Reflexe realizace vybraných metodických listů

Výše uvedené metodické listy byly ověřovány pedagogy ze základních škol na Novobydžovsku a Královéhradecku. Ověřovalo je pět kvalifikovaných učitelek s rozdílnou délkou praxe na 1. stupni ve třídách od 1. do 5. ročníku. Tyto učitelky byly požádány o písemnou reflexi jednotlivých výtvarných činností. Současně odpovídaly na čtyři anketní otázky:

1. Proč jste si vybral/ vybrala právě tento výtvarný úkol?

2. Jaká spatřujete úskalí v realizaci tohoto výtvarného úkolu?

3. Doporučila byste ho k realizaci dalším kolegům a kolegyním?

4. Napadly vás během realizace výtvarného úkolu další možnosti využití dané techniky?

Odpovědi respondenti začlenili do textu reflexe. Od 3. ročníku měli žáci možnost vyjádřit se písemně. Vybraná vyjádření dětí jsou uvedena pod reflexí jejich vyučujících.

 Příprava a tvoření se surovou ovčí vlnou

Paní učitelka Martina B. (2. ročník; 27 žáků)

Jako chovatelka ovcí jsem se pokoušela zapojit ovčí vlnu do výuky pracovních a výtvarných činností. Úprava střižní vlny je velmi náročná. Fakt, že bychom mohli vlnu připravovat společně, byl zajímavou výzvou. V předprázdninových dnech jsme s dětmi jeli na statek, mohly si ovečky pohladit a vidět, jak se stříhají. V dalších dnech jsme společně střiž namočili na pozemku školy a při vhodném počasí ji čistili. Pro děti to byl zajímavý zážitek a vlny, kterou nyní využíváme ve výtvarné výchově, si váží.

Vzpomínají, jak se ovce stříhají, kolik vlna z jedné ovečky vážila a bohužel také jak zapáchala a byla mastná. S vlnou pracují rádi.

95

Ještě v červnu školního roku 2011/ 2012 jsme vyráběli míčky. Žáci se takto seznámili se samotnou technikou mokrého plstění do prostoru. V září jsme dekorovali míčky jehlou a vlastnoručně barvenou vlnou pomocí cibule. Vyzkoušeli jsme tedy několik technik. Úskalí však shledávám jednotné pro všechny. Problémem je velké množství žáků, pokud by mi nepomohla kolegyně, neumím si práci s tolika dětmi představit.

Další je čas. Jsou děti, které byly rychle hotové, práce je bavila a při tvoření byly úspěšné, naopak některé pracovaly velmi pomalu. Zafungovala však vzájemná spontánní kooperace mezi dětmi. Posledním úskalím je prostor a pomůcky. Velké nádoby, voda na praní a plstění, jehly na suché plstění. Jehly děti často lámaly, než se naučily správně vpichovat do vlny. Práce však byla natolik inspirativní, že veškeré problémy smazala. Vřele práci s ovčím rounem, česanci a samotné plstění doporučuji.

 Pletení copánků a výroba kroucených šňůr

Paní učitelka Martina B. (3. ročník; 28 žáků)

Hned na úvod musím zdůraznit úskalí, na které jsem při přípravě narazila. Přestože jsem zadala dětem s dostatečným předstihem úkol, aby si přinesly různé druhy přízí, bavlnek a zbytků vln, mnoho z nich to nesplnilo. Prý doma žádné takové věci nemají. Čerpali jsme tedy ze zásob, které nám věnovala babička žákyně.

Děti pracovaly ve dvojicích a navzájem si pomáhaly. Začali jsme splétáním třípramenných copánků, mylně jsme předpokládala, že se jedná o činnost dětem důvěrně známou. Vybrala jsem si tento úkol pro jeho jednoduchost. Nejméně třetina třídy, chlapci i děvčata, však copánek nikdy plést nezkoušela. Naopak několik děvčat se snadno naučilo plést čtyřpramenný kulatý copánek.

Při splétání kroucené šňůrky byly děti o poznání úspěšnější a jejich tvorba jim dělala větší radost. Prožívaly samotné kroucení, kdy se různě mísily barvy přízí.

96

„Nejhezčí bylo, když nás paní učitelka naučila tu kroucenou šňůrku a copánek ze čtyř.

Já jsem si ho hned doma pak zkusila. A tu kroucenou šňůrku taky jsem si zapletla do vlasů. Je to hezký.“

 Zamotánci

Paní učitelka Martina H. (1. a 2. ročník; 18 žáků)

Pro mé prvňáčky mi přišlo na začátek práce s vlnou nejjednodušší zařadit „Zamotánky“.

Cílem jedné vyučovací jednotky bylo měnit běžné prostředí školní třídy za použití vlny.

Jako pomůcky byly využity drátěné geometrické modely a přírodní česance ovčí vlny.

Žáci byli motivováni: „Kdybych byl pavoučkem v království Královny Zimy …“

Pavoučci tvoří dárečky pro královnu tím, že opředou koule, krychle a jehlany.

„Kdybych byl pavoučkem … viděl bych v jejím království bílé květiny… (druhy květin),

…viděl bych tato bílá zvířátka … (druhy zvířat). Nejprve byli žáci s vlnou seznámeni dotykem, čichem,… Hádali z čeho vlna je (děti bez problému poznaly). Co se z vlny vyrábí (děti vyjmenovaly svetry, šály, rukavice, mikiny, hračky, náplně do peřin a polštářů). Do česanců vlny jsme se zkoušeli zabalit (to děti velmi bavilo).

97

Hlavní činností bylo opřádání vlnou. Zvoleny byly pro všechny stejné předměty, krychle, kvádr, jehlan, koule (poté děti z vlastní iniciativy obalovaly i další předměty ve třídě, obalily i brýle). Činnost byla zážitková, děti bavila. Úskalí je v dětské netrpělivosti („Mě to nedrží …“, „Jak to mám udělat …“). 45 minut i s motivací, u které jsme se zdrželi, bylo málo, děti by tvořily i další hodinu. Na otázku „Co to mám v sáčku?“ odpovídaly děti nejdříve, že je to cukrová vata. Problém pro ně byl s utahováním vlny (na drátku se klouže, vhodnější je izolovaný plastem). Děti si nejdříve vybíraly velké kusy vlny, samy však později přicházely na to, že s menšími kousky se pracuje lépe. Netrpělivé děti s hyperaktivitou vtěsnaly chomáče vlny do modelu a měly práci hotovou. Několik dětí napadlo svazováním spojit několik těles dohromady a utvořit tak větší a velmi zajímavé objekty. Děti si všimly, že po práci s ovčí vlnou měly trochu mastné, ale voňavé ruce. Ovčí vlna jim voněla a práce s ní pro ně byla příjemná. Mohu jen doporučit, dokonce se o podobnou činnost pokusily i kolegyně z mateřské školy a byly stejně nadšené jako já.

 Níťák

Paní učitelka Martina H. (1. a 2. ročník; 18 žáků)

Cílem dvou vyučovacích jednotek bylo vytvářet geometrické tvary proplétáním bavlnky. Pomůckami byla prkýnka pobitá hřebíčky do geometrických tvarů a bavlnky.

Motivace proběhla odkazem na pavučiny v přírodě nebo sítě a výplety tenisových raket.

Právě výplet tenisových raket, přestože nevýtvarný vzor, vedl děti k tomu, aby niťák vyplétaly pevně. Předešla jsme tak zřejmému úskalí této činnosti. V rámci mezipředmětových vztahů jsme si zopakovali geometrické tvary. Každý si vybral svůj oblíbený. Nejvíce žádaný byl kruh. Jednalo se o zajímavou zkušenost procvičující jemnou motoriku nejmladších žáků. Každý si vypletl obrázek po svém. Někdo protahoval bavlnku po obvodu, jiní se zaměřily na plochu. Činnost žáky zajímala.

Po vytvoření jednotlivých niťáků jsme pokračovali na koberci a skládali je do mozaiky.

Byly vytvořeny zajímavé obrazy a obrazce.

98

Na této činnosti se mi líbí, že prkýnka s hřebíčky lze znovu využít po čase s jinými dětmi. V naší škole tak vytvářela podobné niťáky i třetí třída. S kolegyní se nám oběma zdála výuka efektivní a pro její jednoduchost a materiálovou nenáročnost bychom ji rády doporučily i ostatním.

 Pletení dutinky na cívce

Paní učitelka Kateřina (4. ročník; 17 žáků)

Tuto techniku znám z dětství, ale zapomněla jsem na ni. Našla jsem několik cívek vhodných k pletení. Další nám vyrobil otec žákyně ze dřeva. Pro žáky byly obtížné začátky pletení na cívce, příze jim klouzala z kolíčků. Pokračování po několika málo řadách bylo už snadné. Samotná technika děti zaujala natolik, že měly neustále cívky při sobě a pletly. Na několik měsíců se nejen v mé třídě, ale po celé škole „rozmohlo“

pletení dutinek. Další zážitkovou činností bylo splétání dutinek do dlouhých barevných hadů a jejich další využití. Omotávaly jimi stromy, vyplétaly drátěný plot, vytvářely prostorové sítě ve třídách a na chodbách, bludiště, kterými následně prolézaly. Dokázaly naprosto samostatně tvořit úžasné kompozice, „malovaly“ těmito dutinkami, nebo se jimi navzájem obvěšovaly. Některé žákyně se naučily pletení z dutinek na předloktí, ty potom vytvářely spíše prostorové dekorace a dlouhé šály. Domnívám, že s pozapomenutým pletením dutinek by měly být žáci ve škole seznámeni, a to nejen jako s výtvarnou technikou, ale i jako s pomůckou pro rozvoj jemné motoriky.

Kateřina, 4. ročník

„Řetěz se mi líbil, byla to sranda. Já jsem si to užila, ale nebavilo mě, když každý chtěl, abych jim udělala začátek.“

Tomáš, 4. ročník

„Výtvarná výchova bylo dobrá, protože jsme si všichni udělali na chodbě bludiště.

Ono to jako není úplně bludiště, ale dá se tím prolejzat, to je dobrý.“

99

 Acháty vytvářené technikou mokrého plstění

Paní učitelka Zdislava (5. ročník; 24 žáků)

Při výběru z metodických listů mě zaujaly plstěné acháty. K motivaci jsem využila skutečné acháty. Úskalí shledávám ve zdlouhavém vytváření plstěné kuličky. Samotné plstění bez motivace a závěrečného hodnocení a instalace trvalo žákům dvě vyučovací jednotky. Jde o velmi příjemnou výtvarnou činnost, jejímž vrcholem je rozkrojení plstěné kuličky. Žáci byli nadšeni a následné skládání, tvoření hadů, mozaik, obrazců, špendlení, porovnávání a třídění achátků se jim stalo oblíbenou náplní volného času.

Sandra, 5. ročník

„Nejvíce mě nebavilo, když jsme dělali kuličku. Vůbec mi to nešlo namotávat.

Ale výsledek byl super.“

Patrik, 5. ročník

„Acháty byly zatím to nejlepší, co jsme ve výtvarné výchově dělali, ale nebavilo mě, když jsem to musel takovou dobu plstit. A nejlepší bylo rozřezávání kuličky.

Bylo to, jako bychom otvírali Kinder vajíčko. Těším se na textil a další výrobky.“

Veronika, 5. ročník

„Nejdřív mě to moc nebavilo, ale jak jsme nabalovali další barvy, začala jsem být zvědavá. Přemýšlela jsem, jaké barvy by se k sobě hodily. Rozpůlení kuličky bylo nádherné. Hezké bylo také, když jsme dávali svoje acháty vedle sebe a různě to měnili.

Nosím svůj achát z vlny pořád u sebe. Je to můj talisman.“

100

 Pavučinky tkané na obruči

Paní učitelka Zdislava (5. ročník; 24 žáků)

Obruč jako výtvarné náčiní připadala dětem zábavná. Znají ji z hodin tělesné výchovy, jako výtvarné náčiní je pro ně nová. Přesto jsem do výuky tělocviku pohybové aktivity s obručí zapojila. O hodinách výtvarné výchovy se pak žáci mohli plně soustředit na tvoření. K práci zaberou dost místa. Jediné úskalí, které jsem shledala, bylo ve snímání tkaniny z obruče. Pokud žáci osnovu příliš stahovali, vytvořili tak jakousi misku. Vnímali to však pozitivně a kruhovou tkaninu využili jako klobouky.

Následovala neplánovaná módní přehlídka. Jedna žákyně vytvořila neúmyslně srdce.

Ostatní svými pracemi měnili prostředí třídy. Dekorovali nejen židle, ale i skříně, koberec a tabuli.

Nikola 5. ročník

„Zpočátku se mi to zdálo mnohem těžší, než to bylo. Výrobek velmi pevně drží, což mě překvapilo. Byla to báječná zábava.“

101

Později jsem kvantitativním výzkumnou metodou písemného dotazování učitelů 1. stupně zjistila, jaká je skutečná četnost a způsob využívání textilních materiálů a technik ve výtvarných úkolech na 1. stupni základní školy. Učitelé se využívání textilních materiálů a zařazování textilních technik vyhýbali. Hlavním důvodem byl nedostatek námětů. Na základě těchto získaných dat a studia odborné literatury jsem vytvořila soubor výtvarných úkolů a metodických listů. Požádala jsem učitele o realizaci úkolů, které si sami vybrali, ve výuce. Účinnost úkolů jsem ověřila jednoduchými anketními otázkami a reflexivními záznamy z realizovaných výtvarných jednotek. Ze záznamů vyplynulo, že metodické listy jsou i přes jistá úskalí při výuce efektivní a inspirují vyučující prvního stupně za pomoci žáků k dalším neotřelým výtvarným úkolům.

Touto prací jsem chtěla ukázat, že obavy ze zařazování textilních materiálů a technik do hodin výtvarné výchovy nejsou na místě. S relativně snadno dostupným materiálem, jako je ovčí rouno nebo příze, a s jednoduchými technikami lze uskutečňovat neobvyklé a zajímavé výtvarné úkoly, které žákům ukážou nové možnosti ve výtvarném vyjadřování. Zvláště přírodní materiály jsou přitažlivou a nevyčerpatelnou oblastí, která poskytuje mnoho námětů pro naši pedagogickou činnost.

Přeji všem, kteří se zajímají o obohacení svých hodin výtvarné výchovy, mnoho úspěchů a společných zážitků ve výuce při realizaci výtvarných úkolů s textilními materiály či textilními technikami.

102