Tato kapitola popisuje realizaci vybraných úkolů z mnou navrhovaných učebních materiálů. Teoretické informace o jednotlivých úkolech jsou uvedeny v předchozí kapitole. Ideální by bylo vyzkoušet v praxi všechny navrţené materiály. Vzhledem k tomu, ţe je velmi náročné zvládnout v hodinách plánované učivo podle RVP/ŠVP, učitelé poměrně neradi věnují čas na aktivity, které s běţným učivem nesouvisí. Ve škole jsem měla moţnost vyzkoušet pouze několik úkolů z pracovních listů. Terénní výuku jsem vzhledem k velké časové a organizační náročnosti v praxi neověřovala. Realizace úkolů probíhala na ZŠ v Turnově ve Skálově ulici, kde jsem absolvovala souvislou praxi. Následující tři úkoly věnované dominantě, poloze a mentální mapě jsem realizovala během mé praxe v září a říjnu 2012. Pracovní listy tehdy vyplňovalo 19 ţáků sedmé třídy.
Dominanta Turnova (PL 1, úkol 1, c))
Tento úkol nabízí ţákům mnoho moţností řešení. Nejčastěji byly jako dominanta města uváděny historické stavby. Objevily se zde následující návrhy:
Kostel Narození Panny Marie, kostel svatého Mikuláše, náměstí Českého ráje nebo jeho součásti, synagoga a zámek Hrubý Rohozec. Jednou se objevilo i Muzeum Českého ráje a budova ZŠ. Nejčastěji uváděnou dominantou se nakonec staly Trosky, které se v samotném městě vůbec nenacházejí. Roli zde jistě sehrálo to, ţe Trosky jsou prezentovány jako symbol CHKO Český ráj a Turnov je často označován jako srdce Českého ráje.
Zdůvodnění výběru dominanty byla také různá. Nejčastěji se objevovaly argumenty týkající se historické či kulturní hodnoty místa (ţáci to formulovali tak, ţe se jedná o velmi starou stavbu), návštěvnosti místa (kaţdý z Turnova toto místo navštívil), zajímavosti pro turisty (turistům se místo vybaví, kdyţ si vzpomenou na Turnov). Objevili se i argumenty, které neodpovídali realitě – např. Trosky jsou nejbliţší památkou Turnova. Většinou se však objevovali argumenty smysluplné a z faktografického hlediska správné.
Ţáci pochopili zadání úkolu a jeho zpracování zvládli bez problémů.
Zamysleli se nad místem, které je pro Turnov klíčové a dokázali svůj výběr
99
zdůvodnit. Někteří volili památky, které jsou jako symboly města prezentovány i oficiálně a jiní naopak zvolili svůj originální pohled. Text, kterým ţáci vysvětlovali svůj výběr, dosahoval různé úrovně – někteří uvedli podrobné informace o daném objektu, jiní pouze stručně uvedli, o jakou stavbu se jedná, poměrně časté byly i pravopisné chyby. Grafická sloţka byla také zpracována u jednotlivých ţáků rozdílně – někteří znázornili místo velmi detailně a podobou se skutečně blíţili realitě, někteří ale nakreslili objekt velmi zjednodušeně a bez popisku by bylo obtíţné určit, o jaký objekt se jedná.
Obrázek 3: Dominanta Turnova – Kostel Narození Panny Marie
Obrázek 4: Dominanta Turnova – zámek Hrubý Rohozec
Obrázek 5: Dominanta Turnova - Trosky
100 Poloha města Turnova (PL 1, úkol 3)
Úkol vyházel z vlastních znalostí ţáků, které získali nejen v rámci vlastivědy, ale také svou vlastní zkušeností. Úroveň vypracovaných odpovědí se velmi lišila. Většina ţáků uvedla mnoho charakteristik polohy města. Ojediněle se stalo, ţe ţák dokázal napsat pouze několik informací. Jen výjimečně nebyly údaje příliš nebo dokonce vůbec přesné (např. Z Liberce do Turnova je to 6 km).
Většinou se objevily odpovědi zahrnující velké mnoţství přesných informací.
Fakta, která se nejčastěji objevovala, jsou následující: vzdálenost od velkých měst, řeka Jizera, Liberecký kraj, okres Semily, blízkost CHKO Český ráj, významná místa a stavby ve městě, turistické zajímavosti, okolní obce…
Často se také objevila informace, ţe Turnov leţí na severu, ovšem ve většině případů chybělo uvedení na severu České republiky.
Ţáci vybrali některé charakteristiky polohy města. Kaţdý ţák dokázal uvést alespoň nějakou charakteristiku. Při další práci s pracovními listy by se ţáci dozvěděli další informace a postupně by dokázali popisovat polohu města podrobněji a z různých hledisek (přírodní podmínky, doprava…).
Obrázek 6: Ukázka některých řešení úkolů poloha města Turnova
101 Mentální mapa části města (PL 1, úkol 4)
Mentální mapa je pro ţáky novou formou vyjádření své představy o prostoru. Někteří ţáci přesto vytvořili v poměrně krátkém čase, který na realizaci měli, velmi zdařilá díla. Úroveň jednotlivých prací se ale pochopitelně liší.
V zadání jsem nabízela na výběr ze tří moţnosti zobrazovaného území.
Nejvíce ţáků zobrazovalo centrum města a někteří to spojili s druhou moţností, tedy se zakreslením okolí školy, která se nachází nedaleko. Jen několik ţáků se rozhodlo zobrazit okolí svého domova.
Ţáci zobrazující centrum města při tvorbě mapy ve většině případů začínali od samotného náměstí a následně znázorňovali významné ulice, které z něho vybíhají. Většina dokázala zakreslit nejdůleţitější budovy. Někteří významné stavby znázornili i graficky. Často se objevilo i zakreslení různých obchodů, bank a dalších institucí, které ţáci příliš často nenavštěvují, ale jejich přítomnost v daném území přesto vnímají. Některé mapy byly i správně orientovány vzhledem ke světovým stranám. Prostorové rozmístění velmi přesné v naprosté většině případů.
Obrázek 7: Mentální mapa části města (centrum)
102
Obrázek 8: Mentální mapa části města (centrum a škola)
Ţáci, kteří zobrazovali svůj domov, zakreslovali často území mnohem podrobněji a znázorňovali i jednotlivé domy a nikoliv jen významné budovy.
Velmi podrobně zde byly popsány a zakresleny jednotlivé ulice. Přesnost těchto map byla velmi vysoká. Ţáci začínali při kreslení své mapy od místa, kde bydlí a postupně jej rozšiřovali do okolí.
Obrázek 9: Mentální mapa části města (domov žáka)
103
Ţáci dokázali znázornit prostorové uspořádání vybrané části města. Jejich nákresy se většinou velmi blíţily reálnému prostorovému rozmístění. Většinou s tímto úkolem neměli potíţe. Vzhledem k časovým moţnostem ţáci vţdy zobrazovali území svým rozsahem poměrně malé.
Následující tři úkoly byly v praxi ověřeny na devíti ţácích 7. a 8. ročníku základní školy, kteří ţijí přímo v Turnově. Realizace proběhla v únoru 2014.
Vybrala jsem pouze jednotlivé úkoly, protoţe celé pracovní listy jsou většinou časově náročné a některé velmi závisí na způsobu výuky zeměpisu (obsah, podrobnosti, zaměření, práce ţáků…), který u konkrétních ţáků neznám.
Diskuze o současných problémech města (PL 6, úkol 3)
Celý úkol zahrnuje především diskuzi nad současnými problémy města. Já jsem celou diskuzi nerealizovala, ale chtěla jsem vidět, jaké problémy ve městě ţáci vnímají, takţe si měli napsat podklady, které by k diskuzi pouţili.
Ţáci vymysleli poměrně mnoho podnětů k diskuzi. Velmi často pochopitelně vycházeli ze svých vlastních zkušeností, coţ by dále rozvíjeli v rámci následné diskuze. Některé nápady se opakovaly velmi často. V těchto případech se jednalo o obecnější nebo často diskutovaná témata. Nejčastější zmiňované problémy byly tyto: příliš silná doprava ve městě, znečištění města, chybějící sportovní zařízení. Některé nápady byli naopak poměrně originální a pochopitelně úzce souvisely s problémy, které se týkají např. přímo místa bydliště nebo vlastní rodiny.
Obrázek 10: Seznamy současných problémů města
104 Nákres Jizery na Turnovsku (TV 2, úkol 3, b))
Tento úkol je plánován jako součást terénní výuky, ale v současné chvíli jsem jej zkoušela pouze jako samostatný úkol.
Z nákresů řeky je patrné, ţe poloha města a řeky spolu úzce souvisí.
Nákres řeky vytvářeli ţáci ve zjednodušené podobě. Většinou však doplnili i silniční síť, která jim usnadnila orientaci v prostoru. Orientace vzhledem ke světovým stranám byla znázorněna velmi různě – někdy se podařilo znázornit, ţe řeka městem prochází přibliţně ve směru sever-jih, ale někdy byla mapa orientována zcela nepřesně.
Většina ţáků zakreslila pouze hlavní tok řeky a naopak přítok jen někteří.
Myslím, ţe většina ţáků přítok (potok Stebenku) zná, ale jen někteří vědí, kde se vlévá do Jizery a jen výjimečně dokázali znázornit, i kudy potok protéká. Druhý přítok (Libuňka) se vlévá aţ dále pod Turnovem a ţáci se vzhledem k zadání zaměřili na řeku ve městě, takţe Libuňku nezakreslili. Naopak ale většinou ţáci zakreslili i vedlejší rameno Jizery, někdy jej i pojmenovali jako Malou Jizeru jindy jako náhon.
Obrázek 11: Nákres řeky Jizery v Turnově
105 Památky a zajímavosti Turnovska (PL 8, úkol 2)
Tento úkol zvládli ţáci bez nejmenších problémů a i bez dalšího vysvětlení rozuměli zadání. Někteří dokázali uvést velké mnoţství příkladů. Jsou památky, které se opakovaly téměř u kaţdého ţáka. Jedná se např. o kostel Panny Marie, kostel sv. Mikuláše, Hrubý Rohozec, Dlaskův statek, Český ráj. Občas se objevily i památky, které uvedl pouze jeden ţák. Mezi ně patří např. Kopicův statek, synagoga nebo Husův sbor. Nejvíce příkladů uváděli ţáci z oblasti náboţenských staveb. Naopak nejčastěji měli problém s lidovou architekturou, kde zmiňovali Dlaskův statek a často jiţ nedokázali uvést další příklad, tedy např. Holanův statek nebo Kopicův statek. Obecně však v této oblasti mají ţáci velmi dobrý přehled o Turnovsku.
Obrázek 12: Řešení úkolu zaměřeného na památky a zajímavosti Turnovska
106