Základní třídění logopedických pomůcek provedl Miloš Sovák (1984, s. 110). Ačkoli je toto dělení více jak dvacet let staré, využívá se v praxi současných odborníků, neboť je systema-tické a přehledné. Logopedické pomůcky jsou dle Sováka rozděleny do následujících katego-rií: k vydávání hlasu a reakci na slyšený zvuk, hravou formou vedou k imitaci, k napodobení hla-sů, zvuků. Ve velké míře se jedná o pomůcky při realizaci tzv. průpravných cvičeních - pro rozvoj respirace, fonace a rozvoji oromotoriky. Využívají se především při orientačním vy-šetření sluchu, při výchově sluchové diferenciace, k dechovým cvičením. Jedná se o různé zvukové hračky, hudební nástroje (Orffovy nástroje, flétna, trumpetka), pomůcky usměrňující výdechový proud, jako je například bublifuk, nafukovací balónky, větrník, vatové kuličky, slámky, foukadla apod.
58
Při logopedické intervenci velmi záleží na tom, aby komunikace mezi logopedem a dítětem byla co možná nejlepší. K tomu přispívají motivační pomůcky.
Motivační pomůcky slouží k navázání kontaktu s dítětem či jinou osobou s narušenou komu-nikační schopností, motivují ke spolupráci s logopedem. Užívají se většinou v úvodní fázi, při prvním setkání. Pomáhají navodit pozitivní, příjemnou atmosféru, odbourávají napětí a pocity stísněnosti. V další části terapie pomůcky slouží k posílení motivace, jako prevence ztráty zájmu o logopedickou péči. Využití daných pomůcek je závislé na věku i na pohlaví klienta.
Nejvíce se používají u dětí, kde se s nimi dá dobře pracovat, pro studenty a dospělé jsou spíše těžko využitelné.
Mohou to být dětské hry, společenské hry, dřevěné hračky, kostky, plyšové hračky, stavebni-ce, lego, puzzle, telefon, razítka, plastelína, pastelky, fixy, loutky, maňásková divadélka. Ta jsou dle Sováka (1984, s. 110) velmi důležitá, neboť pomáhají k odreagování různých stavů.
Mohli bychom sem zařadit i výukové programy na PC.
Další skupinou pomůcek jsou didaktické pomůcky, které jsou připravovány pro osoby s naru-šenou komunikační schopností a jejich úkolem je jazyková výchova, rozvíjení poznání. Po-můcky jsou určené k diagnostice, následné terapii, k procvičování správné výslovnosti. Lze je dobře využít při výuce pojmenování činností i vlastností a vztahů. Didaktický materiál slouží k rozvoji pasivní a aktivní slovní zásoby a také přispívá k procvičování porozumění řeči.
Velmi důležitá je volba vhodného didaktického materiálu, která je ovlivněna věkem a indivi-duálními charakteristikami dané osoby. Jedná se o nejrůznější soubory říkanek, obrázků, slov a textů, schematické obrázky k diagnostice a následnému procvičování výslovnosti jednotli-vých hlásek, tematické obrázky, čtecí tabulky, cvičné logopedické texty, pracovní listy, pexe-sa, kvarteta, dětské ilustrované knihy, omalovánky, karty se zvukomalebnými slovy, leporely apod.
V dnešní době je možné najít nepřeberné množství publikací, které se věnují dané problemati-ce. Jedná se především o pomůcky, které jsou využívány při práci s dětmi předškolního a mladšího školního věku. Pro studenty a dospělé je výběr pomůcek omezený, chybí vhodný obrazový materiál, karty a texty. Při výběru materiálu si musíme dát pozor, ne všechny říkan-ky a básničříkan-ky lze vždy použít. V logopedické praxi jsou dána určitá kritéria. Pomůcříkan-ky by mě-ly být nejen estetické, všestranně použitelné, ilustrativní, ale především také bezpečné, lehce
59
udržovatelné. Velké množství logopedů si didaktické pomůcky pro svoji praxi připravují a vyrábějí sami.
Hlavním úkolem derivačních pomůcek je odpoutat či odvést pozornost od vlastního řečového projevu. Jsou využívány u osob s poruchami plynulosti řeči, které bývají často až příliš sou-středěny na svůj řečový projev. Jedná se různé mechanické pomůcky, které se vkládají do úst.
Derivační pomůcky jsou pomůcky s tzv. Lee-efektem. Tento přístroj zprostředkovává opož-děnou akustickou zpětnou vazbu, která vede ke zlepšení mluvního projevu. Může sem být zařazen bílý šum či metronom, který napomáhá při terapii breptavosti a koktavosti.
Mezi podpůrné pomůcky se řadí takové, které podporují nácvik orální řeči, upravuje se po-mocí nich poloha mluvidel, zvláště jazyka při vyslovování. Do této skupiny se řadí mechanic-ké pomůcky, jako jsou dřevěné špátle, logopedicmechanic-ké sondy, drátky a destičky, které se zavádí do úst a upravují polohu mluvních orgánů při nácviku artikulace jednotlivých hlásek, dále vibrátory, rotavibrátory, které podporují nácvik kmitání jazyka, např. u hlásky r. Patří sem i přístroje na bázi tzv. Lee efektu - Logohelp I a II pro diferenciální diagnostiku koktavosti a breptavosti, bývá sem zařazován i metronom. V případě logopedických sond se jedná o cel-kem diskutované logopedické pomůcky, protože u některých dětí vzbuzují nedůvěru, nepří-jemné pocity či dokonce strach, proto je někteří logopedi nepoužívají a volí jiné pomůcky.
Úkolem názorných pomůcek je znázorňovat artikulační pohyby. Nejzákladnější a nejvíce používanou logopedickou pomůckou této skupiny je logopedické zrcadlo, které se používá při nácviku jednotlivých hlásek a je snad součástí každé logopedické praxe. Logopedická zrcadla mohou mít různou velikost. Dítě v zrcadle sleduje mluvu učitelky i svou vlastní. Dále jsou sem zařazeny indikátory, které se používají ke zrakové kontrole výslovnosti hlásek. Jedná se o přístroje, které světelně signalizují správnost či nesprávnost výslovnosti. Osoba s narušenou komunikační schopností se tak může sama přesvědčit o tom, zda artikuluje hlásky správně či nikoli. Lechta (1990, s. 62) zmiňuje a člení indikátory melodie, tónové výšky, intonace, in-tenzity a přístroje zvané S- indikátor (pomáhá při nácviku hlásky s), N-indikátor (využívá se při korekci nazalizace), F-indikátor (používá se při nácviku tónové výšky hlasu). Do názor-ných pomůcek spadají i počítačové programy SpeechViewer, VisibleSpeech a další, určené pro intervenci narušené komunikační schopnost.
Hlavní funkcí registračních pomůcek je zaznamenávat počáteční stav narušené komunikační schopnosti a pokroky při logopedické terapii. Používají se záznamové tabulky, archy, zvuko-vé záznamy, videozáznamy apod. V současnosti je využívána stále více moderní technika.
60
Dříve byl používán jen magnetofon, později diktafon. V dnešní době jsou na základě souhlasu klienta nebo jeho zákonného zástupce pořizovány pomocí digitálních videokamer kombino-vané audiovizuální záznamy mluvní produkce a poté jsou analyzovány pomocí počítačového softwaru.
Sovákovo základní členění pomůcek bylo rozšířeno některými autory o další kategorie. Lech-ta (1990, s. 58) kromě výše zmíněných pomůcek uvádí ještě pomůcky víceúčelové a pomůcky diagnostické. Upozorňuje ale na skutečnost, že některé pomůcky mohou patřit současně do více kategorií.
Vyštejn (1991) ve své publikaci Vady výslovnosti dělí logopedické pomůcky a přístroje na mechanické pomůcky a didaktický materiál. Mezi mechanické pomůcky jsou řazeny dřevěné špátle, drátěné sondy, logopedické zrcadlo, magnetofon, fonendoskop, ladička, ohlušovače, indikátory, vibrátory a rotavibrátory. Mezi didaktický materiál přiřazuje obrázky, říkanky a cvičná slova sloužící k vyvozování a nácviku určité hlásky.
Vitásková (2005, s. 118) ve svém přehledu logopedických pomůcek vyčlenila skupinu pomů-cek diagnostických. Dále tato autorka zmiňuje pomůcky a přístroje netechnického i technic-kého charakteru, které slouží k augmentativní a alternativní komunikaci osob.
„Nezbytné je doplnit uvedený výčet ještě o pomůcky a přístroje netechnického i technického charakteru, které slouží k tzv. augmentativní a alternativní komunikaci osob, u kterých je schopnost využívat orální prostředky komunikace prakticky nemožná či sociálně nedostačují-cí. Jedná se o široké spektrum pomůcek a přístrojů, které musí splňovat podmínku adaptabili-ty na individuální potřebu dané osoby. Kromě tradičních manuálně vyráběných pomůcek s hlasovým či zrakovým výstupem, které pracují s různě složitými neverbálními i verbálními symboly“ (Vitásková 2005, s. 118).
K víceúčelovým pomůckám jsou přiřazovány pomůcky a přístroje, které sdružují více funkcí v rámci jedné pomůcky, popřípadě programu. Víceúčelové pomůcky nejsou využívány jen v rámci logopedie, ale jejich oblast využití je daleko širší. Do této skupiny se řadí Logopedické instrumentarium, logopedický stimulátor, Language Master, který se využívá při terapii, dále sem spadá finančně i hardwarově náročný software. Mnoho pomůcek plní více funkcí.
Do kategorie diagnostických pomůcek řadíme všechny pomůcky a přístroje, které lze využí-vat v rámci hodnocení komunikační schopnosti jako celku. Do této kategorie jsou přiřazovány
61
záznamové archy, testové materiály, soubory textů např. pro diagnostiku narušení článkování řeči, magnetofon, hračky, zrcadlo, fonendoskop, aj.
Vitásková (2005, s. 119) dále uvádí samostatnou skupinu pomůcek pro specifické logopedic-ké terapeuticlogopedic-ké přístupy a techniky.
Terapeutické pomůcky slouží pro usnadnění provádění určité terapie zaměřené na korekci narušené komunikační schopnosti. Patří sem např. logopedické špátle, pomůcky pro myofunkční terapii, kterými ovlivňujeme motoriku mluvidel, masážní pomůcky, terapeutické obrazové materiály apod.
Aplikace přístrojů a počítačové techniky má své specifické postavení. Neboť je jejich využití většinou finančně náročné, slouží spíše pro účely logopedického výzkumu. Přesto by se měl každý logoped umět orientovat v přístrojových metodách. Přístrojových metod se využívá ve výzkumu specifických vývojových poruch jazyka.
V mnoha oblastech logopedie se využívá multimediální počítačový software. Přednostmi da-ného softwaru jsou atraktivita programů, které jsou snadno ovladatelné, flexibilita, individua-lizace nastavení pro potřeby jednotlivých osob s narušenou komunikační schopností. Dalšími výhodami jsou možnost vizualizace úkolu, kontrola provádění daného úkolu, logoped si může vést evidenci osobních údajů i průběžných výkonů. K dalším výhodám lze jistě přiřadit i možnost samostatné práce s případnou pomocí rodiny. Není zde tedy nutná stálá přítomnost logopeda. Současný trh nabízí možnost využití různých multimediálních logopedických pro-gramů, které jsou z velké míry vytvářeny logopedy nebo se na jejich vzniku alespoň podílí.
Zástupci daných programů jsou např. Brepta, Alík, FONO, Speechviewer, Mentio, Psaní, Dyscom, Písmohrátky a další.
Logopedie v současné době také využívá telekomunikaci, k čemuž potřebuje moderní dálkové informační a komunikační technologie.
„Nové možnosti nabízí např. v zahraničí velice rozvinutá forma logopedického poradenství, prevence a osvěty realizovaná prostřednictvím internetu, včetně nových forem elektronické komunikace občanských sdružení osob s konkrétním typem narušené komunikační schopnosti, kterým internet pomáhá nejenom v rámci motivace, ale také vzhledem k posunu k praktickému naplňování integračních tendencí“ (Vitásková 2005, s. 122).
62