V této kapitole představujeme soubor sedmnácti metodických listů sestavených na základě dosavadní praxe a studia literatury. V metodických listech se zaměřujeme zejména na možnosti využití ovčího rouna a příze v jednotkách výtvarné výchovy na 1. stupni základní školy. Uvádíme návrhy činností vhodných pro jednotlivé ročníky základní školy.
Metodickým listům předchází stručné úvody o daných materiálech, které mohou učitelům posloužit jako vstupní informace, opora pro zařazení mezipředmětových vztahů a motivaci. Časová dotace jednotlivých aktivit se pohybuje od 20 minut do několika vyučovacích jednotek. Kratší aktivity lze navzájem kombinovat a sestavit tak přípravu hodiny výtvarné výchovy. Metodické listy jsou záměrně sestaveny tak, aby byly co nejjednodušší a pedagog si je mohl uzpůsobit. Objevuje se zde pojem variace, jde o nabídku dalšího zpracování techniky, obměnu.
Většina metodických listů byla ověřena v praxi. U takto realizovaných výtvarných činností uvádím v kapitole „3.2 Reflexe realizace vybraných metodických listů“
zpětnou vazby od učitelů i žáků zhodnocující akce, jejich přínosy a úskalí. V přílohách uvádíme rozkreslené postupy vybraných textilních technik a fotodokumentaci realizovaných vyučovacích jednotek. Vzhledem k tomu, že školy, na nichž byly metodické listy ověřovány, mají souhlasy rodičů se zveřejňováním fotografií, nepožadovali jsme další souhlas pro potřeby této práce.
62 4.1.1 Ovčí rouno
Přípravou surového ovčího rouna na další zpracování se zabývá kapitola 1.1.3 Textilní materiál ovčí vlna. Další postup je tedy již se zpracovanou ovčí vlnou neboli česanci ovčí vlny, případně s vlnou pouze vypranou bez česání. Je jen na fantazii a přístupu vyučujícího, zda použije vlnu v přirozené barvě, přírodně barvenou nebo ve všech barevných odstínech obarvenou chemicky. Vyučovací jednotka, ve které žákům předkládáte vlnu jako textilní materiál využitelný ve výtvarné výchově, by měla být především hravá a tvůrčí. Obětujte čas a nechte žáky vnímat vlnu, objevovat její vlastnosti. Seznamte je s materiálem i teoreticky. Motivujte je. U malých dětí se nabízejí pohádkové příběhy, básničky a písničky o ovečkách. U starších propojení s přírodovědou, uplatnění znalostí o ovcích a dalších zvířatech a rostlinách, díky nimž máme textilní vlákna. Vše je na volbě učitele.
Motivace provází všechny hodiny. Podrobněji se jí zabývám pouze v úvodních seznamovacích metodických listech. V dalších, kdy nabízím spíše popis techniky a její využití, je na učiteli, jak hodinu připraví, co bude jejím tématem, od toho se potom odvíjí vlastní motivace.
Výuku můžete podpořit nejrůznějšími pomůckami. Atelier Johanna (Tkaní 2013) nabízí velké množství přírodních vláken živočišného i rostlinného původu. Je zde v nabídce již sestavená sada 23 vzorků v deskách na čtyřech arších papíru a další vzorky je možné si doobjednat. Na čtyřech arších jsou vzorky připevněny tak, aby se jich každý mohl dotknout. Nad vzorkem je znázorněno zvíře či rostlina, ze které vlákna pochází. My jsme si pro své potřeby upravili vzorník tak, že jsme dali každý vzorek na tvrdý papír formátu A5 a vložili jej do bloku. Vzorník jsme obohatili o srst psa - afgánského chrta a kočky - perské činčily (fotografie viz příloha D.1 Vlna). Vzorníky mohou obohacovat i děti srstí svých domácích mazlíčků, kterou lze využít ve větším množství také k výtvarným účelům. Vzorník si mohou učitelé půjčovat a podle potřeby doplňovat.
Dalšími pomůckami se můžete obohatit v přírodovědném kabinetě a podobně.
Nezapomínejme, že ve výtvarné výchově by mělo jít především o proces. Nechme žáky, aby si tvoření užili. Oni sami nacházejí nejzajímavější postupy, variace a řešení výtvarných problémů, dejme jim volnou ruku a nespoutávejme je šablonami.
63 4.1.1.1 Seznámení a hry s ovčí vlnou
Název: První setkání
Cíl: Žák se tvořivým způsobem seznamuje s materiálem ovčí vlna.
Rozlišuje její vlastnosti. Ovládá základní manipulaci s vlnou. Chápe důležitost ovčí vlny pro člověka v historických i současných nenásilně, přirozeně. Nechte děti, aby si vlnu osahaly.
Připojte v tomto okamžiku některou z mnoha písní, básní a pohádek
64
Rozveďte s dětmi rozhovor. O čem je písnička, básnička, pohádka?
Co víme o ovcích? Proč jsou pro nás tak důležité? Která další zvířata nám dávají vlnu? Můžeme získat nitě na látku i z rostlin?
(Připomeňte: Jak krtek ke kalhotkám přišel, O třech přadlenách).
Nechte kolovat několik základních vzorků vlny a vláken z rostlin na kartách vzorníku, pokud máte k dispozici. Pokuste se je s dětmi srovnávat, řadit podle jemnosti, barevnosti, nejčastějšího využití.
Seznamte žáky se surovým ovčím rounem, nebojte se upozornit na charakteristický pach ovcí. V této fázi je vhodné ukázat dětem nebo je nechat samotné zbavit rouno hrubých nečistot, vyprat je, případně barvit (viz 2.1.3 Textilní materiál ovčí vlna). Ukázat jim výrobky z ovčí vlny – plstěné, předené i pletené.
Poukažte na historický význam vlny pro člověka. Vysvětlete, od kdy je člověk závislý na vlně. Seznamte žáky s dnešní využitelností vlny – návrat k plstění, předení a tkaní, ale také využití ve stavebnictví jako tepelného izolantu.
Reflexe: Jak poznáme vlnu? Jaká je na omak? Jak s vlnou pracuji? Proč je pro nás vlna důležitá?
65 Název: Ožívání ovečky
Cíl: Žák se tvořivým způsobem seznamuje s ovčí vlnou v přírodní podobě.
Poznává vlnu všemi smysly. ovečka? Jakou má barvu, jak voní, slyšíš šustění vlny?
Ovečky se chovají ve stádech. Poskládejte vaše ovečky blíž k sobě na střed kruhu, aby tvořily stádo.
Každý si pamatuje, která ovečka je jeho. Ukaž na ovečku svého kamaráda ze třídy. Podle čeho ji poznáš, podobá se v něčem svému autorovi?
Zavřete oči a najděte poslepu právě tu svou ovečku.
Jakou má tvá ovečka zrovna dnes náladu.
Vezmi si zpět svou ovečku a zkus ji rozpohybovat. Ovečka nejdříve jde pomalu, Začne poskakovat, popoběhne si a běží.
Běží a hledá kamaráda, se kterým by si mohla popovídat. O čem by si mohly ovečky povídat?
Ovečky jsou ve stádu, blíží se nebezpečí, tisknou se k sobě blíž a blíž až je z vlny zase jeden velký chomáč. Ovečky se schovají zpět do košíků.
Jaké nebezpečí se to blížilo? Čeho se mohly ovečky bát?
Reflexe: Jak na vás hra působila? Jak vlnu vnímáš? Co pro tebe bylo nové?
66
Učitel rozdá žáků různě obarvené chomáče vlny.
Co máte v rukou nyní? Jaký je rozdíl mezi touto a přírodní vlnou? barvu velký zájem, je možné česanec rozdělit na víc kusů.
Jedna polovina vezme teplé odstíny, které to jsou? Druhá studené.
První skupina – co vám připomínají vaše barvy? Stejně tak se zeptáme druhé skupiny.
Reflexe: Každý si vezme barvu, kterou měl na úplném začátku. Co o tom, co máte v ruce, dokážete říct teď?
67 Název: Vlněná vlna
Cíl: Žák samostatně vytvoří vlněnou kompozici. Žák manipuluje s vlnou v ploše.
Věk: od 1. ročníku
Čas: 20 minut
Pomůcky: přírodní ovčí česance nebo vyčištěné rouno, barvené ovčí česance, kamera nebo fotoaparát pro dokumentaci
Metodický postup:
Učitel rozdělí žáky do malých skupin. Každá skupina dostane několik odstínů barev podle počtu členů. Skupiny se rozptýlí nedaleko od sebe v prostoru učebny. Každá skupina zkusí na zemi poskládat obraz z vlněných česanců. Vlnu mohou různě dělit, mísit, vrstvit.
Obrazu vymyslí jméno.
Jak bychom mohli postavit oba dva obrazy k sobě?
Co kdybychom nechali obrazy prolnout a sestavili tak jeden velký?
Pokuste se dát barvám pohyb a posouvejte je blíž k sobě.
Každý se může k vzniklému výtvoru celé třídy vyjádřit.
Reflexe: Jak na tebe tvorba měkkých vlněných obrazů působila? Co tě potěšilo anebo naopak, co ti vadilo? Každý si po vyjádření svého názoru vezme z obrazu svůj česanec vlny a vrátí jej do košíku.
68
Název: Zamotánci (Cíkánová 1996, s. 68 – 77)
Cíl: Žák manipuluje s vlnou v prostoru. Žák mění tradiční prostředí školní třídy pomocí vlny.
Omotávat vlnou lze cokoliv, předměty denní potřeby, ale i pomůcky na geometrii. Nabídněte žákům trojrozměrné drátěné modely na geometrii. Jen krátce ukažte, jak lze dráty omotávat. Upozorněte na to, jaký vliv má pevnost omotání.
Každý žák má svůj model, k dispozici různé barvy ovčí vlny. Každý si změní svůj model, může jej i pojmenovat (fotodokumentace viz příloha D.3 Zamotánci).
Reflexe: Jaký tvar jsi dostal na začátku? Jak jsi tvar změnil? Co to je nyní?
Jaké má tvůj výtvor jméno? Jak bychom mohli práce vystavit?
Variace: Stejným způsobem lze použít nejrůznější nádoby, krabičky, lahve
69
Název: Omotávání vlny (Jakubů, Tomcová 2008 a), s. 56) Cíl: Žák samostatně vytváří prostorové předměty z vlny.
Věk: od 1. ročníku Čas: 45 a více minut
Pomůcky: různobarevné ovčí česance, nůžky, čističe dýmek nebo izolované dráty
Metodický postup:
Tato technika může navazovat na hry seznamující s vlnou.
Žák drátky ohne do požadovaného jednoduchého tvaru – kruh, slza, ale i konkrétní předměty – květina, strom,…
Vzniklý tvar omotá vlnou. Učitel pouze ukáže, jak je možné omotat drátek, ale i plochu a dodat tak výtvoru prostorový efekt.
Jedná se o jednoduchou prostorovou tvorbu.
Variace: Touto technikou lze vymodelovat s dětmi celou zahradu květin, zvířat a podobně.
70 4.1.1.2 Vlna a voda
Název: Plstění do kuličky (Jakubů, Tomcová 2008a, s. 16)
Cíl: Žák s pomocí učitele zvládne techniku mokrého plstění. Žák vytváří jednoduché prostorové předměty z ovčí vlny podle svých individuálních schopností.
Věk: od 1. ročníku
Čas: 90 minut
Pomůcky: různobarevné ovčí česance, nádoby na vodu, ručníky, dostatek teplé vody a mýdla, studená voda, gumičky a podložky (rohože)
Metodický postup:
Na středu pramínku vlny uděláme pevný uzel a kolem něj začneme motat pevné klubíčko do velikosti, kterou požadujeme. Vlnu je nutné omotávat pevně.
Opatrně ponoříme do vody a následně namydlíme. Mezi dlaněmi třením zpevňujeme kuličku. Podle potřeby namáčíme a mydlíme.
Kulička je hotova, pokud je natolik pevná, že při stlačení oběma dlaněmi nezmění svůj tvar.
Pečlivě ji propláchneme v čisté vodě a necháme uschnout.
Variace 1: Drahokam (Jakubů, Tomcová 2008b, s. 20 - 21): Postup je podobný jako při výrobě kuličky. Omotáme základní uzlík a nabalujeme další vrstvy v různých barvách. Například bílý uzlík a jeho zbytky hnědá či šedá, protože má znázorňovat vrchní vrstvu achátové pecky.
71
Výroba samotná je zajímavá, ale pro někoho může být zdlouhavá.
Je důležité v tomto okamžiku žáky vhodně motivovat. Jsme klenotníci a připravujeme drahokamy na velkolepou výstavu, zpestřit můžeme práci i pohádkami o permonících. Nejzajímavější je proces „odhalení“
drahokamu. Každý žáky by měl dostat možnost rozstřihnout mobily z achátů (fotodokumentace viz příloha D.4 vlna a voda).
Variace 2: Chrastítko a hakysák (Jakubů, Tomcová 2008a, s. 17 - 19):
Do středu lze zaplstit plastové vajíčko ze sladkostí s překvapením naplněné rýží nebo korálky a vyrobit tak nejen zajímavý a originální umělecký předmět, ale i nástroje pro hudební výchovu.
Hakysák je hravý a dobře tvárný míček. Vyrobíme ho naplněním nafukovacího balónku moukou či pískem. Balónek zauzlujeme a ještě přelepíme izolepou, aby měl pěkně kulatý tvar. Balónek obalíme vlnou podle vlastní fantazie a zaplstíme vodou a mýdlem do kuličky.
Míček lze využít pro uvolňovací cviky, v pohybových hrách, ale jako zajímavý výtvarný prostředek. Balónky lze různě tvarovat, mohou vyjadřovat náladu a rozpoložení autorů, mohou být prostředníkem v komunikačním kruhu, mohou být součástí stavebnice. Žáci si své hakysáky mohou různě skládat na sebe a kutálet.
Variace 3: Velikonoční vajíčka: Postup je stejný jako při výrobě kuličky, ale při plstění tvarujeme vlnu do tvaru vajíčka. Barvy zvolíme podle fantazie, ale můžeme také zaplstit přírodní vlnu a dozdobit ji plstěním jehlou (fotodokumentace viz příloha D.5 Vlna a jehla).
72 Název: Plstění do plochy
Cíl: Žák si osvojí techniku mokrého plstění do plochy.
Věk: od 3. ročníku
Čas: 90 minut (více pokud bude náročnější a větší motiv)
Pomůcky: různobarevné ovčí česance, nádoby na vodu, ručníky, dostatek teplé vody a mýdla, studená voda, gumičky a podložky (rohože)
Metodický postup:
Na rohož naskládáme vrstvu kousků ovčí vlny požadované barvy v jednom směru. Druhou vrstvu vlny skládáme tak, aby byl směr vláken kolmo k první vrstvě. Třetí vrstvu klademe ve stejném směru vláken jako první vrstvu.
Vlnu opatrně postříkáme mýdlovou vodou tak, aby se nám ve vláknech nevytvořily pod proudem otvory. Vrstvu zarolujeme do podložky a na obou koncích upevníme gumičkou. Na ručníku nebo jiném neklouzavém podkladu válíme rohož, dokud nezačne pěnit.
Po chvíli rozmotáme, zkontrolujeme pevnost zafilcování. Vlákna musí držet pevně při sobě, tvořit jeden kus a celá textura by měla být tužší.
Vlákna srovnáme, zavineme z druhé strany a ještě válíme.
Filc rozmotáme a propláchneme v čisté vodě, vyždímáme a usušíme.
Variace 1: Úrodné lány: Každý žák si vyrobí svou plst. Po usušení lze sestavit z kousků, které zpočátku nebudou příliš pravidelné, obrázek. Můžeme ji nainstalovat a přišpendlit na nástěnku, pracovat s ní jako s koláží.
Lze ji využít jako vitráže do oken.
Vlněný op-art: Vhodným námětem může být barevný op-art a Victor Vasarely. Seznámíme žáky s op-artem. Pracujeme podobně jako u předchozího námětu, pouze s tím rozdílem, že z plsti vystřihneme geometrické tvary. Ty potom žáci skládají do různých obrazců.
73
Lze takto pracovat pouze na koberci či je nainstalovat špendlíky na nástěnku. Ve vyšších ročnících lze části sešít nebo vypichováním připlstit k sobě.
Měkké a tvárné geometrické tvary využijeme i v matematice – počítání, přiřazování, větší menší, sestavování modelů a podobně.
Variace 2: Malba vlnou: Abstrakce a její variace. S vlnou lze malovat. Vlnu v bílém přírodním odstínu pokládáme napříč přes sebe ve dvou tenkých vrstvách. Na tento základ můžeme „malovat“ barevnou vlnou.
Poklademe ji pokud možno zase kolmo na předchozí vrstvu. Vlnu a necháme uschnout. Schnutí by mělo probíhat nejlépe tak aby textilie byla roztažená a v rozích připevněná k rovné podložce. Případně přímo v rámu.
Variace 3: Realistická malba vlnou: U realistické malby postupujeme při plstění