5.2 Dotazníkové šetření
5.2.1 Cíl dotazníkového šetření, dotazník
Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit situaci ohledně poskytování logopedické péče na vybraných základních školách v jičínském regionu. Školy v daném regionu byly vybrány zá-měrně, neboť učím na malé základní škole v Nové Pace a velmi mě zajímala situace zajištění logopedické péče dané oblasti. Šetření mělo dát odpověď na otázku, zda základní školy v dnešní době poskytují žákům s narušenou komunikační schopností logopedickou intervenci či nikoli. Dále jsem se snažila získat informace, jaké řečové nedostatky se u žáků prvního stupně ZŠ vyskytují nejčastěji a především jaké pomůcky jsou používány k jejich nápravě.
Respondenty byli učitelé prvního stupně ZŠ, logopedičtí asistenti, preventisté či speciální pe-dagogové, tedy ti, kteří se na základní škole zabývají logopedickou nápravou. Osloveno bylo celkem 40 základních škol v daném regionu. Dotazník obsahuje celkem osm otázek, z nichž je pět uzavřených a tři otevřené. Dotazník byl rozeslán v elektronické podobě ředitelům jed-notlivých základních škol, kteří byli zdvořile požádáni o spolupráci a o předání dotazníku kvalifikované osobě. Všichni byli informováni o významu a záměru dotazníku. Výsledky do-tazníkového šetření byly následně zpracovány. Celé znění dotazníku je uvedeno níže.
97 Dotazník
Vážené kolegyně a kolegové, jmenuji se Petra Tauchmanová, pracuji jako učitelka na základní škole a zároveň ukončuji studium na Fakultě pedagogické Technické univerzity v Liberci, obor Učitelství pro 1. stupeň. Tímto bych vás chtěla požádat o vyplnění krátkého dotazníku, který je součástí mé diplo-mové práce. Téma diplodiplo-mové práce zní: „Řečové nedostatky u žáků prvního stupně ZŠ a pomůcky k jejich odstranění“. Dotazník je anonymní a slouží pouze pro účely vypracování diplomové práce.
Předem vám velmi děkuji za váš čas a ochotu mi pomoci.
1) Je v současné době na Vaší škole zajišťována logopedická péče?
o ano o ne
2) Pokud ano, jakým způsobem je náprava prováděna?
3) S jak starými dětmi, které mají logopedické obtíže, pracujete?
o pouze s žáky 1. třídy ZŠ o s žáky 1. a 2. třídy ZŠ o s žáky od 1. – 5. třídy ZŠ o jiné
4) S jakými poruchami narušené komunikační schopnosti (NKS) se u dětí nejčastěji setká-váte?
o vývojová dysfázie o mutismus
o narušení zvuku řeči – huhňavost, palatolalie o narušená fluence řeči – koktavost, breptavost o dyslalie
o narušení grafické stránky řeči o jiné
5) Jak často používáte logopedické pomůcky?
o pravidelně o občas
o téměř nepoužívám o nepoužívám
6) Jaké logopedické pomůcky nejčastěji používáte při nápravě Vámi vybraných poruch NKS?
7) Jakým způsobem získáváte logopedické pomůcky?
o nákup o dar
o vlastní výroba
8) Pokud jste si vyrobili či vyrábíte sami pomůcky, o jaké pomůcky se jedná a k čemu slou-ží?
98 5.2.2. Vyhodnocení dotazníkového šetření
Již jsem se zmínila, že celkem bylo osloveno 40 základních škol, na kterých měly být za spo-lupráce ředitele školy dotazníky předány kvalifikovaným osobám. V první fázi byla návrat-nost dotazníků velmi malá, proto jsem byla nucena odeslat žádost o spolupráci a vyplnění dotazníku opakovaně. I tak se určité procento škol do dotazníkového šetření nezapojilo.
Ze 40 oslovených škol bylo celkem zpět doručeno 25 dotazníků, z čehož 15 škol oznámilo, že logopedickou péči pro děti na prvním stupni ZŠ nezajišťují, a 10 škol potvrdilo, že ano.
Tab. 3: Přehled škol
Znázorněno pomocí grafu.
Graf 1: Součet dat
Součet dat (škol) 40
školy, které se nezapojily do dotazníkového šetření 15 školy, které se zapojily, ale nezajišťují logopedickou péči 15 školy, které se zapojily a logopedickou péči zajišťují 10
0
99
Níže uvádím přehled jednotlivých škol, které se zapojily do dotazníkového šetření. Každé škole je přiděleno konkrétní písmeno. Daná písmena budou použita při zpracování otevřených otázek dotazníku.
A - Základní škola a Praktická škola, Jičín B - Základní škola K. V. Raise, Lázně Bělohrad C - Masarykova základní škola, Stará Paka D - Základní škola Nemyčeves
E - Základní škola Eduarda Štorcha a Mateřská škola Ostroměř F - Základní škola a Mateřská škola Pecka
G - Základní škola, Hořice
H - Základní škola, Jičín, Železnická 460
I - Základní škola K. J. Erbena a Mateřská škola Korálka Miletín J - Základní škola Husitská, Nová Paka
Výsledky jednotlivých otázek dotazníku jsou níže podrobně vyhodnoceny za pomoci tabulek a grafů.
1) Je v současné době na Vaší škole zajišťována logopedická péče?
Tab. 4: Zajištění logopedické péče Zajištění
logopedické péče
počet
odpovědí %
ano
10 40%ne
15 60%100 Graf 2: Zajištění logopedické péče
Na tuto otázku odpovědělo 25 respondentů. Jak je zřejmé z tabulky i grafu 2/5 dotázaných odpovědělo kladně a 3/5 záporně.
Odpovědi na další otázky vychází z předpokladu, že první otázka byla zodpovězena kladně, tudíž je zde zpracováno 10 dotazníků.
2) Pokud ano, jakým způsobem je náprava prováděna?
Zde se jedná o otevřenou otázku, předkládám tedy přesné odpovědi respondentů, jak byly v dotaznících zaznamenány. Písmena zde označují jednotlivé školy.
A – v rámci předmětu řečová výchova (součást Čj) B – 1x za 14 dnů (individuální práce a zápis do sešitu) C – zájmový kroužek
D – v rámci výuky čtení E – kroužek „Hrátky se slovy“
60% 40%
Je v současné době na Vaší škole zajišťována logopedická péče?
ano ne
101 F – 1x týdně s každým dítětem individuálně G – pod dohledem kvalifikovaného logopeda
H – forma logopedické prevence, kroužek v odpoledních hodinách, kolektivní činnost, skupinky po 4 dětech, zajišťují logopedické asistentky
I – zájmový kroužek (individuální logopedická péče) J – zájmový kroužek
Na základě jednotlivých odpovědí mohu konstatovat, že logopedická náprava je prováděna nejčastěji formou kroužků, většinou vedených odpoledne po vyučování. Dva respondenti uvádějí, že logopedická náprava je součástí výuky českého jazyka, a to v rámci předmětu ře-čová výchova a čtení.
3) S jak starými dětmi, které mají logopedické obtíže, pracujete?
Cílem této otázky bylo zjistit, zda je logopedická náprava nabídnuta a probíhá jen v prvních třídách nebo také u starších dětí.
Tab. 5: Věk žáků
Věk žáků
počet odpovědí
pouze z žáky 1. třídy ZŠ 3 s žáky 1. a 2. třídy ZŠ 1 s žáky od 1. do 5. třídy ZŠ 4
jiné 2
102 Graf 3: Věk žáků
Zde je patrné, že řečové nedostatky přetrvávají a náprava řečových nedostatků je nutná nejen u žáků první třídy, ale i ve vyšších ročnících. Jako nejčastější odpověď byla respondenty uvá-děna práce s žáky od první do páté třídy. Dvakrát byla zaznamenána odpověď – jiné. Zde bylo v dotazníku konkrétně uvedeno, že se jedná o práci s dětmi v přípravné třídě a s žáky 2. stup-ně, kteří nápravu stále potřebují (nezautomatizované napravené hlásky).
4) S jakými poruchami narušené komunikační schopnosti (NKS) se u dětí nejčastěji setkáváte?
S jak starými dětmi, které mají logopedické obtíže, pracujete?
Poruchy NKS
počet odpovědí
vývojová dysfázie 5
mutismus 0
narušení zvuku řeči - huhňavost, palatolalie 1 narušená fluence řeči - koktavost, breptavost 2
dyslalie 8
narušení grafické stránky řeči 0
jiné 1
103 Graf 4: Nejčastější poruchy NKS
V této otázce byla podle očekávání jako nejčastější porucha komunikačních schopností uve-dena dyslálie. Jedná se o nejrozšířenější poruchu NKS všeobecně. Pokud se však těmto dětem dostane příkladné péče, mělo by být toto narušení bez větších obtíží překonáno. Jako druhá nejčastější vada byla označena vývojová dysfázie, dále pak narušená fluence řeči, tedy kokta-vost a breptakokta-vost. U jednoho žáka byla zaznamenána huhňakokta-vost. Mutismus a narušení grafic-ké stránky řeči nebyly zmíněny vůbec. Jednou byla zmíněna odpověď - jiné. Zde byla uvede-na patlavost, která by měla být zahrnuta do odpovědi dyslálie.
5) Jak často používáte logopedické pomůcky?
Tab. 7: Četnost užití pomůcek
S jakými poruchami NKS se nejčastěji setkáváte?
Četnost užití
104 Graf 5: Četnost užití pomůcek
Zde respondenti odpověděli 40% stejně u odpovědí pravidelně a občas. Odpověď téměř ne-používám nebyla zmíněna a dvakrát bylo uvedeno, že pomůcky nejsou užívány vůbec.
6) Jaké logopedické pomůcky nejčastěji používáte při nápravě Vámi vybraných po-ruch NKS?
Jedná se o otevřenou otázku, proto zde jsou uvedeny informace, jak byly zaznamenány v dotaznících.
A – logopedické pexeso, obrazová alba, karty s písmeny, se slovy, motanice,
zvukové pomůcky – píšťalky, flétna, bubínek, CD-Rom Alík Než půjdu do školy B – téměř žádné, stačí dřívko, vlastní prst dítěte
C – logopedické pexeso, básničky, pracovní listy, říkanky
logopedické knihy – Logopedie v praxi, Jak se naučit správně vyslovovat
D – logopedické pomůcky nejsou vhodné pro náš způsob přístupu k logopedické péči E – žádné
F – zrcadlo, papírové nebo molitanové kuličky, jemný papír na dechová cvičení, brčka, 40%
40%
0% 20%
Jak často používáte logopedické pomůcky?
pravidelně občas
téměř nepoužívám nepoužívám
105
pexesa, dřevěné špátle, knížky – logopedická cvičení, Šimonovy pracovní listy, LogiccoPiccolo
G – „Využívám, co je na škole nebo co vidím a zdá se mi to vhodné.“
H – foukačky, brčka, cukrové zdobení na dort (motorika jazyka), logopedické zrcadlo, karty obrázků pro cviky s jazykem, sady obrázků pro rozvoj slovní zásoby
I – peříčka, brčka, balonky (narušení zvuku řeči), lékařská špátle, logopedické zrcadlo, texty, pexesa, deskové stolní hry, omalovánky, říkanky, klavír
J – logopedická pexesa, cvičení, říkanky, obrazová alba, dějové obrázky, deskové hry z edice Moudrá sova, Dráček Fráček, program Naslouchej a hrej si, IQ hry, zrcadlo, zvukové pomůcky, bzučák
Zde je představen souhrn pomůcek, které byly vypsány v dotaznících. Tím, že se na školách jedná pouze o nápravu, jsou užívané ve velké míře motivační, stimulační a nejvíce didaktické pomůcky. Zajímavým faktorem je to, že někteří nepoužívají žádné pomůcky. Zde si nejsem jistá, zda nedošlo ke špatnému pochopení pojmu pomůcka, či opravdu neužívají na dané škole žádné pomůcky. Překvapilo mě, že v současné době, kdy je na trhu nepřeberné množství po-můcek i technického rázu, myslím tím především počítačové programy, programy na interak-tivní tabuli a tablety, CD-ROMy nebyly téměř až na výjimky uvedeny.
7) Jakým způsobem získáváte logopedické pomůcky?
Tab. 8: Získání pomůcek
Získání pomůcek
počet odpovědí
nákup 6
dar 1
vlastní výroba 5
106 Graf 6: Získání pomůcek
Šestkrát bylo uvedeno, že jsou pomůcky nejčastěji získány nákupem. Pětkrát byla uvedena vlastní výroba. Jednou byla označena odpověď dar. V dnešní době, ač je nabídka logopedic-kých pomůcek na trhu značně široká, si učitelé (asistenti, preventisté, logopedi, atd.) vyrábí ve velké míře pomůcky sami.
8) Pokud jste si vyrobili či vyrábíte sami pomůcky, o jaké pomůcky se jedná a k če-mu slouží?
Protože se jedná o otevřenou otázku, budou zde opět sděleny konkrétní odpovědi z dotazníků.
Tato otázka má návaznost na předchozí otázku, tj. vychází z otázky č. 7. Neznamená to tedy, že danou otázku vyplnili všichni respondenti.
A – karty s písmeny, obrázková alba D – vlastní výuková metoda čtení
G – využití věcí, které se motivačně hodí
H – jednoduché foukačky, sady obrázků mluvidel, obrázky pro rozvoj slovní zásoby
0 1 2 3 4 5 6
nákup dar vlastní výroba
počet odpovědí
získání pomůcek
Jakým způsobem získáváte pomůcky?
107
I – dyslálie: pexesa, domino, Černý Petr, dějové obrázky, pohádky s doplněnými obrázky, komiksy, říkanky s uvolňovacími cviky jemné motoriky (vše na konkrétní hlásku), Člověče, nezlob se – dechová a artikulační cvičení
Některé odpovědi nejsou zcela úplné, ale i tak je zřejmé, že se většinou jedná o didaktický materiál ve formě obrázků, karet, jednoduchých her. Na škole D je uvedena vlastní výuková metoda čtení, zde nejsou užívány žádné jiné pomůcky.
Z dotazníkového šetření, které bylo provedeno za základních školách v jičínském regionu vyplynulo, že jen malá část škol v dnešní době zajišťuje pro děti prvního stupně logopedickou nápravu. Z reakcí škol, které logopedickou péči nezajišťují, vyplynulo, že si rodiče logope-dickou nápravu zajišťují sami. Děti s poruchami narušené komunikační schopnosti by měly navštěvovat klinického logopeda. Je však nutná pravidelnost a velká část práce je založena na dobré spolupráci s rodinou. Někteří rodiče však tuto péči zanedbávají, nejsou tak důslední, jak by měli být a zde si myslím, že by byla vhodná pomoc v rámci školy nebo ještě lépe spolu-práce školy a klinického logopeda. Na školách, kde je logopedická péče zajištěna, je vedena nejčastěji formou zájmového kroužku, buď individuálně, nebo prací v malých skupinkách.
Bohužel počet dětí s poruchami narušené komunikační schopnosti narůstá. Nejčastější poru-chou, se kterou se na prvním stupni učitelé setkávají je dyslálie. Jedná se o všeobecně nejroz-šířenější poruchu NKS. Mezi další zmíněné poruchy patří vývojová dysfázie, koktavost, breptavost a huhňavost.
V další části šetření jsem se zaměřila na pomůcky. Zajímalo mě, zda se pomůcky používají při nápravě, jak často a o jaké pomůcky se konkrétně jedná. Většina respondentů označila, že pomůcky používá, jen dva označili, že nikoli. Jedná se o relativně široký souhrn pomůcek, které jsou popsány v předešlé kapitole. V rámci využívání pomůcek mě překvapilo, že nebyly zmiňovány ve větší míře logopedické počítačové programy, programy na interaktivní tabule, tablety či výukové CD-ROMy. Jedna z příčin může být finanční stránka daných produktů, na druhé straně je tu letitá zkušenost respondentů v dané oblasti. Každý má své ověřené postupy a metody, jak nejlépe dojít ke správnému cíli i bez velkého množství pomůcek.
108
Závěr
Cílem diplomové práce bylo zjištění řečových nedostatků u žáků prvního stupně základních škol, pomůcek k jejich odstranění a zmapování situace ohledně logopedické intervence na vybraných ZŠ. Poslední dobou jde o velmi probírané téma. Výslovnost dětí se stále zhoršuje, stále více dětí má odklad školní docházky a i po nástupu do první třídy jsou evidentně znatel-né poruchy komunikační schopnosti, se kterými je nutznatel-né pracovat. V tomto by mohla přispět i logopedická intervence v rámci základních škol.
Na základní škole, kde pracuji, je pro děti s narušenou komunikační schopností zřízen logo-pedický kroužek. Zajímalo mě tedy, jaká je situace na dalších školách v našem okolí.
V praktické části jsem se tedy zaměřila na zajištění logopedické péče na školách, na konkrétní poruchy NKS a v neposlední řadě na logopedické pomůcky, které jsou používány v rámci nápravy. Pojem logopedická pomůcka není v odborných publikacích jasně definován a všeo-becně problematika logopedických pomůcek se mi zdá málo zpracovaná. V současné době je na trhu velké množství pomůcek nových, technicky jistě vyspělejších a dokonalejších, než těch, které byly využívány dříve.
Z odpovědí dotazníků, ale i ústního rozhovoru jsem měla možnost se setkat s širokou škálou pomůcek, která je předložena jako soubor pomůcek v praktické části. Jedná se jen o určitou část, neboť nelze obsáhnout a popsat veškeré logopedické pomůcky. Z dotazníků jsem také zjistila, že někteří logopedičtí preventisté žádné nebo skoro žádné pomůcky neužívají. Na tomto neshledávám nic špatného. Dle mého názoru nejdůležitějším faktorem v rámci nápravy není sebelepší pomůcka, ale lidský přístup a profesionalita daného odborníka.
Diplomová práce mě obohatila o nové poznatky a dodala mi mnoho nových zkušeností. Zají-mavá pro mě byla komunikace a spolupráce s ostatními kolegy. Nejen z dotazníkového šetře-ní, ale i z rozhovorů vyplynulo, že zajištění logopedické nápravy na základních školách je dnes trochu problém, řekla bych, že je nedostačující a sami učitelé si tuto situaci uvědomují.
Je spousta dětí s narušenou komunikační schopností, kterým by pomoc v rámci školní nápra-vy velmi pomohla. Jde přeci jenom o to, aby se děti ve škole i v kolektivu cítily dobře a cho-dily do školy rády. Velmi podstatná je také včasná a správná diagnostika.
Pokud chceme, aby se dětem dařilo upevňovat správnou výslovnost, musí spolupracovat rodi-če i učitelé. Vzájemná spolupráce je velmi důležitá a nepostradatelná. Podstatnou součástí by měla být, dle mého názoru, i spolupráce klinických logopedů se základními školami. Logope-dická náprava by byla ještě intenzivnější.
109
Seznam zdrojů
BARTOŇOVÁ M., 2005. Kapitoly ze specifických poruch učení II. Brno: MU Brno. ISBN 80-210-3822-5.
BERANOVÁ, Z., 2002. Učíme se správně mluvit. Praha : Grada. ISBN 80-247-0257-6.
BYTEŠNÍKOVA, I., 2006. Systém logopedické intervence v ČR. In: Pipeková, J. a kol. Kapi-toly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido. ISBN 80-7315-120-0.
DVOŘÁK, J., 2001. Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum. ISBN 80-902536-2-8.
KLENKOVÁ, J., BOČKOVÁ, BYTEŠNÍKOVÁ, 2012. Kapitoly pro studenty logopedie.
Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-229-1.
KLENKOVÁ, J., 2006. Logopedie. Praha: Grada. ISBN 80-247-1110-9.
KLENKOVÁ, J., 2000. Kapitoly z logopedie I. Brno: Paido. ISBN 80-85931-88-5.
KLENKOVÁ, J., 1998. Kapitoly z logopedie II a III. Brno: Paido. ISBN 80-85931-62-1.
KUTÁLKOVÁ, D., 2005. Logopedická prevence: průvodce vývojem dětské řeči. 4 vyd. Pra-ha:
Portál. ISBN 80-7367-056-9.
KUTÁLKOVÁ, D., 2005. Vývoj dětské řeči krok za krokem. Praha: Grada. ISBN 80-247-1026-9.
KUTÁLKOVÁ, D., 2011. Budu správně mluvit. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3687-7.
LECHTA, V. a kol., 1990. Logopedické repetitórium. Bratislava: SPN. ISBN 80-08-00447-9.
LECHTA, V., 1989. Logopedické repetitórium. Bratislava: SPN. ISBN 80-08-00447-9.
LECHTA, V., 2002. Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál. ISBN 80-7178-572-5.
LECHTA, V. a kol., 2003. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-801-5.
LECHTA, V. a kol., 2005. Terapie narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál. ISBN 80-7178-961-5.
110
PEUTELSCHMIEDOVÁ, A., 2005. Logopedické minimum. Olomouc: Univerzita Palackého.
ISBN 80-244-1233-0.
PIPEKOVÁ J. a kol., 1998. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido. ISBN 80-85931-65-6.
PRŮCHA, J. a kol., 2004. Pedagogický slovník. Praha: Potál. ISBN 80-7178-772-8.
SOVÁK, M., 1984. Logopedie předškolního věku. Praha: SNP.
SOVÁK, M., 1989. Logopedie předškolního věku. Praha: SNP.
SOVÁK, M. a kol., 1965. Logopedie. Praha: SPN.
SOVÁK, M., 1978. Uvedení do logopedie. Praha: SPN.
ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I. a kol., 2003. Klinická logopedie. Praha: Portál. ISBN 80-7178-546-6.
TARKOWSKI, Z., 2003. Diagnostika breptavosti. In: LECHTA V. a kol. Diagnostika naru-šené komunikační schopnosti. Praha: Portál. ISBN 80-7178-801-5.
VITÁSKOVÁ, L., 20005. Pomůcky a přístroje v logopedii. In. VITÁSKOVÁ, L., PEUTEL-SCHMIEDOVÁ, A. Logopedie. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-244-1088-5.
Vitásková, L., Peutelschmiedová, A., 2005. Logopedie. Olomouc: Univerzita Palackého.
ISBN 80-244-1088-5.
VYŠTEJN, J., 1983. Vady výslovnosti. Praha: SPN.
VYŠTEJN, J., 1991. Vady výslovnosti. Praha: SNP. ISBN 80-04-24504-8.
VYŠTEJN, J., 1995. Dítě a jeho řeč. Praha: Baroko a fox.
VRCHOTOVÁ-PÁTOVÁ, J., 1983. O kultuře mluveného projevu. Praha: Nakladatelství Svododa.
ZELINKOVÁ, O., 1994. Poruchy učení. Praha: Portál. ISBN 80-7178-317-X.
ZELINKOVÁ, O., 2000. Poruchy učení. Praha: Portál. ISBN 80-7178-481-8.
111 Seznam internetových zdrojů:
http://www.klinickalogopedie.cz/
http://www.jablko.cz/
http://www.chytredite.cz/
http://logopediehrou.cz/
http://didakticke-hracky.cz/
http://www.hrani-a-uceni.cz/
http://logopedie.unas.cz/
http://www.logopedie-vendy.cz/