Transformaci OPS na nadaci vyuţije především taková OPS, která chce ve své činnosti poskytovat nadační příspěvky a zároveň provozovat svou činnost. Transformace
Orgány ústavu
Povinné
Statutární orgán
-ředitel
Správní rada Revizor
Nepovinné
Dozorčí rada Jiné orgány
78
OPS na nadační fond je vhodná pro všechny společnosti, které dávají přednost struktuře orgánů s kolektivním statutárním orgánem (Deverová, 2011).
Proces transformace OPS na nadaci a nadační fond je shodný s procesem transformace OPS na ústav. OPS musí svolat správní radu, na které se bude projednávat změna právní formy na nadaci nebo nadační fond. Po odsouhlasení změny právní formy nejvyšším orgánem OPS se zhotoví rozhodnutí o změně právní formy na nadaci či nadační fond, které musí být v podobě notářského zápisu a musí obsahovat zakládací listinu, tzv. nadační listinu. Poté společnost podá návrh zápisu změny právní formy OPS na nadaci/nadační fond rejstříkovému soudu. Podáním návrhu změny právní formy se vymaţe OPS zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností a tentýţ den dojde k zápisu na nadaci/nadační fond. Organizace předloţí návrh zápisu nadace/nadačního fondu změnou právní formy OPS na nadaci/nadační fond k příslušnému krajskému soudu. I při této transformaci můţe vznést soud poţadavek na doplnění nebo opravení některých dokumentů.
7.4.1 Zakládací listina nadace
Zakládací listina u nadace musí obsahovat alespoň:
název a sídlo nadace;
jméno zakladatele, jeho bydliště nebo sídlo;
vymezení účelu, pro který se nadace zakládá;
údaj o výši vkladu kaţdého zakladatele;
údaj o výši nadačního kapitálu;
počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají;
počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora;
určení správce vkladů;
podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimţ je lze poskytnout, nebo okruh činností, jeţ nadace můţe vzhledem ke svému účelu vykonávat, anebo určení, ţe tyto náleţitosti stanoví statut nadace.
79
Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob. Je-li v roli zakladatele více osob, povaţují se ze zákona za zakladatele jediného a v záleţitostech nadace musí své kroky činit jednomyslně (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění).
7.4.2 Statut nadace
Podle NOZ upraví statut nadace alespoň:
a) způsob jednání orgánů nadace;
b) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, popřípadě téţ okruh osob, kterým je lze poskytovat.
Není-li statut nadace vydán zakladatelem spolu s nadační listinou, vydá jej po předchozím souhlasu dozorčí rady správní rada do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace. Statut nadace je uveřejněn uloţením do sbírky listin. Kdokoliv můţe ve veřejném rejstříku do statutu nadace nahlíţet a pořizovat si z něj výpisy, opisy nebo kopie (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění).
7.4.3 Vklady do nadace
Na rozdíl od OPS má nadace povinnost tvořit základní jistinu, která se skládá z vkladů zřizovatelů. Neuvede-li nadační listina předmět vkladu, bere se za to, ţe se vkladová povinnost plní v penězích. U vkladu nepeněţitého předmětu nelze stanovit vyšší částku, neţ jaká byla stanovena jako hodnota předmětu vkladu podle posudku znalce. Pokud je předmět vkladu do nadace nepeněţitého charakteru, musí splňovat předpoklad trvalého výnosu a nesmí slouţit jako jistota.
Vkladová povinnost je u vzniku nadace splněna, odpovídá-li souhrnná výše vkladů alespoň částce 500 tis. Kč. Vklady do nadace před jejím vznikem příjme osoba, která je v nadační listině určena jako správce vkladu. Soubor předmětů vkladů do nadace, případně i nadační dary, tvoří nadační jistinu. Nadační jistina vyjádřená v penězích je nadační kapitál, jehoţ
80
výše se zapisuje do veřejného rejstříku (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění).
7.4.4 Vznik nadace
Nadace vzniká ke dni, ke kterému byla zapsána do veřejného rejstříku. Návrh na zápis nadace do veřejného rejstříku podává zakladatel. V situaci, kdy to není moţné a nestanovil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis nadace jejím jménem její správní rada (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění). Nadace se registrují k příslušným krajským soudům na základě podání oficiální ţádosti, která obsahuje: návrh na zápis do veřejného rejstříku, nadační listinu, čestná prohlášení členů správní rady nebo revizora, výpisy z rejstříku trestů těchto osob, podpisové vzory oprávněných osob, doklad o splacení peněţitého vkladu zřizovatelů, doklad o právní subjektivitě právnické osoby, je-li zřizovatelem, doklad o oprávnění k umístění sídla (Boukal, 2009, s. 48).
7.4.5 Dopad transformace OPS na nadaci
V případě, ţe by se společnost MAJÁK o.p.s. rozhodla transformovat na nadaci, musela by ze zákona vytvořit základní kapitál. Minimální výše této nadační jistiny je 500 tis. Kč a nelze jí zastavit ani vyuţít k zajištění dluhu. Pro společnost MAJÁK by to představovalo zablokování určité výše jejího majetku v nadačním jmění.
Stejně jako OPS má nadace povinnost sestavit do šesti měsíců od konce přecházejícího účetního období výroční zprávu. S ohledem na odlišnost právních norem se liší povinné informace, které musí výroční zpráva obsahovat. OPS má povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem v případě, ţe jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichţ celkový objem přesáhne v účetním období, za které je účetní závěrka sestavována, 1 mil. Kč nebo pokud jejich čistý obrat překročí hranici 10 mil. Kč (Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění). Společnost
81
MAJÁK v posledních dvou účetních obdobích přijala dotace a jiné příjmy vyšší neţ 1 mil. Kč má povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Jelikoţ nadace musí mít ověřenou účetní závěrku vţdy, pro společnost MAJÁK by se nic nezměnilo.
Transformace na nadaci by pro společnost MAJÁK představovala změnu v orgánové struktuře. Zatímco v OPS je statutárním orgánem ředitel, u nadace je to správní rada. Další rozdíl spočívá u kontrolního orgánu. OPS musí zřídit dozorčí radu vţdy, nadace má tuto povinnost pouze v případě, kdy její nadační jmění dosáhne desetkrát vyšší hodnoty, neţ je stanoveno v § 330 občanského zákoníku nebo v nadační listině. Pokud není zřízena dozorčí rada, vykonává kontrolní funkci revizor (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění).