KONCEPCE ROMSKÉHO NÁRODOSTNÍHO ŠKOLSTVÍ

Prostřednictvím národnostního školství je žákům zabezpečeno vzdělání na úrovni odpovídají ostatním školám téhož druhu. Cílem je vybavit žáky takovými znalostmi, aby se bez potíží mohli zapojit do praktického života nebo pokračovat ve studiu.

Zásadním zákonným východiskem pro tuto oblast je znění paragrafu 3 školského zákona, který je novelizován v návaznosti na Listinu základních práv a svobod. Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, v bodě 6 stanoví,

že podle místních potřeb a podmínek u předškolního zařízení, škol a školských zařízení zabezpečuje školský úřad vyučování v jiném jazyce, než v českém.

Listina základních práv a svobod v čl. 25 odst. 2 písm. c zaručuje občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny rovněž právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních nebo etnických menšin.

Jednou ze základních podmínek odstranění společenské nerovnosti Romů je změna filozofie školského systému, který je povinen akceptovat ve výchovně-vzdělávacím procesu přítomnost romských dětí s jejich etnickou, kulturní a sociální odlišností.

Mimořádného významu nabývá odpovědnost školy za kvalitu výchovné složky vzdělávacího programu s cílem připravit romské dítě k plnohodnotnému občanství a pozitivní emancipaci při současném úsilí o cílevědomou orientaci všech dětí k tolerantnímu soužití.

5.3.1. PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Podle údajů z roku 1998 mateřské školy navštěvuje jen minimální počet romských dětí.

Rodina nemá potřebu je do školek posílat, nebo je důvod ekonomického původu.

Možnou změnu by mohla přinést přítomnost romských asistentů, kteří by dětem pomohli s jazykovou i sociální bariérou. Další možností by byla finanční podpora mateřským školám s romskými dětmi.

5.3.2. PŘÍPRAVNÉ TŘÍDY

Zvyšujícím se počtem dětí bez mateřských škol se snižuje možnost lépe se adaptovat

v prostředí škol základních. Tento problém by mohly vyřešit přípravné třídy při základních školách. Přípravné ročníky v České republice existují v podobě

experimentu od roku 1993. Nesporně by měly být podpůrným nástrojem pro úspěšný vstup romských dětí do procesu vzdělávání, ale vždy tomu tak není.

Aby dítě úspěšně absolvovalo základní školu, je důležité, aby bylo obecně inteligentní.

Obecná inteligence není vrozená, ale vrozené jsou předpoklady k jejímu rozvíjení. Děti z romských rodin mají inteligenci rozvinutou jiným směrem, důvodem je to, že jsou od narození stimulovány jinak než děti neromské. Možností, jak dětem pomoci, aby se

rychleji adaptovaly do školního prostředí, je zřizování nultých ročníků, kde se děti připravují na první třídu. Cílem těchto ročníků je, aby si děti osvojily pojmy jako je sešit, tužka, pastelka apod. a aby se s nimi naučily pracovat. Děti vede pedagog, který se jim také snaží rozšířit slovní zásobu a učí je komunikaci, která pro jejich prostředí není obvyklá.

Přípravné ročníky nejsou určeny pouze pro romské děti, ale i pro děti ze sociálně slabších rodin, kde se objevují některé shodné rysy jako v romských rodinách. Dětem, které absolvují tento nultý ročník, se zvyšuje šance na zvládnutí školních požadavků, mají možnost dosáhnout lepších výsledků, případně vyššího stupně vzdělání.

5.3.3. ZÁKLADNÍ ŠKOLY

První ročník základní školy je důležitý ve formování postoje dítěte ke škole a ke vzdělávání. Musí se adaptovat na svou roli žáka. V případě, že je dítě frustrováno

svými neúspěchy, rodina mu neposkytuje dostatečnou oporu a okolí jej v jeho snaze demotivuje, může dojít k narušení vývoje osobnosti. Sekundární etapa socializace ve školním prostředí je poté velmi komplikovaná. Dítě není schopné tuto situaci samo změnit, ve škole se mu dostává záporného hodnocení, setkává se s výčitkami a tresty,

opouští jej pozitivní motivace, izoluje se od svých vrstevníků a spolužáků, trápí jej myšlenky vlastní méněcennosti.

Romské děti jsou většinou již od počátku školní docházky považovány za neschopné

vzdělání a automaticky jsou přeřazovány do speciálních škol. Rozdíly kulturní a jazykové jsou ignorovány. Zvláštní školy jsou určeny pro děti s lehkou mentální

retardací, tzn. jejich IQ dosahuje hodnot 50 – 69. Aby žák mohl být do zvláštní školy umístěn, je třeba, aby u něj byla provedena pečlivá a kvalifikovaná diagnóza úrovně jeho rozumových schopností. V mnoha případech se rodiče dožadují umístění jejich dítěte do speciální školy, v jejímž absolvování spatřují snadnější cestu k dokončení povinné školní docházky.

Obecně vžitou představou je větší procentuelní umístění romských dětí ve speciálních školách než ve školách běžných. Nezřídka je tento jev považován za důkaz toho, že Romové jsou nevzdělatelní, nepřizpůsobiví a méně inteligentní. Romské děti mají větší problémy se zvládnutím základní školní docházky, nicméně tento fakt není dán jejich původem.

Školní osnovy jsou sestavovány v souladu s požadavky majoritní skupiny. Mluví se na vyzvání paní učitelky, sedí se mlčky a nehybně, pracuje se samostatně. Tyto a další

rysy českého školství jsou pro romského žáka cizí a trvá mu, než si na ně zvykne.

Hlavní problémy romských dětí na základní škole:

• bilingvismus: různá úroveň znalosti jazyk většiny a menšiny,

• kulturní paranoia-obecná nedůvěra a strach z kultury majority,

• přílišné zaměření na otázku příslušnosti k etnické skupině,

• nezpracovaná agresivita a touha po vzpouře či odplatě,

• nízká důvěra k institucím a organizacím majority,

• vnitřní nejistota, plynoucí z konfliktu sociálních norem a minority,

• zvýšená vnímavost k diskriminaci,

• zvýšená citlivost k paradoxní komunikaci. [13]

Romové vzdělání nepovažují za nejdůležitější bod socializace. Hodnotový žebříček mají orientován spíše materialisticky.

5.3.4. STŘEDNÍ ŠKOLA

Základní školu někteří žáci romského původu nedokončí. Statistiky vykazují, že se většinou jedná o dívky, které se v raném věku stávají matkami. Rozhodující součástí komplexu podmínek pro naplnění cílů Ministerstva školství jsou i výrazné a dlouhodobé podpory motivace žáků ke středoškolskému vzdělání nebo učebním oborům.

Středoškolsky vzdělaných Romů je na našich školách stále málo. Hlavní příčinou je nedokončení základní školní docházky. Pro středoškoláka je velmi důležité vybrat si správný obor a úspěšně jej dokončit, což může být významně ovlivněno ekonomickou situací rodiny či jejím postojem k tradici.