Transformace OPS na ústav

Ústav, jako nová právní forma, by měl být nástupcem dosavadní právní formy obecně prospěšné společnosti.

Transformaci na ústav budou vyhledávat především OPS, které chtějí své sluţby poskytovat širokému okruhu veřejnosti. U ústavu je moţná absence konkrétního klienta, tzn., ţe společnost nemá jednoznačně definovaný vztah s klientem.

Ústav poskytuje společensky/hospodářsky uţitečnou činnost a na rozdíl od OPS se nemusí jednat o obecně prospěšnou činnost. Podle nové legislativy si však můţe ústav, nadace i nadační fond nechat zapsat status veřejné prospěšnosti. Posláním veřejně prospěšné právnické osoby je dosahování vlastní činností obecného blaha (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění). Při schválení veřejné prospěšnosti je kladen důraz na bezúhonnost právnické osoby, osob zakladatelů některých právnických osob a členů orgánů právnické osoby. Majetek společnosti musí být z poctivých zdrojů. Pro získání tohoto statusu musí společnost splnit podmínky dané zákonem, například:

 bezprostřední a nesobecký výkon veřejně prospěšné činnosti;

 výkon činnosti dle definice NOZ;

 rovnost podmínek poskytování sluţeb;

 předem neurčený počet klientů;

 zřízení kontrolního orgánu.

Právnické osoby, které mají zapsanou veřejnou prospěšnost v rejstříku, mají nárok na daňové úlevy.

73

7.3.1 Kroky přeměny společnosti MAJÁK o.p.s. na MAJÁK z. ú.

1. Společnost MAJÁK o.p.s. svolá správní radu, na které se bude řešit transformace OPS na ústav. Členům správní rady se doporučuje zaslat spolu s pozvánkou na zasedání také návrh rozhodnutí o změně právní formy OPS na ústav a návrh na stanovení osob v postavení zakladatele ústavu a obsazení funkcí ústavu.

2. Nejvyšší orgán společnosti MAJÁK rozhodne o změně OPS na ústav.

3. Rozhodnutí o změně právní formy na ústav musí být vyhotoveno ve formě notářského zápisu. Notář osvědčí, ţe došlo ke konání zasedání správní rady, která projednává a rozhoduje o transformaci. Notářský text obsahuje i text zakládací listiny ústavu.

Notářský zápis obsahuje:

 identifikace OPS, která transformuje svou právní formu;

 název ústavu po transformaci;

 identifikace orgánů ústavu – ředitel, správní rada, kontrolní orgán (zda revizor nebo dozorčí rada) nebo můţe být stanoveno, ţe členové orgánů OPS setrvávají ve svých funkcích i v ústavu;

 zakládací listina ústavu.

4. Jestliţe se den vyhotovení rozhodnutí o změně právní formy neshoduje s rozvahovým dnem, společnost MAJÁK o.p.s. je povinna sestavit k tomuto dni mezitímní účetní závěrku.

5. Rejstříkové řízení – společnost podá návrh zápisu změny právní formy OPS na ústav rejstříkovému soudu. Podáním návrhu změny právní formy se vymaţe OPS zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností a tentýţ den dojde k zápisu ústavu.

Ze zápisu ústavu bude zřejmé, ţe se jedná o ústav z transformované OPS. Ředitel společnosti MAJÁK o.p.s. ověřeně podepíše návrh změny právní formy, který je poté podán společností k soudu.

6. Společnost podá návrh zápisu ústavu změnou právní formy OPS na ústav k příslušnému krajskému soudu. Společnost MAJÁK podá tento návrh ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

7. Soud můţe vznést poţadavek na doplnění nebo opravení údajů a dokumentů.

74

8. Rozhodne-li soud kladně, společnost se můţe za účelem urychlení poţadavku na provedení zápisu ústavu do veřejného rejstříku vzdát odvolání proti rozhodnutí soudu (Deverová, ANNA KK, o. s., 2011, s. 23-25).

Vyplněný formulář, návrh rozhodnutí o změně právní formy OPS na ústav pro společnost MAJÁK o.p.s., je umístěn v příloze B.

7.3.2 Zakládací listina ústavu

Zakládací listina ústavu je součástí notářského zápisu rozhodnutí o změně právní formy na ústav.

Zakládací listina obsahuje:

 název ústavu a jeho sídlo;

 účel ústavu určený vymezením předmětu jeho činnosti;

 popřípadě vymezení předmětu podnikání ústavu;

 informace o výši vkladu (minimální výše není stanovena), případně údaje o nepeněţitém vkladu, popis předmětu nepeněţitého vkladu;

 počet členů správní rady a jména, příjmení i bydliště prvních členů správní rady;

 detaily o vnitřní organizaci ústavu, nebo ustanovení, ţe tyto údaje budou vymezeny v statutu ústavu;

 je-li stanoveno zřízení dozorčí rady, informace o počtu členů spolu se jmény, příjmeními i bydlišti jejích prvních členů;

 není-li dozorčí rada, je stanoven revizor a uvedou se údaje: jméno, příjmení, bydliště a jeho rodné číslo (Zákon č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, v platném znění).

Základní listina ústavu smí také obsahovat ustanovení upravující některé další záleţitosti ústavu. Především se jedná o:

 Ustanovení o osobě, která disponuje s právy změnit zakládací listinu a rozhodovat o dalším rozsahu jejího oprávnění pro případ, ţe není moţné učinit změny zakládací

75

listiny rozhodnutím osob v postavení zakladatele. V případě, ţe není stanovena taková osoba, můţe změny zakládací listiny týkající se účelu ústavu a rozhodnutí o zrušení ústavu přijímat správní rada společnosti po předchozím souhlasu příslušného soudu.

 Ustanovení o způsobu, podle kterého jsou jmenováni a odvoláváni členové správní rady, nemá-li to být osoba v postavení zakladatele; § 409 odst. 1 NOZ udává, ţe v případě, kdy to není moţné, náleţí právo volit a odvolávat členy správní rady dozorčí radě, byla-li zřízena; pokud zřízena není, správní rada volí a odvolává své členy sama.

 Vymezení délky funkčního období správní rady, má-li být jiné neţ tříleté, a moţné omezení opakované volby stejné osoby.

 Stanovení způsobu, kterým správní rada jedná s ředitelem ústavu, není-li to prostřednictvím předsedy správní rady; způsob odvolávání a jmenování ředitele, způsob dohlíţení na jeho působnosti.

 Ustanovení o odměně a způsobu jejího určení, která náleţí členům správní rady případně i dozorčí rady za výkon jejich funkce; není-li tak stanoveno v zakládací listině, má se za to, ţe se jedná o funkce čestné; není-li v zakládací listině stanoven způsob určení odměny ředitele, náleţí řediteli odměna obvyklá.

 Ustanovení o účetní závěrce ústavu, kterou bude vţdy ověřovat auditor; není-li toto ustanovení v zakládací listině, ověřuje auditor účetní závěrku ústavu, jestliţe obrat ústavu překročí 10 mil. Kč.

 Ustanovení o jiných moţnostech zveřejňování výroční zprávy ústavu neţ je uloţení do sbírky listin rejstříkového soudu (Deverová, ANNA KK, o. s., 2011, s. 24).

7.3.3 Dopad transformace na společnost MAJÁK o.p.s.

Jak jiţ bylo řečeno výše, právní forma ústav nahrazuje dosavadní formu obecně prospěšné společnosti, i proto mají tyto dvě právní formy mnoho společného. Pokud by se společnost MAJÁK o.p.s. rozhodla transformovat na ústav, nepředstavovalo by to pro ni ţádné zásadní změny.

76

Společnost MAJÁK v budoucnu nechce měnit svůj účel, pro který byla zaloţena, ani své poslání, které je zaměřeno na pomoc při řešení negativních sociálních jevů rozšířených mezi dětmi, mládeţí a dospívajícími (MAJÁK o.p.s., 2015 b). Zmíněné tři kategorie obyvatelstva (děti, mládeţ a dospívající) jsou cílovou skupinou, na kterou společnost zaměřuje své sluţby. Výhoda ústavu v podobě moţné absence konkrétního klienta zde pro společnost MAJÁK zaniká. Jak OPS, tak i ústav jsou povinni vést podvojné účetnictví a zhotovovat výroční zprávu, kterou zveřejňují nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období, pokud není stanoveno v zakládající listině jinak.

Ústav má na rozdíl od OPS ze zákona právo účastnit se na podnikání jiných osob, např.

můţe zaloţit vlastní společnost s ručním omezeným, a má volnější podmínky v provozování podnikání nebo výdělečné činnosti. Tuto moţnost jsem konzultovala s ředitelem organizace MAJÁK, panem Petrem Hampacherem, podle kterého jsou stávající moţnosti podnikání OPS pro jeho společnost postačující a nové moţnosti v oblasti podnikání by organizace nevyuţila.

Právní forma ústav má jednodušší organizační strukturu. OPS má ze zákona povinnost zřizovat dozorčí radu jako kontrolní orgán, oproti tomu ústav dozorčí radu zřizovat nemusí, pokud nepřesáhne jeho majetek hodnotu 5 mil. Kč nebo tak není stanoveno v zakládací listině (Deverová, 2011). Pokud ústav dozorčí radu nezřizuje, je povinen stanovit jako kontrolní orgán revizora. Revizor můţe být jak fyzická, tak právnická osoba, a do funkce je ustanoven zakládací listinou nebo volen a odvoláván správní radou. Majetek společnosti MAJÁK o.p.s. nepřesahuje danou hodnotu 5 miliónů, tudíţ by byla společnost oproštěna od povinnosti zřizovat dozorčí radu. Pokud by se však společnost rozhodla pro transformaci na ústav, ponechala by si stávající organizační strukturu, jelikoţ vícečlenný orgán vzbuzuje u partnerů a donátorů větší pocit důvěry a jistoty neţ post revizora. Jako druhý důvod pro zachování dozorčí rady uvedl ředitel společnosti MAJÁK, pan Petr Hampacher, zachování kontinuity současných orgánů OPS.

77 Obrázek 10: Organizační struktura ústavu

Zdroj: vlastní

Dne 29. prosince 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 335/2014 Sb., který novelizoval zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Tato novela zákona upravuje mimo jiné

§ 11(osvobození od poplatků), do kterého byl přidán bod u, podle něhoţ jsou spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace, nadace, nadační fond, ústav a obecně prospěšná společnost ve věcech veřejného rejstříku od soudních poplatků osvobozena (Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění).

V případě transformace na ústav by to pro společnost MAJÁK znamenalo osvobození od soudního poplatku za podání návrhu změny právní formy na ústav, který do 28. prosince 2014 činil 2 tis. Kč.