3.1 Cíl praktické části
3.1.1 Stanovení předpokladů
Sebraná a zpracovaná data v realizovaném průzkumu v praktické části bakalářské práce jsou zaměřena na potvrzení či vyvrácení následujících předpokladů:
1. V zařízeních, která poskytují podporu svým pracovníkům, se vyskytuje syndrom vyhoření v menší míře neţ v těch zařízeních, která pracovníkům podporu neposkytují.
2. Syndromu vyhoření lze lépe předcházet aktivním proţíváním volného času (sportovní a kulturní činností) neţ jeho pasívním trávením.
3.2 Použité metody
Údaje potřebné k potvrzení nebo vyvrácení stanovených předpokladů budou shromáţděny formou dotazníkového šetření u 60 pracovníků různého zařazení v sociálních sluţbách a získaná data budou zpřehledněna uspořádáním do frekvenčních tabulek a za jejich pouţití vypočtena absolutní četnost, relativní četnost a kumulativní četnost, aritmetický průměr, popř. medián a pravděpodobnost. Uvedené pojmy znamenají:
Absolutní četnost (frekvence) ni je počet opakování určité hodnoty proměnné (dané varianty). Definice:
Kumulativní četnost vyjadřuje, kolik prvků souboru má hodnotu proměnné menší nebo rovnu dané hodnotě; je to postupné přičítání absolutních a relativních četností;
např. pro i=3 n1+ n2+ n3
Kumulované četnosti berou v úvahu pouze platná pozorování, tj. neberou v úvahu odpovědi typu „neuvedeno“.
Aritmetický průměr je statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Aritmetický průměr se obvykle značí vodorovným pruhem nad názvem proměnné, popř. řeckým písmenem µ (toto značení bude v práci pouţito). Definice:
Aritmetický průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem.
Při vyhodnocení získaných dat představovaných velkým počtem poloţek budou také vypočítány hodnoty mediánu.
Medián 50% kvantil x50 je prostřední hodnota z neklesající řady
)
Pravděpodobnost je číslo vyjadřující objektivní moţnost hromadného výskytu náhodného jevu. Pohybuje se v intervalu 0–1 včetně, kde 0 = jev nemoţný (pravděpodobnost je nulová) a 1 = jev jistý; vše mezi tím je určité procento pravděpodobnosti. Pravděpodobnost se zjišťuje na základě empirického zjišťování s pouţitím statistické definice:
P/ počet případů příznivých/počet případů moţných.
Definice: P(A) = m/n
n = počet všech výsledků náhodného pokusu;
m = počet výsledků příznivých jevů A.
Všechny výpočty budou provedeny pomocí programu Excel.
Jako nástroj kvantitativní metody výzkumu prováděného formou výzkumného šetření bude pouţit dotazník, protoţe:
umoţňuje získat a analyzovat velké mnoţství informací při relativně malých nákladech,
je moţné distribuovat jej k většímu mnoţství respondentů,
je to forma méně časově náročná a respondenti nejsou ovlivňováni vztahem dotazovaný – administrátor,
zajišťuje intimní a pohodlné prostředí pro dotazovaného, můţe si totiţ zvolit kdy, kde a jak dotazník vyplní. Vyhovuje anonymitě odpovědí a dobrovolnosti.
Je třeba: seznámit tázané s tím, ţe mohou vynechat otázky, na něţ by neradi odpovídali nebo na ně odpovědět neumějí; organizace, v níţ výzkum probíhá, musí být seznámena s tím, ţe získaná data jsou a zůstanou důvěrná.
Pro výzkum bude uţit jednak standardizovaný dotazník z publikace autorů C.
Henniga a G. Kellera „Antistresový program pro učitele“ (1996, s. 19–20), jehoţ vzor je vloţený do přílohové části pod číslem 2, vzor byl staţen z internetu dne 26. 1. 2010 ze serveru
<http://search.centrum.cz/index.php?=cs&source=hp9&q=Hennig,+Keller,+dotazník
>, jednak dotazník nestandardizovaný (příloha č. 1), sestavený autorkou práce.
Výsledkem bude hodnocení stavu prevence syndromu vyhoření v zařízeních sociální péče na Českolipsku a zjištění, zda formy relaxace, jimţ se zkoumaní respondenti věnují, působí na míru jejich náchylnosti ke stresu, popř. aţ k syndromu vyhoření.
Při konstruování dotazníku (příloha č. 2) vycházeli jeho autoři C. Hennig a G.
Keller ze skutečnosti, ţe je moţné posoudit syndrom vyhoření u pracovníků podle čtyř rovin. Jsou to roviny: kognitivní, citová, tělesná a sociální.
Kognitivní rovina (poznávací a rozumová) zahrnuje: ztrátu nadšení, schopnosti pracovního nasazení, zodpovědnosti; nechuť, lhostejnost k práci; negativní postoj k sobě samému, k práci, k instituci, ke společnosti, k ţivotu; únik do fantazie; potíţe se soustředěním, zapomínání.
Emocionální (citová) rovina představuje: sklíčenost, pocity bezmoci, popudlivost, agresivitu, nespokojenost; pocit nedostatku uznání.
Tělesná rovina obsahuje příznaky: poruchy spánku a chuti k jídlu, náchylnost k nemocím, vegetativní obtíţe (srdce, dýchání, zaţívání); snadnou unavitelnost, vyčerpanost, svalové napětí, vysoký krevní tlak.
Sociální rovina zaznamenává: úbytek angaţovanosti; úbytek snahy pomáhat problémovým klientům; omezení kontaktu s klienty a jejich příbuznými;
omezení kontaktů s kolegy; přibývání konfliktů v oblasti soukromí;
nedostatečnou přípravu k výkonu práce.
Jak jiţ bylo řečeno, můţe se stres a syndrom vyhoření projevovat u různých jednotlivců odlišně. Proto je důleţité pro zjištění zvolit takovou formu výpovědí, která sleduje účinky stresu a syndromu vyhoření v daných rovinách. Dotazník, který bude pouţit, zahrnuje 24 výpovědí a respondent má zaškrtnout, do jaké míry se ho jednotlivé výpovědi týkají (vţdy; často; někdy; zřídka; nikdy).
Sebeposouzení kaţdého z respondentů má napovědět, do jaké míry jsou jeho psychofyzické funkce zasaţeny stresem. Mimoto je moţné určit, jak výrazná je jeho celková náchylnost ke stresu a k syndromu vyhoření (parafráze Hennig C., Keller G., „Antistresový program pro učitele“ 1996, s. 19–20).
U jednotlivých rovin (kognitivní, citová, tělesná a sociální) je moţné vyčíst individuální stresový profil, maximální hodnota bodů jedné roviny je 24, minimální 0. Podle autorů testu lze na základě celkového součtu zjistit celkovou míru náchylnosti ke stresu a vyhoření součtem bodového hodnocení všech rovin (maximální hodnota = 96, minimální hodnota = 0, medián hodnotící řady čísel = 48,5).
Konstrukce nestandardizovaného dotazníku s otevřenými otázkami (příloha č.
1) vychází z vlastních znalostí o sociálně psychologických metodách výzkumu.
Dotazník obsahuje 21 poloţek (forma otázek) pro účely této práce vyuţitelných, a to
takových, které nejvíce souvisí se sledovaným problémem, tj. vlastní vzdělání a vzdělávání; práce a vztah s klienty; smysl práce a jeho uvědomování si; vztah zaměstnavatele ke zvyšování kvalifikace pracovníků a k jejich mimopracovním aktivitám i poskytování moţností a různých forem odpočinku; vlastní vyuţívání volného času k relaxaci a k mimopracovním aktivitám. Odpovědi na všechny otázky budou vyhodnoceny a zpracovány pomocí základních statistických funkcí (absolutní četnost, relativní četnost, kumulativní četnost, aritmetický průměr, medián, pravděpodobnost), výsledky budou představeny formou tabulek a grafů s patřičnými komentáři.
3.3 Popis zkoumaného vzorku
Čtyři organizace na Českolipsku – Centrum pro zdravotně postiţené v České Lípě a Farní charita v České Lípě, Domov pro seniory v Zákupech a Domov s pečovatelskou sluţbou v Zákupech - byly poţádány o moţnost provést výzkum.
Byly vybrány s ohledem na snadnější dosaţitelnost a znalost prostředí.
Bez předchozího výběru bylo poţádáno šedesát jejich pracovníků v různém profesním zařazení o vyplnění dotazníků. V Centru pro zdravotně postiţené v České Lípě to byli 2 muţi a 18 ţen, ve Farní charitě v České Lípě 1 muţ a 6 ţen, v ostatních zařízeních v Domově s pečovatelskou sluţbou v Zákupech 11 ţen a v Domově pro seniory v Zákupech 14 ţen. Dotazníky vyplnili například sociální pracovníci, pečovatelky, zdravotní sestry, osobní asistenti i asistentky, pracovníci v dalších pomáhajících profesích ve věku od dvaceti čtyř do padesáti čtyř let.
Pro účely statistiky a vyhodnocení dotazníků jsou respondenti zařazeni do skupin podle délky praxe, tzn. 0–5 let; 6–10 let; 11–15 let; 16 let a více. Za základ pro statistické údaje a výpočty je stanoven takový počet respondentů, jejichţ odpovědi v dotaznících mají plnou vypovídací hodnotu.
Po objektivním posouzení odpovědí na otázky v dotaznících jsou do souboru respondentů zařazeni 3 (6,5 %) muţi a 43 (93,5 %) ţeny, tj. celkem 46
dotazovaných.
V této kapitole je podána základní informace o sledovaném výběrovém souboru z řad sociálních pracovníků. Popsány budou základní statistické charakteristiky
souboru ( N=123, tj. četnost, relativní četnost, kumulativní četnost), od nichţ se budou odvíjet základní statistické předpoklady. Pro přehlednost jsou jednotlivé charakteristiky popsány formou tabulek a znázorněny graficky.
Pohlaví
Pohlaví, jak uvádí tabulka č.1 a následně i graf č.1, není ve sledované skupině rozloţeno rovnoměrně. To je způsobeno především situací v sociálních sluţbách, kde převaţuje zaměstnanost ţen nad muţi. V daném ohledu soubor vykazuje niţší reprezentativitu.
Tabulka č. 1: Počty mužů a žen v souboru.
Četnost Rel. četnost Kumul. rel. čet.
muţ 3 6,97 6,97
ţena 43 93,03 100,00
total 46 100,00
Graf č. 1: Procentuální uvedení počtu mužů a žen v souboru
Věk
Podle věku jsou respondenti sledovaného souboru rozděleni do 4 skupin (24–
29; 30–39;
40–49; 50 a více let) poměrně rovnoměrně. Nejméně respondentů je ve skupině od 24 do 29 let, v níţ jsou vedle šesti (6) ţen také jediní 3 muţi ze souboru. Počty muţů a ţen podle věku jsou zaznamenány v tabulce č. 2 a příslušném grafu č. 2.
0 20 40 60 80 100
muž 24-29
žena 24-29
žena 30-39
žena 40-49
žena 50 a více
total
četnost rel. Četnost kumul. Rel. Četnost
Tabulka č. 2: Počty mužů a žen v souboru podle věku Četnost Rel. četnost Kumul. rel. čet.
muţ 24;29 3 6,6 6,6
ţena 24;29 6 13,0 19,6
ţena 30;39 13 28,3 47,9
ţena 40;49 14 30,4 78,3
ţena 50;∞ 10 21,7 100
total 46 100
Graf č. 2: Počty mužů a žen v souboru podle věku
Praxe
Zařazení respondentů do skupin podle délky praxe se stane východiskem pro výpočty v kapitolách, které jsou věnovány zpracování získaných dat. Ve všech čtyřech skupinách převládají ţeny, pouze ve skupině s praxí 0–5 let jsou vedle 28 ţen 2 muţi a skupinu s délkou praxe 6–10 let doplňuje vedle 6 ţen 1 muţ. Počty muţů a ţen v souboru podle délky praxe ukazuje tabulka č. 3 a příslušný graf č. 3.
Tabulka č. 3: Počty mužů a žen v souboru podle délky praxe stanovena nebyla, a proto v souboru převaţují ti, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou (SŠM) a středoškolské vzdělání doplněné kurzy (SŠK). Vysokoškolsky vzdělaní jsou pouze 4 ze zkoumaného vzorku. Situace je zaznamenána v tabulce č. 4 a v příslušném grafu č. 4.
Tabulka č. 4: Počty mužů a žen v souboru – rozdělení podle vzdělání
Graf č. 4: Počty mužů a žen v souboru – rozdělení podle dosaženého vzdělání
3.4 Průběh výzkumu
Výzkum byl uskutečněn v měsících září, říjnu a listopadu roku 2009, a to tím způsobem, ţe bylo ve vybraných zařízeních rozdáno k vyplnění především pracovníkům v pomáhajících profesích 60 kusů standardizovaného dotazníku (Hennig C., Keller G., příloha č. 2) zaměřeného na zjištění míry náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření a 60 kusů nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce se záměrem získat informace o různých činitelích, které mohou v kladném nebo záporném smyslu ovlivnit sklon k syndromu vyhoření.
0
65,20
Do Domova s pečovatelskou sluţbou bylo zadáno po 11 kusech obou dotazníků a všechny byly vyplněny a vráceny.
V Centru pro zdravotně postiţené bylo rozdáno po 24 kusech obou dotazníků, odevzdáno zpět jich bylo 20.
Do Domova pro seniory bylo předáno také 24 kusů obou dotazníků, vyplněných se však vrátilo pouze 14.
Od kaţdého z obou typů dotazníků bylo shromáţděno 52 kusů, šest z nich neposkytovalo úplné odpovědi nebo uvedené údaje neměly vypovídací hodnotu, takţe je nebylo moţné pouţít k analýze a souhrnnému vyhodnocení získaných dat. 8 dotazníků nebylo odevzdáno vůbec. Z celkového počtu předaných 52 kusů od kaţdého z obou typů dotazníků bylo beze zbytku vyplněno 46 od kaţdého typu.
Získané poloţky byly roztříděny a následně statisticky vyhodnoceny za pomoci základních statistických funkcí (četnost, relativní četnost, kumulativní četnost, aritmetický průměr, pravděpodobnost, popř. medián).
3.5 Výsledky a jejich interpretace
3.5.1 Vyhodnocení a interpretace nestandardizovaného dotazníku
(Otázky jsou řazeny tak, aby bylo moţné povaţovat délku praxe v sociálním zařízení za základ vyhodnocení dalších údajů.)
Graf č. 5 - Výzkumná otázka č. 3: Jak dlouho děláte tuto práci?
Z grafu lze vyčíst, ţe největší část respondentů pracuje v dané profesi do 5 let, a to 30 (65,20 %) ze 46. Dále 7 (15,20 %) respondentů pracuje v oboru 6 aţ 10 let, pouze jediný
(2,20 %) z 46 dotázaných vykazuje dobu praxe mezi 10 aţ 15 lety a 8 (17,40 %) respondentů pracuje v sociálních sluţbách 15 a více let.
Překvapivě vysoký počet osmi respondentů ze 46 (v oboru pracují 15 a více let) svědčí především o tom, ţe jim povolání vyhovuje a ţe jeho náročnost zvládají. Lze se pouze dohadovat, ţe ti, kteří vykonávají pomáhající profese do pěti let, nemusí být ještě rozhodnuti pro své celoţivotní povolání nebo zatím pouze hledají uplatnění na současném trhu práce. Zjištění, ţe mezi 10.–15. rokem je tu zaměstnaný pouze jediný člověk ze čtyřiceti šesti není zcela signifikantní. K tomu, aby bylo moţno tvrdit, ţe je tato doba praxe pro sociální práci kritická, by byl potřebný kvantitativně větší soubor dotazovaných a širší záběr sledovaných organizací. Pro ty, kteří v oboru vydrţí déle, je zřejmě tato profese skutečnou náplní jejich ţivota a oni se jí věnují jako svému poslání.
Graf č. 6 - Výzkumná otázka č. 2: Jaké máte vzdělání pro tuto službu?
V pomáhajících profesích pracovníci procházejí kurzem, zaměřeným přímo na specifické zaměstnání, které pracovník vykonává. Nejpočetnější skupinu tvoří respondenti se středním vzděláním ukončeným maturitou, a to 27 (58,70 %) ze 46 dotázaných. Ani jeden pracovník ze sledovaného vzorku nemá pouhé základní vzdělání. 15 (32,60 %) dotázaných má vzdělání středoškolské a navíc ještě kurz pro vykonávanou profesi. Vysokoškolské vzdělání mají jen 4 (8,70 %) dotázaní.
0%
58,70%
8,70%
32,60%
vzdělání
základní
střední s mat.
vysokoškol ské kurzy
Graf č. 7 - Výzkumná otázka č. 5: Které negativní rysy klientů se vás nejvíce
Nejčastějším negativním rysem klientů je agrese, která narušuje pozitivní vztah pomáhajících ke klientům, a v důsledcích oslabuje kvalitu práce. Vulgární komunikace negativně poznamenává prostředí, ve kterém pracovníci pomáhají klientovi, i kdyţ vliv daného rysu na ně je individuální. Někteří pracovníci vulgaritu příliš nevnímají, ale na jiné působí trvale. Pomáhající se někdy setkávají s určitým falešným vztahem a neupřímným jednáním klienta k nim. Nezájem klientů je moţné postupně překonat.
Graf č. 8 - Výzkumná otázka č. 6: Jak překonáváte negativní výroky klientů?
S negativními výroky klientů se ve své práci dotázaní setkávají velmi často. Pozitivně lze výroků klientů působit nenechalo, ale poměrně velká část, tj. 17 (37 %) dotázaných se nechává ovlivňovat podle svého momentálního rozpoloţení. Jen 4 (8,6 %) pracovníci s klienty bez ohledu na jejich negativní výroky komunikují.
37%
Graf č. 9 - Výzkumná otázka č. 7: Dokážete hned po příchodu ke klientům přenést na ně dobrou pohodu?
Pozitivní vliv na klienta by měl být v pomáhajících profesích zásadní a nezbytný.
Ze sledovaného vzorku dotazovaných se 29 (63 %) o to snaţí, 17 (37 %) jich pozitivní vliv na klienta určitě má. Získat vzájemný kladný vztah mezi klientem a pomáhajícím je záleţitost dlouhodobá a komplikovaná rozdílnou charakteristikou a jedinečností kaţdého klienta. Bezesporu bývá důleţité hned po příchodu navázat s klientem kontakt úsměvem, poukazem na to hezké, co má klient ve své blízkosti, apod. Jinak je vhodné zavést řeč na klientovy „koníčky“, na oblasti jeho zájmů, na četbu, na dojmy z televizních pořadů, z vycházky do přírody nebo do města apod.
Graf č. 10 - Výzkumná otázka č. 8: Jak předcházíte tomu, aby se vás příliš nedotklo negativní chování nebo slova klienta?
Stojí za pozornost, ţe 46 (89 negativní vliv, dovedou přerušit negativní pocitové stavy, reagují klidně a rozváţně.
Kaţdý pracovník mívá svou vlastní metodu, jak se obrnit proti všemu negativnímu ze strany klientů. On sám také musí uváţit, kdy je dobré navázat kontakt buď
Graf č. 11 - Výzkumná otázka č. 9: Dokážete naplno vnímat hezké počasí nebo předcházet syndromu vyhoření (viz kapitola Zdravý ţivotní styl).
Graf č. 12 - Výzkumná otázka č. 10: Z čeho dokážete čerpat optimismus v době, kdy nejste v práci?
Z odpovědí na danou otázku je zřejmé, ţe rodina, harmonické vztahy v ní, působí na emoce blahodárně. 20 (43,5 %) pracovníků čerpá svůj optimismus v rodinném ţivotě, ze svého vztahu k dětem, z celkové atmosféry domova. Je nepochybné, ţe optimismus jim přinášejí také různé typy zájmové činnosti, sport apod. Na tuto skutečnost poukázalo 18 (39,1 %) dotázaných a 8 (17,4 %) zájmovou činnost nekonkretizovalo. Nabízí se však spousta moţností: manuální tvůrčí činnosti, sběratelství, umělecké činnosti, sport, turistika atd.
Výzkumná otázka č. 11: Jaký vliv má na vás kontakt s dobrými známými?
Kontakt s dobrými známými a s přáteli je všemi dotazovanými hodnocen pozitivně. Vztah s přáteli, sympatickými a čestnými lidmi povaţují respondenti za povzbuzující a velmi důleţitý. Záleţí také na úrovni kontaktu, na tom, zda jeden druhého dokáţe pochopit a podle potřeby pomoci.
91,30%
Graf č. 13 - Výzkumná otázka č. 12: Co ještě vás v dobrém ovlivňuje?
Tento graf shrnuje všechny pozitivní faktory, které
působí na
respondenty zkoumaného souboru. Znovu
je tu
upřednostňována rodina, na druhém místě se objevuje motivace finanční, coţ je pochopitelné, protoţe v současné době není moţno tuto sloţku opomíjet. 19,60 % z kladných vlivů tvoří nejrůznější koníčky a z 15,20 % je to vliv příznivého počasí a pobyt v přírodě.
Výzkumná otázka č. 13
Víte jaký smysl má vaše práce?
Smysl své práce si uvědomují všichni sledovaní, tj. 46 (100 %) dotazovaných pracovníků. To znamená, ţe se věnují své práci s nejlepším vědomím jejího významu tak, aby smysl své činnosti opravdu naplnili a všechny její prvky dokonale zvládli.
Samozřejmostí je také vědomí, ţe kvalitu vlastní sluţby mohou dále zvyšovat a přispět tak k naplnění svého poslání. K tomu by mělo být zaměřeno i celoţivotní vzdělávání a odborný růst s upřednostněním zejména stránky metodické.
Výzkumná otázka č. 14
Má podle vás smysl zvyšovat si při zaměstnání vzdělání?
Úroveň vzdělávání v oboru zhodnotili svou odpovědí všichni jednoznačně kladně. Svědčí to o skutečnosti, ţe svoji práci vykonávají rádi a nehodlají odborně ustrnout. Chtějí nejen soustavně a pravidelně doplňovat své znalosti a zkušenosti, ale také zvládnout konkrétní manipulaci s klientem (práce s klienty na lůţku, na vozíku,
41,30%
15,20%
19,60%
23,90%
shrnutí ovlivňujících faktorů
relaxace v rodině počasí, příroda relaxace při koníčcích finanční motivace
s mentálně postiţenými jedinci apod.). Zaměstnavatel by jim mohl vyjít vstříc také tím, ţe by pro ně zřídil alespoň odbornou knihovnu, kterou by měli v centru k dispozici.
Graf č. 14 - Výzkumná otázka č. 15: Podílíte se sám/a na zvyšování svého vzdělávání?
Další otázka navazuje přímo na předešlou.
V odpovědích se konstatuje, ţe pracovníci se určitě nějakým způsobem na zvyšování svého vzdělání podílejí, jen (19,6 %) dotázaných odpovědělo záporně. Záleţí tedy zřejmě nejen na zájmu a moţnostech jednotlivých pracovníků, ale také na tom, jak vysokou úroveň mají semináře a kurzy, aby byly lákavé svým obsahem, náměty i úrovní přednášejících. Vyskytl se případ, ţe zaměstnavatel pracovníkům kurzy nebo přednášky nezajišťuje, takţe další vzdělávání musí pracovníci vyhledávat jinde. Zejména v tomto případě jsou mimořádně významné supervize, protoţe kaţdá z nich znamená setkání pracovníků téhoţ oboru a umoţňuje účastníkům řešit modelové problémy s klienty pod vedením specialisty objektivně.
Výzkumná otázka č. 16: Umožňuje vám zaměstnavatel účast na seminářích, výcviku a kurzech?
100 % pracovníků odpovědělo s jistotou, ţe všem jejich zaměstnavatel umoţňuje účastnit se seminářů, odborných přednášek a kurzů, coţ je dokladem skutečnosti, ţe vedoucím pracovníkům sociálních sluţeb záleţí na prohlubování odbornosti jejich podřízených. To znamená, ţe mohou této příleţitosti vyuţít k tomu, aby skutečně erudovaní přednášející poskytli účastníkům vzdělávacích programů stále hlubší vhled do daného oboru se zdůrazněním propojení teorie s metodikou práce.
80,40
% 19,60
%
zvyšování vzdělání
ano ne
Graf č. 15 - Výzkumná otázka č. 17: Využíváte mimopracovní aktivity rekreaci i dobré pohodě, vyuţívá více neţ polovina zaměstnanců 25
(54,3 %) a 9 (19,7 %) dotázaných jen někdy, 7 (15,2 %) dotázaných této moţnosti nevyuţívá. U 5 (10,8 %) dotázaných tyto aktivity nejsou nabízeny vůbec. I zde je důleţité, aby tyto činnosti měly patřičnou úroveň, aby účast na nich nebyla pro pracovníky ztrátou času.
Graf č. 16 - Výzkumná otázka č. 18: Jste spokojen/a s možnostmi celoživotního vzdělávání a s podporou svého zaměstnavatele?
40 (87 %) dotázaných je většinou spokojeno, nespokojení jsou pouze 3 (6,5 %). Další 3 (6,5 %) se
Graf č. 17 - Výzkumná otázka č. 19: Jak často vám zaměstnavatel poskytuje supervize?
28 (60,9 %) dotázaných potvrzuje, ţe zaměstnavatel většinou supervizi poskytuje, 18 (39,1 %) odpovědělo záporně. Protoţe lze supervizi chápat jako formu speciálního výcviku a také jako pomůcku k odbornému růstu, proto pomáhá nejen v profesi, ale v důsledku téţ vede
28 (60,9 %) dotázaných potvrzuje, ţe zaměstnavatel většinou supervizi poskytuje, 18 (39,1 %) odpovědělo záporně. Protoţe lze supervizi chápat jako formu speciálního výcviku a také jako pomůcku k odbornému růstu, proto pomáhá nejen v profesi, ale v důsledku téţ vede