6.1 První část výzkumného šetření
6.1.1 Výsledky první části výzkumného šetření
Po získání veškerých dat z úvodního šetření byly jednotlivé výpovědi vybraných žáků zapsány v přesném znění do záznamových archů. Z těchto archů jsou čerpány další potřebné informace za účelem vyhodnocení šetření. Byla vytvořena vlastní klasifikační tabulka, která stanovuje kritéria pro udělení klasifikačního stupně v rozmezí 1 – 5.
Klasifikační stupeň 1 je hodnocení nejlepší a naopak stupeň 5 je hodnocení nejhorší. Žáci byli hodnoceni v každém identifikátoru klasifikačním stupněm. To znamená, že v každém úkolu z šetření získali sedm klasifikačních stupňů. Žák získal průměrnou známku z každého úkolu. První úkol je hodnocen v třech fázích, protože žák popisoval tři obrázky. Ale ze tří známek se udělá průměr, tak aby za úkol získal jednu známku. Celkem žák získal pět známek, protože v prvním šetření byl žák posuzován v pěti úkolech.
Basil Bernstein zkoumal výskyt identifikátorů jazykových kódů: krátké a jednoduché věty, plevelní slova, často opakovaná slova, osobní zájmena, přídavná jména, příslovečná určení a přívlastky, pořádek slov ve větě, slovní zásoba. V rámci praktického šetření této diplomové práce byly některé identifikátory zachovány a naopak některé pozměněny. Nechala jsem se inspirovat Ivanou Knausovou (2006), která se zabývala teorií B. Bernsteina. Sestavený systém identifikátorů podle Knausové (2006) se mi do vyhodnocování úrovně jazykového kódu hodil více, protože byl přehlednější.
Osobní zájmena byla vynechána a zaměněna za ukazovací zájmena. Identifikátor krátkých a rozvitých vět byl hodnocen společně nikoliv odděleně. Bernstein ve své teorii deficitu jazykových kódů hodnotí mluvní i písemný projev. Tato diplomová práce se zaměřuje pouze na mluvený projev žáků, protože v době šetření neměli žáci plně osvojené písemné dovednosti. Podstatná odlišnost této diplomové práce a Bernsteinovy teorie je v počtu respondentů. Diplomová práce má pouze osm respondentů, výhodou menšího počtu je možnost důkladnějšího zkoumání výpovědí a uvádění konkrétních rozdílností mezi žáky.
Identifikátor – krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí Klasifikační
stupeň Kritéria udělení stupně 1-5
1
Žák používá krátké věty v omezené míře. Jednoduchá věta musí mít sloveso ve tvaru určitém. Věta obsahuje podmět a přísudek. Podmět je převážně rozvitý.
Krátké věty se vyskytují v menší míře než souvětí. Žák bezpečně ovládá tvoření souvětí. Souvětí jsou obsahově smysluplná. Vyjádření daného souvětí je přesné a promyšlené. Vyjadřování myšlenek ve větách je obsahově bohaté. Daný úkol má pět a více souvětí.
2
Žák samostatně tvoří a užívá krátké věty. Krátké věty mohou mít holý podmět.
Krátké věty s užíváním holého podmětu jsou obsahově správné a smysluplné. Žák ovládá tvoření souvětí. Souvětí jsou celkem výstižná. V textu se musí vyskytnout čtyři souvětí. Ve vyjadřování souvětí se dopouští minimálních chyb.
3
Žák užívání krátkých vět v podstatě ovládá. V krátkých větách se dopouští syntaktických chyb (zeugma, anakolut, kontaminace vazeb). Často musí žákovi pomoci pedagog návodnými otázkami. V textu je požadovaný počet souvětí 2-3.
Souvětí žák nedovede přesně vyjádřit. S pomocí učitele překonává potíže a chyby odstraňuje.
4
Žák užívá značnou převahu krátkých vět nad souvětím. Krátké věty jsou utvořeny se špatným pořadím slov. Použitá slova ve větě jsou obsahově slabá a často opakovaná. Tvoření souvětí ovládá jen částečně. Text je obsahově slabý, žák své myšlenky vyjadřuje do vět se značnými potížemi. V textu se vyskytuje jedno rozvinuté souvětí se sníženou kvalitou.
5
Žák užívá krátkých vět ve značné převaze nad souvětím. Krátké věty jsou žákem utvářeny primitivně s obsahovými chybami. Věta je počtem omezena do dvou slov.
Žák neovládá tvoření souvětí. Text je obsahově velmi slabý a omezen na méně kvalitní věty.
Tabulka 6: Klasifikační tabulka - krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí
Identifikátor – opakovaná slova Klasifikační
stupeň Kritéria udělení stupně 1-5
1
Žák opakuje slova, která jsou v textu nenahraditelná (například názvy pohádkových postav nebo rodinných příslušníků). Počet opakovaných slov značně souvisí s rozsahem textu. Proto slova, která se opakují často a jsou v textu nenahraditelná, neovlivní klasifikační hodnocení. Další opakovaná slova se vyskytují méně často nebo je jejich výskyt nulový. Pokud žák tvoří velmi krátké a slabé věty, je malá pravděpodobnost, že nějaká slova zopakuje, proto je na místě udělit mu nižší stupeň.
2 Žák používá opakovaná slova přiměřeně textu. Opakovaná slova nenarušují celkový dojem z věty nebo souvětí. Opakovaná slova se dají nahradit jinou formulací věty, v textu se jich vyskytuje minimálně 5.
3
Žák častěji opakuje slova, která se chovají jako slova vycpávková.
Například slova tam, to, ten, tu. Další slovní spojení se slovesem je, mám.
Dané slovo se vyskytuje více než sedmkrát a to v rozsahu 10 vět. Pokud je v textu více než 10 kvalitních vět (věta smysluplná, věta mající podmět a přísudek, případně větný člen předmět je rozvitý) a počet opakovaného slova je opět sedm, musíme přejít k lepšímu hodnocení.
4
Opakovaná slova se vyskytují ve větší míře. Opakovaná slova žák volí bez rozmyslu, nesnaží se je nahradit jinými slovy. Celkově o své výpovědi příliš neuvažuje. V mluveném projevu je převaha krátkých vět se slabším obsahem. Počet opakovaných slov souvisí s rozsahem a kvalitou textu.
5 Text obsahuje značné množství opakovaných slov. Žák opakuje slova v každé větě. Jejich výskyt nabourává smysl věty.
Tabulka 7: Klasifikační tabulka - opakovaná slova
Identifikátor – podstatná jména Klasifikační
stupeň Kritéria udělení stupně 1-5
1
Bezpečně ovládá užívání podstatných jmen. Ve větách jsou podstatná jména užita smysluplně a mají logické opodstatnění. V rozvinutých větách se převážně podstatná jména vyskytují alespoň dvakrát.
2
Žák ovládá používání podstatných jmen. Podstatná jména jsou užívána celkem výstižně. Vyskytují se drobné chyby v umístění podstatného jména ve větě, ale neovlivní smysl celé věty.
3
Žák používání podstatných jmen v podstatě ovládá. Z hlediska stylistiky se občasně vyskytne nevhodné umístění podstatného jména. Chyba umístění ovlivní smysl věty a posluchač nemůže rozumět smyslu věty.
4
Žák užívání podstatných jmen ovládá jen částečně. V oblasti podstatných jmen nemá příliš rozsáhlou slovní zásobu. V textu tedy užívá stále se opakující podstatná jména. Věty tvoří s dopomocí pedagoga.
5 Žák užívání podstatných jmen neovládá. V textu se neobjevuje žádné podstatné jméno.
Tabulka 8: Klasifikační tabulka - podstatná jména
Identifikátor – přídavná jména Klasifikační
stupeň Kritéria udělení stupně 1-5
1
Žák samostatně ovládá používání přídavných jmen ve větě. Logicky rozvíjí podstatné jméno o přídavné jméno. Aby žák získal hodnocení tohoto stupně, musí mít v textu alespoň pět a více přídavných jmen.
2 Žák v mluveném projevu používá přídavná jména v rozsahu 3-4. Přídavná jména utváří samostatně.
3 Žák používá přídavná jména zřídka. Výskyt v textu je 1-2 přídavná jména.
4 Žák rozvíjí podstatné jméno až po upozornění pedagogem. Neovládá jejich tvorbu samostatně.
5 Žák neovládá užívání přídavných jmen. Výskyt přídavných jmen je v textu nulový.
Tabulka 9: Klasifikační tabulka - přídavná jména
Identifikátor – ukazovací zájmena Klasifikační
stupeň Kritéria udělení stupně 1-5
1 V textu se nevyskytuje žádné ukazovací zájmeno.
2
Žák užívá ukazovací zájmena méně často, i přes jejich použití ve větě není ovlivněn smysl vět. Posluchač i tak větě bez obtíží porozumí. Ukazovací zájmeno je ve větě použito stylisticky správně.
3
Žák užívá převážně zájmena pro lokalizaci (směr statický) – tam. Tento typ zájmena převažuje nad ostatními typy zájmen, minimální výskyt je v textu 3. Další podmínka: v textu jsou zájmena, která by mohla být zcela vypuštěna a nezměnila by smysl věty.
4
Žák užívá ukazovací zájmena bez rozmyslu, používá je jako zástupná slova pro skutečné slovo, jimž by ukazovací zájmeno mělo být nahrazeno.
V textu jsou převážně ukazovací zájmena to, tu, ta, ten. Vyskytují se ve větší míře než ostatní ukazovací zájmena.
5 Žák užívá velké množství ukazovacích zájmen, ve větách jsou poskládány nelogicky. Věta je pro posluchače nelibá až nesmyslná.
Tabulka 10: Klasifikační tabulka - ukazovací zájmena
Identifikátor - spojky Klasifikační
stupeň Kritéria udělení stupně 1-5
1
Žák bezpečně užívá spojky souřadicí (a, i, nebo, ale, neboť, a proto) i podřadicí (když, až, kdyby, protože, že, aby). Spojky jsou ve větě vhodně a smysluplně umístěné.
2 V mluveném projevu převažuje užívání slučovacích spojek, ale občasně se vyskytují i další druhy spojek. Podmínkou je správné užití spojek ve větě.
3 Žák v mluveném projevu používá pouze spojky slučovací (a, i, ani, nebo).
Spojky nejsou v některých větách použity správně.
4
Žák neovládá spojování větných členů pomocí spojek, nebo používá výhradně spojky „a“. Z textu je patrné, že žák má malou slovní zásobu v oblasti slovního druhu – spojky.
5 Žák neužívá žádné spojky, text je bez nich chudý až nesmyslný.
Tabulka 11: Klasifikační tabulka - spojky
Identifikátor - Z hlediska stylistiky nevhodně formulované věty Klasifikační
stupeň Kritéria udělení stupně 1-5
1 V textu se nevyskytuje žádná věta, která je z hlediska stylistiky nevhodně formulovaná.
5 V textu se vyskytují 4 a více vět, které jsou z hlediska stylistiky nevhodně formulované.
Tabulka 12: Klasifikační tabulka - Z hlediska stylistiky nevhodně formulované věty
Podle výše uvedených klasifikačních tabulek byl každý žák hodnocen známkou. Každá udělená známka zahrnuje krátký komentář s odůvodněním udělené známky. Rozepsané
hodnocení všech úkolů z první části šetření je součástí záznamových archů (Příloha 25 až 32).
Jednotlivé známky z úkolů jsou uvedené v tabulce, každý žák má svou tabulku, součást tabulky je též průměrná známka ze všech pěti úkolů. Tabulky s hodnocením žáka mají krátké hodnocení o tom, co z tabulky vyplývá.
Výstupem první části šetření je zjištění úrovně jazykového kódu. Žák s rozvinutým jazykovým kódem má celkovou známku 1 nebo 2. Žáci se známkou 3, 4 a 5 mají omezený jazykový kód.
ŽÁKYNĚ - EMA (viz příloha 25) Tabulka 13: Hodnocení (Ema)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 2 1 1 1 2
Celková známka za všechny
úkoly 7 : 5 = 1, 4 ≐ 1
Z tabulky č. 13 vyplývá, že nejhorší známku získala žákyně z prvního a posledního úkolu. Ve zbylých úkolech si vedla na výbornou. Žákyně má prokazatelně rozvinutý jazykový kód.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1, 2, 1; opakovaná slova – 1, 2, 2; podstatná jména – 1, 1, 1; přídavná jména – 1, 3, 1; ukazovací zájmena – 2, 2, 2; spojky – 1, 2, 3; nevhodně formulované věty – 1, 1, 1. Z výčtu známek je vidět, že největší obtíže měla žákyně v častěji užívaných zájmenech a používání spojek. Žádné problémy nemá při tvorbě podstatných jmen a se správnou formulací vět.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 1; podstatná jména – 1; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Z hodnocení druhého úkolu vyplývá, že nejhorší výsledek se týká přídavných jmen. Výborně si žákyně počíná s tvořením souvětí.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 1; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 2; nevhodně formulované věty – 1. Nejhorší klasifikační stupeň získaný v tomto úkolu je 2. Žákyně nemá problémy se správným tvořením slovosledu.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Ve čtvrtém úkolu si vedla žákyně velmi dobře, její nejhorší klasifikační stupeň je 2.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2; spojky – 2; nevhodně formulované věty – 1. Největší obtíže byly s používáním přídavných jmen.
ŽÁK - ALEŠ (viz příloha 26) Tabulka 14: Hodnocení (Aleš)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 3 3 3 2 2
Celková známka za všechny
úkoly 13 : 5 = 2,6 ≐ 3
Z tabulky č. 14 vyplývá, že nejhorší známky získal žák v prvním, druhém a třetím úkolu. Žák má podle šetření omezený jazykový kód. S žákem by se měla procvičovat správná formulace věty, rozšířit si slovní zásobu v přídavných jménech a ve spojkách podřadicích.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2, 4, 4; opakovaná slova – 2, 4, 2; podstatná jména – 1, 4, 2; přídavná jména – 3, 5, 5; ukazovací zájmena – 2, 1, 3; spojky – 3, 4, 3; nevhodně formulované věty – 3, 1, 3. Z hodnocení identifikátorů lze pozorovat značné výkyvy v klasifikačních stupních. Nejhorší hodnocení se týká přídavných jmen a naopak nejlepší výsledky jsou v ukazovacích zájmenech.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 4; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 5; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 5. Z hodnocení identifikátorů je vidět, že žák má menší slovní zásobu v oblasti adjektiv, naopak substantiva tvoří bez obtíží.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Největší problémy se objevují ve formulování slov do vět, žák se dopouští špatného tvoření slovosledu.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 3; podstatná jména – 2; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 4; nevhodně formulované věty – 2. Slabý výsledek se týká používání spojek, naopak v použití adjektiv je výsledek výborný.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2; spojky – 4; nevhodně formulované věty – 1. Horší výsledek vyplývá z používání spojek, výborně si žák vedl při tvorbě vět z hlediska správného slovosledu.
ŽÁKYNĚ - ELIŠKA (viz příloha 27) Tabulka 15: Hodnocení (Eliška)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 3 3 3 3 4
Celková známka za všechny
úkoly 16: 5 = 3,2 ≐ 3
Z tabulky vyplývá, že nejhorší problémy měla žákyně s posledním úkolem, ve kterém měla vyprávět podle obrázkové osnovy. V ostatních úkolech si vedla průměrně až podprůměrně.
Podle výsledků z šetření žákyně v mluveném projevu používá omezený jazykový kód.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3, 4, 4; opakovaná slova – 2, 2, 2; podstatná jména – 2, 2, 2; přídavná jména – 5, 3, 5; ukazovací zájmena – 3, 3, 3; spojky – 2, 4, 5; nevhodně formulované věty – 3, 3, 4. Žákyně má dobré výsledky v identifikátoru opakovaná slova a podstatná jména. Naopak velmi slabý výkon podala při tvoření přídavných jmen.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Žákyně si vedla dobře při tvoření podstatných jmen a
v mluveném projevu se téměř neobjevovala opakovaná slov. Rozsáhlejší problémy se vyskytly při formulování slov do vět, žákyně nedodržuje správný slovosled slov ve větě.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 3; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Žákyně prokázala dostatečnou znalost podstatných jmen, naopak jí dělá problém seřadit slova do věty podle správného slovosledu, často umísťuje sloveso až na konec věty.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 3; podstatná jména – 2; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Žákyně prokázala dostatečnou znalost podstatných jmen. Opět se prokázaly problémy s tvořením věty, žákyně nemá zažitý správný slovosled nebo používá nevhodná slova a věta postrádá smysl.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 4; podstatná jména – 2; přídavná jména – 5; ukazovací zájmena – 3; spojky – 3; nevhodně formulované věty – 5. Nejlépe si žákyně vedla při hodnocení identifikátoru podstatných jmen. Problém jí dělá správný slovosled slov ve větě. Žákyně formuluje věty s nevhodnými slovy.
ŽÁK - PETR (viz příloha 28) Tabulka 16: Hodnocení (Petr)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 2 2 2 1 2
Celková známka za všechny
úkoly 9: 5 = 1,8 ≐ 2
Z tabulky lze vidět, že nejlépe si žák vedl ve čtvrtém úkolu. V ostatních úkolech si vedl žák průměrně. Výsledek šetření prokázal, že žák používá rozvinutý jazykový kód, ale také prokázal slabé stránky v tvoření spojek. Žák má předpoklady k tomu, aby si tento zkoumaný identifikátor osvojil na lepší úrovneň.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3, 1, 1; opakovaná slova – 2, 2, 3; podstatná jména – 1, 1, 1; přídavná
jména – 1, 1, 1; ukazovací zájmena – 2, 2, 2; spojky – 4, 4, 4; nevhodně formulované věty – 1, 1, 1. Žák ovládá používání přídavných jmen, podstatných jmen, tvorba správného slovosledu je pro něj naprosto přirozená věc. Žák má slabší slovní zásobu ve slovním druhu spojky.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 1; podstatná jména – 1; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 1. Nejlépe si žák vedl v tvoření podstatných jmen. Žák bez obtíží tvoří věty se správným slovosledem. V tomto úkolu se žákovi nedařilo tvoření přídavných jmen a rozvinutých vět.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Horší výsledek se týká ukazovacích zájmen. Ostatní identifikátory jsou v mluveném projevu na dobré úrovni.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Při tomto úkolu se žákovi nejlépe dařilo tvoření podstatných a přídavných jmen. Horší výsledky se promítly do ukazovacích zájmen a opakovaných slov.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 2; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 2; spojky – 4; nevhodně formulované věty – 1. Výborné výsledky podává žák ve znalosti podstatných jmen.
Žák má v oblasti spojek menší slovní zásobu, převážně používá slučovací spojku „a.“
ŽÁKYNĚ – VANESA (viz příloha 29) Tabulka 17: Hodnocení (Vanesa)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 3 4 3 2 4
Celková známka za všechny
úkoly 16: 5 = 3,2 ≐ 3
Z tabulky vyplývají nejslabší výsledky ve druhém a pátém úkolu. Nejlepší výsledek žákyně podala ve čtvrtém úkolu. Z celkového hodnocení v prvním šetření vyplývá, že žákyně používá omezený jazykový kód.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3, 5, 5; opakovaná slova – 2, 2, 2; podstatná jména – 2, 4, 3; přídavná jména – 3, 5, 5; ukazovací zájmena – 2, 1, 2; spojky – 4, 4, 4; nevhodně formulované věty – 3, 3, 5. Žákyni se dařilo neopakovat slova stejného typu, protože při krátkých výpovědích k daným úkolům není tak velká šance opakování. Žákyně má problémy se spojováním jednotlivých větných členů a vět, tudíž nezná dostatek spojek.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 4; opakovaná slova – 4; podstatná jména – 4; přídavná jména – 5; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 5. Výsledky tohoto úkolu jsou podprůměrné. Malá slovní zásoba v oblasti přídavných jmen k danému tématu úkolu, a špatná formulace vět.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 3; nevhodně formulované věty – 4. Dobré výsledky prokázala žákyně ve znalosti podstatných jmen, při vyprávění známé pohádky se jí vybavovala vhodná slova. Žákyně mívá problémy se správným tvořením slovosledu.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 3; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 2; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 2; nevhodně formulované věty – 5. Žákyně používala v mluveném projevu dostatek přídavných jmen, napomohlo k tomu téma úkolu. Opětovné obtíže má žákyně při tvoření vět se správným slovosledem, často vynechává zvratná slovesa.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 4; opakovaná slova – 4; podstatná jména – 3; přídavná jména – 3; ukazovací zájmena – 4; spojky – 4; nevhodně formulované věty – 5. Vyprávění neznámé pohádky se žákyni příliš nezdařilo, ani obrázková osnova jí ve vyprávění nepomohla.
ŽÁKYNĚ - HELENA (viz příloha 30) Tabulka 18: Hodnocení (Helena)
Číslo úkolu 1. 2. 3. 4. 5.
Známka 2 1 1 1 1
Celková známka za všechny
úkoly 6: 5 = 1,2 ≐ 1
Z tabulky vyplývá, že žákyně si vedla ve druhém až pátém úkolu výborně. Žákyně v prvním šetření získala výborné hodnocení. Šetření prokázalo u žákyně používání rozvinutého jazykového kódu.
Hodnocení identifikátorů v prvním úkolu (popis 1. – 3. obrázek): krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1, 1, 1; opakovaná slova – 2, 2, 2; podstatná jména – 1, 1, 1; přídavná jména – 1, 1, 3; ukazovací zájmena – 3, 2, 1; spojky – 4, 1, 2; nevhodně formulované věty – 1, 1, 1. Nejlepší výsledky podávala žákyně v používání rozvinutých vět a tvoření správného slovosledu. Občasné problémy měla se spojováním větných členů.
Hodnocení identifikátorů v druhém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 2; ukazovací zájmena – 2;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Nejmenší problémy měla žákyně s tvořením souvětí a slovní zásobou v oblasti spojek i podstatných jmen.
Hodnocení identifikátorů ve třetím úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Vyprávění pohádky se žákyni dařilo výborně, vyprávění mělo úvod, zápletku i vyvrcholení. Pohádku vyprávěla kvalitně a se zájmem.
Hodnocení identifikátorů ve čtvrtém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 3;
spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Během povídání o daném tématu se žákyně vyjadřovala kultivovaně, problém jí dělala ukazovací zájmena.
Hodnocení identifikátorů v pátém úkolu: krátké, jednoduché věty/rozvinutá souvětí – 1; opakovaná slova – 2; podstatná jména – 1; přídavná jména – 1; ukazovací zájmena – 3; spojky – 1; nevhodně formulované věty – 1. Nejhůře hodnocený identifikátor byl ukazovací zájmena.
Žákyně používala více ukazovacích zájmen, která byla ve větě použita správně a vzhledem
Žákyně používala více ukazovacích zájmen, která byla ve větě použita správně a vzhledem