastěji se omezený jazykový kód projevuje v utváření správného slovosledu ve větě.
Cílem druhé části šetření bylo sestavení programu, který je zacílený na rozvoj jazykového kódu. Sestavný program ve formě čtyř vyučovacích hodin je stylizovaný jako vyučovací jednotka. Použité aktivity mohou sloužit jako zásobník jednotlivých her pro rozšíření slovní zásoby nebo pro zlepšení ústního projevu. V hodinách českého jazyka na prvním stupni by mělo být zařazováno více aktivit na podporu ústního projevu.
Pedagogové toho mohou docílit v hodinách čtení, ale i při výuce prvouky, kde je velké množství témat, ve kterých se převážně diskutuje. Žáci s omezeným jazykovým kódem vykazují po aktivitách jisté zlepšení, začínají mluvit v souvětích, používají více druhů spojek. Žáci s rozvinutým jazykovým kódem nevykazovali během programu výrazné zlepšení. Mohli bychom diskutovat o tom, zda se větší efektivita projevila při individuální práci s žáky v rámci úvodního šetření nebo při zrealizovaném programu. Myslím si, že pro žáky s omezeným jazykovým kódem byl efektivnější program zaměřený na rozvoj jazykového kódu, protože měli možnost napodobovat žáky s rozvinutými verbálními dovednostmi. Ale u žáků s rozvinutým jazykovým kódem je podle mého názoru efektivnější individuální práce, protože měli větší možnost vyjádřit svoje myšlenky.
Domnívám se, že po zrealizování programu měla proběhnout ještě jedna část, která by se skládala z podobných či dokonce stejných úkolů jako v úvodním šetření a všechny výpovědi opět zaznamenat do archů. Následně je stejným způsobem jako v šetření vyhodnotit a provést podrobnější analýzu zlepšení nebo zhoršení úrovně jazykového kódu. Program jsem realizovala ke konci školního roku, proto už nemohl být následně další program zrealizován, důvodem byla časová náročnost přípravy i realizace aktivit. Nutno dodat, že aktivity z programu jsem zařazovala i do běžné výuky prvouky, českého jazyka, tak jak se tematicky hodily do vyučovacího předmětu. Zlepšení a posun v jazykovém vyjadřování je pozorovatelný na analýze žákovských výkonů. Připravený program byl spíše inspirací pro pedagogy a rodiče
Možnost dalšího vývoje žáků v oblasti vyjadřování a rozšiřování slovní zásoby je možné docílit podporou žáků při vzájemné komunikaci se spolužáky a dospělými osobami. Pro jejich zdokonalení by bylo vhodné zařazovat do výuky takové aktivity, které vyžadují od žáků větší aktivnost při vyjadřování vlastních myšlenek a názorů.
Abychom u žáků docílili zlepšování jazykové úrovně, musíme dodržet několik zásad. Důležité je, abychom dětem jako rodiče a pedagogové poskytli kvalitní mluvní vzor. Dalším krokem k vylepšení úrovně je nechat žáky vyprávět, častěji s nimi vést rozhovory, diskutovat s nimi o aktuálních problémech ve výuce. Na utváření kvalitního jazykového kódu dítěte má mimo jiné vliv rodina, což se potvrdilo i v této práci.
Možností, jak správně ovlivňovat rozvíjení verbálních dovedností je několik.
Nejvýraznější úlohu může mít pedagog, který by měl individuálně pracovat s rodinou a žákem na vzájemné komunikaci a zadávat rodině a žákovi společné úkoly, které efektivně zlepší mluvní projev dítěte. Jednalo by se o aktivity, které podněcují vzájemnou komunikaci rodiče s dítěte a naopak. Příklad: Dítě požádá své rodiče (matku, otce nebo oba rodiče), aby mu vyprávěli o jeho dětství. Zkusili si vzpomenout, kdy jejich dítě začalo mluvit, jaká byla jeho první slova, vyprávěli mu o nějaké zajímavé příhodě z jeho dětství.
Dítě svým rodičům naslouchá, může rodičům pokládat doplňující otázky. V okamžiku, kdy bude rozhovor ukončen, dítě zapíše dvě poznámky, které ho nejvíce obohatily nebo zaujaly (pokud ještě nemá dítě osvojenou dovednost psaní, může svoje poznámky vyjádřit kresbou nebo mluveným projevem ve formě vyprávění). Vliv rodiny a školního prostředí na utváření jazykového kódu dítěte spolu úzce souvisí. V rodinném a školním prostředí se mluví odlišným jazykovým kódem. Obě prostředí by se měla snažit, aby jejich působení bylo co nejefektivnější. Na základě výsledků z šetření bych do výuky českého jazyka, matematiky i prvouky zařazovala větší množství aktivit na rozvíjení verbálních dovedností. Takové činnosti, které podněcují žáky k vyjadřování a vzájemnému sdílení názorů.
Seznam použitých zdrojů
(1) BEDNÁŘOVÁ, J., et al., 2010. Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: Computer Press. Moderní metodika pro rodiče a učitele. ISBN 978-80-251-2569-4.
(2) BOHÁČOVÁ, Š., 1996. Obrázkový slovník pro nejmenší. Praha: Blug. ISBN 80-85635-78-x.
(3) BÜCKEN-SCHAAL, M.., 2018. Emoce - Obrázkové karty: pro porozumění emocím a rozvoj sociálních dovedností. Praha: Pasparta. ISBN 978-80-88290-10-0.
(4) BURKOVIČOVÁ, R., 2016. Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v předškolním vzdělávání. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7464-812-0.
(5) BYTEŠNÍKOVÁ, I., 2007. Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-4454-8.
(6) DUDEK, A., 2010. Obrázkový slovník. Ostrava: Librex. ISBN 978-80-7228-635-5.
(7) DVOŘÁK, J., 2001. Logopedický slovník. 2. vyd. Žďár nad Sázavou: Logopaedia clinica. ISBN 80-902536-2-8.
(8) FELCMANOVÁ, L., et al., 2015. Katalog podpůrných opatření: dílčí část: pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-4655-4.
(9) GAVORA, P., 2005. Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido. ISBN 80-7315-104-9.
(10) HENDL, J., 1999. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0030-7.
(11) HORÁČEK, P., 2012. Nový domek pro myšku. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0139-7.
(12) HRUBÍN, F., 2013. Špalíček veršů a pohádek. Ilustroval Jiří TRNKA.
Praha:Studio trnka. ISBN 978-80-87678-21-3.
(13) KLAPYTA, A., 1998. Moje máma: Skalica: Grafobal. ISBN 80-88886-33-3.
(14) KLENKOVÁ, J., 2006. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Praha: Grada.
Pedagogika. ISBN 80-247-1110-9.
(15) KNAUSOVÁ, I., 2002. Ověření platnosti Bernsteinovy teorie jazykové socializace v českém prostředí. Pedagogická orientace, č. 2, s. 99-107. ISSN 1211-4669.
(16) KNAUSOVÁ, I., 2006. Problémy jazykové socializace: (Ověření platnosti Bernsteinovy teorie jazykové socializace v českém prostředí). 1. vydání. Olomouc:
Votobia. ISBN 80-7220-268-5.
(17) KOCUROVÁ, Marie., 2002. Komunikační kompetence jako téma inkluzivní školy: specifické poruchy učení z pohledu vzdělávacích šancí monografie. Dobrá Voda u Pelhřimova: Aleš Čeněk. ISBN 80-86473-23-6.
(18) LANGMEIER, J., et al., 2006. Vývojová psychologie. 2.aktual. vyd. Praha:
Grada. ISBN 80-247-1284-9.
(19) LOCKEROVÁ, J., 2012. Na dvorku. Praha: Československý spisovatel. ISBN 978-80-7459-084-9.
(20) MAROTZ, L. R.; et al., 2002. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál. ISBN 80-7178-614-4.
(21) MILER, Z., 2016, Krtek a potopa. 6. vyd. Praha: Knižní klub. ISBN 978-80-242-5276-6.
(22) NELEŠOVSKÁ, A., 2005. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha:
Grada. Pedagogika (Grada). ISBN 80-247-0738-1.
(23) NOVOTNÁ, L., et al., 2012. Vývojová psychologie. 4. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. ISBN 978-80-261-0115-4.
(24) OTEVŘELOVÁ, H., 2016. Školní zralost a připravenost. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-1092-4.
(25) POKORNÁ, V., 2011. Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha:
Portál. ISBN 978-80-7367-931-6.
(26) PRŮCHA, J., 2011. Dětská řeč a komunikace: poznatky vývojové psycholingvistiky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3603-7.
(27) PRŮCHA, J., et al., 2008. Pedagogický slovník. 4. aktual. vyd. Praha: Portál.
ISBN 978-80-7367-416-8.
(28) SOVÁK, M., 1989. Logopedie předškolního věku. 3. upr. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
(29) STARÁ, E., 2013, Žvanda a Melivo: cvičení na rozvoj slovní zásoby. 2. vyd.
Praha: Knižní klub. ISBN 978-80-242-3888-3.
(30) STRAUSSOVÁ R., et al., 2012. Obrázkový slovník: pro nácvik porozumění řeči a rozvoj pasivní slovní zásob: jídlo. Praha: APLA Praha, Střední Čechy. ISBN 978-80-87690-02-4.
(31) ŠEBESTA, K., 1999. Od jazyka ke komunikaci: didaktika českého jazyka a komunikační výchova. Praha: Karolinum, Acta Universitatis Carolinae. ISBN 80-7184-711-9.
(32) VÁGNEROVÁ, M., 2000. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha:
Portál. ISBN 80-7178-308-0.
(33) VALIŠOVÁ, A., et al., 2011. Pedagogika pro učitele. 2. rozš. a aktual. vyd.
Praha: Grada, Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3357-9.
(34) ZÍKOVÁ, T., 2011. Bedekr sociálním znevýhodněním pro učitele mateřské školy.
Plzeň: Západočeská univerzita. ISBN 978-80-261-0052-2.
Elektronické informační zdroje
(35) Základní škola Chlumec nad Cidlinou [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné z:
http://zschlumecnc.cz
(36) Národní ústav pro vzdělávání [online]. Praha, 2017 [cit. 2019-02-22]. Dostupné z:
http://www.nuv.cz/t/aktualne-platne-zneni-rvp-zv
(37) Obrázková škola [online]. Brno [cit. 2019-02-24]. Dostupné z:
http://www.obrazkova-skola.cz
(38) Veselá chaloupka [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné z: https://www.vesela-chaloupka.cz
Seznam příloh
Příloha 1: Kategorie zvířata ... 127 Příloha 2: Kategorie dopravní prostředky ... 128 Příloha 3: Kategorie povolání - obrázky ze hry pexetrio ... 129 Příloha 4: Kategorie jídlo ... 130 Příloha 5: Kategorie hračky ... 131 Příloha 6: Karty obrázkové posloupnosti – Červená karkulka ... 132 Příloha 7: Obrázkové karty – strach, hněv, radost, smutek ... 133 Příloha 8: Obrázkové karty - situace ... 133 Příloha 9: Nový domek pro myšku ... 134 Příloha 10: Protiklady s piktogramy ... 138 Příloha 11: Rčení s obrázkem ... 140 Příloha 12: Pohádkové postavy ... 141 Příloha 13: Přirovnání slovní spojení ... 142 Příloha 14: Zvířata k přirovnání ... 143 Příloha 15: Jak to chodí doma ... 144 Příloha 16: Kartičky s kategorií ... 145 Příloha 17: Kartičky s písmeny ... 145 Příloha 18: Co do řady nepatří ... 146 Příloha 19: Můj nový dům ... 148 Příloha 20: Záznamový arch Ema ... 149 Příloha 21: Záznamový arch Aleš ... 167 Příloha 22: Záznamový arch Eliška ... 186 Příloha 23: Záznamový arch Petr ... 208
Příloha 24: Záznamový arch Vanesa ... 229 Příloha 25: Záznamový arch Helena ... 248 Příloha 26: Záznamový arch Leoš ... 270 Příloha 27: Záznamový arch Eliáš ... 290
Příloha 1: Kategorie zvířata
Příloha 2: Kategorie dopravní prostředky
Příloha 3: Kategorie povolání - obrázky ze hry pexetrio
Příloha 4: Kategorie jídlo
Příloha 5: Kategorie hračky
Příloha 6: Karty obrázkové posloupnosti – Červená karkulka
Příloha 7: Obrázkové karty – strach, hněv, radost, smutek
Příloha 8: Obrázkové karty - situace
Příloha 9: Nový domek pro myšku
Příloha 10: Protiklady s piktogramy
Příloha 11: Rčení s obrázkem
Příloha 12: Pohádkové postavy
Příloha 13: Přirovnání slovní spojení
MOUDRÝ JAKO DRZÁ JAKO MOUDRÝ JAKO DRZÁ JAKO MAZANÝ JAKO PILNÁ JAKO
BYSTRÝ JAKO ŠTÍHLÁ JAKO
MLSNÝ JAKO ŽÍZNIVÝ JAKO HLADOVÝ
JAKO TICHÁ JAKO LÍNÝ JAKO OSPALÝ JAKO ZDRAVÝ JAKO POMALÁ JAKO
VĚRNÝ JAKO SILNÝ JAKO
Příloha 14: Zvířata k přirovnání
Příloha 15: Jak to chodí doma
Příloha 16: Kartičky s kategorií
Příloha 17: Kartičky s písmeny
A B C D E F H CH J K L M N O P R S T U V
Z
ŠKOLNÍ POTŘEBA ZELENINA
OVOCE BARVA
HUDEBNÍ NÁSTROJ ZVÍŘE
JMÉNO MĚSTO
OBLEČENÍ
Příloha 18: Co do řady nepatří
PAPRIKA RAJČE JAHODA OKURKA SALÁT
TŘIČKO KALHOTY ČEPICE SOVA PONOŽKY
MEDVĚD JELEN PES VLK LIŠKA
SÝR SALÁM JOGURT MÁSLO MLÉKO
MOTÝL KOS MOUCHA
VČELA PAVOUK
JABLKO JAHODA OKURKA
HRUŠKA BANÁN
VLAK AUTOBUS TROLEJBUS
KOLO AUTO
KLADIVO KLEŠTĚ PILA HŘEBÍK VAŘEČKA
PAMPELIŠKA FIALKA BLEDULE CIBULE TULIPÁN
KOSTKY MÍČ ČAJ
PANENKA BUBÍNEK
KOUPELNA OBÝVACÍ POKOJ POSTEL KUCHYNĚ POKOJÍČEK
POSTEL STŮL VIDLIČKA
KŘESLO ŽIDLE
Příloha 19: Můj nový dům
Příloha 20: Záznamový arch Ema
Přesný záznam výpovědi žáka
Pozorně se podívej na obrázek a zkus mi o něm vyprávět. Je tam medvídek a kouká se na kostičky. V krabičce je balónek a medvídek se o krabici opírá. Dál vidím vláček, který nevím, jak jezdí, protože nemá koleje. Na stěně jsou kytičky, které mají oranžovou barvu.
Kostiček je tam celkem čtyři a jsou to barvy zelená, červená, žlutá a modrá. Zkus mi vyprávět o tvém pokojíčku. V mém pokojíčku je šedá a bílá tapeta a mám i televizi. Mám také stůl, růžovou židli a skříňky. Máš v pokojíčku svoji nejmilejší hračku? Ráda si hraju s petshopákem. Pověz mi o tom, jak si s nimi hraješ. Hraju si s nima sama, protože mám ségru, která je hrozně malá a boří mi všechno. Tak já mám pro ně dva domečky a s nima si hraju třeba na dovolenou.
Vyber si další obrázek, který se ti líbí, a zkusíš ho popsat. Kočička s pejskem se koukají, jak rybička padá na zem s akvárkem. Ta rybička si to užívá. A mají tam záclony, mají bílý okno a z akvárka teče voda. Co se asi stane s rybičkou? Rybička se bude na zemi plácat. Co by mohli udělat pejsek s kočičkou? Kočička jí ryby, takže jí může sníst.
Jak bys mohla rybičce pomoci? Vzala bych skleničku a napustila bych do ní vodu a dala bych tam rybičku.
Podívej se na poslední obrázek, a zamysli se, co se na obrázku děje. Kluci hrajou fotbal a jsou na to dva. A asi hrajou proti sobě, je hezký počasí. Jeden má černý vlasy a druhý má světlý vlasy. Oba mají jiná trička. Je tam léto, je tam hezky rozkvetlej strom. Znáš nějaká pravidla fotbalu? Nesmí se podkosit. Podívej se na kluka v zeleném tričku, jak má nastavenou ruku. Co by se stalo, kdyby se kluci uhodili. Kluk by měl otřes mozku nebo by mohl spadnout na strom. Co následuje za faulování ve fotbale? Tak bude diskvalifikován a půjde na trestnou lavici. Hrála jsi už někdy fotbal, vyprávěj mi o tom.
Já hraju vždycky s taťkou a vyhrávám nad ním. My máme branky vyrobené z kuželek.
1. Úkol – POPIS OBRÁZKU
1. Úkol – POPIS PRVNÍHO OBRÁZKU
Dál vidím vláček. Kostiček je tam celkem čtyři…
Spojky 14x Který nevím, jak jezdí, protože nemá
koleje. Hraju si s nima sama, protože mám ségru, která je hrozně malá a boří mi všechno.
Z hlediska stylistiky nevhodně formulované věty
0x
1. Úkol – POPIS DRUHÉHO OBRÁZKU zemi plácat. A mají tam záclony, mají bílý okno a z akvárka teče voda.
Podstatná jména 16x Kočička s pejskem se koukají, jak rybička
padá na zem s akvárkem. Ta rybička si to
1. Úkol – POPIS TŘETÍHO OBRÁZKU
Identifikátory Počet Příklad
Krátké, jednoduché věty 2x Oba mají jiná trička. Nesmí se podkosit.
Rozvinutá souvětí 8x Je tam léto, je tam hezky rozkvetlej strom.
Kluk by měl otřes mozku nebo by mohl spadnout na strom.
Opakovaná slova Je – 3x
Tam – 2x
A asi hrajou proti sobě, je hezký počasí. Je tam léto, je tam hezky rozkvetlej strom.
Podstatná jména 15x Oba mají jiná trička. Kluk by měl otřes mozku nebo by mohl spadnout na strom.
Přídavná jména 5x Jeden má černý vlasy a druhý má světlý vlasy. Tak bude diskvalifikován a půjde na trestnou lavici.
Ukazovací zájmena Tam - 2x To – 1x
Je tam léto, je tam hezky rozkvetlej strom.
Spojky 6x Kluci hrajou fotbal a jsou na to dva. Kluk
by měl otřes mozku nebo by mohl spadnout na strom. Tak bude diskvalifikován a půjde na trestnou lavici.
Z hlediska stylistiky nevhodně formulované věty
0x
2. Úkol – ROZŘAZENÍ OBRÁZKŮ DO KATEGORIE (1. část - pojmenování)
Pojmenování kategorie Hodnocení
1. kategorie
Přesné pojmenování Jiný pojmenování Žádné pojmenování
POVOLÁNÍ 2. kategorie
Přesné pojmenování Jiný pojmenování Žádné pojmenování
DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY 3. kategorie
Přesné pojmenování Jiný pojmenování Žádné pojmenování
ZVÍŘÁTKA 4. kategorie
Přesné pojmenování Jiný pojmenování Žádné pojmenování
Přesné pojmenování Jiný pojmenování Žádné pojmenování