Graf počtu preventivních programů v letech 1999

Jak jiţ bylo uvedeno výše, preventivní programy poskytuje společnost jiţ od svého vzniku.

V prvních dvou letech zajišťoval lekce primární prevence na školách pouze jediný lektor.

Rostoucí poptávce po přednáškách musel být časem přizpůsoben i počet lektorů. Z důvodu zaškolování nových lektorů je v obrázku č. 6 vidět značný pokles počtu programů v letech 2007 a 2008. Investice do rozvoje týmu lektorů se však vyplatila, coţ je vidět na nárůstu počtu programů v roce 2009 (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, 2011). V roce 2013 uskutečnila společnost jiţ 738 programů primární prevence. Tento počet zaručuje MAJÁKU prvenství největšího poskytovatele preventivních programů v Libereckém kraji.

Za dobu svého působení si MAJÁK o.p.s. udělal dobré jméno a díky kvalitě svých sluţeb se stal dlouholetým partnerem velkého počtu škol v Libereckém kraji (Veřejný rejstřík

Počet preventivních programů v letech 1999 - 2013

Obrázek 8: Graf počtu oslovených žáků a studentů v letech 2001–2013 Zdroj: vlastní

Od svého vzniku oslovila společnost MAJÁK o.p.s. prostřednictvím programů primární prevence více neţ 100 tis. ţáků a studentů. Jedná se o studenty a ţáky převáţně z Libereckého kraje, své působiště však společnost našla i za jeho hranicí (např. v Praze).

6.4 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Od roku 2010 poskytuje společnost MAJÁK o.p.s. sociální sluţbu v podobě provozování nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ (dále jen NZDM). Tuto sociální sluţbu poskytuje společnost dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách zaměřené na práci s rizikovou mládeţí.

V současné době provozuje společnost tři NZDM:

 NZDM Zakopanej pes – zkráceně Zapes (Liberec a okolí);

 NZDM Voraz (Nové Město pod Smrkem a okolí);

2001 2002 2005 2006 2007 2008 2010 2011 2012 2013 3000 2500

Počet oslovených žáků a studentů v letech 2001-2013

Nízkoprahové kluby jsou určeny mladým lidem ve věku 10–26 let (NZDM Zapes), 13–26 let (NZDM Voraz), 15–26 let (NZDM Vagón), kteří se rizikově chovají nebo jsou tímto společensky neţádoucím a rizikovým chováním ohroţeni, dále dospívající mládeţi v sociálním vyloučení, která sama nedokáţe řešit své sociální a osobní situace.

Nízkoprahové kluby nevyţadují ţádnou formu členství nebo registrace. Zájemci nemusí sdělit své jméno ani jiné informace, sluţby klubu poté mohou vyuţívat anonymně pod přezdívkou. Uţivatelé mohou kluby navštěvovat a vyuţívat nabízené aktivity kdykoli v rámci otevírací doby. Poskytované sluţby jsou všem jednotlivcům spadajícím do cílové skupiny poskytovány stejně bez ohledu na původ, orientaci, rasu, náboţenské vyznání, pohlaví, politickou orientaci či sociální postavení. Základní sluţby nízkoprahových zařízení jsou poskytovány bezplatně (MAJÁK o.p.s., 2015 a).

„Zařízení nabízejí své služby v souladu s principem křesťanské hodnoty:

 úcta k člověku a nezcizitelnost lidské důstojnosti;

 svobodná vůle a odpovědnost jednotlivce;

 podpora tradičního modelu rodiny;

 respektování křesťanských hodnot pracovníků klubu ve vztahu k lidskému životu, sexualitě, násilí a k dalším tématům„ (MAJÁK o.p.s., 2015 a).

6.5 Hospodaření společnosti

Do roku 2000 byla činnost společnosti MAJÁK o.p.s. financována zejména prostřednictvím státních a nadačních fondů. Od druhé poloviny roku 2000 se společnost více zaměřila na moţnost získávání finančních prostředků pro svou společnost od soukromých firem (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, 2002). MAJÁK oslovoval zejména prosperující společnosti na Liberecku. Změna strategie získávání finančních zdrojů pro zajištění činnosti společnosti nepřinesla okamţité výsledky, ale jiţ v roce 2001 se jí podařilo zajistit 65 986 Kč na základě smlouvy o daru nebo smlouvě o reklamě (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, 2003). Do roku 2009 se společnosti MAJÁK o.p.s. povedlo získat prostřednictvím smluv o daru nebo reklamě 995 766 Kč. I přes získání finančních

prostředků od soukromých firem zůstávají hlavním zdrojem financování činnosti finanční granty, dotace a příspěvky.

Tabulka 4: Rozvaha společnosti MAJÁK o.p.s. k 31. 12. 2013 v tis. Kč Rozvaha

Počáteční stav k 1. 1. 2013 Konečný stav k 31. 12. 2013

Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva

Samostatné movité věci 108 108

Oprávky k samostatným movitým věcem -60 -84

Pokladna 48 56

Poskytnuté provozní zálohy 16 2

Jiné pohledávky 0 1

Dodavatelé 29 27

Přijaté provozní zálohy 0

Zaměstnanci 197 180

Ostatní závazky 0 2

Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení 104 86

Ostatní přímé daně -13 8

Dotace ze státního rozpočtu 32

Dotace z rozpočtu územně sam. celků 1

Výsledek hospodaření běţného období 0 -357

Celkem 819 819 354 354

Zdroj: Výroční zpráva 2013 MAJÁK o.p.s.

Společnost MAJÁK o.p.s, stejně jako jiné společnosti, musí zachytit svůj majetek a zdroje jeho krytí do rozvahy. Z rozvahy je vidět, ţe společnost nevlastní ţádné budovy. Prostory klubu a správa společnosti působí v budovách Jednoty bratrské, v případě klubu v Hrádku nad Nisou jsou prostory pronajímány od města.

Společnost MAJÁK je obecně prospěšnou společností a jejím primárním cílem je tedy poskytování obecně prospěšných sluţeb, coţ jsou činnosti uspokojující určitou potřebu.

Sluţba je poskytována všem za stejných podmínek a její výsledek je uţitečný efekt, nikoliv hmotný statek (Dohnalová, Průša a kol., 2011). V případě společnosti MAJÁK se jedná o sociální sluţby zaměřené na práci s rizikovou mládeţí, provozování nízkoprahových zařízení, přednáškovou a poradenskou činnost a jiné (viz výše). Jelikoţ společnost poskytuje tyto sociální sluţby bezúplatně nebo za minimální ceny (spíše se jedná o příspěvky), je provoz společnosti zajištěn převáţně z provozních dotací, jejichţ výše v roce 2013 činila 2 326 tis. Kč, a z přijatých darů a příspěvků, které dosahovaly ve stejném roce částky 1 020 tis. Kč. Aby si společnost MAJÁK zajistila provozní dotace ze státního rozpočtu, musí kaţdý rok podat ţádost. Do roku 2014 vyřizovalo ţádosti o dotace pro nízkoprahové sluţby Ministerstvo práce a sociálních věcí, od roku 2015 má tento úkol na starosti Liberecký kraj.

Vedle obecně prospěšných sluţeb poskytuje společnost MAJÁK o.p.s. i doplňkové činnosti za úplatu. Mezi nejdůleţitější doplňkové činnosti patří reklamní činnost, která spočívá v obdrţení finančních prostředků, sluţeb nebo hmotných věcí výměnou za propagaci dané společnosti, a pronájem a půjčování movitých věcí, v tomto případě se jedná především o pronájem prostor za příspěvek.

Společnost MAJÁK o.p.s. zaměstnává v současnosti 17 zaměstnanců, z toho 5 lektorů vykonávající programy primární prevence. Na mzdové náklady společnosti přispívají nadace Mezinárodní potřeby a F-nadace. Ve společnosti působí také 5 dobrovolníků.

Tabulka 5: Výkaz zisku a ztrát společnosti MAJÁK o.p.s. k 31. 12. 2013 v tis. Kč Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2013

Náklady Výnosy

Spotřeba materiálu 130 Trţby za sluţby 611

Opravy a udrţování 23 Úroky 1

Cestovné 94 Jiné ostatní výnosy 1

Ostatní sluţby 631 Přijaté dary a příspěvky 1 020

Mzdové náklady 2 501 Provozní dotace 2 326

Zákonné sociální pojištění 783 Výnosy celkem 3 959

Zákonné sociální náklady 74

Ostatní daně a poplatky 5

Dary 3

Jiné ostatní náklady 38 Hospodářský výsledek -357

Odpisy dl. hmotného majetku 24

Poskytnuté příspěvky 8

Poskytnuté členské příspěvky 2

Náklady celkem 4 316

Zdroj: Výroční zpráva 2013 MAJÁK o.p.s.

7 Změna právní formy

Dle NOZ mohou právnické osoby uskutečnit následující přeměny:

 fúze;

 rozdělení;

 změna právní formy.

Pod pojmem fúze chápeme operaci, při níţ dochází ke sloučení dvou nebo více dosud samostatných subjektů do jediného. Společníci dosavadních společností se stávají společníky nastupující společnosti nebo přetrvávající. Fúze se můţe uskutečnit ve dvou podobách, a to ve formě splynutí nebo sloučení společností. Při fúzi splynutím dochází k zániku všech zúčastněných společností a ke vzniku nové nástupnické společnosti, která přebírá práva a povinnosti všech zanikajících osob. Fúze sloučením označuje takové spojení společností, při kterém jedna ze společností přetrvává a pohlcuje ostatní zúčastněné společnosti, které fúzí zanikají (Pelikán, 2010 a).

Rozdělení je naopak operace, při které se samostatný subjekt štěpí. Společníci se stávají společníky jedné nebo více nových nástupnických společností. Při rozdělení můţe a nemusí rozdělovaná společnost zaniknout. V případě, ţe rozdělovaná společnost nezaniká, hovoříme o tzv. rozdělení právnické osoby štěpením se. Za této situace se dosavadní společnost neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejích práv a povinností se převádí na existující nebo nově vzniklou nástupnickou společnost. Pokud rozdělovaná společnost rozdělením zaniká, její práva a povinnosti jsou převáděna na několik nástupnických společností. V případě, ţe zúčastněné nástupnické osoby jiţ existují, jedná se o rozštěpení sloučením. V situaci, kdy nástupnické osoby teprve vzniknou, hovoříme o rozštěpení se zaloţením nových právnických osob.

Změna právních forem je od předchozích dvou přeměn odlišná. Pokud se společnost rozhodne změnit právní formu, tak ve své podstatě nezaniká. Při změně právní formy si transformovaná společnost zachovává svou právní subjektivitu, avšak mění se její forma

a s tím přicházejí související změny ve vnitřních poměrech. Mohou se měnit práva a povinnosti společníků nebo členů (Pelikán, 2010 a).

7.1 Kroky potřebné ke změně právní formy

Přeměny právnických osob jsou vymezeny v zákonu č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev.

Společnost smí změnit svoji právní formu na jinou formu společnosti nebo na druţstvo, nestanoví-li zvláštní právní předpisy něco jiného. Druţstvu je umoţněna změna právní formy na společnost, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného (Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění).

Podle Pelikána (2010 b) byla právní forma právnické osoby dlouho brána jako podstatná a neoddělitelná sloţka její subjektivity. Tato skutečnost neumoţňovala nejen změnu právní formy za ţivota společnosti, ale také změnu státu inkorporace, protoţe i ta je povaţována za změnu právní formy. Jak uvádí Pelikán (2010 b, s. 224): „Česká společnost s ručením omezeným a německá společnost s ručením omezeným jsou považovány za dvě odlišné právní formy.“ Podle původní verze našeho ObchZ byla změna právní formy koncipována jako zrušení transformované společnosti bez likvidace a se vznikem nástupnické společnosti s jinou právní formou. Toto přesvědčení vycházelo z toho, ţe vzniká-li právní subjektivita v důsledku působení stanovených právních norem, nemůţe přeţít změnu právní formy, a tedy i zánik působnosti těchto norem. S časem začalo převaţovat přesvědčení, ţe jádro právní subjektivity spočívá v něčem jiném, reálném. Vyšlo najevo, ţe neexistuje důvod, který by znemoţňoval přetrvání právní subjektivity i po změně právní formy, jelikoţ podstata subjektu zůstává stejná. Do českého práva se tento poznatek promítl aţ v roce 2000.

V současné době tedy změna právní formy neovlivňuje právní subjektivitu a s tím spojené právní postavení podniku. Změna právní formy nemá vliv na práva, povinnosti a veřejnoprávní oprávnění. Ve společnosti se však mění vnitřní uspořádání, orgány, které řídí a kontrolují společnost, rozhodování těchto orgánů a jednání s těmito orgány. Další

obměnu zaznamenají vztahy mezi společností a jejími společníky nebo členy. Mohou se změnit práva a povinnosti společníka nebo člena vůči korporaci, v některých situacích se můţe změnit i rozsah ručení za závazky společnosti. V některých případech se se změnou právní formy můţe změnit i právní postavení korporace, následkem potom můţe být znemoţnění některých právních plnění. Pelikán (2010 b, s. 225) jako příklad uvádí: „Změna právní formy u akciové společnosti, jestliže se společnost zavázala emitovat akcie nebo dluhopisy“. Ty totiţ nemůţe vydávat ţádná jiná společnost jiné právní formy.

7.1.1 Projekt změny právní formy

Při přeměně společnosti nebo druţstva se postupuje a řídí podle projektu přeměny, jedná se tedy o takový základní dokument celé přeměny. Tvorbu projektu přeměny má na starosti osoba zúčastněná na přeměně, ta jej musí zhotovit v písemné formě. V případě, ţe zúčastněnou osobou na přeměně je právnická osoba, je vypracováním projektu přeměny pověřen statutární orgán společnosti.

Projekt změny právní formy obsahuje podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodní společností a druţstev alespoň:

 firmu, sídlo a identifikační číslo společnosti nebo druţstva před změnou právní formy;

 právní formu, jíţ má společnost nebo druţstvo nabýt;

 firmu společnosti nebo druţstva po změně právní formy;

 den, k němuţ byl vyhotoven projekt změny právní formy;

 společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy společnosti nebo druţstva po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku;

 všechny zvláštní výhody, které společnost nebo druţstvo měnící svoji právní formu poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují, a znalci pro ocenění jmění ; přitom se zvlášť uvede komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje;

 pravidla postupu při vypořádání se společníkem nebo členem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jeţ mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, není-li ke schválení změny právní formy nutný souhlas všech společníků;

 při změně právní formy akciové společnosti výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů;

 jména, příjmení a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla osob, které budou po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu obchodní společnosti nebo druţstva, členy dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizuje, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise druţstva;

 mění-li se právní forma na akciovou společnost počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro kaţdého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pravidla postupu a lhůtu pro jejich vydání, údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci akciové společnosti s uvedením, ţe tato místa budou obsazena aţ po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku (Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění).

Akcionářům a členům musí být dostupné následující dokumenty k nahlédnutí v sídle akciové společnosti nebo druţstva, které mění svoji právní formu, minimálně jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze druţstva, na které se bude rozhodovat o schválení změny právní formy:

 projekt změny právní formy;

 zpráva o změně právní formy, pokud se vyţaduje;

 posudek znalce pro ocenění jmění, pokud se vyţaduje;

 řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka a vyţadují-li se, tak i zprávy auditora o jejich ověření.

V případě společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti musí být výše zmíněné dokumenty doručeny společníkům nejméně dva týdny před dnem konání valné hromady, na které se bude o změně právní formy jednat (Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění).

7.1.2 Zpráva o přeměně

Na rozdíl od projektu přeměny, který slouţí jako manuál pro přeměnu, má zpráva o přeměně informativní charakter. Vyhotovením písemné zprávy o přeměně je pověřen statutární orgán kaţdé z právnických osob zúčastněných na přeměně. Zpráva o přeměně má za úkol osvětlit podstatu operace přeměny a její důsledky pro společnost i pro společníky a členy transformující se společnosti. Dochází-li k přeměně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nemusí se zpráva o přeměně vypracovávat (Pelikán, 2010 a).

7.1.3 Zhotovení účetní závěrky

Společnost nebo druţstvo má povinnost vyhotovit ke dni zpracování projektu změny právní formy mezitímní účetní závěrku, není-li den zpracování změny právní formy rozvahovým dnem.

Mezitímní, řádná nebo mimořádná účetní závěrka zhotovená ke dni zpracování projektu změny právní formy musí být ověřena auditorem, pokud ověření účetní závěrky auditorem vyţaduje zákon o auditorech.

Údaje, které slouţí k vyhotovení účetní závěrky, nesmí být starší neţ šest měsíců, počítáno ke dni, v němţ bude změna právní formy schválena.

Pokud je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni vyhotovení projektu změny právní formy niţší neţ základní kapitál, který má mít společnost nebo druţstvo podle projektu změny právní formy, není změna právní formy přípustná. Jestliţe se však společníci nebo členové v projektu změny právní formy zaváţí k příplatkům mimo základní kapitál v takové výši, aby ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku byl vlastní kapitál stejný nebo vyšší neţ základní kapitál, je změna moţná (Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění).

Mezitímní účetní závěrka, která je zhotovena ke dni zpracování projektu, slouţí ke stanovení účetní hodnoty jmění společnosti, a tím i ke stanovení výše vkladů jednotlivých společníků (Pelikán, 2010 b).

Zákon dále ukládá povinnost zhotovit konečnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku veřejné obchodní společnosti a také společnostem a druţstvům, které při změně právní formy podávají daňové přiznání.

V ostatních situacích se zhotovuje pouze mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku (Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění).

7.1.4 Ocenění jmění znaleckým posudkem

Mění-li dosavadní společnost nebo druţstvo svou právní formu na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, má povinnost nechat ocenit své jmění znaleckým posudkem ke dni vyhotovení projektu změny právní formy.

Posudek znalce pro ocenění jmění společnosti musí obsahovat alespoň:

 popis jmění zanikající společnosti;

 pouţité způsoby ocenění;

 částku, na kterou se jmění zanikající společnosti oceňuje;

 dále znalec uvede, jestli ocenění jmění společnosti nebo druţstva odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle projektu změny právní formy (Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění).

Podle zákona č. 125/2008 Sb., o proměnách obchodních společností a druţstev, nemůţe být v takovémto případě výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vyšší, neţ je částka oceněného jmění vyplývajícího z posudku znalce.

Cílem tohoto oceňování jmění je zamezit tvorbě fiktivního základního kapitálu v kapitálových společnostech a druţstvech. Proto zákonodárce vyţaduje při transformaci vybraných společností ocenění jmění posudkem znalce (Pelikán, 2010 b).

V případě, ţe vlastní kapitál akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo druţstva po změně právní formy nedocílí výše základního kapitálu uvedené v zahajovací rozvaze zhotovené ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, mají společníci povinnost doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku společně a nerozdílně (Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění).

7.1.5 Návrh zápisu změny do obchodního rejstříku

Společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost mohou podat návrh na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku nejdříve po uplynutí třiceti dnů ode dne,

In document TRANSFORMACE VYBRANÉHO PODNIKU NA JINÝ PRÁVNÍ SUBJEKT (Page 57-0)

Graf počtu preventivních programů v letech 1999–2013