Klima školy a zakotvení multikulturní výchovy v ŠVP

Tato kapitola se věnuje první fázi mého šetření, a sice pozorování klimatu školy, úvodnímu seznámení s prostředím a úvodnímu rozhovoru s pedagogem, ředitelem, či zástupcem školy. Stěžejní část této kapitoly je potom věnována analýze ŠVP školy a zakotvení jednotlivých multikulturních témat v tematických plánech předmětů.

 Základní škola Červená

Škola působí o přestávkách celkově velice rušným dojmem, což je dáno vysokým počtem žáků i učitelů. Ve sborovně mnoho učitelů není. Většina se jich zdržuje ve svých kabinetech. Z úvodního rozhovoru s pedagogem vyplynulo, že vztah mají učitelé i děti mezi sebou různý. Třídní učitelé učí, co nejvíce předmětů ve své třídě.

Občanská výchova je zde realizována především právě osobou třídního učitele a nikoliv tedy kvalifikovaným odborníkem v tomto předmětu. Žáci se ve škole znají většinou v daném ročníku a to s paralelními třídami, se kterými jezdí společně na lyžařský kurz, turistický kurz, výlety a exkurze. Napříč ročníky spolu komunikují podle rozhovoru s pedagogem spíše vzácně a to v případě, že se znají z mimoškolního prostředí. Dotazovaný učitel ale nevyvracel, že vazby mezi ročníky mohou existovat, aniž by o nich věděl.

Z úvodního rozhovoru dále vyplynulo, že škola pořádá několik exkurzí každý rok, ale jedná se o nepravidelné projekty, které organizují jednotliví učitelé podle své chuti, času a třídy, se kterou exkurzi organizují. Některé třídy tak jezdí na výlety a exkurze často a jiné téměř vůbec. Tyto akce jsou tedy organizovány převážně třídním učitelem ve spolupráci s dalšími učiteli a nejsou nijak řízeny vedením školy.

Celoškolní akce se pořádají například v rámci vánočních besídek apod. Nemají ale podle pedagoga, s nímž jsem provedla rozhovor, příliš velkou odezvu u veřejnosti ani u rodičů. Obecně tedy pan učitel shrnul aktivity školy jako nahodilé, nesystematické a s minimální koncepcí. Nicméně také zdůraznil, že řada učitelů se věnuje různým akcím na úrovni třídy a od vedení je jim poskytnuta v tomto směru velká svoboda a otevřenost vůči různým nápadům.

70

V ŠVP školy je průřezové téma multikulturní výchovy zakotveno tak jak vyžaduje RVP pro základní vzdělávání. Tedy všechny témata a okruhy jsou dodrženy, přičemž se jedná především o průřezová témata zasahující v některých případech i do 5 a více předmětů. Nejvíce jsou zde řešeny okruh Kulturní diference a okruh Lidské vztahy. Tato témata jsou vyučována v různých předmětech a ve všech ročnících. Překvapilo mne, že neprobíhá výuka okruhu Multikulturalismus v 7. a 8.

třídě, ale pouze lehce v 6. a poté podrobně v 9. třídě. Multikulturalismus je probírán především v rámci občanské výchovy a dále ve výuce cizích jazyků i českého. Okruh Etnický původ se týká všech ročníků a konkrétně předmětů hudební výchova, občanská výchova, zeměpis a český jazyk. Poslední okruh Princip sociálního smíru a solidarity je realizován pouze v posledních dvou ročnících a to v občanské výchově. Přitom se jedná o téma, které by bylo možné uplatnit prakticky v jakémkoliv předmětu a to prostřednictvím metod využívaných pro skupinovou práci.

Pozorování realizace multikulturní výchovy se odehrálo v 9. třídě, kde je třídním učitelem pedagog, který mi poskytl rozhovor v úvodní fázi šetření a také v té závěrečné. Z tohoto důvodu se nyní budu blíže věnovat zakotvení multikulturní výchovy právě v 9. třídě. Multikulturní výchova je zde v porovnáním s ostatními ročníky v největším zastoupení v jednotlivých předmětech a zároveň obsahuje nejhlubší témata, která podle rozhovoru s pedagogem jsou řešena poměrně důsledně, do hloubky a s aktivní spoluprací s žáky. Nejvíce tematických okruhů je zapsáno v občanské výchově. Téma rasismu, xenofobie a multikulturalismu potom částečně spadá například do českého jazyka či zeměpisu.

Obecně lze shrnout zakotvení multikulturní výchovy v ŠVP tak, že odpovídá požadavkům RVP. Jedná se o průřezové téma a je tedy důležité, aby bylo obsaženo ve více předmětech. Osobně bych se věnovala tématu multikulturalismus ve všech ročnících, i kdybych se ho měla jen částečně dotknout v rámci předmětů jako je zeměpis, dějepis, český jazyk apod.

71

 Základní škola Modrá

Tato málo početná škola působí velmi rodinným dojmem. O přestávkách a volných hodinách mají žáci možnost se pohybovat v určitých prostorách školy, na některých chodbách, či dokonce v tělocvičně. Škola je tedy navzdory malému počtu žáků poměrně rušná. Tento dojem je navíc zapříčiněn taktéž velmi stísněnými prostory, které mohou žáci různých tříd sdílet. Je tedy běžné, že se žáci na chodbách baví i s žáky jiných tříd a vznikají zde tudíž také různé vazby mezi jednotlivými ročníky.

Klima školy je tedy velice přátelské a nálada obecně pozitivní. Učitelé sdílí společnou sborovnu a vlastní kabinety nemají. Jsou tak „nuceni“ neustále komunikovat, díky čemuž ale vznikají zajímavé celoškolní projekty, kterých se účastní většina učitelů a žáků. Všechny nápady a aktivity ze stran učitelů i žáků jsou plně podporovány vedením školy a to jak finančně, tak z hlediska schválení a uzpůsobení podmínek k jejich realizaci. Z úvodního rozhovoru s pedagogem však vyplynulo, že toto nepřeberné množství akcí a projektů je bohužel mnohdy částečně na úkor plnění tematických plánů. Mnozí učitelé mají problém probrat látku v hodinách a získat dostatečný počet známek. Navíc je na učitele ze strany vedení kladen větší tlak, aby pracovali i ve volném čase a vymýšleli různé další aktivity, což podle slov učitele, se kterým jsem úvodní rozhovor provedla, někomu vyhovuje, ale někdo je tím zatížen příliš a považuje to občas za obtěžující zbytečnost. Obecně lze z rozhovoru vyvodit, že akce a projekty nadšeně podporují především učitelé z prvního stupně a pro učitelé ze stupně druhého, je to mnohdy zbytečná zátěž na úkor výuky.

Celoškolních projektů je během roku hned několik. Nemohu ale bohužel jmenovat příklady, protože se jedná o poměrně specifické akce a jejich uvedení by mohlo ohrozit anonymitu školy. Každopádně většina akcí je organizována přímo vedením a na jejich vzniku se podílí nejen žáci a učitelé, ale mnohdy i rodiče, či širší veřejnost.

ŠVP školy odpovídá požadavkům RVP. Všechny tematické okruhy jsou na druhém stupni zahrnuty do výuky. Překvapilo mě však, vzhledem k celkové politice školy,

72

že je ŠVP v oblasti multikulturní výchovy málo podrobné a většina tematických okruhů je probírána pouze rok či dva. Dalším překvapením bylo zjištění, že většina tematických okruhů se uskutečňuje ve výuce cizích jazyků a češtině. Dále potom v 6. třídě v tělesné výchově a v 8. a 9. jsou pouze některé okruhy zařazeny v občanské výchově. Domnívám se, že se dá předpokládat, že většina okruhů se bude nejsnáze zakomponovávat právě do občanské výchovy. Poměrně málo prostoru vymezuje ŠVP okruhu Kulturní diference a Principu sociálního smíru a solidarity. Více se potom věnuje Lidským vztahům a to prakticky v každém ročníku.

Škola však požadavky na multikulturní výchovu splňuje i v rámci dalších aktivit, které nelze zařadit do běžných hodin. Jedním z těchto projektů je i Edison, jehož průběhu jsem byla svědkem v rámci metody pozorování. Tento projekt se dotýkal všech ročníků na druhém stupni a zahrnoval především okruhy Etnický původ, Multikulturalita a Kulturní diference. Není však žádným způsoben uveden v ŠVP.

 Základní škola Zelená

Základní škola Zelená je malá obecní škola, skládající se z prvního a druhého stupně. Jedná se o dvě oddělené budovy, které se nachází v bezprostřední blízkosti. Podobně jako u školy Modré, je i zde poněkud otevřenější a pozitivnější klima. Žáci se znají nejen ze školy, ale většinou i z neškolního prostředí, což je patrné jednak z jejich komunikace, kdy si domlouvají různé odpolední aktivity a hovoří o tom, co zažili včera, ale také to potvrzuje učitelka v rozhovoru a zástupce ředitele. Škola je, co se týče projektů a jiných aktivit spíše pasivní. Občas se objeví nějaká exkurze a pravidelně se jezdí na výlety, ale podle zástupce ředitele i pedagoga se jedná o akce, které organizují jednotliví učitelé v rámci svých tříd a svých předmětů. Celoškolní akce jsou pořádány podobně jako na Základní škole Červené spíše nepravidelně a velmi vzácně. Mezi pravidelné se řadí například vánoční besídka, která je bez účasti rodičů a veřejnosti.

ŠVP školy splňuje požadavky RVP a je poměrně podobné, jako je tomu u Základní školy Modré, pouze s tím rozdílem, že většina okruhů je obsažená v předmětu občanská výchova. Opět je zde nejvíce zastoupen tematický okruh Lidské vztahy a opět je poměrně málo v ŠVP zakotven okruh Princip sociálního smíru a solidarity.

73

Pokud bych měla shrnout nejzásadnější a nejvíce překvapující zjištění týkající se základních škol, byla by to zřejmě jistá podobnost ŠVP, kdy se ukazuje, že některá témata jsou na všech třech školách více zapracována do více ročníků než jiná.

Osobně preferuji ŠVP Základní školy Červené, protože chápe multikulturní výchovu jako průřezové téma a začleňuje její okruhy do mnoha předmětů. Nedomnívám se, že zakotvení mnoha okruhu v mnoha předmětech a všech ročnících je zárukou realizace kvalitní multikulturní výchovy.

 Střední škola Žlutá

Jedná se o největší školu, na které probíhalo šetření, přičemž klima školy tomuto faktu odpovídá. O přestávkách a volných hodinách tráví žáci čas na pozemcích školy, či na chodbách, které jsou uzpůsobeny pro tuto dobu. Ve všech prostorných chodbách se nachází spousta laviček a stolů, kde je možné trávit volné hodiny a přestávky. K dispozici je žákům také malá knihovna a studovna, kde mohou pracovat na svých domácích úkolech, číst si, anebo se učit. Mohou si zde zapůjčit zdarma knihy.

Žáci se navzájem příliš neznají. Jednotlivé třídy se většinou o přestávce drží pospolu a nemíchají se s ostatními třídami. Určité vztahy vznikají podle pedagoga, se kterým jsem uskutečnila vstupní rozhovor, paralelních tříd stejných oborů, nebo různých ročníků stejných oborů, jež spojují podobné zájmy i odborný výcvik.

Ředitel školy potom dodává, že škola razí politiku vzájemné spolupráce mezi obory i ročníky a vede žáky k samostatnosti a zároveň ke spolupráci.

Akce a projekty jsou na této škole realizovány velice hojně, avšak týkají se převážně odborné přípravy žáků, dle jejich oborů a dále sportovních akcí, protože žáci na této škole jsou podle ředitele nadaní sportovci, kteří jsou členy různých profesionálních sportovních týmu v Liberci a pochází z různých koutů České republiky. Některých projektů, soutěží a akcí se účastní také žáci z Polska a Německa, takže by se dalo říci, že zde je přítomná i určitá zkušenost kulturní rozmanitosti.

74

Vzhledem k tomu, že se jedná o střední odbornou školu technického typu, není v RVP (viz. kapitola: Multikulturní výchova v RVP pro střední odborné školy a střední odborná učiliště) zakotveno průřezové téma Multikulturní výchovy a tedy ani jeho tematické okruhy. Nicméně jsou zde témata, týkající se multikulturní výchovy jakými je například rasismus, xenofobie, multikulturalismus apod.

Všechna tato témata obsahuje také ŠVP školy a jsou konkrétně situována do předmětu občanská nauka a některá se objevují také z části v českém a anglickém jazyce, v zeměpise a velice okrajově v dějepise.

 Střední škola oranžová

Tato střední škola je o mnoho menší než škola Žlutá. Klima školy tak odpovídá její velikosti. Žáci se mezi sebou většinou znají, což je patrné z jejich chování během přestávek, které mohou trávit ve třídě, či na chodbě. Podle učitele, s nímž jsem provedla rozhovor, jsou vztahy mezi některými obory napjaté, kvůli jejich odlišnostem a zároveň kvůli odlišné prestiži jednotlivých oborů. Jinými slovy žáci jednoho oboru občas dávají najevo, že se cítí býti něčím více, než žáci druhého.

Jinak je podle pedagoga klima školy poměrně přátelské a příznivé, což nemohu na základě krátké návštěvy školy rozporovat, ale ani nijak výrazně potvrdit.

Škola se účastní řady odborných soutěží, olympiád a zabývá se pár projekty, z nichž žádný se však netýká tématu multikulturní výchovy. Snad jen v tom ohledu, že některé projekty jsou mezinárodní a účastní se jich také některé německé a polské školy, podobně jako u Střední školy Žluté.

ŠVP školy odpovídá požadavkům RVP. Stejně jako u Střední školy Žluté zde není zakotveno průřezové téma multikulturní výchovy, ale pouze jednotlivé kapitoly, které jsou v něm obsažné. Ty jsou potom v ŠVP zařazeny pouze do předmětu občanská nauka. Z rozhovoru s pedagogem však vyplynulo, že se témat rasismu, xenofobie, kultury apod. dotýkají učitelé i v rámci jiných předmětů, avšak na základě své vlastní vůle a ne v závislosti na ŠVP.

75

Obě střední školy mají v ŠVP zakotvena určitá multikulturní témata v některém předmětu. Nenalezla jsem zde nic výrazně překvapujícího. Osobně však preferuji spíše ŠVP Střední školy Žluté, který má podle mého mínění lepší cit pro mezipředmětové vztahy, což dokládá začlenění témat multikulturní výchovy do více předmětů. Nelze však z toho zatím vyvodit nějaký závěr o kvalitě výuce.

ŠVP všech zkoumaných škol, ať již základních, či středních, korespondují s požadavky RVP.