Omezení

S používáním kochleárního implantátu jsou spojena určitá omezení. Na každém uživateli záleží, jak tato omezení vnímá a jak s nimi pracuje. Odpovědi respondentů v této kategorii označují některé situace, kdy dochází k omezení využití kochleárního implantátu především kvůli podmínkám okolního prostředí, případně kvůli technické závadě:

„Většinou v bazénu, případně i během turistického výšlapu při velkém horku (pot způsobující vlhkost). V těchto situacích odezírám.“ (R1po)

„… Ale jako, když jste na koupališti, tak celý den to nemám. To mi sem tam nevadí, spousta lidí je kolem mě, nikdo skoro, málo na mě mluví, takže tohle… ale nejsem tak úplně jako… nemůžu si dávat pozor na dceru nebo tak, musím víc hlídat. Prostě se zase vracím k tomu životu, když člověk neslyší a nemá nic, žádnou pomůcku, tak musí víc pozorovat, hlídat, jo, každých pět minut se dívá, jestli to dítě tam je… když poslouchám, tak je to trošku jiné… spoléháte spíš na sluch…“ (R2po)

„… dneska už to tolik neplatí, ale vždycky se za v uvozovkách hroznou nevýhodu považovalo, že se s tím nedá jít do vody. No… a co je na tom tak hroznýho… Tak prostě sundám ne a jdu do vody. Dneska už se to řeší různými těmi aqua pouzdry, takže dneska už ani tohle není problém… No, já jsem fakt byla zvyklá se sluchadlama, s implantátem, prostě když chci jít do vody, do rybníka, do moře, prostě musím sundat.“ (R3pre)

„Hlavně při závodech nebo v plávání. Dokážu odezírat a vždy s trénerem nebo s učitelem domluvíme na sinály. A pak se lze s tím pracovat.“ (R4pre)

Situací, kdy není možné kochleární implantát využít, může být také technická porucha samotného zařízení. Respondenti také uvádí, jak tyto situace případně řeší z komunikačního hlediska:

„Když mě to vypne, tak pokračuju v mluvení, záleží před kým a záleží na situaci.

Když je důležitá tak třeba jen mlčím nebo podle co rozumím, ale pokračuju v mluvení, záleží se slyšícím, neslyšícím, že jo …

… Já nejsem typický neslyšící, já mluvím, znakuju, takže já vím, že to není můj rodný jazyk, jo, nejsem čistokrevná, jo …“ (R2po)

„… kdy se mi rozbila cívka ještě u toho starýho … já jsem teďka nevěděla jako co … že jo. Protože ono se mi to snad dokonce rozbilo ve škole. No prostě po první hodině najednou přestal fungovat, jsem neslyšela… No ale stejně, já jsem to nevnímala jako nějakou katastrofu. Já jsem to prostě brala jako… to nefunguje no tak zítra půjdu asi za inženýrem, zeptám se jako co s tím… Tak já jsem tam odezírala no…“ (R3pre)

Některá omezení mohou souviset s možnostmi poslechu, které jsou ovlivněny specifickými nároky uživatelů KI na poslech a jejich schopnostmi:

„Takže že bych měla úplně jiný život… spíš běžný… ale pořád ten sluch tady furt je… furt mi to hraje roli v životě. Nemůžu tak telefonovat jak chci, musím čekat na operátorku nebo musím čekat na nějakou kamarádku, kolegyni… to furt, furt jsem hluchá, to nejde vymazat.“ (R2po)

„Tady jde spíš o to, že když člověk si chce pustit opravdu nějaký video na internetu, nějaký zajímavý, tak často tam nejsou titulky a teďka když tam není záběr na toho, kdo mluví, tak… mluví se tam někde v pozadí tak… já nemůžu odezírat.“ (R3pre)

S jednou z respondentek bylo probíráno téma mýtů ohledně toho, co se s kochleárním implantátem smí a co ne:

„Pak… ono existuje ještě spousta mýtů, jako implantovaný nemůžou tohle, nemůžou tamto… tak dneska už to není úplně pravda. Jo jsou tam nějaký teoretický omezení, že

Tam se mlátí do hlavy… (smích) No… a pak nějaký potápění a tam… tam je to taky takový omezený v tom, že nejít úplně jako vyloženě hloubkový potápění, že je to omezený, já nevím, deseti dvaceti metrama. Jo ale to většinou na nějaký rekreační potápění nebo šnorchlování taky není problém.“ (R3pre)

Tato respondentka dodává, že určitý přístup k zacházení s implantátem se může měnit s délkou jeho užívání:

„… jak člověk získá ty zkušenosti s tím, tak spoustu věcí fakt absolutně přestává řešit.“

(R3pre)

Shrnutí

Kategorie Omezení obsahovala kódy – omezení využití kochleárního implantátu, možnosti poslechu a mýty.

Využívání kochleárního implantátu s sebou nese určitá omezení. Ta jsou spojena buď se zařízením samotným nebo s tím, v jaké míře implantát svému uživateli zprostředkovává zvukové podněty a jak je sám uživatel schopný tyto podněty využít.

Jako situace, kdy nelze kochleární implantát využít byly nejčastěji jmenovány aktivity spojené s vodou (plavání). Další taková situace může být způsobena poruchou zařízení.

Respondenti uvádí, že v takových situacích jsou odkázáni na odezírání, případně nějaké signály, jedna z respondentek ovládá znakový jazyk. Uživatelé se v takových chvílích vlastně vrací do doby před implantací, kdy, zjednodušeně řečeno, neslyšeli. Omezení v možnostech poslechu může být spojeno například s potřebou pomoci od dalších lidí (například při telefonování). Zmiňován je také problém, kdy ne vždy je možné si zobrazit skryté titulky. Jedna z respondentek hovoří o mýtech, které se vytvořily kolem toho, co se s kochleárním implantátem smí a co ne. Potvrzuje, že jsou nějaká omezení, avšak záleží na konkrétní situaci a konkrétním uživateli, jak se k těmto teoretickým omezením postaví. Vliv na přístup k zacházení s implantátem mají také zkušenosti rostoucí s délkou používání tohoto zařízení.