Je třeba mít na paměti, že plstěnou vlnu je nutné soustavně v prstech otáčet, abychom udrželi tvar kuličky. Vypichovanou technikou lze vymodelovat různá zvířata, postavy, plody, květiny. Plstěním jehlou lze odekorovat vlněné obrazy a jiné výrobky mokrého plstění.
Kombinace mokrého a suchého plstění je také velmi zajímavá.
76 4.1.2 Vlněná příze
Vlněnou přízi můžeme použít kupovanou, vhodné jsou zbytky vln, ale můžeme si ji také s žáky upříst. Pro žáky na prvním stupni je náročné předení na vřetánku, stačí je pouze seznámit s předením prsty. Nejedná se samozřejmě o předení v pravém slova smyslu, jde spíše o seznámení s technikou.
Zde se nabízí motivace pohádkou o třech přadlenách. Zaměříme se na přadleny s velkým rtem a palcem. Učitel ukáže základní postup, tedy navlhčení palce a protáčení jedním směrem mezi prsty. Žákům dáme k dispozici různé česance, mohou kombinovat barvy. Děti nedokážou upříst dlouhé a tenké vlákno, ale v tom je jeho krása. Tato vlákna lze využít v některé z následujících technik. Zvlášť zajímavě se budou ruční příze vyjímat v niťáku.
Většina technik je zaměřena na využití příze, nicméně pravá ovčí vlněná příze je drahá, proto musíme vzít zavděk dostupnějšími variantami. Lze pracovat se sisálovými a jutovými provázky Vhodné však je žáky seznámit s původem vlny, jejím složením a pro ukázku původu materiálu můžeme zase použít vzorník.
77 4.1.2.1 Seznámení a hry s přízí
Název: Hrajeme si s klubíčky
Cíl: Žák vytvoří jednoduché výrobky za pomoci techniky splétání nití.
Rozvíjí jemnou motoriku. Tvořivým způsobem nakládá s výsledky své práce.
Věk: od 1. ročníku
Čas: 45 minut
Pomůcky: velké množství přízí, nití a provázků Metodický
postup:
V úvodu je možné děti seznámit s různými druhy přízí, ale i provázků vyráběných z přírodních i syntetických materiálů, jejichž ukázky máme ve vzorníku. Můžeme navázat na práci s vlnou a upříst si vlastní vlněnou přízi. Tu lze později využít nejen při hrách, ale také při tkaní a výrobě niťáku.
S přízí seznámíme žáky podobně jako s ovčí vlnou. Necháme je si pohrát s materiálem, seznámit se s jeho vlastnostmi.
Pokud máme k dispozici větší množství příze, nezůstávejme ve třídě.
Rozdělme děti do skupin a v blízkosti školy nabídněte každé skupině strom nebo keř. Zazimování nebo nové šaty mohou být zadáním
78
Třídění klubíček: Třídění podle vjemových charakteristik, podle hmatu, velikosti, barevnosti.
Rozhovor klubíček: Komunikace probíhá pohybem s klubky a postupným rozvíjením vlněné příze, jejím kroucením, natahováním, křížením a podobně. Projevy nálad, nová setkání, spřátelení, konflikt, usmíření a další hry, které děti samy rozehrají.
Kresba přízí: Volným pohybem příze na stole či koberci mohou vznikat konkrétní obrazy (fotodokumentace viz příloha D.6 Hry s přízí a kroucená šňůrka).
Přebírání: Dětská hra používající provázků k vytváření obrazců přebíráním ve dvojici, ale i na prstech jednoho žáka. Na provázek lze také zaznamenávat doprovodné ilustrace k příběhům. Příze by měla mít obvod okolo 1 metru. Žáci si ji sami zauzlují. Přebíraná je mezi dětmi známá a oblíbená po mnoho let. Je pravděpodobné, že ji budou žáci znát. Přebíraná ve dvojicích se začíná tak, že nabereme smyčkyna palce a malíčky, pak nabereme smyčku prostředníky na každé straně (fotodokumentace viz příloha D.6 Hry s přízí a kroucená šňůrka).
79 4.1.2.2 Jednoduché předtkalcovské techniky
Název: Splétání šňůrek a copánků (Vondrušková, Kaprasová 1989, s. 8, 12) Cíl: Žák si osvojí techniky splétání nití. Cvičí jemnou motoriku. Tvořivým
způsobem nakládá s výrobky.
Jednoduchá kroucená šňůrka (Cikánová, K. 1996, s. 16):
Žáci si vyberou barvy bavlnky o délce třikrát delší, než je plánovaná délka šňůrky. Nejlépe se kombinují dvě barvy, ale žáky ve výběru neomezujeme. Děti odstřihnou nejméně šest nití.
Na jednom konci sváží pramen nití na uzel a přivážou jej k lavici nebo židličce, druhý konec přivážou na střed obyčejné tužky.
Postaví se tak daleko od lavice nebo židle, aby byla příze stále napjatá. Tužku protáčí v ruce po směru hodinových ručiček, dokud se barvy pravidelně neprolnou v celé délce šňůrky.
Potom jí uchopí uprostřed a uvolní odstřižením od lavice. Oba konce se do sebe zamotají a utvoří se duhovaná šňůrka. Oba konce zpevníme uzlíkem.
Ze šňůrky tvoříme obrázky, ilustrace příběhů, zážitků. K záznamu je vhodná fotodokumentace či videozáznam pro natočení animovaného filmu (fotodokumentace viz příloha D.6 Hry s přízí a kroucená šňůrka)..
Copánky: Pletení třípramenných a čtyřpramenných copánků je jednoduchý způsob výroby pevné šňůrky.
80
Třípramenný copánek: Děti ho již na prvním stupni znají.
Žáci spojí tři nitě a kříží první a druhou nit a třetí a druhou nit (nákres viz příloha C.1 Třípramenný copánek).
Čtyřpramenný copánek (Staňková, Baran 2008, s. 29):
Na kulatý čtyřpramenný copánek spojí žáci čtyři nitě uzlem dohromady.
Zkříží první a třetí nit, pod nimi druhou a čtvrtou nit a postup stále opakujeme
Je vhodné, aby žáci pracovali ve dvojicích a navzájem si podrželi konce copánku.
Rozhodně by měla být první a třetí nit v jiné barvě než druhá a čtvrtá (nákres viz příloha C.2 Čtyřpramenný copánek).
Copánky využijeme stejně jako kroucené šňůrky.
81 Název: Pletení na prstech
Cíl: Žák vytvoří jednoduchou pleteninu pomocí techniky pletení na prstech na základě názorné ukázky pracovního postupu.
Věk: od 1. ročníku
Čas: 45 minut
Pomůcky: hladká příze, pevná a spíše pružnější, nůžky Metodický vytvořeným okem protáhnou přízi směrem doleva.
Tento postup stále opakují a vytváří tak plochý řetízek.
Ukončují zastřižením deseti centimetrů ze zbývající příze a protažením posledním okem řetízku (nákres viz příloha C.3 Řetízek z jedné nitě).
Pletení řetízku ze dvou nití prsty (Staňková, Baran 2008, s. 26):
Postup je podobný, ale používáme dvě proti sobě jdoucí příze. Děti obě příze sváží uzlíkem, drží je mezi palcem a prostředníkem levé ruky. Jednu z přízí naberou na levý ukazovák, pravým ukazovákem vytáhnou takto vytvořeným okem další oko z druhé nitě směrem vpravo a levé oko utáhnou tak, že uzlík přesunou mezi palec a prostředník pravé ruky a levou nit zatáhnou.
82
Nyní levým ukazovákem provléknutým do oka vytáhnou z první nitě oko směrem nalevo, přesunou začátek řetízku do levé ruky a zatáhnou pravé oko. Tak střídají oka vytvořená pravým a levým ukazovákem.
Vytváří tak čtyřhranný řetízek, který ukončují podobně jako řetízek z jedné nitě. Ustřihnout přízi, protáhnout posledními oky řetízku a utáhnout (nákres viz příloha C.4 Řetízek ze dvou nití).
Prstové pletení na ruce:
Přízi žáci namotají na prsty. Vedou ji od zápěstí levé ruky za palcem směrem do dlaně.
Protáhnou před ukazovákem, za prostředníkem, před prsteníkem.
Přízi dále protahují okolo malíku dopředu, za prsteníkem, před prostředníkem, za ukazovákem dopředu okolo všech čtyř prstu vedou přízi dozadu a mezi ukazovákem a palcem dopředu.
Přízi lehce stáhnou směrem k dlani a přidrží palcem.
Od ukazováku uchopí spodní očko blíže k dlani a přetáhnou přes prst ven, tak, že ukazovák z oka uvolníme, ale vrchní přízi na něm ponecháme.
Stejným způsobem pokračují i u dalších prstů. Vlnu mírně utáhnou a omotají od ukazováku okolo čtyř prstů z přední i zadní strany a provléknou zpět u ukazováku a přidrží palcem.
Pokračují uvolňováním ok. Po pěti řadách stáhnou pleteninu od hřbetu dlaně povytažením za počáteční nit. Ukončení provedou tak, že odstřihnou 20 centimetrů příze a provlečou ji všemi oky až k malíku a stáhnou (nákres viz příloha C.5 Prstové pletení a fotodokumentace viz příloha D.7 Pletení na ruce).
83
Variace: Pletení dětí ve skupině: Pletení na několika rukou vedle sebe, díky němuž vznikne širší pruh pleteniny nebo pletení na pěti prstech, tedy zapojení i palce.
Vzniklou pleteninu lze využít k instalaci ve třídě. Můžeme vytvářet kombinací řetízků a pleteniny na prstech sítě. Pleteninu lze dekorovat uzly, omotávat s ní předměty i žáky. Zajímavé jsou instalace v přírodě, land art,….
84
Název: Pletení na cívce (Staňková, Baran 2008, s. 34 – 36)
Cíl: Žák zvládne tvorbu řetízků textilní technikou pletení na cívce. Žák posiluje jemnou motoriku. Žák tvořivým způsobem řeší prostor
Přiložíme po vnější straně hřebíčků přízi dokola a přetáhneme očko předtím vytažené přes tuto přízi. Stálým opakováním se vytváří dutá šňůrka vycházející z otvoru cívky - dutinka. Šířka dutinky se řídí sílou materiálu, počtem hřebíčků i šířkou otvoru cívky.
Dutinku zakončíme tak, že odstřihneme asi deseticentimetrový kousek příze. Ten protáhneme oky na háčcích a celou dutinku stáhneme do uzlíku (nákres viz příloha C.6 Pletení na cívce a fotodokumentace viz příloha D.8 Pletení na cívce).
Obdobně lze postupovat při pletení na rámku. Rámeček pobitý hřebíčky je pomůckou pro tvorbu široké duté pleteniny (nákres viz příloha C.7 Pletení na rámku)
Variace 1: Bludiště: V prostorách školy i školního pozemku, v lese lze