Orgány OPS

4.2.3 Nadace a nadační fondy

I nadace a nadační fondy se dočkaly změny, jejich novou úpravu nalezneme přímo v NOZ.

Do konce roku 2013 se nadace a nadační fondy řídily zákonem 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, který byl s účinností NOZ také zrušen. Z nadací a nadačních fondů se vytvořily podmnoţiny tzv. fundací. Jak jiţ bylo uvedeno výše, jedná se o sdruţení

Povinné

Statutární orgán - ředitel

Správní rada

Dozorčí rada

Nepovinné Jiné orgány

majetku slouţící ke konkrétně vymezenému účelu. Nová právní legislativa by měla být přínosná především pro nadační fondy, jelikoţ jim umoţňuje moţnosti širších aktivit.

Nadace a nadační fondy jsou řazeny mezi specifické NNO. V současnosti hrají v neziskové sféře velmi významnou úlohu. Jsou zakládány k naplňování celospolečensky prospěšných úkolů a cílů, mezi které nejčastější patří humanitární, environmentální, sociální, vědecké, kulturní, tělovýchovné a jiné aktivity. Prostředky poskytnuté nadací nebo nadačním fondem jsou účelově vázány (Stejskal, Kuvíková a kol., 2012).

Nadace

Současné české právo vymezuje nadace jako tzv. účelové sdruţení majetku zřízené zakladatelem nebo zakladateli k trvalé sluţbě společensky nebo hospodářsky uţitečnému účelu. Zákon zakazuje zaloţení nadace, která by slouţila výlučně k výdělečným cílům.

Majetek nadace se skládá z nadačního jmění (jistiny) a ostatního majetku nadace. Nadační jmění představuje v peněţním vyjádření souhrn peněţitých i nepeněţitých vkladů a nadačních darů zapsaných do nadačního rejstříku. Nadace pro naplnění hlavního účelu, pro který byla zaloţena, vyuţívá výnosy z nadačního jmění a ostatní majetek nadace.

Aby mohla být nadace zřízena, musí splnit vkladovou povinnost, jejíchţ výše je stanovena na částku minimálně 500 tis. Kč (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění).

Nadační fond

Nadační fond je stejně jako nadace zakládán k účelu uţitečnému společensky nebo hospodářsky. Na nadační fond i na nadaci se pohlíţí jako na rovnocenné nadační subjekty. Pozice sponzorů a dárců je u obou subjektů stejná. Majetek nadačního fondu tvoří souhrn vkladů a darů. Nadační fond na rozdíl od nadace nemá povinnost vytvářet nadační jistinu ani nadační kapitál. K dosahování hlavní činnosti, pro kterou byl zaloţen, vyuţívá nadační fond všechen svůj majetek.

4.2.4 Evidované právnické osoby

Evidované právnické osoby nebyly uvedením NOZ nějak dotčeny a i nadále se řídí zákonem č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech.

Zákon umoţňuje církvím a náboţenským společnostem zakládat právnické osoby tzv. evidované právnické osoby, musí však být splněny zákonem stanovené podmínky.

Příslušný orgán církve nebo náboţenské společnosti předloţí návrh na vznik evidované právnické osoby MK ČR (Stejskal, Kuvíková a kol., 2012, s. 77).

Církve, náboženské společnosti a církevní právnické osoby

Na území České republiky fungují státem uznané církve a náboţenské společnosti na základě registrace podle zákona o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů.

Církve a náboţenské společnosti lze definovat následovně:

„Církví a náboženskou společností je dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby“ (Kolektiv autorů, 2008, s. 41).

Církev a náboţenská společnost jsou instituce na stejné úrovni, spočívá pouze na rozhodnutí zakladatele nebo zakladatelů, zda zaloţí církev nebo náboţenskou společnost. U obou subjektů se jedná o právnickou osobu s vlastní strukturou, způsob řízení instituce odpovídá příslušným orgánům a vnitřním předpisům (Stejskal, Kuvíková a kol., 2012).

společnostech, coţ mělo za následek nárůst počtu takto vymezených společností. Naopak tomu bylo v roce 1998, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, který novelizoval jiţ zmíněný zákon č. 509/1991 Sb. Nová právní úprava obsahovala přísnější poţadavky na nadace a nadační fondy, coţ se projevilo v podstatné redukci jejich počtu. S platností tohoto zákona se také rozštěpil počet dosavadních nadací na počet nadací a počet nadačních fondů. Evidované právnické osoby se při svém zaloţení, vzniku, působení a zániku řídí zákonem č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech, v platném znění).

4.3 Právní formy dle ZOK

Zákon o obchodních korporacích představuje zkrácený název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech. Zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK) nahradil v určitých částech 1. ledna 2014 dosavadní obchodní zákoník (ObchZ).

Ten byl přijat v roce 1991 a při jeho tvorbě se autoři inspirovali zejména zákoníkem mezinárodního obchodu, prvorepublikovou a německou právní úpravou. Od svého vzniku vyţadoval celou řadu novelizací, které měly různé příčiny. Změny v zákoně si ţádaly nejenom potřeby transformující se ekonomiky, ale i potřeba sladění se s právem EU. Časté úpravy ObchZ vedly k vytvoření celistvého kodexu, jenţ vedle stávající občanského zákoníku ztvárnil větev soukromého práva. Rozdvojené soukromé právo s sebou neslo celou řadu potíţí, jelikoţ v některých situacích nebylo zřejmé, kterým zákoníkem se mají právní vztahy řídit. Nejen z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o zrušení ObchZ a integraci soukromého práva do občanského zákoníku (Nový občanský zákoník, 2014).

V případě ZOK nejde o úplného následovníka ObchZ, ale o zvláštní předpis, jenţ se věnuje problematice úzkého vymezení okruhu právnických osob – obchodních korporací.

Pod výraz obchodní korporace spadají všechny formy obchodních společností a druţstev.

Úpravy ZOK se zaměřují zejména na tuzemské formy těchto korporací, jelikoţ evropské koncerny jsou primárně upraveny zvláštními předpisy EU.

ZOK poskytuje informace o základních předpokladech fungování obchodních korporací.

Upravuje podmínky jejich zaloţení, rozloţení vnitřní struktury orgánů, odpovědnosti členů těchto orgánů, aktivit v rámci koncernu aţ po jejich zrušení. V ZOK se nenachází všechny tyto podmínky, protoţe některé jsou řešeny na obecnější úrovni v NOZ, jiné oproti tomu na specifičtější úrovni ve zvláštních zákonech, například v zákoně o přeměnách obchodních společností (Nový občanský zákoník, 2014).

Zákon o obchodních korporacích je rozdělen do tří částí (obchodní korporace, ustanovení závěrečná a přechodná a účinnost), které obsahují osm hlav. Hlava I vymezuje společná ustanovení, zaloţení obchodní korporace, jednočlennou společnost, vklad, základní kapitál, podíl, orgány obchodní korporace, vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce, podnikatelská seskupení, neplatnost obchodní korporace, zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci. Hlavy II., III., IV., V. a VI. se dále věnují jednotlivým obchodním korporacím.

Zákon o obchodních korporacích rozeznává tyto právní formy:

 veřejná obchodní společnost;

 komanditní společnost;

 společnost s ručením omezeným;

 akciová společnost;

 druţstvo – bytové a sociální druţstvo (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění).

5 Sociální družstvo

Se schválením NOZ, který vešel v platnost 1. ledna 2014, vznikla nová právní forma – sociální druţstvo, jehoţ právní úprava se nalézá v zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Vznik této nové právní formy byl důsledkem podpory rozvoje sociálního podnikání v České republice.

Definice sociálního druţstva dle ZOK:

„Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje.“

Název firmy musí nést označení „sociální druţstvo“. Zákon zakazuje sociálnímu druţstvu jinou transformaci neţ na sociální druţstvo. Jestliţe sociální druţstvo poskytuje obecně prospěšné činnosti pro znevýhodněné osoby pouze uspokojováním jejich bytových potřeb, musí být tyto osoby současně jeho členy.

Ve stanovách sociálního druţstva nalezneme kromě obecných náleţitostí stanov druţstva také cíle a podmínky činnosti sociálního druţstva v souladu s jeho sociálně začleňovací funkcí a podporou místního rozvoje. Stanovy také obsahují podrobnější podmínky nakládání se ziskem v souladu s účelem činnosti sociálního druţstva (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění).

Členem sociálního druţstva se můţe stát fyzická osoba pouze tehdy:

a) vykonává-li pro sociální druţstvo činnost na základě pracovního poměru,

b) vykonává-li pro sociální druţstvo práci bez nároku na odměnu mimo rámec pracovního poměru na principu dobrovolnosti nebo

c) jsou-li jí nabízeny sluţby v rámci obecně prospěšné činnosti sociálního druţstva.

V rámci sociálního druţstva se zakazuje přechod a převod druţstevního podílu (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění).

Oproti běţnému druţstvu sociální druţstvo nesmí:

 vydávat dluhopisy;

 zajišťovat splnění povinností jiných osob;

 být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti nebo se přímo, či nepřímo účastnit na podnikání jiných osob, ledaţe s tím členská schůze sociálního druţstva vysloví předchozí souhlas;

 být stranou smlouvy o tichém společenství;

 převést, zastavit nebo pronajmout závod nebo pobočku nebo jejich část; to neplatí v případě, ţe druhou smluvní stranou je jiné sociální druţstvo (Dohnalová, 2012, s. 112).

Obrázek 5: Orgány sociálního družstva Zdroj: vlastní

Sociální druţstvo smí, je-li to v souladu se stanovami, rozdělit nejvýše 33 % svého disponibilního zisku mezi své členy. K rozdělení části disponibilního zisku můţe přistoupit

Orgány družstva

Povinné

Členská schůze Představenstvo Kontrolní komise

Nepovinné

Jiné orgány

sociální druţstvo aţ poté, co z této části doplní rezervní fond a ostatní fondy tvořené ze zisku, byly-li zřízeny.

Při hlasování na členských schůzích disponuje kaţdý člen jedním hlasem. Stanovy mohou určit, ţe člen, fyzická osoba, můţe drţet aţ 10 % všech hlasů v sociálním druţstvu a člen, který je právnickou osobou, můţe disponovat aţ 25 % všech hlasů v sociálním druţstvu (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění).

Sociální druţstvo na rozdíl od právních forem zřízených podle občanského zákoníku (spolek, nadace, nadační fond, ústav) nemůţe vykonávat vedlejší hospodářskou činnost.

V případě formy sociální druţstvo by se mělo zpravidla jednat o malé druţstvo, které svou strukturou připomíná spolek, jehoţ členové vloţili do spolku počáteční vklad. Sociální druţstvo však můţe oproti spolku vykonávat pouze činnost, pro kterou bylo zřízeno (Transformace občanské společnosti, 2013).

6 Charakteristika společnosti MAJÁK o.p.s.

6.1 Základní informace

Název subjektu: MAJÁK o.p.s.

Sídlo: Liberec 14, Konopná 776, PSČ 460 14

Právní forma právnické osoby: Obecně prospěšná společnost

IČO 25405276

Zakladatel: Sbor Jednoty bratrské v Liberci, IČ: 46744860 Boţeny Němcové 54/9, Liberec V-Kristiánov, 460 05 Liberec

Nadace EURONISA, IČ: 46748504

Rumjancevova 696/3, Liberec I-Staré Město, 460 01 Liberec

Obecně prospěšná společnost MAJÁK o.p.s. byla zaloţena 1. dubna 1999 Sborem Jednoty bratrské a Nadací EURONISA. Do rejstříku obecně prospěšných společností byla zapsána 5. srpna 1999 a je registrována u Krajského soudu v Ústí nad Labem (MAJÁK o.p.s., 2012 b).

Společnost se řídí svým posláním, které má být nápomocné při řešení negativních sociálních jevů rozšířených mezi dětmi, mládeţí a mladými dospělými, a to jak preventivním působením, tak při řešení jiţ vzniklých situací pomocí odpovídajících programů, sociálních sluţeb a volnočasových aktivit.

53 Obrázek 6: Logo společnosti MAJÁK o.p.s.

Zdroj: Výroční zpráva 2013 MAJÁK o.p.s.

6.2 Druh obecně prospěšných služeb

V rejstříku obecně prospěšných společností má společnost MAJÁK o.p.s. zapsány následující druhy sluţeb:

a) Přednášková a poradenská činnost v oblasti prevence negativních sociálních jevů vyskytujících se mezi mladými lidmi se zaměřením na:

 prevenci závislosti na drogách, nikotinu, hracích automatech apod.,

 prevenci projevů rasismu, extremismu, antisemitismu a xenofobie,

 prevenci růstu kriminality a násilí,

 problematiku fanatismu a náboţenských sekt,

 problematiku partnerských vztahů a sexuální výchovy, včetně problematiky sexuálně přenosných chorob a otázek spojených s interrupcemi,

 problematiku netolismu, počítačové kriminality a rizik virtuálního světa.

b) Provoz bezpečného klubového prostoru, kde lze trávit volný čas a realizovat se v netradičních volnočasových aktivitách; poskytování pomoci a podpory mladým lidem v obtíţných a rizikových ţivotních situacích prostřednictvím odpovídajících sociálních sluţeb.

c) Terénní sociální práce – touto formou mladým lidem v nepříznivé ţivotní situaci nabízet další sociální sluţby a volnočasové aktivity.

d) Organizace diskusních a zájmových klubů, seminářů a dílen pro mládeţ.

e) Pořádání kulturních, sportovních a jiných obdobných akcí zaměřených na prevenci výše uvedených negativních sociálních jevů u cílových skupin (např. tábory, soutěţe, koncerty, apod.).

f) Provoz linky důvěry a poradenského centra pro mládeţ, rehabilitačního a resocializačního střediska.

g) Zprostředkování sluţeb poskytovaných jinými obdobně zaměřenými subjekty mladým lidem.

h) Vzdělávací činnost – organizace přednášek, kurzů a seminářů, včetně dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a odborného vzdělávání v sociální oblasti.

Doplňkové činnosti společnosti:

 pronájem a půjčování věcí movitých,

 poradenská a konzultační činnost mimo cílovou skupinu obecně prospěšných sluţeb Společnosti,

 reklamní činnost,

 vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti mimo cílovou skupinu obecně prospěšných sluţeb Společnosti (MAJÁK o.p.s., 2012 a).

6.3 Programy primární prevence

Obecně prospěšná společnost MAJÁK poskytuje systém preventivních programů, které jsou zaměřeny na podporu komplexní výchovy mladého člověka. V rámci programů je ţákům a studentům kladen důraz na vnímání hodnot člověka, nalezení a uspořádání základních ţivotních priorit a uchopení vlastní zodpovědnosti.

Programy primární prevence jsou realizovány na základních a středních školách. Hlavní cílovou skupinou pro nabízené programy jsou ţáci ZŠ a studenti SŠ, kteří ještě umoţňují efektivní působení na tvoření hodnot a norem, které jsou důleţité pro zdravý vývoj mladého jedince. Prevence je dále zaměřena na osoby ve věku 6–19 let, kteří jsou ohroţeni tlakem vrstevnických skupin, nebo kteří projevují či jim hrozí přijetí rizikového, společensky neţádoucího způsobu ţivota.

Lektoři v programech vyuţívají metodiku proţitkové pedagogiky, prvky dramatické výchovy a proměňující se styly učení. V programu vytváří bezpečný prostor pro studenty, jeţ mohou beze strachu a ostychu mluvit o všech tématech souvisejících s dospíváním.

Vedle poskytování informací, znalostí a dovedností v rámci dané problematiky přednášející poskytují pomoc při porozumění vlastní hodnoty a jedinečnosti, motivaci k ţivotu bez psychických a fyzických závislostí a zbytečných dluhů a vytvářejí prostor k respektování odlišností druhých lidí (MAJÁK o.p.s., 2015 c).

Poskytované programy primární prevence na ZŠ a SŠ:

 Prevence závislosti na drogách, nikotinu, hracích automatech a dalších nedrogových závislostí.

 Prevence projevů rasismu, extremismu, antisemitismu a xenofobie.

 Prevence růstu kriminality a násilí.

 Problematika fanatismu a náboţenských sekt.

 Problematika partnerských vztahů a sexuální výchovy, sexuálně přenosných chorob a otázek spojených s interrupcemi.

 Problematika netolismu, počítačové kriminality a rizik virtuálního světa (MAJÁK o.p.s., 2015 b).

Tabulka 3: Preventivní programy 2013 společnosti MAJÁK o.p.s.

Oblasti prevence Název programu Počet programů Počet žáků

Prevence v oblasti sexuality

Druhý stupeň ZŠ

Partnerské vztahy 18 386

Sexualita 40 792

Pohlavně přenosné nemoci 15 271

Antikoncepce 16 323

Drogová problematika I. 13 264

Drogová problematika II. 13 255

Drogová problematika III. 13 241

Střední školy Drogová problematika I. 21 546

Drogová problematika II. 21 540

Prevence agrese a

Zdroj: Výroční zpráva 2013 MAJÁK o.p.s.

Společnost MAJÁK o.p.s. se věnuje primární prevenci jiţ od roku 1999, kdy byla zaloţena. Na začátku svého působení nabízela čtyři základní přednášky a své sluţby poskytovala pouze základním školám. Svou popularitu si získaly zejména přednášky na téma „Sexuální výchova pro školy“ a drogová problematika (Veřejný rejstřík a Sbírka

listin, 2000). Zájem o tato témata vydrţel aţ do současnosti a lze je zařadit mezi nejţádanější. Od roku 2003 začíná společnost MAJÁK nově působit i na středních školách.

Společnost s ohledem na rostoucí rizika a problémy současného ţivota pravidelně rozšiřuje nabídku svých programů primární prevence. V roce 2013 zařadila do své nabídky pro školy tři nové programy, a tím zvýšila počet nabízených programů jiţ na třiadvacet (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, 2014).

Obrázek 7: Graf počtu preventivních programů v letech 1999–2013 Zdroj: vlastní

Jak jiţ bylo uvedeno výše, preventivní programy poskytuje společnost jiţ od svého vzniku.

V prvních dvou letech zajišťoval lekce primární prevence na školách pouze jediný lektor.

Rostoucí poptávce po přednáškách musel být časem přizpůsoben i počet lektorů. Z důvodu zaškolování nových lektorů je v obrázku č. 6 vidět značný pokles počtu programů v letech 2007 a 2008. Investice do rozvoje týmu lektorů se však vyplatila, coţ je vidět na nárůstu počtu programů v roce 2009 (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, 2011). V roce 2013 uskutečnila společnost jiţ 738 programů primární prevence. Tento počet zaručuje MAJÁKU prvenství největšího poskytovatele preventivních programů v Libereckém kraji.

Za dobu svého působení si MAJÁK o.p.s. udělal dobré jméno a díky kvalitě svých sluţeb se stal dlouholetým partnerem velkého počtu škol v Libereckém kraji (Veřejný rejstřík

Počet preventivních programů v letech 1999 - 2013

Obrázek 8: Graf počtu oslovených žáků a studentů v letech 2001–2013 Zdroj: vlastní

Od svého vzniku oslovila společnost MAJÁK o.p.s. prostřednictvím programů primární prevence více neţ 100 tis. ţáků a studentů. Jedná se o studenty a ţáky převáţně z Libereckého kraje, své působiště však společnost našla i za jeho hranicí (např. v Praze).

6.4 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Od roku 2010 poskytuje společnost MAJÁK o.p.s. sociální sluţbu v podobě provozování nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ (dále jen NZDM). Tuto sociální sluţbu poskytuje společnost dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách zaměřené na práci s rizikovou mládeţí.

V současné době provozuje společnost tři NZDM:

 NZDM Zakopanej pes – zkráceně Zapes (Liberec a okolí);

 NZDM Voraz (Nové Město pod Smrkem a okolí);

2001 2002 2005 2006 2007 2008 2010 2011 2012 2013 3000 2500

Počet oslovených žáků a studentů v letech 2001-2013

Nízkoprahové kluby jsou určeny mladým lidem ve věku 10–26 let (NZDM Zapes), 13–26 let (NZDM Voraz), 15–26 let (NZDM Vagón), kteří se rizikově chovají nebo jsou tímto společensky neţádoucím a rizikovým chováním ohroţeni, dále dospívající mládeţi v sociálním vyloučení, která sama nedokáţe řešit své sociální a osobní situace.

Nízkoprahové kluby nevyţadují ţádnou formu členství nebo registrace. Zájemci nemusí sdělit své jméno ani jiné informace, sluţby klubu poté mohou vyuţívat anonymně pod přezdívkou. Uţivatelé mohou kluby navštěvovat a vyuţívat nabízené aktivity kdykoli v rámci otevírací doby. Poskytované sluţby jsou všem jednotlivcům spadajícím do cílové skupiny poskytovány stejně bez ohledu na původ, orientaci, rasu, náboţenské vyznání, pohlaví, politickou orientaci či sociální postavení. Základní sluţby nízkoprahových zařízení jsou poskytovány bezplatně (MAJÁK o.p.s., 2015 a).

„Zařízení nabízejí své služby v souladu s principem křesťanské hodnoty:

 úcta k člověku a nezcizitelnost lidské důstojnosti;

 svobodná vůle a odpovědnost jednotlivce;

 podpora tradičního modelu rodiny;

 respektování křesťanských hodnot pracovníků klubu ve vztahu k lidskému životu, sexualitě, násilí a k dalším tématům„ (MAJÁK o.p.s., 2015 a).

6.5 Hospodaření společnosti

Do roku 2000 byla činnost společnosti MAJÁK o.p.s. financována zejména prostřednictvím státních a nadačních fondů. Od druhé poloviny roku 2000 se společnost

In document TRANSFORMACE VYBRANÉHO PODNIKU NA JINÝ PRÁVNÍ SUBJEKT (Page 43-0)