Oblasti života a kochleární implantát

S kategorií Oblasti života a kochleární implantát je předchozí kategorie Komunikace také velmi provázaná. Zde budou však uvedeny odpovědi respondentů, které se týkají konkrétního vlivu kochleárního implantátu na různé oblasti života.

Jednou z těchto oblastí je oblast osobního života. Respondenti zde zmiňují jednoznačně pozitivní vliv:

„Vytáhl mě z hrozící sociální izolace. Nestala jsem se uzavřeným člověkem, jsem schopna vyjít do společnosti, bavit se, odpovídat synovi na otázky, aniž by mi je musel třikrát opakovat, případně i psát (to by jej brzy přestalo bavit a ptal by se raději někoho jiného).“ (R1po)

„… A tak opravdu zaplať Pán Bůh, za to, že to mám, protože teďka i mám dceru, tak slyším, když řve nebo něco, pomáhá mi to …“ (R2po)

Někteří naopak nevnímají žádný konkrétní vliv:

„Nijak.“ (R4pre)

Na otázku vlivu kochleárního implantátu na volný čas odpověděla jedna z respondentek takto:

„Mnohem lepší… můžu… po implantátu jsem se rozhodla jít si na koncerty, jo, které jsem před tím prostě nemohla, na co, když z toho nic nemám, jo… to je tak si člověk jenom tu hudbu představuje, ty třeba křesťanské písničky… tak si to představuju, ale po implantátu jsem se rozhodla „půjdu na nějaký gospel nebo na něco… „ … gospel jsem očekávala, že bude takový nějaký (zatleskala) jakoby jo (smích) že to budu víc vnímat, ačkoliv ta hudba jako někdy nic moc, ale že z ní budu mít víc než z nějakého koncertu, který je příliš jemný… Mám takovou… mám odposlouchané, že se mě líp slyší ty hlubší tóny než ty jemnější no, že ty vyšší trošku hůř vnímám, což tam padá právě ta řeč, že jo

… Takže třeba ten gospel jsem měla odvahu, tam bych zase šla, takže v některých

V otázce studijního života jedna z respondentek popisuje význam kochleárního implantátu následně:

„V první řadě mi umožnil dostudovat VŠ bez využití služeb střediska podpory pro studenty se specifickými potřebami.“ (R1po)

Tento respondent naopak subjektivně nevnímá konkrétní vliv implantátu na jeho studium:

„Nijak, studuji stejně jako lidé bez postižení, nemám žádné problémy.“ (R4pre) Zároveň ale dodává:

„Mám zapisovatele, ale nakonec to ani nevyužívám zápisky. Pouze mám angličtinu individuální studium.“ (R4pre)

I další respondentka uvádí určité úpravy podmínek vzdělávání:

„… Ale třeba co se týče toho místa ve třídě, tak to mi doporučila právě paní logopedka, druhou lavici, ne tu první, ale druhou, uprostřed taky… Tak jsem celých osm let na gymplu strávila v druhý lavici uprostřed.“ (R3pre)

„Já jsem ten přepis využívala spíš proto, abych měla poznámky nějaký, abych to nemusela shánět po spolužácích, protože… já nedokážu poslouchat a zároveň psát poznámky … Určitě asi nikdy umět nebudu ani. Takže já to můžu poslouchat celou hodinu toho přednášejícího, ale … ono je to takový jedním uchem tam druhým ven. Po tý hodině si toho člověk zas tolik nezapamatuje, takže ty zápisky jsou potřeba… Teďka už se mi to nějak nechce řešit :) Já jsem stejně zjistila, že spolužáci většinou ty materiály házej do těch skupin na facebooku, takže… Ono je to kolikrát už zpracovaný prostě jako poznámky, ne jako kompletní přepis… takže je to trošku zase pohodlnější od těch spolužáků už než se prohrabávat tím kompletním záznamem.“ (R3pre)

Většina z dotazovaných respondentů je zaměstnaných. Profesní život je tedy oblastí, kterou přímo řeší. Následující odpověď respondentky popisuje přínos kochleárního implantátu, ale také potíže, se kterými se lze při shánění zaměstnání setkat:

„… mi umožnil (myšlen KI – pozn. autorky) realizovat se v profesi, která je z velké části postavená na komunikaci s lidmi. Pravdou je, že ve státní a podnikatelské sféře se mi dlouho po implantaci nedařilo najít zaměstnání. Důvody, které jsem slyšela přímo i nepřímo, byly v mé neschopnosti telefonovat. Našla jsem uplatnění až v neziskové organizaci, která se zaměřuje na cílovou skupinu osob se sluchovým postižením.

Nicméně nebýt implantovaná a nemít z implantace takový profit, pravděpodobně bych byla nucena hledat zaměstnání, které by bylo postavené na manuální zručnosti a minimální komunikaci. Což aktuálně znamená pásová výroba ve fabrikách nebo něco obdobného. “ (R1po)

Nemožnost telefonovat může znamenat jisté omezení v situaci hledání pracovního místa, případně brigády, jak zmiňuje také tento respondent:

„Jako jsou nějaká omezení např. Callcentrum, ale jinak už jsem někde brigádničil, a to šlo v pohodě bez omezení.“ (R4pre)

Zkušenosti v oblasti profesního života se mohou lišit, jak dokládá výpověď této respondentky:

„Pracovní život… tam jsem problémy skoro nikdy neměla. Protože já jsem vždycky byla na mluvení a na odezírání, takže že bych vnímala zlepšení nebo zhoršení… stejné.

Samozřejmě s implantátem vztahy trošku lepší, vědí, že slyšíte, rozumí, jo trošku, malinko lepší… ale jinak žádný rozdíl nevnímám.“ (R2po)

Následující respondentka uvádí v souvislosti s tímto tématem její tendenci nevyhledávání pozic založených na setkávání se s lidmi. Zároveň si ale uvědomuje, že by to tak nemělo být stále:

„No jako je fakt, že upřednostňuju práce, kde s těma lidma do kontaktu moc

Z rozhovoru s touto respondentkou však vyplývá, že je spíše introvertním typem. Je tedy otázkou, do jaké míry ovlivňují vyhledávání kontaktu s lidmi určitá specifika komunikace související s kochleárním implantátem a do jaké míry charakterový typ člověka. Sama respondentka to popisuje takto:

„Já taky zčásti si ani nejsem úplně jistá, jestli jsem skutečný introvert nebo jestli to jenom souvisí s těma ušima. Jo, že prostě tím že občas se nechytám tak si prostě řikám kašlu na to … prostě se nebudu projevovat, budu sama doma a neřeším. Jo takže já pak nevím, jestli bych třeba byla jiná kdybych slyšela. Možná taky ne. Nevím …“ (R3pre)

Shrnutí

Pod kategorii Oblasti života a kochleární implantát byly zařazeny kódy – osobní život, studijní život a profesní život.

V osobním životě vnímají a oceňují respondenti pomoc kochleárního implantátu při komunikaci například se svými malými dětmi. Opět je zmiňována sociální izolace, ke které díky implantátu nedošlo. Pozitivní posun je uveden také v oblasti volného času, kdy bylo možné například využít možnosti zajít na koncert, ze kterého by respondentka před implantací nic neměla. U oblasti studijního života byla některými respondenty zmiňována určitá podpora při vzdělávání, jako vybrání vhodného místa v lavici nebo využívání služby zapisovatele. S uplatněním v profesním životě měli někteří respondenti určité obtíže související například s neschopností telefonovat. Jinak ale uvádí, že jim kochleární implantát pomohl v profesi z hlediska komunikace s ostatními.

Jedna z respondentek mluvila o tom, že nevyhledává taková zaměstnání, která předpokládají častý kontakt s dalšími lidmi. Podle jejích slov však není jasné, zda tato tendence souvisí spíš s její sluchovou vadou a specifiky komunikace s kochleárním implantátem nebo s její povahou introverta.