Problematika transferových cen

Používáním převodních, tzv. transferových, cen se zabývá Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy vydaná v roce 1994, která byla v roce 2010 aktualizována. Převodními cenami se rozumí ceny, za které podnik převádí hmotné zboží a nehmotný majetek, nebo za které poskytuje služby sdruženému podniku, přičemž se dva podniky považují za sdružené, pokud se jeden z nich účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhého podniku, případně se tytéž osoby účastní na vedení, kontrole nebo jmění více podniků.³⁹ Tato směrnice OECD není součástí právního systému jednotlivých zemí, jedná se pouze o doporučení, jakým způsobem danou problematiku řešit. V rámci zákona o daních z příjmů je otázka převodních cen řešena ustanovením § 23 odst. 7, který vymezeným kapitálově a jinak spojeným osobám ukládá upravit daňový základ, pokud se sjednané ceny mezi těmito společnostmi liší od cen, které byly sjednány mezi nezávislými osobami.⁴⁰ Problematika převodních cen je na mezinárodní úrovni řešena pomocí smluv o zamezení dvojího zdanění. V České republice byl vydán v roce 2010

37 Ústava České republiky, ústavní zákon č. 1/1993

38 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 37

39 Transfer Pricing Guidelines for Multinational Enterprises and Tax Administrations. OECD Publishing, 2010. ISBN 9789264090330

40 SOJKA, V. Mezinárodní zdanění příjmů. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů.

3. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR. 2013. s. 218. ISBN 978-80-7478-035-6

Pokyn D-332 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky – převodní ceny, který je platný dodnes.

Problematika převodních cen se stala celosvětovým problémem. Nadnárodní společnosti fungující po celém světě optimalizují svoje daňové povinnosti pomocí přesunů zisků do zemí s nižší mírou zdanění nebo k subjektům, které mohou uplatnit například odčitatelnou položku v podobě ztráty z minulých let. K těmto přesunům⁴¹ slouží také převodní ceny, kdy jsou sjednané ceny rozdílné oproti cenám, které by v obdobných případech sjednaly vzájemně nezávislé osoby. OECD doporučuje stanovit převodní ceny na principu tržního odstupu. Metody tvorby cen jsou definovány pomocí tradičních transakčních metod, které OECD upřednostňuje a dále pomocí transakčních ziskových metod⁴². K posouzení předpokladů se u všech metod využívá funkční a riziková analýza.

Metoda srovnatelné nezávislé ceny, která patří mezi tradiční transakční metody, porovnává cenu účtovanou mezi sdruženými podniky a cenu, za kterou se obchoduje ve srovnatelných podmínkách mezi nezávislými podniky. Značnou nevýhodou této metody je fakt, že je obtížné stanovit srovnatelné podmínky, a proto není tato metoda vždy využitelná. Další metodou ze skupiny tradičních transakčních metod je metoda ceny při opětovném prodeji, v rámci které se využívá například cenové rozpětí nezávislého podniku a také metoda nákladů a přirážky, která se využívá hlavně při prodávání polotovarů sdruženými podniky.

Transakční ziskové metody, které OECD doporučuje v případech, kdy nelze využít tradiční transakční metody, zkoumají zisky vznikající při určitých řízených transakcích. Jednou je transakční metoda čistého rozpětí, kde se zkoumá čistý zisk poměrně k vhodné bázi, druhou pak transakční metoda rozdělení zisku, v jejímž rámci se zjišťuje zisk sdružených podniků a posléze je tento zisk rozdělen mezi tyto podniky.

41 V souladu se Směrnicí Rady 90/434/EHS, Směrnicí Rady 90/435/EHS a jejich novel

42 Review of the Comparability and of Profit Methods: Revision of Chapters I-III of the Transfer Pricing Guidelines [online]. OECD, 2010. [vid. 2014-03-20]. s. 21 – 23. Dostupný z:

http://www.oecd.org/ctp/transfer-pricing/45763692.pdf

Daňový subjekt může v rámci právní jistoty požádat příslušného správce daně o závazné ceny, podle nadnárodních společností jsou požadavky na dokumenty z jejich strany nákladné a zatěžující. Pracovní skupina předložila návrhy na zefektivnění procesu závazného posouzení procesu tvorby sjednaných cen mezi sdruženými osobami, mezi které patří například poskytování informací určujících riziko či důležitost informací poskytovaných nadnárodními společnostmi.⁴⁵ V případě, kdy o závazné posouzení poplatník nepožádá, vystavuje se riziku doměření daně na základě chybně sjednaných převodních cen. Nerespektování směrnice OECD není důvodem pro doměření daně, v ČR je nutné dokazování z pohledu Zákona a uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění.

Problematika převodních cen se dotýká i uplatňování slevy z titulu investičních pobídek, které nárokují sdružené podniky. Následkem chybně sjednané ceny v případě pořízení

43 Informace o činnosti daňové zprávy České republiky za rok 2012 [online]. Finanční správa, 2013. [vid.

2014-04-10]. Dostupná na: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-vysledky-cinnosti/Informace_o_cinnosti_DS_za_rok_2012.pdf

44 Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o práci společného fóra EU o převodních cenách v oblasti předcházení sporů a postupů při řešení sporů a o obecných zásadách pro předběžné cenové dohody v EU {SEK(2007) 246} [online]. EU, 2007. [vid.

2014-03-10].Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A52007DC0071

45 SPENCER, D. Tax Challenges Of The Digital Economy. Journal of International Taxation, 2014, vol. 25, iss. 2, p. 34 – 47. ISSN 10496378. Také dostupné komerčně z: ProQuest, Dostupné z: http://proquest.com

investice by mohlo dojít k nesplnění všeobecných podmínek a tím i k neoprávněnému uplatnění slev z titulu příslibu investiční pobídky.