OSOBNOST A RODINA

Dotaz: Uveď 3 Tvoje charakterové vlastnosti

Nejvyšší zastoupení odpovědí zaujala charakteristika nervózní a pracovitý. Odpovědi chlapců byly často protikladné. Uváděli, že jsou hodní a zároveň zlí, pravdomluvní a zároveň prolhaní, hodní a agresivní, pracovití a líní. Chlapci na sebe uvádějí většinou negativní hodnocení, podceňují se, což je v souvislosti s teorií jednou z možných příčin vzniku agrese a násilného chování. Přestože se při sezení s etopedkou zabývají svou osobností a vlastnostmi, tato otázka byla pro ně problematičtější a ne všichni jí plně porozuměli.

U chlapců z běžné základní školy (dále subjekt B) převládají odpovědi hodný, kamarádský, spolehlivý, sportovní. V menší míře se zde objevují záporné vlastnosti:

zlomyslný, drzý, hloupý. Rozsah vlastností se s chlapci z výchovného ústavu (dále subjekt A) těžko srovnává. Jsou zde použita slova jako ctižádostivý, ohleduplný, labilní

15 Příloha č. 6

apod., což i přes nižší průměrný věk subjektu B ukazuje na jeho větší slovní zásobu a tím i intelekt.

Dotaz: Co je pro tebe v životě nejdůležitější

Subjekt A:Většina z chlapců odpověděla, že nejdůležitější v životě je pro ně rodina a láska. Tento výsledek podporuje teorie problémů klientů výchovných ústavů. Téměř každý ze svěřenců se potýká s citovou deprivací - nedostatkem lásky, rodiny, rodinné soudržnosti. Přestože převážně pocházejí z úplných rodin, tento fakt nezajišťuje jistotu kvalitního emočního zázemí. Polovina z nich považuje za nejdůležitější věc v životě vzdělání a zdraví, což je vzhledem k dostupným údajům spíše modelově naučená odpověď.

Odpovědi subjektu B v sestupném pořadí od nejvyššího výskytu: rodina, zdraví, zábava, vzdělání. Přestože se jednalo o otázku otevřenou, většina respondentů odpovídala použitím jedné nebo více z nabízených možností. U subjektu B se však na rozdíl od subjektu A objevily i odpovědi vlastní (např. mé myšlenky)

Tři čtvrtiny respondentů subjektu A na otázku, zda dostávaly kapesné, odpověděly, že ano. Stejné množství uvedlo, že k tomu, aby získaly peníze na to, co chtějí, si peníze vydělají/li prací, pouze 5 z nich uvedlo krádeže. Tato odpověď nekoresponduje se statistikou VÚ Chrastava, která uvádí, že se na krádežích podílí 65% svěřenců.

Dále se v odpovědích objevují půjčky od známých a rodiny. U subjektu B se krádeže v odpovědi neobjevily. Pokud získávali peníze jiným způsobem než kapesným, tak se ve většině případů jedná o to, že poprosí příbuzné.

Dotaz: Co děláš ve volném čase

Svěřenci subjektu A mají v životě mimo ústav na výběr z velkého množství činností, které mohou vykonávat. Z průzkumu vyšlo najevo, že osm z dotazovaných tráví volný čas se svou přítelkyní, hrají fotbal či sportují a navštěvují své kamarády, případně s nimi chodí ven a baví se. Po jednom uvedli za volnočasovou zábavu studium, sledování televize, drogy či spánek.

Subjekt B shodně uvedl trávení volného času s kamarády, nejpočetnější odpovědí byl sport, koníčky, počítač. V odpovědích se na rozdíl od subjektu A vůbec nevyskytuje trávení volného času s přítelkyní. Tento fakt poukazuje na předčasnou sexuální vyspělost subjektu A, což je v souvislosti s teorií jednou z příčin rizikového chování dětí a mládeže.

Na otázku rasové diskriminace odpověděly dvě třetiny respondentů subjektu A, že se s ní ve svém životě nesetkali. Zbytek podle odpovědí diskriminován byl, především ve škole, ve společnosti, případně mezi kamarády. V tomto případě možná nelze objektivně hodnotit jejich odpovědi, jelikož se během dalšího výzkumu projevilo, že někteří z nich plně nerozumí otázce. Dotazovaní subjektu A byli neromského původu, což může zapříčiňovat jejich nulovou zkušenost s rasovou diskriminací.

K otázce, zda se někdy dopustili deliktu, přestupku či trestného činu, 13 z chlapců subjektu A odpovědělo, že ano, 4 ne a zbylí dva si nebyli jisti. Při srovnání se čtvrtletním hodnocením Výchovného ústavu v Chrastavě jsme se dozvěděli, že výsledek dotazníků koresponduje s hodnocením.

Z uvedeného počtu dotazovaných jsme zjistili, že nejčastějším prohřeškem jsou krádeže (47% dotazovaných, VÚ Chrastava uvádí 65%), loupežná přepadení (21%

dotazovaných, VÚ Chrastava uvádí 24%) a dále potom záškoláctví, rvačky, útěky a přepadení. Procentuelní odchylky jsou dány vybraným vzorkem svěřenců a jejich odpověďmi. Subjekt B uvedl, že se v 7 z 18 případů deliktu dopustil. Většinově neuvádí jakého, zmíněny jsou pouze krádeže v Kauflandu.

0

odchylky v odpovědích, založené na pravidelných screeningových testech na p

drog, které provádí zdravotnice ústavu. Ve výzkumu se objevila zajímavá diference u toluenu a hašiše, která

údaje.

Graf č. 2

Zajímavé je porovnání se Subjektem B, který 11x uvádí, že zkušenosti s Zmiňuje nejčastěji alkohol, dále cigarety

LSD. Drogy běžné u subjektu A, nap ě, subjekt A nezmiňuje alkohol a cigarety, které jsou podle záznam výchovného ústavu ve 100% výskytu.

dí, které respondenti uvedli v následujícím tématu, zda n

drogami, můžeme spekulovat o tom, že vzorem chování, jsou pro chlapce jejich vrstevníci, nikoli rodina. Tři čtvrtiny členů rodin podle respondent

rogami zkušenost neměly. dích, založené na pravidelných screeningových testech na přítomnost drog, které provádí zdravotnice ústavu. Ve výzkumu se objevila zajímavá diference uje alkohol a cigarety, které jsou podle záznamů

zda někdo z rodiny , že vzorem chování, jsou

rodin podle respondentů

Dotaz: Co je podle Tebe největší problém mladých lidí

10 dotazovaných subjektu A nachází problém v drogové závislosti. Druhou nejčastější odpovědí byly krádeže, za závažný problém také považovali sex. V jakém smyslu slova však nebylo objasněno. Subjekt B zmiňuje nejčastěji drogy, dále pop music, hip hop,

alkohol, nezkušenost, namachrovanost a okolí. Tyto odpovědi jasně poukazují na rozdílné prostředí, ve kterém se skupiny pohybují.

8.2. VZDĚLÁNÍ

Z dotazníků vyplývá, že nejvyšší dosažené vzdělání rodičů subjektu A je střední škola s maturitou. Tato odpověď však byla zaznamenána pouze 2x u otců. Valná část rodičů je vyučena v oboru, a to jak matky 9x, tak otcové 9x. Základní školu dokončilo již méně rodičů a někteří žáci odpověď na otázku neznali. Vzor rodiny, odkud žáci pocházejí, ovlivňuje jejich další působení ve škole. V některých rodinách převládá model rodičů a prarodičů bez vzdělání. Vzhledem k tomu, že i přes tuto realitu mají zaměstnání, nebo se poměrně kvalitně uživí jiným způsobem, žáci nejsou ke studiu ze stran rodiny

motivováni. Z průběžných rozhovorů s chlapci mají většinově zažitý vzorec, ve kterém k zajištění pracovního místa není vzdělání nutné. Tuto teorii potvrzuje

průzkum Českého statistického úřadu z roku 2001, který uvádím v následující tabulce.

Tabulka č. 4: Vzdělanostní struktura vybraných národnostních skupin obyvatel 15letých a starších (v %)

Národnost Podíl osob se vzděláním

základní/neukončené střední a učňovské úplné střední vysokoškolské

Obyvatelstvo celkem 23 38 28,4 8,9

Z toho: národnost

Česká 22,7 38,5 28,8 8,8

národnost romská 65,4 17,3 5 1,6

Zdroj: Český statistický úřad, 2001

V tabulce zmiňujeme vedle národnosti české národnost romskou z důvodu 90%

romského původu subjektu A a 100% českého původu subjektu B. Z výsledků Českého

statistického úřadu o sčítání lidu z roku 2001 však plyne, že z celkového počtu 10 230 060 obyvatel České republiky se k romské národnosti přihlásilo 11 746 osob.

U subjektu B se 5x u matek a 6x u otců objevilo vzdělání vysokoškolské. Zbylé odpovědi jsou rozptýleny mezi vzdělání střední s maturitou a menšinově vyučení v oboru. Statisticky se momentálně ze zkoumané základní školy nejvíce studentů hlásí na gymnázia, protože se vzhledem k úbytku dětí a redukcí míst na středních školách většina žáků na vybranou školu dostane. Z 50 dětí se na učňovský obor hlásí pouze 1-2 žáci. Tato aspirace koresponduje s modelem rodičů a můžeme potvrdit, že nejvyšší dosažené vzdělání rodičů má na motivaci ke vzdělání jejich potomků vliv.

Aby bylo možné analyzovat možnosti dalšího vzdělávání svěřenců výchovných ústavů, bylo třeba zjistit, za jak významné považují studium a školní docházku. 90% žáků si myslí, že význam vzdělání je velký, zbylých 10% ho považuje za méně potřebné nebo nepotřebné. Podle těchto výsledků usuzuji na vysokou motivaci ke studiu, která nekoresponduje se schopnostmi respondentů (intelekt, volní vlastnosti apod.).

Odpovědi na otázku, zda by chtěli dále studovat a zvyšovat si kvalifikaci, nebyly již tak jednoznačné. Zhruba polovina by chtěla jít dál do školy, čtvrtina již nechce a zbylí nevědí. Přínosem školy je pro ně především vzdělání, chování, rozum či podle nich žádný přínos neexistuje. Se vzděláním souvisela další otázka směřující k jejich povolání. V chrastavském výchovném ústavu je zřízena střední škola – dvouletý obor stavební práce, proto i osm ze svěřenců sdělilo, že jejich budoucím povoláním bude zedník. Ostatní vidí svou budoucnost v činnosti pekařské, pokrývačské, ve zdravotnictví či neví. Jedná se o povolání, se kterými se chlapci ve svém životě setkávají. Jeden automechanik, autoklempíř, instalatér nebo řidič, atd. Součástí otázky také bylo, zda si myslí, že vysněného povolání mohou dosáhnout. Polovina sdělila, že nemůže,

protože na to nemá čas, je ve výchovném ústavu, nemají na to, apod., druhá polovina neví, ale myslí si, že to nedokážou.

Subjekt B většinou není rozhodnut o svém budoucím povolání. Drtivá část respondentů postupuje na gymnázium, u kterého se i v odpovědi objevilo, že je východiskem v nerozhodnosti o povolání. Zajímavým úkazem bylo, že i přesto, že většina chlapců otázku o povolání nezodpověděla, téměř všichni zaškrtli, že toho mohou dosáhnout.

Tento jev podporuje teorii o tom, že pracovní trh je žákům běžných škol otevřen a oni jsou si svých schopností vědomi.

Dotazník se také dotýkal oblíbenosti žáků v kolektivu. 11 z dotazovaných u subjektu A je přesvědčeno, že jsou oblíbení, 3 sdělili, že oblíbení nejsou a zbytek neví.

Oblíbenost v kolektivu nám naznačuje sociokulturní prostředí, ve kterém chlapci studovali a které je ovlivňovalo. Pozitivní atmosféra mezi dětmi působí motivačně a stimuluje je k aktivnímu přístupu. Mnoho z nich také navštěvovalo školní družinu.

Většina pravidelně, pouze 5 z nich nenavštěvovalo družinu vůbec.