Vzhledem k faktu, že v rámci analýzy rizik je důraz kladen na kvantitu nalezených možných rizik, bylo zvoleno metody brainstormingu. Brainstormingem byla zjištěna rizika, která by mohla potenciálně postihnout projekt experimentů s lepidlem na autoskla. Ke každému riziku byly stanoveny možné příčiny a důsledky na projekt. V rámci RFMEA byla zjištěna tato potenciální rizika:
předčasné ukončení projektu,
špatné plánování termínů zkoušek,
nesprávné provádění experimentů,
nesprávné vyhodnocení testů,
odklon projektu od původního zadání.
K většině rizik byla zjištěna více než jedna možná příčina vzniku. Mezi nejzávažnější příčiny vzniku rizik, neboli těch rizik s nejvyšším RPN, se řadí např. příliš dlouhá doba trvání projektu, či neobhájení projektu u jeho sponzora, což vede v obou případech k předčasnému ukončení projektu. K eliminaci těchto rizik bude v této práci vytvořena WBS, plán projektu, harmonogram projektu, logická rámcová matice, zadání projektu a bude navržena podoba reportů o průběhu testů a výsledků statistické analýzy.
Vysokým RPN (336) se prezentuje riziko nesprávného provedení testů, které je zapříčiněné množstvím naneseného lepidla. Pro zajištění nezkreslených výsledků a k eliminaci tohoto rizika by bylo nutné nanášet lepidlo robotem, což je v rámci laboratorních pokusů nereálné. Alespoň k jisté minimalizaci této příčiny bylo stanoveno opatření ve formě vkládání dilatačních vložek mezi lepené plechy, vymezení prostoru pro nanášení lepidla a pohledová kontrola. Zkreslení výsledků může být také zapříčiněno vlivem dalších
61
nezjištěných faktorů, které ovlivňují proces tvrdnutí lepidla. Navržené opatření spočívá v provedení kontrolního měření a verifikací navržených závěrů statistické analýzy.
Celková hodnota rizika (suma RPN) byla vyčíslena před provedením opatření na hodnotu 2529. V případě, že budou provedena všechna navržená opatření, klesne RPN až na hodnotu 1019. Kompletní výsledky analýzy RFMEA, včetně rizik, jejich příčin, důsledků, RPN, doporučených a provedených opatření, jsou zobrazeny v příloze A.
3.1.2 Návrh nápravných opatření pro minimalizaci/eliminaci rizika
Na základě provedené analýzy rizik metodou RFMEA byla navrhnuta nápravná opatření pro minimalizaci/eliminaci rizik. Některá opatření budou popsána v dalších odstavcích této diplomové práce.
Prvním zkoumaným rizikem je nebezpečí předčasného ukončení projektu, což by mělo za důsledek nezajištění robustnosti procesu lepení autoskel v různých klimatických podmínkách. Nastolení této situace může spočívat v několika příčinách. První z nich je příliš dlouhá doba trvání projektu. Z důvodu eliminace možnosti vzniku této situace bude projekt podrobněji definován a důsledněji plánován, neboli bude vytvořena WBS, plán projektu, časový harmonogram a logická rámcová matice.
Stejné riziko se stejným důsledkem, zmíněné v odstavci výše, může nastat také v případě, že nedojde k obhájení projektu u jeho sponzora, v tomto případě vedoucího organizační jednotky, popř. se sponzor rozhodne ukončit projekt na základě nedostatečných informací o projektu. K předejití této situace bude definováno podrobné zadání projektu, podle kterého bude sponzor projektu posuzovat, zda průběh projektu míří k dosazení vytyčeného cíle a záměru. Účinnou a rychlou kontrolu projektu usnadní vytvoření formulářů pro zápis průběhu zkoušek a přehledných zpráv o výsledcích statistického vyhodnocení experimentů v podobě automaticky generovaného reportu ze statistického programu.
Z analýzy RFMEA dále vyplynulo riziko v podobě nesprávného plánování jednotlivých zkoušek. Nesprávné plánování zkoušek může vést k vypršení doby spotřeby nakoupených lepidel, které jsou určeny k testování. To může vést v krajním případě až ke zkreslení výsledků zkoušek. Příčinou vzniku tohoto rizika je harmonogram projektu a časový plán
62
zkoušek, které nebyly dosud vytvořeny. Nápravným opatřením k eliminaci nespotřebování všech testovacích lepidel bude vytvoření již dříve zmíněného harmonogramu a časového plánu zkoušek, které zohlední mimo jiné trvanlivost lepidla.
Takzvané ad hoc provádění experimentů, které se uplatňovalo doposud, vedlo v mnoha případech k situaci, kdy se měly provádět zkoušky, avšak laboratoř byla dlouhodobě rezervována pro jiné účely. To vede k nežádoucímu prodlužování doby trvání projektu.
Autor této práce navrhuje zavést opatření v podobě dlouhodobé rezervace klimatické komory a trhacího stroje dle vytvořeného časového plánu.
Dalším kritickým bodem je realizace samotných zkoušek, kdy je lepidlo testováno minut) je sestava vyjmuta a přichycena k trhacímu stroji, který následně provede odtržení plechů a zaznamenání průběhu zkoušky. Výslednou odezvou je maximální naměřená síla, přičemž platí přímá úměra mezi mírou vytvrdnutí lepidla a naměřenou silou. Nejistot v tomto procesu, které mohou zkreslit výsledky, je několik. První z nich je množství naneseného lepidla, neboť rychlost tuhnutí lepidla závisí právě na množství lepidla, které tvoří lepený spoj. Stejně tak je ovlivněna množstvím naneseného lepidla výsledná síla, která je potřebná k odtržení plechů. Pro zajištění co nejnižších odchylek bylo již dříve zavedeno vkládání dilatačních vložek mezi lepené plechy z důvodu dodržení stejné výšky lepeného spoje. Dalším návrhem je vymezení prostoru, v rámci kterého má být lepidlo naneseno. Ani to však nezajistí stoprocentní přesnost, jakou poskytuje robot na montážní lince. Z toho důvodu bude nutné kontrolovat nanesené množství pohledem.
Zkreslené výsledky mohou být také zapříčiněny nastavením trhacího stroje a softwaru pro záznam trhacích zkoušek. Opatřením pro eliminaci tohoto rizika je zaznamenání nastavení stroje a SW a kontrola správnosti před začátkem každého zkouškového cyklu. Na proces tuhnutí lepidla mohou mít vliv i doposud nezjištěné okolní faktory, které nejsou předmětem zkoumání. Přítomnost rušivých efektů experimentu se ověří po statistickém vyhodnocení a sestavení matematického modelu ověřovací sérií testů. V případě, že budou
63
výsledky ověřovací série korelovat s určitou odchylkou s matematickým modelem, bude přítomnost rušivých vlivů vyloučena.
Po provedení všech sérií testů bude provedena již několikrát zmíněná statistická analýza ve spolupráci s externí firmou. Během vyhodnocení experimentů může nastat několik situací, které mohou vést k nesprávnému vyhodnocení zkoušek. První z nich je případné nedorozumění mezi členy projektového týmu a externí firmou, zajišťující statistické vyhodnocení provedených experimentů. Rizika vzniku šumu na tomto komunikačním kanále jsou však velmi malá, neboť zkušenosti s touto firmou jsou vynikající a jejich vznik se nepředpokládá. Chyby však mohou vzniknout v rámci procesu exportu dat z aplikace zajišťující záznam průběhu zkoušky na trhacím stroji, případně při úpravě těchto dat pro účely statistické analýzy. Jediným protiopatřením je pečlivá práce a kontrola.
Posledním zjištěným rizikem je odklonění projektu od jeho původního zadání z důvodu toho, že není nadefinováno podrobné zadání projektu. To může vést k prodloužení doby trvání projektu, nebo v horším případě nebudou výstupy projektu odpovídat požadavkům montážního závodu. Navrhovaným řešením je vypracování podrobného zadání projektu v písemné podobě.
3.2 Zadání projektu
Zásadním elementem pro správnou realizaci a účinnou kontrolu projektu je vypracování zadání, které obsahuje důležité parametry projektu. V zadání projektu je vypsán název, typ (interní/externí), cíl, záměr, termín zahájení a ukončení, plánované náklady, seznam členů projektového týmu a důležité milníky. Tento dokument je zásadním pro rozhodnutí o schválení či neschválení projektu V průběhu realizace je také účinným nástrojem pro rychlou kontrolu, zda se projekt vyvíjí správným směrem k naplnění cíle a záměru.
A právě z těchto důvodu bylo vypracováno nové zadání, které definuje další podrobnosti projektu.
V novém zadání, které je součástí přílohy B, je popsán cíl projektu experimentů s lepidlem, analyzován současný stav a uveden požadovaný cílový stav. Dále je zachycena základní časová osa projektu, očekávané business výhody a nevýhody a vypočten stručný finanční
64
přehled. Přehled nákladů je rozdělen na náklady na realizaci projektu (viz tabulka 6) a na náklady na realizaci výstupů projektu (tabulka 7). Nositelem nákladů na realizaci projektu je dodavatel projektu, v tomto případě organizační jednotka metody kvality. Mezi nákladové položky patří pořízení zkušebního materiálu (lepidlo, primer, čistící přípravek), náklady na výrobu zkušebních přípravků a plechu a náklady na outsourcing statistického vyhodnocení experimentů.
Tabulka 6: Náklady na realizaci projektu
POLOŽKA JEDNOTKOVÁ CENA ODHAD. POČET
KS CELKOVÁ CENA
přípravků a plechů 10 000 Kč
SUMA 276 700 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Náklady na realizaci výstupů budou účtovány na vrub účtu montážní (výrobní) organizační jednotky. Do těchto nákladů je zařazen nákup teploměru, vlhkoměru a proškolení pracovníků montážní linky, kteří budou zjišťovat klimatické podmínky a vyhodnocovat dopady pro montáž autoskel dle výstupů projektu. K tomuto vyhodnocení budou sloužit tabulky, grafy a formuláře v MS Excel. Z toho důvodu je nutné zakoupit licenci pro tento SW a do nákladů také zařadit dlouhodobý pronájem pracovní stanice (notebooku).
Tabulka 7: Náklady na realizaci výstupů projektu
POLOŽKA JEDNOTKOVÁ CENA ODHAD. POČET
KS CELKOVÁ CENA
Proškolení pracovníků 5 000 Kč
Teploměr a vlhkoměr 7 320 Kč 1 ks 7 320 Kč
65 Licence MS Excel
2013 CZ 3 168 Kč 1 ks 3 168 Kč
Pronájem HW 40 000 Kč
SUMA 55 488 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Poslední část nového zadání projektu obsahuje funkční požadavky, akceptační kritéria pro výstupy projektu a prostor pro podpisy zainteresovaných stran. Ve funkčních požadavcích je popsán způsob, jakým budou výstupy projektu realizovány v rámci montážní linky.
Důležitým prvkem zadání je specifikace akceptačních kritérií, dle kterých se rozhodne o přijetí či nepřijetí výstupů projektu. V projektu experimentů s lepidlem bylo stanoveno kritérium nulové chybovosti procesu lepení autoskel způsobené nedostatečným vytvrzením lepidla.
3.3 Vytyčení cíle projektu
Zřetelné vytyčení cílů projektu usnadní použití nástroje SMART. Podle tohoto nástroje musí být cíl projektu specifický, měřitelný, akceptovatelný, realistický a termínovaný.
Specifickým cílem projektu experimentů s lepidlem je zajištění robustnosti procesu lepení autoskel v různých klimatických podmínkách. Tím se rozumí zjištění, jak lepidlo tvrdne při dané teplotě a relativní vlhkosti vzduchu na montážní lince, a připravení nápravných opatření pro případ, že jsou podmínky nevyhovující. Cíl projektu je měřitelný, a to z hlediska zmetkovitosti. Požadavkem je nulová zmetkovitost procesu lepení autoskel, což sníží případné náklady na repase. Akceptovatelnost cíle projektu je zaručena zapojením pracovníků zodpovědných za proces lepení autoskel na montážní lince v průběhu vytváření tabulek, grafů, formulářů a pracovních návodek, podle kterých budou montážní dělníci postupovat. Cíl tohoto projektu je bezpochyby realistický a díky navrženému plánu projektu také řádně termínovaný. Tím jsou splněny všechny požadavky na cíl projektu dle nástroje SMART.
66
3.4 Definice předmětu projektu
Pro definování předmětu projektu byla vytvořena WBS (Work Breakdown Structure), která je teoreticky rozebrána v oddíle 1.2.3. WBS byla vytvořena z důvodu snadnějšího pochopení hierarchické struktury projektu a jeho jednotlivých částí. Projekt experimentů s lepidlem byl rozdělen do 5 fází (viz obrázek 8):
1. fáze 1 - přípravná fáze,
2. fáze 2 - zkoušky tuhosti lepidla mačkáním, 3. fáze 3 - zkoušky tuhosti lepidla trháním,
4. fáze 4 - implementace výstupů projektu do montáže autoskel, 5. fáze 5 - fáze ukončení projektu.