6.7 Vyhodnocení a shrnutí průzkumu
P1 předpokládal, že více než 50 % rodičů vlastní osobní automobil a své děti v něm pravidelně vozí. Tento předpoklad byl potvrzen. V dotazníku pro rodiče, odpověděl každý z respondentů, že vlastní osobní automobil a 85 % odpovědělo, že své děti v něm denně vozí.
P2 předpokládal, že nejčastěji uváděnými hromadnými dopravními prostředky, kterými už děti někdy jely, budou autobus a vlak. Předpoklad byl potvrzen z dotazníků pro rodiče. Lze se domnívat, že tento fakt měl vliv na děti při vyplňování testu obrázkových úloh. Nejčastějšími dopravními prostředky, které děti namalovaly k daným druhům dopravy, byly právě vlaky osobní automobily a autobusy.
P3 předpokládal, že paní učitelka se dopravní výchově věnuje alespoň 2krát týdně a k její výuce využívá her s dopravní tématikou, pracovních listů nebo procházek. Tento předpoklad byl potvrzen. Z rozhovoru s paní učitelkou bylo zjištěno, že základům dopravní výchovy se s žáky věnuje denně během procházek.
Hlouběji se dopravní výchově věnují alespoň jednou ročně pomocí her, textů, pracovních listů či sešitů s dopravní tématikou.
P4 předpokládal, že více než 50 % předškolních dětí rozeznává a chápe smysl světelných signálů na semaforu. Daný předpoklad byl potvrzen jen z části.
Z obrázkových úloh sice vyplynulo, že více než 50 % děti chápe význam světelných signálů a naprostá většina dětí rozezná světelné signály na semaforu pro vozidla, přesto u jiného typu semaforu (například pro chodce) světelné signály správně rozeznat převážně nedokáží.
P5 předpokládal, že většina předškolních dětí pozná, kdy a proč se účastník dopravního provozu chová nevhodně. Tento předpoklad nebyl prokázán. V části testu obrázkových úloh, která zkoumala právě vhodné a nevhodné chování v různých dopravních situacích, si děti sice vedly z celého testu nejlíp, avšak správné odpovědi měla pouze polovina dětí.
Z průzkumu vyplývá, že úroveň dopravní výchovy ve vybrané
mateřské škole je průměrná. Podle všech doložených informací lze říci, že děti určité znalosti z dané oblasti mají, ale i podle rodičů by měly být lepší.
Zároveň rodiče očekávají, že tyto znalosti budou doplněny mateřskou školou, která v této oblasti prozatím není dostatečně vybavená. Paní učitelka připouští, že sama s úrovní dopravní výchovy v mateřské škole není plně spokojena, ale věří v její budoucí zlepšení. Současně ani rodiče dětem neposkytují vždy nejlepší podmínky pro naučení se zodpovědnému chování v dopravním prostředí. A to tehdy, když v jejich přítomnosti vědomě porušují pravidla nebo jim sami nejdou vzorem při běžných věcech, jako je nošení cyklistické helmy. Je tedy zřejmé, že děti potřebují dopravní vzdělání doplnit a zároveň potřebují podpořit k dodržování bezpečnostních pravidel.
7 Program s názvem: Týden dopravní výchovy
Program je určen především předškolákům, pro které je znalost a orientace v oblasti dopravní výchovy již nezbytná. Jeho záměrem je žákům i učitelkám poskytnout program srozumitelný, smysluplný a běžně realizovatelný. Během sestavování programu bylo snahou podat návrh na jeden běžný a přesto tematický týden dopravní výchovy, který dětem ukáže něco nového a pomůže ujasnit i to, s čím se již setkaly nebo se denně setkávají. Jeho obsah je zaměřen na základy dopravní výchovy, které se snaží hravou a nenásilnou formou dětem zprostředkovat.
Program je volně sestaven s využitím myšlenek a nápadů z následujících publikací:
Neobyčejný rok předškoláka (Mlčochová 2012), Dopravní výchova (Volný, aj. 1976), Preschool Play and Learn (Warner 2000). Dále bylo využito internetového zdroje Besip (Besip 2015). V průběhu programu byla dětem po částech přečtena publikace Hravá autoškola (Pospíšilová 2012) a vybrané kapitoly z publikace Nové pohádky o dopravních značkách (Stoličný 2013). V podrobném popisu programu, který je součástí přílohy, jsou u odpovídajících aktivit uvedeny přesné citace jednotlivých zdrojů.
Věková skupina: 5–7 let
Počet dětí: 20–25 dětí
Časový rozsah programu: 1 školní týden
Nároky na prostor: běžná třída, hřiště
Cíle programu:
• Zábavnou formou motivovat děti k větší zodpovědnosti, opatrnosti a k dodržování bezpečnostních pravidel v dopravním prostředí.
• Poskytnout dětem ucelený přehled v oblasti dopravní výchovy a podpořit tak jejich lepší orientaci v dopravním prostředí.
Témata programu:
1. den: Seznámení s dopravní výchovou 2. den: V roli chodce
3. den: V roli jezdce 4. den: V roli spolujezdce
5. den: Shrnutí dopravního týdne
7.1 Harmonogram programu
1. Den – Pondělí – úvod do programu
1.1. Seznámení s dopravní výchovou – povídání/učení 1.2. Nové dopravní prostředky – výtvarná činnost 1.3. Dopravní prostředky – hra na téma
1.4. Pohádka
2. Den – Úterý – procvičování prostorové orientace
2.1. V roli chodce – povídání/učení
2.2. Kamarád, který je v noci vidět rád – výtvarná činnost 2.3. Zvuková poznávačka – hra na téma
2.4. Pohádka
3. Den – Středa – procvičování znalosti barev
3.1. V roli jezdce – povídání/učení
3.2. Dobře vybavený cyklista – výtvarná činnost 3.3. Semafor – hra na téma
3.4. Pohádka
4. Den – Čtvrtek – procvičování znalosti geometrických tvarů
4.1. V roli spolujezdce – povídání/učení
4.2. Malované tvary a značky – výtvarná činnost 4.3. Na značky – hra na téma
4.4. Pohádka
5. Den – Pátek – opakování, závěr programu
5.1. Shrnutí dopravního týdne – povídání/učení 5.2. Co si pamatuji? – test obrázkových úloh 5.3. Vyhodnocení
7.2 Popis programu
Jednotlivé aktivity programu jsou rozčleněny tak, aby na sebe vzájemně navazovaly a doplňovaly se. Zároveň jsou přizpůsobeny dennímu režimu dětí v mateřské škole a pomáhají jim procvičovat běžné dovednosti, jako je znalost tvarů, barev a stran, což podporuje nejen připravenost dětí na základní školní docházku, ale také jim umožňuje zlepšovat jejich orientaci v dopravních situacích. Během jednoho týdne si děti zopakují základní pravidla dopravní výchovy, dále se doví některé nové věci, jako jsou svátky a významné dny vztahující se k dopravní výchově a také budou mít možnost se na programu částečně samy podílet. To dětem zajistí takzvaná výstavní deska.
1. den
První den začne povídáním v kroužku na koberci a seznámením s pojmem dopravní výchova. Děti si zopakují, jaké znají dopravní prostředky a zkusí si je přiřadit k různým druhům dopravy. Následně se dozví, kdo to jsou účastníci silničního provozu a jak vypadají informativní značky. Naučí se dvě konkrétní, Přechod pro chodce a Slepá pozemní komunikace. Následně se dozví o významném dni letecké dopravy, složí si vlastní letadlo a vyzkouší si, jak daleko jejich letadlo doletí.
Po svačině si samy navrhnou nový dopravní prostředek, který bude zcela dle jejich fantazie.
Venku si zahrají hru, při které si zopakují druhy dopravních prostředků a jejich zařazení dle druhu přepravy.
Poslední částí dne bude čtení pohádek. Po obědě jim při odpočinku bude přečten úryvek z knížky Hravá autoškola a jedna pohádka o dopravní značce Slepá pozemní komunikace z knížky Nové pohádky o dopravních značkách.
2. den
Druhý den začne opět povídáním v kroužku. Děti se v tento den dozví o pravidlech bezpečného chování chodců na pozemních komunikacích. Zopakují si, na které straně mají chodci chodit, jak se mají správně rozhlédnout, když chtějí přejít přes přechod, jak vypadá semafor pro chodce a jak se přechází bez přechodu. Dále se seznámí s pojmem brzdná dráha a bude jim ukázáno pár pokusů. Poslední, co si během povídání dozví, bude o značkách upravujících přednost v jízdě. Naučíme se tři konkrétní, Hlavní pozemní komunikace, Dej přednost v jízdě a Stůj, dej přednost v jízdě. Vyzkouší si různé dopravní situace za pomoci obrázku křižovatky a dvou autíček.
Po svačině děti se seznámí s důležitostí a významem reflexních prvků. Namalují si panáčka a panenku, které si budou moct barevně vybarvit a na závěr si je společně pomocí slovního diktátu polepí reflexními prvky.
Venku si společně zahrají zvukovou poznávačku, při níž jim budou postupně z různých stran pouštěny zvuky dopravních prostředků. Děti budou muset uhodnout o jaký dopravní prostředek se jedná a ze které strany jeho zvuk přichází.
Při odpoledním odpočinku bude dětem opět přečteno z knížky Hravá autoškola a jedna pohádka o dopravní značce Hlavní pozemní komunikace. Tento den je kromě dopravní tématiky věnován i procvičování pravé a levé strany a celkové orientaci v prostoru.
3. den
Opět se děti posadí do kruhu a dozví se tentokrát o tom, kdo je to jezdec.
Připomenou si povinnou výbavu pro cyklisty, bruslaře na kolečkových bruslích i další sporty. Následně je dětem připomenuto, že i cyklisté se musí řídit určitými pravidly.
Tato pravidla jsou dětem shrnuta a je jim vysvětlen i jejich význam. Dále je dětem ukázán semafor pro vozidla a opět vysvětlen význam jednotlivých barev. Poslední část povídání vyplní výstražné dopravní značky, Pozor, děti, Pozor, přechod pro chodce, Pozor, nebezpečí, Pozor, zvěř. Na závěr povídání si zopakují barvy pomocí aktivity, při které budou muset z předmětů kolem sebe sestavit semafor.
Po svačině budou děti seznámeni s významným dnem cyklistiky, dostanou obrázek předkresleného kola a budou mít za úkol dokreslit mu povinnou výbavu.
V rámci oslavy Světového dne cyklistiky dostanou děti na závěr malování třpytivé barvy, kterými si budou moct kola vyzdobit.
Na hřišti si zahrají hru na semafory, v které se budou pohybovat podle barev.
I dnes bude dětem během odpočinku přečtena část knihy Hravá autoškola a jedna pohádka o dopravní značce Pozor, přechod pro chodce z knihy Nové pohádky o dopravních značkách. Opět je tento den věnován procvičení další důležité dovednosti dětí a to znalosti základních barev.
4. den
Čtvrtý den, stejně jako jiné, začne ranním povídáním v kroužku na koberci. Děti se dozví, kdo je to spolujezdec. Připomenou si, v jakých dopravních prostředcích
jako spolujezdci jely a jaká pravidla by v nich měly dodržovat a na co si musí dávat pozor. Nejdřív se dozví o pravidlech spolujezdce v autě a je jim ukázán pokus, který demonstruje nebezpečí hraček a jiných větších věcí v autě při nárazu či prudkém zabrzdění. Následně jim jsou vysvětlena pravidla bezpečnosti, která pro ně plynou jako pro spolujezdce v hromadné dopravě. Opět následuje pokus, který demonstruje, co by se s nimi mohlo stát, kdyby se za jízdy v hromadném prostředku pevně nedržely, nebo kdyby v autě nebyly pevně připoutány. Následně si děti během tématické scénky vyzkouší koupi vlastní jízdenky. V poslední části povídání se děti naučí další dvě skupiny dopravních značek zákazových a příkazových. Konkrétně značky Zákaz vjezdu všech vozidel, Zákaz odbočení vpravo, Zákaz odbočení vlevo, Nejvyšší povolená rychlost, Přikázaný směr jízdy vpravo, Přikázaný směr jízdy vlevo, Nejvyšší povolená rychlost. Na závěr si zopakují tvary a význam všech značek, které se doposud naučily.
Během dopoledního tvoření si opět zopakují geometrické tvary, značky i strany a pomocí společného diktátu si namalují šest dopravních značek.
Venku si zahrají hru při které budou běhat a zároveň si opakovat geometrické tvary a vybrané dopravní značky.
Po obědě jim bude opět přečteno z knihy Hravá autoškola a Nové pohádky o dopravních značkách. Tento den je věnován procvičení geometrických tvarů.
5. den
Poslední den jsou děti opět posazeny do kruhu na koberec a je s nimi zopakováno vše, co se během předchozích čtyř dnů dozvěděly. Při opakování se postupuje po jednotlivých dnech a tématech, která v nich byla probírána. Nejdříve jsou zopakovány dopravní prostředky a příslušné druhy přepravy, následně pravidla pro chodce, způsob přecházení, význam semaforu pro chodce a reflexních prvků.
Dále pravidla plynoucí pro děti jako jezdce, vybavení cyklisty i další bezpečnostní vybavení při jiných sportech, pravidla spolujezdců v automobilu či hromadném dopravním prostředku. Na závěr všechny dopravní značky a jejich rozdělení do skupin dle významu. Při tomto opakování jsou děti zapojovány, hlásí se a odpovídají.
Po svačině jsou děti motivovány k napsání testu, který již sice psaly na začátku, ale tentokrát bude test vyhodnocen a budou oceněni ti nejlepší.
Po obědě, popřípadě ve volném čase před obědem, jsou děti sezvány opět do kroužku a jsou s nimi probrány správné výsledky testu. Následně proběhne vyhlášení výsledků, rozdání bonbónů nejdříve nejlepším a následně jsou pochváleni všichni za absolvování týdne dopravní výchovy. Každý obdrží diplom a stejnou odměnu v podobě reflexních prvků a nějaké sladkosti.
7.3 Vlastní realizace a reflexe programu
V této kapitole je stručně popsán průběh jednotlivých aktivit a jejich reflexe.
Jsou zde popsány úspěchy i neúspěchy a reakce dětí při jednotlivých činnostech
1. den
1.1. Seznámení s dopravní výchovou
Během ranního povídání byly děti zprvu trochu zaskočené, když slyšely o pojmu dopravní výchova a moc nevěděly, co do ní zařadit. Postupně ale s dalšími tipy svých kamarádů a následným doplněním pochopily, o čem se mluví a ještě dodatečně se hlásily se svými nápady. Během dalších aktivit bylo občas potřeba děti trochu mírnit, protože se pošťuchovaly nebo měly tendenci se překřikovat.
Ranní povídání proběhlo bez problému, jednotlivé úkoly v jeho průběhu na sebe logicky navazovaly. Některé pojmy byly pro děti nové, ale jejich vysvětlení dětem bylo podáno přiměřenou formou a nikdo neměl s jejich pochopením problém. Všechny spolupracovaly a se zájmem se hlásily, odpovídaly na otázky a aktivně se účastnily všech úkolů.
1.2. Nové dopravní prostředky
Některé děti ze začátku nepochopily, jak mohou namalovat jakýkoliv jiný, nový dopravní prostředek než ten, který znají. Po upřesnění se většina dětí pustila do práce a jen některé stále váhaly, a tak jim bylo napovězeno, že nový dopravní prostředek vznikne i domalováním něčeho nového stávajícímu dopravnímu prostředku.
Z volného malování nových dopravních prostředků byla většina děti nadšená, jen některým zvolené téma příliš nesedlo. Přesto je malování dětem blízké a nikdo neměl problém s namalováním alespoň nějakého prostředku.
1.3. Dopravní prostředky
Vzhledem k tomu, že se jednalo o pohybovou aktivitu, byl zájem dětí již od začátku veliký. S pochopením pravidel neměl nikdo problém a všichni si s nadšením několikrát vyměnili dopravní prostředky.
Aktivita děti nadchla. Potvrzením toho byla i skutečnost, že velká část dětí protestovala, když kvůli nedostatku časového prostoru museli po pátém prostřídání její hraní ukončit. Samy se následně dožadovaly o možnost zahrát si hru i další den.
1.4. Pohádka
Během čtení dodržovaly děti klid a se zájmem poslouchaly obě pohádky. Při čtení první pohádky bylo dětem připomenuto, co se za ten den naučily nového. Při ukázání značek v knížce se děti hlásily a oznamovaly, které značky už někde viděly.
Bylo vidět, že je čtení opravdu zaujalo a že je těší, že už samy vědí něco nového.
2. den
2.1. V roli chodce
Děti dobře chápaly, kdo je to chodec a až na jednoho chlapce s výběrem chodců z několika dalších obrázků neměl nikdo problém. Při následném učení pohybové básničky vznikl problém, jelikož děti seděly v kruhu, byly z ukazování stran zmatené.
A tak byly vyzvány vstát a vyrovnat se do řady, pak už šlo učení bez problému. Další problém vznikl při pokusu o ukázku rozdílnosti brzdné dráhy dle povrchu. Autíčko ani na nejhladším povrchu nejelo nikterak výrazně rychleji, a tak byla dětem brzdná dráha popsána na nich samotných. A sice, že na mokré hladké silnici či v zimě na ledu se sklouznou mnohem snáz než na povrchu hrubém a suchém. Ostatní činnosti probíhaly tak, jak měly.
Dnešní povídání bylo o něco rušnější. Děti měly větší sklon povídat si mezi sebou.
Opačnou reakci vyvolalo učení se pohybové básničce, od které bylo očekáváno, že se děti odreagují a budou schopny se dále chvíli v tichosti soustředit. Naopak byl
následně problém je opět utišit. Nové pojmy a jejich význam děti v celku rychle pochopily. Jednotlivé úkoly plnily s nadšením a se zájmem pozorovaly i pokus k brzdné dráze. Celkově bylo povídání pro děti možná trochu zdlouhavé, ale až na občasné vyrušování jej zvládly pozorně celé vyposlechnout.
2.2. Kamarád, který je v noci vidět rád
Při vysvětlování významu reflexních prvků se některé děti aktivně hlásily a chlubily se, kde všude je viděly nebo kde je na oblečení mají. Panáčka si všichni zvládli sami nebo s menší pomocí obkreslit. Při společném polepování měly děti místy problém uvědomit si strany, a tak byly obcházeny a případně opravovány.
Jelikož ještě zbylo hodně reflexních prvků a byl o ně velký zájem, bylo dětem po společném zkontrolování panáčků povoleno si je dál libovolně polepit.
Lepení reflexních prvků na celé aktivitě sklidilo největší úspěch. Děti pracovaly v klidu a bez problémů. Aktivita vhodně navazovala na předchozí vyprávění a po vyvěšení obrázků dětem i poskytla názornou ukázku funkce reflexních prvků.
2.3. Zvuková poznávačka
Jelikož bylo hezké počasí, mohla se hra uskutečnit venku na trávě. Děti seděly v tureckém sedu. Pravidla hry pochopily rychle, jen některé z dětí měly problém s jejich dodržováním, a tak musely být párkrát napomenuty. Během hry bylo pohlídáno, aby se prostřídaly a měly možnost se zapojit všechny děti.
Hra děti bavila, a tak s jejich požádáním byly víckrát dokola vystřídány všechny dopravní prostředky. S určováním stran měly ze začátku trochu problém, ale ke konci hry bylo možné sledovat znatelné zlepšení. Aktivita byla zvolena odpovídajícím možnostem dětí a zároveň přispěla k jejich zlepšení.
2.4. Pohádka
Za pomoci dětí bylo připomenuto, co se Kubík den předem naučil. Na to bylo navázáno další čtením. Děti pozorně naslouchaly, co jim je čteno. I ty, které měly jít po obědě domů, seděly na židličkách a pozorně poslouchaly.
Čtení z knížek děti opět v klidu poslouchaly. Pohádky navazovaly na ranní výklad a tak bylo dětem připomenuto, co se naučily nového.
3. den
3.1. V roli jezdce
Některé děti váhaly nad pojmem jezdec, ale brzy díky příkladům ostatních jej také pochopily. Při určování částí kola měly některé děti problém svojí část poznat, ale společně bylo nakonec kolo popsáno a vysvětlen význam celého vybavení. Hra na schovávání jednotlivých dílů vybavení, byla pro děti zábavným odreagováním, jen po hře bylo zapotřebí jejich opětovného utišení. Během popisu dalších ochranných prostředků, pravidel, semaforů a během vysvětlení nové skupiny značek, byly děti hodné, velmi aktivní a měly chuť průběžně vyprávět své zážitky. Jejich vyprávění z důvodu časového nedostatku muselo být citlivě přerušeno a zároveň jim bylo přislíbeno, že vyprávět své zážitky budou moct později.
Během povídání děti spolupracovaly s velkým nadšením a s chutí podělit se o své zkušenosti, pro které bohužel nebylo tolik časového prostoru. Obsah povídání byl dětem blízký, přiměřený a relativně lákavý a tak vydržely téměř celou dobu v klidu poslouchat. Každý další bod povídání navazoval na předchozí.
3.2. Dobře vybavený cyklista
Během úvodní motivace byly děti napjaté, protože nevěděly, kam je vyprávěním mířeno a co budou následně vytvářet. Jejich nadšení výrazně stouplo, když zahlédly třpytivé barvy, kterými si na závěr budou moct vyzdobit svá vybavená kola.
Během vybavování kol bylo potřeba děti obcházet a společně kontrolovat, jestli mají skutečně domalováno veškeré potřebné vybavení.
Děti byly nadšené především ze závěrečné techniky zdobení třpytivými barvami.
Velká část dětí byla prací nadšená i proto, že se jim moc líbil vzor kola. Aktivita byla zvolena tak, aby navazovala na ranní povídání a procvičila další užitečné znalosti dětí.
3.3. Semafor
Pravidla hry byla jednoduchá a tak neměl nikdo s jejich pochopením problém.
Opět šlo o akční činnost, a tak byl zájem dětí veliký. Pro vyzkoušení znalosti barev bez názorné ukázky byly barevné obrázky na chvíli schovány a platnost barvy byla
Opět šlo o akční činnost, a tak byl zájem dětí veliký. Pro vyzkoušení znalosti barev bez názorné ukázky byly barevné obrázky na chvíli schovány a platnost barvy byla